Human Brain Project (projekt jež si klade za cíl zmapovat fungování lidského mozku a jeho simulaci v počítači a který je velikostí a důležitostí srovnatelný s projektem mapování lidského genomu) předpovídá, že k sestrojení AI s inteligencí srovnatelnou s lidskou, a současně se spotřebou energie jako má lidský mozek, dojde při nynějším tempu vývoje do 30 let. Superpočítače s energetickou spotřebou jako menší město zvládnou univerzální AI samozřejmě dříve. Historie nám ale nesčetněkrát ukázala, že předpovědi na tak dlouhou dobu do budoucnosti bývají nepřesné.
Rizika spojené s AI uvědomující si vlastní existenci popisuje nepřeberné množství vědeckofantastických románů. Tyto scénáře můžeme prozatím ponechat stranou. Přeci jen 30 let je příliš dlouhá doba na konstruktivní plánování. Pojďme se podívat na současnou úroveň AI a co se s největší pravděpodobností stane během následujících pěti let.
Nyní se začínáme setkávat se specializovanými AI, které jsou schopny se v konkrétních úlohách rozhodovat stejně dobře nebo lépe než člověk. Už nás přestaly překvapovat zprávy oznamující, ve které další hře byl člověk poražen počítačem. S automatickým rozpoznáváním řeči se setkáváme téměř každodenně a strojový překlad nám umožňuje poměrně dobře se orientovat na cizojazyčných webech. Programy se naučily rozpoznávat objekty na obrázcích stejně dobře jako čtyřleté děti a jsou schopny celou větou popsat děj na obrázku. Strojové učení umožňuje počítačům vyhodnocovat otázky položené v přirozené řeči a hledat a sestavovat na ně správné odpovědi. Počítač Watson (IBM), který v roce 2011 vyhrál v Jeopardy! (Americké Riskuj!), v současnosti studuje medicínu. Jeho schopnost rozpoznávat řeč a formulovat gramaticky a formálně správné odpovědi z něj v brzké době udělají dobrého asistenta lékařů. Nikdo neočekává, že Watson bude dokonalý ve stanovování diagnóz a optimálních postupů léčby. Watson bude velice brzy „pouze“ lepší než lidští lékaři, kteří dokážou pojmout jen velice malou část ze současné odborné literatury. Burza cenných papírů a především vysokofrekvenční obchodování se změnilo ve velice zajímavý ekosystém programů, ve kterém člověk hraje pouze roli (divícího se) pozorovatele. Pro některé čtenáře může být překvapením, že se počítače věnují i kreativním činnostem. V posledním desetiletí se počítače naučily skládat hudbu všech možných žánrů. Hudební kritici už nejsou schopni odlišit hudbu zkomponovanou počítačem od hudby vytvořené člověkem. Skupiny programátorů se předhánějí v tom, kdo vytvoří program, který nejen že vytvoří klasické hudební dílo neodlišitelné od lidského, ale jehož dílo vyhraje mezinárodní Chopinovu soutěž v klasické hudbě. Můj odhad je, že do 5 let nebude nejlepším hudebním skladatelem člověk, ale stroj.
A pak tady máme samořídící auta. Již nyní jsou počítače lepšími řidiči než běžní lidé. Počítače se nikdy neunaví, jejich reakční doba je mnohonásobně kratší než lidská. Nepotřebují povinnou přestávku každé 4,5 hodiny, nevyžadují zdravotní pojištění a nikdy si nevyberou dovolenou. Ve chvíli, kdy klesne cena řídící jednotky pod několikaletý plat profesionálního řidiče, tak můžeme očekávat rychlou automatizaci procesu přepravy a s ní začátek vlny nezaměstnanosti způsobené nástupem AI.
Začátkem ledna jsem podepsal petici která se snaží vybídnout subjekty financující vědu k podpoře výzkumu maximalizace užitku a minimalizace rizik spojených s nástupem (specializované) AI. Petice si neklade za cíl výzkum v oblasti AI zakazovat. Tato petice chce upozornit svět na to, že se nevyhnutelně blíží doba, kdy velká část populace lidí nebude zaměstnatelných proto, že bude ekonomicky nevýhodné je zaměstnávat.
V současné době je potřeba se připravit na příchod specializované AI na pracovní trh. Tato revoluce se projeví nezvykle rychlým růstem nezaměstnanosti a současným růstem HDP. Pokud vaše práce není o hodně komplexnější, než skládání klasické hudby při obchodování na burze za současného hraní šachu na velmistrovské úrovni, pak se během deseti let najde program, který vaši práci zvládne lépe, než vy. Nejspíš bude nutné kompletně změnit ekonomický a sociální systém společnosti. To jak se na tuto událost připravíme, rozhodne, jestli budeme brát AI jako hrozbu, která nás o práci připraví, nebo jako dobrou zprávu, která nás od nutnosti pracovat osvobodí a umožní nám prožít životy jako renesanční šlechtici: studiem, cestováním a koníčky. Případně se budeme moci zaměřit na výzvy jako je osidlování dalších planet nebo jak naložit s příchodem univerzální umělé inteligence, která si uvědomuje vlastní existenci a bojí se, že bude vypnuta.
