Sestřelovat laciné drony za pár tisíc dolarů sofistikovanými protivzdušnými střelami, jejichž cena se pohybuje v milionech dolarů, je ekonomicky i vojensky sebevražedné a dlouhodobě neudržitelné. Jedním z řešení jsou energetické zbraně jako vyvíjený britský systém Radio Frequency Directed Energy Weapon (RFDEW), který (poněkud netradičně) operuje v oblasti rádiových vln.

Australská společnost Hysata vyvinula extrémně účinný kapilární systém pro elektrolýzu vodíku, který je mnohem účinnější než jiné srovnatelné technologie. Technologie je založená na eliminaci bublin, které jinak sabotují elektrolýzu vodíku navyšováním elektrického odporu. Hysata teď směřuje k výrobě vodíku ve velkém.

Romantika zpříjemněná lahvinkou dobrého moku je něco, na co se rádo vzpomíná, pokud to ovšem nezhatí něco, na co pak rovněž nezapomíná.

Tvůrci proudového létajícího motocyklu P2 Speeder Mayman Aerospace nahradili lidského pilota pokročilou inteligencí Skyfield. Vznikl autonomní letoun Razor VTOL, s nímž se počítá pro vojenské účely. Může fungovat jako šikovný náklaďák, sofistikovaný cvičný cíl, výkonný průzkumný letoun, levná střela s plochou dráhou letu anebo autonomní bitevník s protitankovými střelami.

…aneb Na skok do permokarbonu

Nevěřili byste, co všechno se vejde do kousíčku mozku o velikosti zrnka máku. 57 tisíc mozkových buněk, 230 milimetrů krevních cév a 150 milionů synapsí. Detailní mapa něčeho takového by jen tak nevznikla bez zapojení výkonné umělé inteligence. Výsledkem je doposud nejrozsáhlejší 3D rekonstrukce struktury lidského mozku.

Modifikovaná newtonovská dynamika (MOND) se déle než čtyři desetiletí pokouší zaujmout místo životaschopné alternativy standardního kosmologického modelu s temnou hmotou. V poslední době ale dochází k vývoji, který je pro MOND spíše studenou sprchou. Temná hmota je sice stále temná, ale vesmír vysvětluje obstojně.

Pokud jsou v Mléčné dráze technologicky vyspělé civilizace, mohli bychom nalézt stopy jejich aktivity. Vědci v projektu Hephaistos pátrají po nekompletních Dysonových sférách, které by měly vyzařovat infračervené záření středních vlnových délek. Z 5 milionů zdrojů záření vybrali 7 slibných kandidátů. Jde o červené trpaslíky se zvláštním zářením. Stojí za pozornost, ať to jsou Dysonovy sféry nebo ne.

Minihra Borderlands Science! zdařile propojila vědce, herní vývojáře a obrovskou masu hráčů, kteří se stali občanskými vědci a ani to moc nebolelo. Úspěšný projekt ukazuje cestu pro popularizaci výzkumu a sbližování odborníků s veřejností. Jak je vidět, klíčem je odvaha zkoušet nové věci.

Jmenný seznam těch, kteří v tom jedou s námi.

Koláčky obětované při antických obřadech bývaly rozličné. Zvláštní roli měly omfalické obřadní předměty s výstupkem uprostřed. A naprosto zvláštní by byly koláčky polyomfalické, tedy mnohopupíkaté. Ty známe jenom z textu křesťanského učence Kléménta z Alexandrie a z orfického Papyru Derveni. Asi o nich psal už Hérakleitos, nejspíš to měl být vtip.

Hadrony, jako třeba protony či neutrony, jsou tvořeny kvarky, které drží pohromadě gluony, elementární částice, co zprostředkovávají silnou interakci. Když se k sobě slepí několik gluonů, měla by vzniknout svérázná částice glueball. Fyzici je doposud lovili bez úspěchu. Dokázali to na experimentu BES III?

O víkendu si ho můžete vyzkoušet na Maker Faire Prague.

