Až včerejší informace nám pomohly poodhalit roušku tajemství, která se za zmizením sondy skrývala. Jak se nakonec ukázalo k prolomení marsovského prokletí chyběl Beaglu opravdu jenom pomyslný krapítek štěstí.
V prosinci 2003 se sestava orbiteru Mars Express a k němu připojeného landeru Beagle 2 schovaného prozatím pod tepelným štítem, který modul ochrání při žhavém průletu atmosférou, blížila k Rudé planetě. 19. prosince se Beagle 2 oddělil a chystal se na přistání. O den později Mars Express zažehl své motory a zamířil tak na orbitu planety. Další manévr mu pomohl usadit se na protáhlé dráze odkud 25. prosince očekával signály, které měl lander vyslat po úspěšném přistání a rozložení. O zachycení vysílání Beagla se snažil i americký Mars Odyssey, jenž měl být podle propočtů tím prvním, ke komu signál doputuje. Ani jedna ze sond na orbitě Marsu se však signálů nedočkala. Evropa, potažmo Velká Británie si tak nemohla dát vánoční dárek v podobě úspěšného přistání na Marsu.
Beagle 2 se neozval ani v dalších dnech a řídící středisko tak začalo považovat lander za ztracený. Rozběhlo se pátrání po jeho vraku. Bohužel v cílové oblasti nenalezla ani jedna ze sond nic, co by britskou sondu připomínalo. Nutno dodat, že by to s rozlišením aparatur, kterými disponovaly sondy létající v té době nad Marsem, byl malý zázrak.
Naštěstí v portfoliu marsovských sond přibyl v březnu 2006 Mars Reconnaissance Orbiter. Tato americká sonda má na své palubě kameru HiRISE (High Resolution Imaging Science Experiment) s rozlišením 30 až 60 cm na pixel, což bylo konečně něco, co se pro nalezení dvoumetrového landeru nechá použít. Však se také v nalézání artefaktů, které na povrchu zanechala lidská rasa, MRO činil. Za dobu své aktivní služby nalezl obě legendární sondy Viking, vyfotil Opportunity i Curiosity a nyní konečně nalezl i dlouho hledaný lander Beagle 2. MRO svou práci rozhodně nekončí a tak se snad můžeme do budoucna těšit na velké množství fotek a daších dat z Marsu. Ale teď už zpátky k právě nalezenému landeru.
Video s představením mise a snímky sondy, jejího padáku a zadního krytu pořízené MRO
Beagle 2 neměl žádného kosmického předchůdce, jak by se mohlo z dvojky v názvu zdát. Jméno dostal na počest lodi, se kterou Charles Darwin vykonal slavnou cestu kolem světa, při níž shromáždil dostatek materiálu pro napsání své přelomové práce O původu druhů… Kosmický následovník měl jako hlavní náplň činnosti na Marsu sbírat vzorky a analyzovat je po zahřátí v laboratorní peci pomocí hmotnostního spektrometru. Zjednodušeně se dá říct, že Beagle 2 měl v plánu provádět v místě svého přistání podobné výzkumy, jaké provádí dnes vozítko Curiosity na své cestě k vrcholku hory Mount Sharp v kráteru Gale.
Jak jsme si popsali výše, k Marsu se vydal Beagle 2 spojen se sondou Mars Express. Od ní se ještě správně oddělil, vstoupil do atmosféry, kde ho tepelný štít ochránil před vysokými teplotami vznikajícími brzděním o husté vrstvy. I padák se zřejmě rozvinul správně. Ovšem finální fáze, kdy měly lander ochránit při dopadu z výšky 200 metrů a následných skocích po povrchu tři nafouknuté airbagy (podobně jako vozítka Spirit a Opportunity.
U těch ale bylo airbagů nepoměrně více), neproběhla asi hladce a Beagle 2 tak dostal možná pár tvrdších zásahů od povrchu. Při pokusu o rozložení solárních panelů se zřejmě z tohoto důvodu vyklopily jen dva. Zbývající nevyklopené panely zakrývaly komunikační anténu a lander tak ztratil možnost vyslat zprávu o svém přistání. Určený cíl dosednutí v Isidis Planitia blízko martského rovníku trefil Beagle 2 s odchylkou pouhých pěti kilometrů, což je velmi slušný výkon.
Škoda, že se nalezení o pouhý rok nedočkal vedoucí týmu Beagle 2, Colin Pillinger z Open University. I když by byl určitě mnohem raději, aby sonda dosedla v pořádku a na Zemi tak proudilo množství vědeckých dat. Zvlášť když sonda měla vybavení schopné najít možné stopy života a navíc přistála ve velmi atraktivní lokalitě, kde se kromě jiného očekával i vodní led.