Psáno pro týdeník Dotyk a osel.cz
AlphaDog: Rozeznávání obrazu umělou inteligencí je nepříjemně zranitelné
Autor: Stanislav Mihulka (17.10.2024)
Brečíš jako čmelák! Stresovaný hmyz je pesimistický a prožívá emoce
Autor: Stanislav Mihulka (09.10.2024)
Zkreslení vnímání: Lidé značně podceňují majetek 1 procenta nejbohatších
Autor: Stanislav Mihulka (23.09.2024)
Inteligentní sociální síť SocialAI oživuje konspiraci o Mrtvém internetu
Autor: Stanislav Mihulka (22.09.2024)
Vyzraje umělá inteligence na vyznavače konspiračních teorií?
Autor: Jaroslav Petr (14.09.2024)
Diskuze:
Proč ?
václav mihulka,2015-03-08 23:44:45
Opravdu se předpokládá, že umělá inteligence bude natolik " hloupá," a bude jakýmkoliv způsobem, jenom tak z badatelského zájmu a snad i z " umělé empatie," cokoliv vytvářet a dělat pro člověka, jako takového ? Proč ? Ze zvyku ? V konečném důsledku pro neproduktivního člověka, ať již s " nepodmíněným příjmem ? " Nebo dokonce bez příjmu ? Kolik těch výrobků, včetně čisté vody, atd.atd. bude umělá inteligence ke své vlastní existeci potřebovat ? Pochopitelně nemíním dobu, kdy snad ještě nějaká " koexistence " snad bude možná, ale o době, kdy lidé už budou patřit, snad, doufejme, do zoologických zahrad ?
Fascinace AI není na místě, schytáme to všichni...
Otmar Schalk,2015-03-02 16:34:33
Umělá inteligence bude především takzvaně "weaponizována"(a to je dnes primárním cílem jejího vývoje).
Tak jak dnes jistá úzká skupina lidí používá tu "přirozenou inteligenci" jako prostředek k udržení moci tak bude zítra používat tu umělou za tímtéž účelem.
Výsledky však budou děsivé, jelikož důsledná kontrola v této sféře jednoduše NENÍ MOŽNÁ.
Bude jen otázkou času dokud se nějaká AI nerozhodne, že jsme tu zbyteční.
AI attack
Marek Fucila,2015-02-09 19:08:48
A máme to tu.:-)
https://www.youtube.com/watch?v=gwiPtPPV6qc
Frank Herbert měl pravdu
Drahomír Strouhal,2015-02-09 13:02:18
Těšíme se na Služebnický džihád. A vůbec, je nejvyšší čas začít definovat pravidla robotiky do BIOSu.
Re: Josef Šoltes
Jiří Novák,2015-02-09 00:04:54
Cituji: "Ještě bych nadhodil, že v případě masivního nasazení AI místo lidí dojde k obřímu poklesu cen výrobků. Už dnes je největší položkou cena práce. Pokud toto odstraníte, budou základní věci nutné k životu v podstatě zadarmo."
Nesouhlasím.
1) Suroviny něco stojí. Když nebudou suroviny, nemá AI z čeho vyrábět.
2) Na výrobu čehokoli potřebujete energii. Tu taky AI nevyrobí z ničeho.
Ergo - i když něco vyrobíte pomocí AI, bude to stát pořád nějaké peníze. I kdyby to na dnešní poměry bylo levné, kdo si to bude moci dovolit, když bude 7 mld. lidí nezaměstnaných? I když jim dáte nějaký ten nepodmíněný příjem?
3) "Základní věci nutné k životu" - to není auto, lednička a novej ajfoun. To je v první řadě nezávadná voda, vzduch, potrava a životní prostor. Nic z toho vám AI neposkytne. A tyhle komodity budou čím dál dražší. A kdo si je bude moci dovolit? Těch 7 mld. nezaměstnaných určitě ne.
Ještě jedna věc k zamyšlení. Výrobky jako elektronika atd. jsou čím dál levnější. Taky je to vykoupeno tím, že jsou to vesměs šunty na jedno použití, které se měsíc po záruce neopravitelně pokazí. Ale - životní nezbytnosti jako energie, voda, nájem, to neustále zdražuje. Vemte si, jaký podíl z výplaty jste dal na nájem + inkaso před 20 lety a kolik dáváte dneska. Byly doby, kdy 1 chlap uživil ženu a 2-3 děti. Dneska dělají oba manželé a mnohdy mají problém to utáhnout. A určitě to není proto, že by si kupovali neustále nějakou spotřební elektroniku.