…aneb Nové poznatky o vzniku i konci pozoruhodných tyreoforů

Izraelská společnost BaroMar navrhuje uskladňovat energii pro rozvodné sítě v bateriích se stlačeným vzduchem. Díky ponoření do několikasetmetrové hloubky mohou být jednoduché a tím pádem velmi levné. Vhodných lokalit u pobřeží je prý spousta. Brzy by měli spustit pilotní projekt na Kypru.

Anduril Industries představili celou novou rodinu systémů pro elektronický boj Pulsar. Je vybavená umělou inteligencí, která používá algoritmy rychlého radiofrekvenčního učení (RFML), pro co nejrychlejší analýzu nových typů hrozeb na elektronickém bojišti. Vývoj proběhl z valné části ve skrytu, Pulsary již prý mají k dispozici vybrané americké jednotky.

V nitru neutronových hvězd se vyskytuje extrémně hustá jaderná hmota. Její přesné složení zatím neznáme, ale můžeme si rozebrat to, co o ní víme. Stavová rovnice této jaderné hmoty určuje hraniční hmotnost neutronové hvězdy, při jejímž překročení zkolabuje v černou díru. Tato tzv. TOV limita je spojena s osobou Roberta Oppenheimera. Podívejme se tak do nitra neutronových hvězd podrobněji.

Tvoří temnou hmotu primordiální černé díry? Ta šance se neustále snižuje. Experimenty, důmyslné paleodetektory a pozorování gravitačních mikročoček neustále ukrajují prostor, v němž bychom mohli primordiální černé díry najít. Nejnovějším nápadem jsou ultralehké primordiální černé díry. Je to ale s tolika otazníky, že to připomíná spíš hospodský kvíz než vědeckou hypotézu.

Atomy nebo molekuly je možné poměrně snadno excitovat laserem. S atomovými jádry je to mnohem obtížnější. Je k tomu nutná obrovská energie a konvenční postupy s lasery nestačí. Fyzici sice dlouho věděli o výjimečném jádru thoria-229, s nímž to mělo být mnohem snazší než s jinými jádry, ale i to se ukázalo jako extrémně tvrdý oříšek. Nicméně, je hotovo.

Pátrání po WIMPech, masivních kandidátech na částice temné hmoty, v podstatě selhalo. Projekt BREAD loví ultralehké kandidáty, temné fotony a axiony. Pomocí speciální antény (coaxial horn antenna) hodlají detekovat signály, které by takové částice měly vytvářet. Pokud existují.

Studie 30 tisíc let historie lidských populací na 16 místech planety odhalila, že když jsou lidé více zkoušeni osudem, jsou pak jejich populace více odolné proti katastrofám, a když už jsou zasaženy neštěstím, snadněji se z toho dostanou. Co nás nezabije, to nás posílí, i když pro konkrétní lidi postižené neštěstím je to jen malá útěcha.

…aneb Život a smrt v podání pozdně křídových žížal, šneků a loděnek

Američtí vojenští vývojáři DARPA vyvinuli velké autonomní podmořské plavidlo Manta Ray, které svým názvem ani designem nezapře podobnost s elegantními parybami. Informací je poskrovnu, ale Manta Ray se nejspíš připravuje na náročné dlouhodobější mise pod mořskou hladinou. Takové plavidlo přijde velmi vhod.

Přírodní diamanty rostou věky a syntetické diamanty několik dní. V obou případech jsou nutné extrémní teploty a tlaky. Nový postup výroby diamantů v kapalném kovu vystavenému metanu a vodíku, to zvládne za desítky minut. Sice stále vyžaduje vysokou teplotu, ale zároveň probíhá při normálním tlaku.

Jak si něco zapamatovat prostřednictvím představy prostorového rozmístění. Nezapomeňte mu však za toto metodické poučení zaplatit. Jak vydělat i na básních. A co teď s „autorskými“ (dnes spíše s nakladatelskými) právy? A jak sdílet nové myšlenky?

Létající robot BionicBee společnosti Festo připomíná včelu o délce a rozpětí křídel přes 20 centimetrů. Do včelího úlu by se nevešla, zato umí autonomně létat v hejnu, přičemž hejnové chování řídí centrální počítač. Je to významný milník ve vývoji autonomního letu i hejnových inteligencí.