Zdroje informací:
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Mars_Express/Beagle-2_lander_found_on_Mars
http://www.esa.int/Our_Activities/Space_Science/Mars_Express/Beagle_2_lander
http://en.wikipedia.org/wiki/Beagle_2
http://science.nasa.gov/science-news/science-at-nasa/2003/17dec_beagle2/
Zdroje obrázků:
http://www.esa.int/var/esa/storage/images/esa_multimedia/images/2015/01/colour_image_of_beagle-2_on_mars/15194343-1-eng-GB/Colour_image_of_Beagle-2_on_Mars.jpg
http://science.nasa.gov/media/medialibrary/2003/12/16/17dec_beagle2_resources/roboticarm1.jpg
http://news.bbcimg.co.uk/media/images/80304000/jpg/_80304473_main.jpg
Psáno pro Kosmonautix a osel.cz
Diskuze:
Ty kamery, ty kamery.
Roman Sobotka,2015-01-18 13:43:36
Kvalita snimku z LRO zas neni tak spatna, aby neslo jasne rozeznat modul Apolla 11.
http://www.nasa.gov/mission_pages/LRO/news/apollo-11.html#.VLuh8HuRgxs
V barve by to vypadalo hodne podobne a lepsi kamera kolem mesice proste neleta. Uz to holt neni tak zajimavy objekt.
Co se tyka ruznych konspiraci, kvalita snimku je irelevantni. Pravoverni verici v ruzna americka/zidovska spiknuti by se nedali zvyklat, ani kdyby stali na mesici vedle toho modulu.
Ty kamery, ty kamery
Roman Sobotka,2015-01-18 15:51:42
Koukam, pisu rychleji nez myslim. Ma byt 'aby neslo jasne rozeznat misto pristani modulu Apolla 11.'
Jinak pro zajimavost, tady jsou pohromade obrazky mist pristani vsech misi Apollo:
http://www.nasa.gov/mission_pages/apollo/revisited/#.VLvHynuRgxs
barevná kamera a vyšší rozlišení
Tomáš Kohout,2015-01-19 15:04:53
Myslím, že Měsíc si zaslouží, aby jeho povrch snímala podobně kvalitní kamera, jakou disponuje MRO a vědci si rozhodně zaslouží přístup k surovým datům. Když to jde u dalších sond, proč to je u LRO takový problém? A propos, konspirátoři. Jejich problémem je, že se chytají snadno vyvratitelných nesmyslů, zatímco skutečné nejasnosti okolo Měsíce a jeho průzkumu je míjejí. To také svědčí o jejich inteligenci a hloubce zájmu o kosmonautiku a vědu obecně.
Kamera a kamera
Vojtěch Kocián,2015-01-19 20:49:34
Pokud se podívám na snímky z MRO a LRO (Apollo a Beagle), přijde mi, že mají podobné rozlišení v jednotkách pixel/metr. MRO létá výš, tak musí mít kameru pro takové rozlišení kvalitnější. Na Marsu jsou také zajímavější barvy, tak není na škodu použít kameru barevnou. Měsíc je bohužel převážně šedý a i fotky přímo z něj na barevném filmu vypadají jako černobílé, pokud v záběru není astronaut či kus pozemské technologie. Kromě té technologie není na Měsíci nic, o čem se můžeme vážně bavit, co by vyšší rozlišení vyžadovalo. Bez problémů by to rozpoznalo člověka, kdyby se tam zrovna procházel. HiRISE podle Wikipedie stála 40 miliónů dolarů, což není zrovna pakatel, a jde jít i dále a použít kameru z Hubblova dalekohledu nebo dokonce nějaké moderní špionážní družice. Dostali bychom se k rozlišení v řádu milimetrů či desetin milimetru na pixel a to by dovolovalo přečíst i nápisy na Apollech, pokud už nejsou vybledlé. Otázkou je, jestli to má cenu, když současné fotografie z LRO mají rozlišení podobné leteckým snímkům, jaké najdete třeba na Google maps.
Ochota poskytovat neupravené snímky je věc druhá, tam s Vámi souhlasím.
Ty kamery, ty kamery.
Zdenek Černý,2015-01-17 21:55:48
Zvláštní, na velmi podrobné a kvalitní fotky Marsu dnešní kamery stačí. Že se ale nějak nemůžeme dočkat podrobných fotek údajných "míst přistání" amerických kosmonautů na Měsíci. Proč nás nezaplavují barevné fotky v televizi a časopisech, když loni bylo výročí 45 let? Navíc Měsíc nemá atmosferu ......
To mi hlava nebere -))).
Ta hlava, ta hlava ...
Lubomír Denk,2015-01-17 23:20:30
Když vytáhnete Vaši neberoucí hlavu z konspiračních pavučin a pohledáte kupříkladu NASA Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO) tak najdete fotek víc než dost:)
zlobíte se oprávněně
Tomáš Kohout,2015-01-18 10:20:51
A nejste sám. I američtí vědci dávají najevo svou nelibost, že zatímco z marsovských satelitů nebo třeba od Cassini obíhající Saturn NASA nabízí i surové snímky, od LRO nikoliv. Navíc si podle kvality fotek z MRO asi dokážete představit jaké detaily by kamera HiRISE nabídla v případě lunárních artefaktů. LRO bohužel disponuje daleko horší kamerou, která ale pro primární účel, totiž vybrat místa přistání pro lidské posádky ve zrušeném programu Constellation, měla být dostatečná.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