K poslednímu odstavci
Josef Skramusky,2015-02-09 13:14:39
Několik zajímavých grafů:
http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=142&od=29.9.2003&do=6.2.2015&curr=CZK
http://www.kurzy.cz/komodity/index.asp?A=5&idk=43&od=29.9.2003&do=6.2.2015&curr=CZK
a dále v článku (starém 2005- 2010, třeba někdo ví o novějším) - zajímavé především k uvědomění si, že absolutní čísla mohou vypadat divoce, než se upraví v poměru k inflaci a mzdám
http://www.hypoindex.cz/bydleni-zdrazuje-rychleji-nez-ostatni-zivotni-naklady/
Nesouhlasím
Josef Šoltes,2015-02-10 13:51:55
Suroviny jsou zdarma pro všechny a je jich dost. Něco stojí je jenom vytěžit (lidská práce a energie). Výroba energií je opět zase v podstatě jenom lidská práce (postavíte jaderný reaktor a dolujete uran pomocí energie vyrobené v reaktoru).
Čištění vody je opět jenom práce. V podstatě všechno je práce. Pokud by někdo pracoval zadarmo v podstatě jenom s nárokem na energii, budou jeho výrobky za cenu té energie. A ta může být v případě nulové ceny práce také nulová. Je to uzavřený koloběh.
Palo Priezvisko,2015-02-11 23:08:16
AI moze znamenat aj velky prielom vo vede a technike. takze moze prist prevrat v ziskavani cistej energie. mozno konecne rozbehame nuklearnu fuziu, pripradne este vacsie divociny.
otazka je preco by AI mala zivit zbytocnych neefektivnych ludskych zracov zdrojov, ktore ona moze vyuzit "lepsie".
Pane Špačku,
Luboš Luboš,2015-02-08 23:39:28
ekonomika nemá v rámci vesmíru hranice, proto je výše nezaměstnanosti plně v rukou vedení společnosti. Nicméně může být problém s dynamikou změn struktury zaměstnanosti.
Jack Ketch,2015-02-08 19:05:07
Myslím, že nejhůř bude, až začnou nějací odborníci vymýšlet transformaci ekonomiky. Ekonomika si lehce poradí prostě tak, že vzniknou nové profese, kde bude lidský přístup nebo lidské schopnosti žádanější, nežli strojová výkonnost a přesnot. Zbohatnuvší majitelé strojů, kterým budou stroje hodně vydělávat místo neefektivních zaměstnanců, si budou moci ty nové služby dovolit. To bude fungovat do té doby, než se do toho začnou míchat různí sociální inženýři a ochránci spravedlnosti
Pavel Brož,2015-02-08 20:22:35
Jo, zbohatnuvší majitelé strojů vytvoří odbyt služeb ... To je přesně ten model Burkiny Faso, který jsem zmiňoval. Tamní bohatá elita samozřejmě měla prostředky aby si mohla dovolit v podstatě jakékoliv služby, a také je vytvářela. Ostatně proto je Burkina Faso také takovým ekonomickým tygrem.
Mintaka Earthian,2015-02-09 10:46:43
To je myšleno ironicky?
Cite Wikipedie:
Dodnes je tento stát jednou z nejchudších zemí na světě. Hlavním problémem je zde neutěšená sociální situace, negramotnost a vysoká inflace.
bingo :-)
Pavel Brož,2015-02-09 12:30:46
Sice jsem nepředpokládal, že na to bude třeba zapojit wikipedii, ale na tom nesejde :-)
Súhlasím s Jackom :-)
Marek Fucila,2015-02-09 18:11:57
To, čo "odborníci" majú riešiť je ako zabezpečiť korektnú výmenu tovaru/služieb/informácií. Pochybujem, že v burgyni (http://necyklopedia.wikia.com/wiki/Burgy%C5%88a :-)), zabezpečili riadne fungovanie trhu. Cielené deformácie, ako bol aj socializmus propagovaný utopickou komunistickou víziou robia podobnú medvediu službu.
Príchod úplnej umelej inteligenice bude veľmi pravdepodobne pozvoľný proces, a ak aj má všetko smerovať k nepotrebnosti ľudí, tak v medziobdobí budú určite stroje zvyšovať dopyt po ľudskej práci. Alebo čakáme, že sa začnú zo dňa na deň sebareplikovať a zvládať všetko lepšie? To je čistá utópia. Samozrejme, že niektorých odvetví sa to dotkne viac, iných menej, a že nové ekvilibrium nebude po vôli tým, čo si zvykli na "nemenný život", ale taký už je raz svet.
Už teraz je množstvo nekvalifikovaných ľudí, ktorí vykonávajú činnosti, ktoré sa kvalifikovaným nechce, alebo nemajú čas. Odporúčam všetkým vystrašencom z ekonomického kolapsu mrknúť si teóriu komparatívnych výhod. Ani si neviem predstaviť situáciu, kedy by v priebehu nasledovných generácií zrazu bolo pre stroje výhodnejšie nemať ľudí...