Na téhle planetě je pro lidi jenom málo patogenů horších než naeglerie, nenápadná měňavka se zálibou v mozcích. Ale i naeglerie se někoho bojí. Velkého DNA viru, který ji dokáže infikovat, ovládnout a zničit během pár hodin. Jak je u těchto virů vcelku obvyklé, objevili ho ve vodárenském zařízení. Ničil naeglerie v jedné čističce odpadních vod u Vídně.

Iontronický memristor je umělá synapse o velikosti 150 krát 200 mikrometrů, která napodobuje prostředí, v němž probíhají kouzla nervové soustavy, tedy v podstatě solný roztok. Tento typ synapse by mohla využít slibně se rozvíjející neuromorfní iontronika, která sází právě na fyziologický rozměr biomimetických výpočetních systémů.

Počítačové simulace chování těles Sluneční soustavy s dlouhou oběžnou periodou, které kříží oběžnou dráhu Neptunu a jejich pohyb vykazují nepravidelnosti, ukazují na přítomnost velké planety, tedy „Devítky,“ na periferii Sluneční soustavy. Na přímý důkaz její existence si ale ještě musíme počkat.

V uplynulých dvou letech zažil výzkum jaderné fúze dva významné úspěchy: překročení vědeckého vyrovnání v americkém laserovém zařízení NIF a uvolnění rekordního množství fúzní energie v tokamaku JET. Nedávno byly publikovány zajímavé detailní údaje z hlavních experimentů v roce 2022 (NIF) a v roce 2023 (JET).

Vojenští vývojáři DARPA a US Air Force poprvé vypustili letoun pilotovaný umělou inteligencí program ACE. Nad leteckou základnou Edwards se inteligence střetla v simulovaném souboji s lidským pilotem. Pilotní inteligence obstála skvěle a otevřela cestu k dalšímu vývoji pilotních inteligencí.

Sodík je mnohem běžnější než lithium. Mohl by se stát ingrediencí pro novou generaci nabíjitelných baterií, ale parametry sodík-iontových baterií zatím nebyly příliš přesvědčivé. Nová sodík-iontová baterie spojuje anody typické pro baterie s katodami vhodnými pro superkapacitory.

…aneb 80. výročí zničení Přírodovědného muzea v Mnichově

Když děláte míchaná vajíčka, musíte nejdříve vajíčka rozbít a až pak si pochutnáte. Dlouhodobé vzpomínky se vytvářejí podobně. Neurony v hippokampu nejprve vyvolají zánět a rozbíjejí DNA a poté ji opravují, aby se mohla vytvořit seskupení neuronů, která uchovají vzpomínku na dlouhou dobu. Matička Příroda opět improvizovala.

Americké námořnictvo by rádo co nejrychleji získalo účinný mikrovlnný systém pro obranu lodí. V roce 2026 by mělo dojít na námořní testy vyvíjeného systému METEOR. Měl by fungovat proti dronům a podobným levným cílům, ale také proti balistickým protilodním střelám, které lze očekávat od technologicky vyspělých protivníků.

Stavebnictví se topí v problémech. Řešení by mohly přinést robotické minitovárny s nízkými kapitálovými náklady, které nabízejí úspory na práci a ještě větší na dodavatelských řetězcích a logistice. Automated Architecture (AUAR) s nimi chtějí v roce 2030 stavět 75 tisíc nízkoenergetických domů ročně.

Ikonický filosof klasického novověku se narodil právě před 300 lety. Tady to bude hlavně o jeho geniálních nápadech v astrofyzice a specificky břitkém humoru. Pak něco málo o jeho kritice lidských poznávacích schopností. A jen letmo o nové metafyzice a morálce, neboť to jsou věci všude omílané a ne vždy přitažlivé.

Mezinárodní tým fyziků vytvořil exotický materiál, jehož supravodivost lze ovládat vnějším magnetickým polem. Je to 2D topologický izolátor ze rtuti manganu a telluru, který spojuje výhody supravodiče s ovladatelností topologického izolátoru. Už teď se rýsují zajímavé aplikace v supravodivých technologiích.

