Zvětšit obrázek

Na trhu je dipfenylhydramin z hlediska účinku, v mnoha bezvýznamných modifikacích a pod různými názvy. Namátkou třeba allerdryl; benadryl; benhydramin; benylin; benzhydramine; citrate, diphenhydramine; dimedrol; diphenhydramine citrate; diphenhydramine citrate; diphenhydramine hydrochloride; diphenylhydramin; diphenylhydramine; hydrochloride, diphenhydramine; 2-diphenylmethoxy-n,n-dimethylethylamine,...

Demence po běžných lécích?
Uklidňující účinek látky diphenhydramine, česky dipfenylhydramin, je znám už 75 let. A třeba i velmi přísná nejvyšší autorita bdící nad zdravím amerických občanů Food and Drug Administration (FDA) tuto látku povolila i v lécích, k nimž netřeba razítko od lékaře.

Dostupnost z něj dělá oblíbený prostředek kratochvíle vyznavačů silných hypnotických zážitků.

Nemuset s každou prkotinou do ordinace, je pochopitelně výhoda a tak situace, když se necítíme zrovna nejlépe, udělaly z přípravků s dipfenylhydraminem oblíbené samoléčivo. Pomáhá jak těm, co je někde píchá, tak i těm, co nechtějí před spaním počítat ovečky. V USA, Kanadě a Jižní Africe se o klidný spánek stará Johnson & Johnson s přípravkem Benadryl. V jiných zemích mu říkají Dimedrol, Daedalon, Nytol. Rakušané od Pharmazeutische Fabrik Montavit, Ges.m.b.H, nám ho na internetovou objednávku pošlou v krabičce s nápisem Dibondrin. Ochranná známka Tylenol PM, je udělena na směs paracetamolu s hádejte čím? Abychom tu neztvrdli dlouho, zkrátíme to čárkou ,...

Ti, co budou chtít pátrat, v čem diphenhydramin je a není, by kromě zkratky “DPH” měli vědět, že se občas skrývá jako “DHM”, případně, že je řazen k  “H1”, to když někdo chce klást důraz na to, že se jedná o první generaci antihistaminik. Jak už z pojmu vyplývá, tlumí tyto léky účinky histaminu, což je častá příčina patálií alergiků. Nejen, že se s nimi dá účinně zahnat senná rýma, zánět spojivek a ledasjaké svědění, předepisují se i na spoustu dalších neduhů. Spektrum je tak široké, že zahrnuje od bolesti hlavy a problémů s ucpaným nosem při nachlazení, přes zamezení zvracení při kinetóze, až po užití v injekci jako lokální anestetikum. V poslední době se s nimi snažíme zahánět duo Parkinson/Alzheimer.  

Ze studie na souboru třech a půl tisíce zdravých Američanů nyní vyplul na povrch dost zarážející poznatek. A sice, že užívání antidepresiv (doxepinu. Sinequan), chlorpheniramine (Chlor-Trimeton) a dalších léků jako oxybutyninu (Ditropan) po delší dobu, než tři roky, vede k tomu, že se antihistaminika začnou odměňovat zvýšeným výskytem devastující demence.

Zvětšit obrázek

Porovnání mozku zdravé a nemocné osoby s Alzheimerovou chorobou. Z nové studie vyplynulo, že difenylhydraminem, kterým se toto onemocnění léčí, k jejímu vzniku přispívá. (Kredit: Wikipedia / public domain)

Přičítá se to důsledku kumulace anticholinergního účinku.
V praxi to totiž mnohdy vypadá tak, že si dáme něco na kašílek, přidáme něco, aby se nám nedělalo špatně v autě, namažem si na loktu vyrážku, polkneme něco proti pomočování a když je den blbec,  spolkneme v tom frmolu nějaké to hypnotikum. Abychom pak celí nabuzení večer usnuli a byli další den v práci použitelní, sáhneme po tobolce z růžové krabičky s nápisem „na spaní“. Nejspíš nás při tom ani nenapadne, že to vlastně všechno mohou být jen a jen antihistaminika.

Shelly Grayová, profesorka farmakologie na University of Washington. U Johnsonů z jejích závěrů nejspíš moc velkou radost mít nebudou. Podepsat se jako první autorka pod studii ukazující na produkt největší zdravotnické firmy na světě, to už chce kuráž. (Foto: UW)

Rozdíl mezi námi a těmi, co na stránkách Drogové poradny píší: „...difenyhydramin,...to je fakt síla a co se halucinací týká je to podstatně intenizivnější než u LSD...“, se tím prakticky stírá.
   

Greyová výsledky svého týmu komentuje poznámkou, že by nebylo moudré se mocných účinků antihistaminik vzdávat, ale že je u nich nyní potřeba mnohem víc dbát na zlaté pravidlo: „všeho s mírou“. Nechceme-li po nich dementnět, chce to zůstávat jen u nejnižších účinných dávek, a nebo ještě lépe, pokud to jde, volit analogy z ranku selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI). Není pochyb, že vyznavačů samoléčby a adeptů Darwinovy ceny je vždycky dost, budiž jim tedy alespoň připomenuty vedlejší efekty antihistaminik - ospalost, zácpa, zástava tvorby moči, sucho v ústech a očích. Experimentátoři by také měli vědět, že i když mnohým antihistaminika navozují excitaci a euforii, stejně razantně mohou jinému přivodit nervozitu, třes a zhoršenou motoriku. Obě skupiny si  k tomu teď mohou ještě připsat ten bonus  -  zvýšené riziko demence.

Závěr
Studie Grayové není až tak průkopnická, jak se na první pohled zdá. Naši experti už dávno před ní zjistili, jak DPH škodí. Dříve přišli i na to, že když se jí podaří zatajit, ustupuje i   syndrom sucha v krku.   

 
Literatura
Cumulative Use of Strong Anticholinergic Medications and Incident Dementia, JAMA Internal Medicine, January 26, 2015
Group Health Research Institute