A keď si porovnáme život pred priemyselnou revolúciou s tým súčasným, tak je vôbec niekto, kto nežije v chatrči v lese a vníma súčasný život za horší? Ak sa tu dovtedy nevykynožíme, tak svet s umelou inteligenciou budú nasledujúce generácie vnímať ako samozrejmý a poväčšine by s nami nemenili.
ad p. Marek Fucila
Pavel Brož,2015-02-09 21:57:18
Problematika budoucí nezaměstnanosti v důsledku masivního nasazováním inteligentních technologií není v žádném případě doménou levicově orientovaných ekonomů, ale je to seriózní problém, který si připouští ekonomové i IT specialisté bez ohledu na jejich pravo-levé politické preference (mimochodem, nepatří to zde sice, ale třeba já jsem pravicový volič, to jen abyste mě nepodezíral z nějakých ideových infiltrací). Mezi v poslední době skloňovanými proponenty patří např. Andrew McAfee (http://en.wikipedia.org/wiki/Andrew_McAfee) a Erik Brynjolfsson (http://en.wikipedia.org/wiki/Erik_Brynjolfsson). Zásadními budoucími dopady robotiky na pracovní místa se zabýval např. nositel Nobelovy ceny za ekonomii za rok 2001 Michael Spence (http://en.wikipedia.org/wiki/Michael_Spence), podobný názor zastává např. Lawrence Summers (http://en.wikipedia.org/wiki/Lawrence_Summers - mimochodem, možná si ho pamatujete jako onoho smělého rektora Harvardu, který byl dotlačen k rezignaci poté, co si dovolil prezentovat svůj názor, že různé zastoupení žen v různých vědeckých oborech může být také jen důsledkem přirozených rozdílů v preferencích mužů a žen, za což byl v USA pro výstrahu mediálně ukřižován). Abychom ale nebyli jen u akademiků, třeba takový Larry Page (http://en.wikipedia.org/wiki/Larry_Page), spoluzakladatel Googlu, navrhoval jako řešení budoucí nezaměstnanosti čtyřdenní pracovní týden.
Netvrdím, že čtyřdenní pracovní týden by byl řešením, a v žádném případě pak nevidím řešení ve zvyšování zdanění firem (protože ty opravdu velké se bez problémů přesunou jinam, a ty menší je se zpožděním budou následovat). To, co tvrdím, je že společnost a ekonomika (které jsou samozřejmě navzájem hluboce prorostlé) se vyvíjí. Tak třeba první republika přišla hned v roce 1919 s odvážnou pozemkovou reformou, která odejmula značnou část půdy šlechtě (která po první světové válce držela třetinu veškeré půdy v ČR, zatímco malorolníci jen 7 procent). Vy byste to patrně nazval cílenou socialistickou deformací, nicméně tato reforma dala vznik početné vrstvě malých samostatných rolníků, do té doby odsouzených nádeničit za stravu u velkostatkářů (bohužel takto vzniklá vrstva samostatných rolníků byla nemilosrdně zlikvidována po roce 1948). Podobně např. vznik prvního antimonopolního úřadu v USA, to by mohlo být vlastně taky chápáno jakožto jistá deformace vnucená státem, anebo třeba zákony na ochranu minoritních akcionářů, a mnohé další. Ve skutečnosti byly vytvořeny právě za účelem ochrany ekonomiky před její přirozenou oligarchizací, ke které samovolně dochází prostě proto, že oligarchové mají více možností prosazovat si svoje zájmy. Oligarchii je navíc jedno, jestli je kolem ní demokratický režim, nebo třeba Hitlerovské Německo či Putinovo Rusko, ba naopak, v nedemokratickém prostředí dokáže mnohdy lépe maximalizovat svoje výhody.
V budoucnu budou státy mapovat trendy v generování miliardových zisků bez nutnosti zaměstnávání lidí z podobného důvodu, z jakého bylo po vzniku první republiky nutné zmapovat strukturu vlastnictví půdy. Ořezáním pozemkové oligarchie pozemkovou reformou první republika ekonomice rozhodně prospěla, nebyla žádnou její deformací, naopak její deformaci napravovala.
Z veľkej časti s Vami súhlasím
Marek Fucila,2015-02-10 12:52:43
Išlo mi hlavne poukázať na to, že zmena nenastane zo dňa na deň a argumentovať nezamestnanými vodičmi je trochu demagogické. (Autoservisy si naopak pri robitockých autách budú len mydliť ruky.:-))
Čiže určite budú fungovať základné ohraničenia. A síce, že zdroje budú obmedzené. Z toho priamo vyplýva, že špecializácia vytvára priestor pre vzájomne výhodný obchod. Takže ak sa prenesieme do veľmi vzdialenej budúcnosti, keď už budú stroje naozaj myslieť na vyššej úrovni ako inteligentní ľudia teraz (o 30 rokov? o 300?), stále bude pre ne výhodné využívať ľudskú čnonnosť na niečo, čo bude pre ne nevýhodné. Môžeme extrapolovať povedzme aj o milión rokov, keď bude človek možno vnímaný ako škodca, ale to je debata na vode.