Dvojice amerických fyziků vybudovala velmi exotický model vesmíru, který je založený na tachyonech, neblaze proslulých hypotetických částicích, které si nedělají hlavu z rychlosti světla ani z kauzality. K překvapení všech zúčastněných vyšlo najevo, že tachyonový model vysvětluje data pozorování supernov typu Ia stejně dobře jako standardní kosmologie.

Grafen je sice stále úžasný, ale o pozornost světa se perou další 2D materiály. Novinkou z výhně objevů materiálových vědců je zlaten od týmu švédské Linköpings universitet, 2D materiál z jediné vrstvy atomů zlata. Mohl by se uplatnit jako velmi výkonný katalyzátor rozmanitých procesů nebo třeba při výrobě elektroniky.

Prostá kokální sinice obsahuje fascinující strukturu, kterou je vytváření molekuly běžného enzymu citrátsyntázy. Elektronový mikroskop ukáže elegantní Sierpińského trojúhelníky, jednoduchý, ale uhrančivý fraktální tvar. Nejlepší na tom je, že to zřejmě vzniklo pár jednoduchými mutacemi a nejspíš to k ničemu neslouží. Čirá estetika na molekulární úrovni.

…aneb Jak vypadal ekosystém nově popsaného tyranosaura

Astrofyzici prozkoumali rekordní gama záblesk GRB 221009A, přezdívaný B.O.A.T. a potvrdili, že šlo o supernovu, tedy kolaps a následnou explozi velké hvězdy. Zároveň se ale ukázalo, že šlo o běžnou, nikoliv výjimečně silnou supernovu a že při této explozi oproti očekávání zřejmě nevznikly velmi těžké prvky jako zlato či platina.

Jméno dostala podle písně od Beatles, kterou večer hráli v táboře v den kdy jí v údolí Awash našli. Přesto, že by jí dnes táhlo na 3,2 milionů let, podařilo se zjistit nejen kde a jak chodila, ale i jak vypadala. Je ale tato samice raného australopitéka skutečně matkou nás všech, jak se traduje?

Finští Vantaan Energia vybudují masivní podzemní úložiště tepla Varanto, v hloubce kolem 100 metrů pod městem Vantaa. Tvoří ho 3 umělé jeskyně, které budou naplněné vodou, díky zvýšenému tlaku ohřátou až na 140 °C. Varanto udrží dostatek tepla na vytápění středně velkého finského města po dobu 1 roku.

Ryby se mohou potopit do hloubek kolem osmi kilometrů. Možnosti savců včetně člověka jsou omezenější. Přesto představují ponory do hlubin jeden z nejúžasnějších výkonů, jakých se můžeme stát v živočišné říši svědky.

Výzkum mimozemsky vypadající kokolitky Braarudosphaera bigelowii a jejího tajuplného endosymbionta, sinice UCY-A, přinesl překvapivý objev. Podle všeho jsme svědky probíhajícího zrodu organely pro fixaci dusíku, takzvaného nitroplastu. Budoucí organela už má synchronizovaný růst s hostitelskou buňkou a používá proteiny, které jí buňka vyrábí.

Jen málokdo nezná vztek. Emoce se utrhnou ze řetězu, vidíme rudě a mozek jede na autopilota. V takové situaci si vědomí může tak maximálně přát, aby nedošlo na nenapravitelné nebo nákladné škody. Japonští experimentální psychologové nabízejí jako pomůcku pro zvládání vzteku papír, tužku a špetku magie. Klidně si zkuste sami.

Magnetická levitace vypadá jako zázrak, ale je zcela reálná. Problém je, že obvykle vyžaduje vnější zdroj energie nebo se s ní pojí technické potíže. Tým japonského institutu OIST upravil grafit, který je diamagnetický, ale jeho levitace je jenom velmi dočasná, kvůli rušivým elektrickým proudům. Nový materiál obsahuje částice grafenu obalené křemenem a levituje jako o život.

Spis uchovaný na Papyru Derveni cituje a parafrázuje řadu nestarších filosofů. Zvláštní roli v něm mají citáty Hérakleita. Krom dávno známých se našly i nové, které dokreslují naše porozumění Hérakleitovi.