Zvětšit obrázek

Restart se blíží. Kredit: CERN.

Jaký bude rok 2015 ve vědě? Doufejme, že pořádně pestrý, napínavý a přetékající zajímavými příběhy. Snad se dočkáme i nějakých ohromujících překvapení, která jako meteorit rozrazí vědeckou rutinu, možná i nějakého skandálu, i když si je jistě přeje jen málokdo. Zbytek událostí můžeme do jisté míry předvídat a právě o to se pokusili v redakci vrcholového vědeckého časopisu Nature. Pořadí si udělejte sami, podle vkusu. Takže, na co se můžeme těšit?

Velkolepý restart největšího srážeče částic
Dlouho očekávaná chvíle je na spadnutí. Po téměř nekonečné technické přestávce by se v březnu měl do hry o osud vesmíru vrátit Velký hadronový srážeč LHC. Pokud vše půjde podle plánu, tak by s ním v CERNu měli začít srážet částice s výslednou energií 13 TeV, což téměř zdvojnásobí dosavadní rekord. Restart LHC doprovázejí ohromná očekávání. Vědci doufají, že jim plně vyzbrojený srážeč pomůže zaplnit mezery v klíčových fyzikálních teoriích. Zkouška ohněm podle všeho čeká supersymetrii, která může utrpět těžkou porážku, pokud restartovaný LHC nenajde stopy těžkých částic, předpovězených supersymetrií.

Zvětšit obrázek

Ceres se nemůže dočkat sondy Dawn. Kredit: NASA, ESA, J. Parker (Southwest Research Institute), P. Thomas (Cornell University), and L. McFadden (University of Maryland, College Park).

Odpovědi na prastaré hádanky
Paleogenetici pevně doufají, že přečtou kompletní genom 400 tisíc let starých hominidů z jeskyně Sima de Los Huesos v severním Španělsku. Loni publikovali jejich mitochondriální genom, prý po titánském výkonu. Přečtení celého genomu z prastarých kostí bude nejspíš ještě mnohem obtížnější. Pokud se jim to ale povede, tak možná objasní leccos zajímavého kolem zašmodrchaných evolučních vztahů mezi lidmi, neandrtálci a denisovany.

Výpravy k trpasličím planetám
Ke hvězdám sice letos asi ještě nevyrazíme, měli bychom ale si užít průzkum trpasličích planet Sluneční soustavy, a to v režii NASA. V březnu by měla meziplanetární sonda Dawn dorazit k Ceres, největšímu tělesu mezi Marsem a Jupiterem. Ceres by měla mít pod povrchem vodní led, takže zajímá i astrobiology. V červenci by se zase měla sonda New Horizons dostat nejblíže k Plutu a zvednout tak jeho sebevědomí, pošramocené degradací na trpasličí planetu. V NASA si od toho slibují data o Plutu a jeho měsících ze zatím nejtěsnější blízkosti a také nové informace o atmosféře Pluta.

Zvětšit obrázek

Co najdeme v genomu lidí ze Sima de Los Huesos (vlevo)? Kredit: SINC/ José Antonio Peñas.

Konec řádění eboly
Zdravotníci a také všichni ostatní doufají, že nenasytné epidemii eboly v západní Africe dojde dech. Bylo by to skvělé, zatím ale není zcela pod kontrolou. Teoreticky víme, co a jak je nutné dělat. Realita západní Afriky je ale někde jinde a dobře míněné rady tam moc nefungují. Můžete do zhloupnutí opakovat, že zásadní je rychle odhalit a izolovat nakažené ebolou – když si místní myslí, že jde o komplot a snahu získat jejich orgány, tak se do spolupráce zrovna moc nehrnou. V současnosti se sice intenzivně testují vakcíny a léky proti ebole, do aktuální epidemie už ale zasáhnou jen těžko.