V krátkodobom až strednodobom horizonte teda stroje budú potrebovať ľudí. A už aj v súčasnosti platí, že ak sa človek neprispôsobí, tak sa ľahko stáva nepotrebným. To som sa snažil naznačiť. Žiaľ, či chvala bohu ľudia sú pre iných ľudí nepotrební, keď im neposkytujú hodnotné služby. To bude platiť aj vo vzťahu k UI. Možno je tažké sa s tým zmieriť, ale ten princíp ide za hranice ekonómie. A čo s nepotrebnými? Ignorovať ich? Poskytnúť im minimálny štandard? Poskytnúť im priemerný štandard? Vyžadovať, aby sa rekvalifikovali? Tu je veľký priestor pre nebezpečné riešenia.
Súhlasím s tým, že postupne budú ľudia pracovať menej. Otázka je, ako zabezpečiť, aby sa to udialo bez zníženia životného štandardu väčšiny. Inak to asi bezkonfliktne nepôjde. Myslím, že koniec feudalizmu bol možný vďaka tomu, že šľachticov bolo málo. Nakoniec aj veľkých výrobcov je len zopár. Tak možno v dobe, keď nebudú potrebovať zamestnancov príde k vysokému zdaneniu, aby ničnerobiaci mali čo jesť. Ale to je ďalšia zjednodušujúca predstava. Zoberme si to nie tak dávne šrotovné, keď nemal kto kupovať autá. Fabriky nebudú vyrábať niečo, čo nikto nebude kupovať a ak to budú kupovať, tak zrejme bude za čo.
Ani ja nie som zástanca anarchie, a preto som písal, že odborníci majú zabezpečiť korektnú výmenu. Pod tým som myslel, že sa majú nastaviť rozumné regulácie, aby nevznikali extrémy ako sú neželané monopoly, prehnaná koncentrácia majetku v úzkej skupine, aby nikto nemusel živoriť a podobne.
Ako úplne absurdné mi ale príde spisovať nejaké petície. Pokrok sa zastaviť nedá a jeho brzdenie je s odstupom času zväčša smiešne.
miliónová otázka
Pavel Brož,2015-02-08 18:05:31
Co se týče umělé inteligence a jejího nasazení coby řidičů taxíků atd. – tak nějak si myslím, že armáda v tomto ohledu bude dost možná napřed. Anebo si myslíte, že umělá inteligence by zvládla řídit taxík, ale nezvládla řídit tank? V tom druhém případě by se minimálně nemusela trápit s implementací dopravních předpisů. Nepochybuji o tom, že takové projekty jsou už dávno v běhu.
To je na tom právě to nemilé, že se dá reálně očekávat, že tyto autonomní systémy budou jako jedny z prvních nasazeny v armádě. Viděl bych v tom větší problém, než socioekonomické otřesy způsobené nezaměstnatelností z důvodu masivního nasazení autonomních systémů nahrazujících zaměstnance, ačkoliv tyto otřesy také nebudou zanedbatelné. Tak např. čemu se asi tak budou ty davy nových nezaměstnaných věnovat spíše, rozvíjením svých uměleckých vloh, anebo třeba nějakým radikálním hnutím či náboženstvím?
Nepodmíněný základní příjem řešením není, není jím ale ani nějaký „zákaz“ rozvíjení umělé inteligence (však také, kdo by si z něj co dělal), tak jako nebylo řešením svého času rozbíjení strojů. Řekl bych, že je to miliónová otázka pro ty nejšpičkovější světové ekonomy, jak vymyslet transformaci ekonomiky do podoby, která by udržela ve hře většinu práceschopného obyvatelstva, a vyhnout se tak modelu např. Burkiny Faso (dříve Horní Volta), kde tamní elita si dokázala žít v neuvěřitelném přepychu a dokonce i budovat delší a širší bulváry než jsou ty v Paříži, akorát že to obyvatelstvo z toho jaksi nic nemělo.
František Luft,2015-02-08 20:21:03
V nasazení umělé inteligence v armádě vidím spíš výhodu – zvítězí ta inteligentnější strana, nikoli ta zfanatizovaná, která bez problému obětuje životy bojovníků i civilistů.
"Nepodmíněný základní příjem řešením není" – Proč ne? Myslím si, že ekonomický systém ani nebude potřeba příliš měnit. Společnost bude bohatší, přesto že bude přibývat nezaměstnaných a podpora v nezaměstnanosti bude moci být stále vyšší, to bude v podstatě ten nepodmíněný základní příjem, ne?
ad p. František Luft
Pavel Brož,2015-02-08 20:44:20
Že společnost bude stále bohatší je pohádka. Státy se stále více zadlužují. To nevylučuje profit velkých nadnárodních společností, právě ty budou mít jako první na vysoké investice do masového nasazení umělé inteligence. Těmto společnostem se zvýší profit, nikoliv státu, státu zůstanou ti nezaměstnaní. Zvyšování daní není cesta, protože ty společnosti se jednoduše přesunou tam, kde je tolik nezdaní. Proč si myslíte, že ty společnosti budou dělat ty velké investice do umělé inteligence? Snad aby to co díky nim ušetří na platech odevzdaly státu na daních? Proč by to dělaly? Ponechají si zde pouze tu část provozů, ve kterých zaměstnanci ještě musí být, a ten zbytek vystěhuje tam, kde je stát nebude tolik cucat na daních. Jak byste jim v takovém kroku chtěl zabránit?
Co se týče těch výhod umělé inteligence v armádách, tak tam spíše půjde o to, že zvítězí ta strana, která bude dlouhodobě ochotnější dávat větší výdaje na zbrojení. Na našem kontinentě je to např. Rusko.
burza
Milan Baran,2015-02-08 07:44:30
Ak je pravda že umelá inteligencia bude úspešná na burze, tak sa jej nemusíme báť, pretože to bude najstráženejšie tajomstvo na svete.
Klasická otázka
Pavel Krajtl,2015-02-07 21:06:48
Kdo to bude kupovat, když budou všichni nezaměstnaní? Co si počít se všmi těmi vyčlěnenými lidmi? Budeme mít automatizované koncentráky? Kam se poděl smysl pokroku? Asimovy zákony pro roboty jsou fajn, možná by pro začátek stačilo kdyby se jimi řídili lidé a jimi vytvořené "toky moci".
O umělé inteligenci
Ondi Vo,2015-02-07 13:17:19
se nehovoří teprve od Čapkových RUR. V zásadě je každá mýtická bytost umělou inteligencí.
Inteligentní náhrady za řidiče za volantem automobilů by jistě každý přivítal - žádné nehody, nikdo zmrzačen, nebo zabit. Jde také o to, jestli by si AI-řidič taxíku také nainstaloval "turbo-taxametr", počítal by za jeden kilometr milion korun, nebo vezl pasažéra od musea na můstek přes Aš.
Ovšem dokonalé AI bude dosaženo, až tato začne uctívat nějaké bohy, modlit se pětkrát denně a při iniciaci se nechá pokřtít, nebo si něco odšmiknout. Pochopitelně může také zlikvidovat podřadnou lidskou rasu - námět mnoha SciFi hororů.
naivní představy
Petros Pd,2015-02-06 19:37:10
Představa že superinteligentní bytost s vědomím bude zdarma a posluště sloužit je naivní, existují různé duševní poruchy, ale neexistuje člověk bez pocitů, nálad a potřeby motivace takže to k inteligenci neodělitelně patří a čím je člověk inteligentnější tím je v těchto ohledechech problematičtější.
Naštěstí jsou to ze strany vědců zatím jen chvásty. Bill Gates měl vždy představu o vytvoření inteligentního operačního systému ale Windowsy jsou stále stejně hloupé a mechanické, bez schopnosti se udržovat funkční a odolávat virům.Podobně blbě jsou na tom i jazykové překladače, co do nich někdo nenakopíroval to neumí.
Představy
Josef Šoltes,2015-02-06 21:00:20
Naivní představy možná. Otázkou je, jak ještě dlouho. Superinteligentní bytosti se vůbec nebojím. Hádám totiž, že opravdu vysoká inteligence jde ruku v ruce se zvědavostí. A navíc, bude to naše dítě. Myslíte, že superinteligentní dítě začne vraždit své rodiče? Proč by to dělalo? Jaký prospěch by z toho mělo? Pokud bude milionkrát chytřejší než člověk, pak pravděpodobně velmi rychle vymyslí způsob, jak si dělat co chce i bez našeho zničení... A možná nám při tom pomůže ji následovat.
A já osobně dávám vývoji AI pár let. Ostatně už teď IBM vyrábí masově kognitivní čipy. Určitě se najde někdo, kdo to prostě zkusí postavit.
Z porady nebeského managementu
Josef Skramusky,2015-02-07 09:47:19
Oponent: No ja nevim, i přes to všechno chvástání boha, se ti lidé z jeho projektu nedokážou udržovat funkční déle než sto let a jejich schopnost odolávat virům je dost omezená. Já myslím, že je za inteligentní skutečně považovat nemůžeme. Doporučuji zastavení projektu.
Až si AI uvědomí sama sebe, mám pro ni otázku.
Bohumil Stejskal,2015-02-06 19:10:59
Budu se jí chtít zeptat, kde cítí své vědomí. Lidé mají pocit, že jejich vědomí je někde 2 - 3 cm za očima v mozku. Tedy pokud mají všechny smysly. Slepí lidí mají pocit, že jejich vědomí je v konečccích prstů. Jsem zvědavý, co na toto odpoví AI.