Lov gravitačních vln
Na trable s daty projektu BICEP2 si už skoro nikdo nevzpomene a lov gravitačních vln pokračuje na plné obrátky. Kdo je chytí jako první? Velké naděje na vítězství si dělají v týmu LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observatory). Koncem letošního roku by měli restartovat své detektory v Hanfordu poblíž Richlandu, stát Washington a v Livingstonu, Louisiana. Po více než desetiletí neúspěchů jsou lační na dobré zprávy.

Zvětšit obrázek

Národní institut grafenu v Manchesteru, srpen 2014. Kredit: Mike Peel, Wikimedia Commons.

Skvělé nové laboratoře
Letos nás také čeká řada slavnostně otevřených vědeckých institutů. Už teď je téměř jisté, že o nich ještě uslyšíme – doufejme jen, že to nebude v souvislosti s vědeckými podvody. V centru Londýna by měl zahájit provoz Institut Francise Cricka (a korektní vědou zavržený Watson bude jen skřípat zuby) pro 1 250 vědců, jehož pořízení přišlo na 650 milionů liber. Na Univerzitě v Manchesteru se zase těší na otevření Národního institutu grafenu, za necelou desetinu předchozí částky. Grafenové centrum je přitom klíčovým prvkem kampaně, v níž se má z Manchesteru stát Grafenové město (Graphen City). Za mořem se mikrosoftový miliardář Paul Allen chystá otevřít v Seattlu Allenův institut buněčné biologie, s pořizovací cenou 100 milionů dolarů.

Válka proti cholesterolu
Farmaceutické společnosti vyhlásily válku proti cholesterolu a teď soutěží o to, kdo nejrychleji přijde s vhodným lékem. Některé z nich nejspíš uspějí už letos. Slibné jsou například terapie, které cílí na proprotein konvertázu PCSK9, související s metabolismem zlého cholesterolu LDL. O prvních dvou přípravcích by měli regulátoři v USA rozhodnout ve zrychleném řízení do léta 2015.

Zvětšit obrázek

Výzkumná loď Sikuliaq. Kredit: James Buchanan, Wikimedia Commons.

Politické manévrování
Svět se po divokém Silvestru probudil do úplně jiné nálady než před rokem. Jakoby celá planeta vřela. Utlačovaní Kurdové vzdorují islámským hrdlořezům, vysmívaní Ukrajinci se drží proti jedné z papírově nejsilnějších armád světa. Třenice jiskří i ve vědě. Kreml utahuje šrouby v domácí politice a po šokujícím rozpuštění Ruské akademie věd se chystá prověřit 450 místních výzkumných institucí. Británii čekají volby a britský parlament bude mimo jiné rozhodovat, zda povolí oplodnění in vitro se třemi rodiči. Vědu ve Spojených státech zase nepochybně ovlivní případné posuny politiky Kongresu, momentálně ovládnutého republikány.

Dohoda o klimatu v Paříži
Jak se zdá, žádná pozorování či měření stále nemají sílu na to, aby zpochybnily globální oteplování. Takže se i v roce 2015 budeme bát hezkého počasí, nostalgicky si prohlížet fotky z krásné, ale mrtvé Antarktidy a pořád budeme doufat v nějakou globální klimatickou dohodu, která vyřeší všechny problémy. Další pokus se odehraje letos v prosinci a dějištěm bude Paříž. Jen doufejme, že celá nezapadne sněhem, to by klimatickým jednáním nejspíš podrylo morálku.

Průzkum nedozírného oceánu
Do akce vyplují nová výzkumná plavidla. Americká National Science Foundation formálně zařadí do služby loď Sikuliaq o výtlaku 3 700 tun a loď Neil Armtstrong taktéž amerického Woods Hole Oceanographic Institution zahájí vědecký výzkum. Výzkumnou loď si pořídilo i Německo a ponechalo ji jméno předešlého výzkumného plavidla Sonne. Očekává se, že Japonsko pravděpodobně obnoví své velrybaření pro takzvaně vědecké účely, za což opět sklidí celoplanetární kritiku.

Literatura

Nature News 30. 12. 2014.