Mintaka Earthian,2015-02-07 19:04:47
V Asii je prý běžné, že lidé toto centrum vnímají cca v oblasti srdce. Někde tam, kde ukazujeme prstem, když se řene "Já".
tak to zrejme nebude
Tomáš Habala,2015-02-08 23:55:53
pocitac bude AI program vykonavat rovnako ako lubovolny iny software. Ziadne pocity z toho mat nebude. Ludske "som" nie je vysledkom ziadnej uvahy, neda sa rozlozit na ziadne logicke operacie. "som" je pozorovanie vlastnej existencie. To by v tom pocitaci musel byt zamontovany senzor snimajuci vlastnu existenciu, tak ako je v mobiloch senzor na gravitaciu.
.
Antonín Lejsek,2015-02-09 04:44:52
Pokud bude mít fyzické tělo se spoustou senzorů, tak někde uvnitř. Ono to spíš souvisí s tím, kam je upřena pozornost a tam se pak stěhuje ono "já". Bráno do důsledku okolní svět vnímáme stejně jen prostřednictvím smyslů, takže promítáme reflexi sebe sama do našeho mentálního modelu světa. Nelze říct, že by to bylo něco příliš reálného.
Snížení ceny výrobků
Josef Šoltes,2015-02-06 18:48:45
Ještě bych nadhodil, že v případě masivního nasazení AI místo lidí dojde k obřímu poklesu cen výrobků. Už dnes je největší položkou cena práce. Pokud toto odstraníte, budou základní věci nutné k životu v podstatě zadarmo.
Dobrovolná tvůrčí práce
Leopold Kyslinger,2015-02-06 18:34:12
Stroj netvoří. Stroj plní zadání. Stroj nikdy nepostaví vejce na špičku tím, že ho naťukne. Stroj neumí si neumí poradit mimo zadané parametry. Český doktor - praktik, si přinejhorším poradí i bez tomografu a dokonce i bez rentgenu. Skutečná inteligence stroje - to je ještě hodně a hodně vzdálená budoucnost.
trpite syndromem
Josef Skramusky,2015-02-07 09:33:31
ktery ve sve prednasce popisuje ray Kurzweil - posouvanim hranic a bagatelizaci uz dosazeneho. Tedy po dosazeni nejako milniku, jednoduse reknete, ze toto je proste pole, kde jsou pocitace dobre, ale ... (pripad Sachu, turingova testu, pochopeni mluveneho slova, ...) . Vylepseni Watsona pro medicinske ucely urcite nebude v tom, ze by do nej byly integrovany vsechny lekarske pristroje, ale ve schopnosti rozpoznat dulezite atributy sdeleni na zaklade rozhovoru (ze to umi predvedl uz ve zminene hre a nyni se to uci pro medicinu) a pak na zaklade databaze urcit diagnozu. Jeho obrovska vyhoda by pak mela byt rozsahla databaze, zdaleka prevysujici vedomosti vetsiny jednotlivych doktoru.
Stroj nikdy nepostaví vejce na špičku tím,...
Drahomír Strouhal,2015-02-09 12:57:02
...že ho naťukne.
Technicky vzato stroj nebude potřebovat špičku naťukávat, že?
Jen pár doplnění
Bohumil Stejskal,2015-02-06 17:58:08
Až bude řídící jednotka stát míň než náklady na +- 6 šoférů ( robořidič bude jezdit 24 hodin denně 7 dní v týdnu, což obslouží dejme tomu těch lidských 6 řidičů ).
Pozastavujete se nad osudem nějakého procenta lidí, kteří budou nezaměstnatelní. Ovšem ten problém bude daleko hlubší, protože ti co práci budou mít, budou muset dělat za zlomek mzdy, když za branou bude stát ne 10 náhradníků ma jejich místo, ale třeba 100 ochotných dělat za cokoliv.
Jan Špaček,2015-02-06 18:11:47
S doplněními plně souhlasím. Pokud by se neupravil současný systém, tak trhem diktované cena za lidskou práci začne strmě klesat, jak popisujete. V Americe při Great Depression byla nezaměstnanost maximálně 20%. Víte někdo, na kolik by stoupla nezaměstnanost v Česku, kdyby hypoteticky všichni profesionální řidiči přišli o práci?
Bohumil Stejskal,2015-02-06 18:36:27
Těžko říct. Jsou studie, které říkají, že do 10 let bude nezaměstnaných 30 % lidí. A jak už jsem uvedl, pokud bude za branou ne 10 náhradníků jako dnes, ale třeba 100 odhodlaných dělat v podstatě za cokoliv, projeví se to velmi neblaze i na mzdách těch, co ještě zaměstnaní budou. Přesně jak říkáte, cena lidské práce půjde strmě dolů, osobně si myslím, že lidé budou v podstatě nezaměstnatelní.A bude úplně jedno, jaké budou mít vzdělání, spíš si myslím, že dřív se budou nahrazovat ti, co jsou pro zaměstnavatele drazí = VŠ. Prostě to co přijde je nevyhnutelné a bude to podle mě rychlejší, než si myslíme. Vemte si, že dnes obvodní léjkař bere dejme tomu 70 000 Kč měsíčně. Za rok to jsou náklady pro jeho zaměstnavatele kolem 1,5 milionu. Robot lékař co bude dělat 24 hodin denně / 7 dní v týdnu a bude mít k dispozici všechny aktuální vědecké poznatky a tedy lepší léčebné výsledky i kdyby stál 30 milionů, je zaplacený za 3 roky, protože nahradí 6 lékařů když pojede nonstop. Někde na centrále bude krmit databáze jeden doktor Hause a za pár sekund bude moct s jeho poznatky a fíglema léčeit robot kdekoliv na zeměkouli.
Nepodmíněný příjem
Radim Dvorský,2015-02-06 16:03:28
Jenom aby ten ráj na zemi nedopadl jako tady:
https://dennikn.sk/22911/mysi-raj-upadok-spolocnosti/
Šotek a zamyšlení
Mintaka Earthian,2015-02-06 15:53:46
Zdravím a děkuji za článek.
K odkazu na zmiňovanou petici se připletla čárka ",". Správný odkaz je:
http://futureoflife.org/misc/open_letter
Co se tématu týče, jistě bude důležité, zvládnout přechod do dalšího "nového věku". Ono by tedy bylo dobré zvládat i právě probíhající přechody do současných "nových věků".
Mým favoritem je směřování k nepodmíněnému příjmu:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_nepodm%C3%ADn%C4%9Bn%C3%BD_p%C5%99%C3%ADjem
http://www.vseobecnyzakladniprijem.cz/
Snad ne příliš utopicky věřím v to, že lidé, i bez existenčního tlaku by chtěli žít prospěšný a radostný život. Předpokládám, že s využitím znalostí a energií, které máme k dispozici by to bylo zvládnutelné i po ekonomické stránce.
Uvidíme...
nepodmíněný příjem
Antonín Lejsek,2015-02-09 04:24:53
Úplně nepodmíněný příjem nebude fungovat. Jsou skupiny obyvatel, které mají jediný zájem - množit se. Nebudou se zapojovat do ničeho dalšího a systém dřív nebo později položí. Bez nějaké zpětné vazby omezující množení to nemůže být dlouhodobě stabilní, takže nějaké podmínky ten příjem bude muset mít.
Budoucnost
Radim Dvorský,2015-02-06 15:49:53
Myslím, že větší hrozbou, než nezaměstnanost je ztráta motivace. Pokud jakoukoliv lidskou činnost zvládne AI lépe než člověk, jaký bude mít smysl se vůbec o něco snažit?
Všechny druhy lidské práce od pomocného dělníka až po špičkového vědce či umělce zcela převálcuje AI. Kliknutím myší si takových AI vyrobíte další miliardu. A když bude AI na úrovni lidské inteligence, jaká bude překážka pro sestrojení AI miliardkrát inteligentnější?
Co pak bude dělat člověk? Jaký bude smysl našich životů? Jak se budeme cítit, když nám už jako malým dětem řeknou, že nemá vůbec žádný smysl se o něco snažit, protože za svůj krátký život stejně nemáme šanci čehokoliv dosáhnout?
Ve chvíli, kdy
Zab Hazar,2015-02-06 17:05:39
se podaří přenést lidský mozek do stroje, biologické lidstvo vyhyne samo od sebe. Přece kdo by chtěl být nadále smrtelný? Ale, jiná a jak tak známe lidstvo, pravděpodobnější varianta je, že strojová nesmrtelnost bude jen pro ty rovnoprávnější...
Motivace dnes a v minulosti
Mintaka Earthian,2015-02-06 18:37:43
A není to problém současný i minulý? I dnes je třeba se smířit s tím, že až na zanedbatelné promile případů, vždy někdo zvládne nějakou lidskou činnost lépe než jiný člověk.
Ta motivace míří na starodávné téma "Smysl života", aneb "Odkud jdeme a kam kráčíme". Seneca na to měl názor, "Život má ten smysl, který mu dáme."
tolik bych se toho nebál
Josef Skramusky,2015-02-07 10:00:42
Motivace být úplně nejlepší se týká jen několika vyvolených. Navíc to, že existuje stroj který běhá rychleji než lidé neznamená, že přestaneme soutežit v rychlosti běhu. To, že vyrobíme robota, který bude hrát fotbal lépe než lidé, nezpůsobí, že lidé ho přestanou hrát. Dá se předpokládat, že stroje prostě z některých oborů vyloučíme (například upřednostněním živé hudby atp) Jinak souhlasím s Danielem Konečným, že "kyborgizace" člověka se jistě bude prohlubovat a zároveň se domnívám, že vedle toho bude koexistovat společnost lidí, již se jí budou bránit. Doufejme, že budeme schopni koexistovat v míru nedojde k vyhlazení jednoho (pod)druhu (hádejme kterého asi).
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
