Žijeme ve světě zaplaveném konspiračními teoriemi. Znáte to – 11. září 2001 se odehrálo v režii CIA, stejně tak CIA způsobila zánik boeingu 777 na letu Malaysia Airlines 17 (MH17), ovšem tentokrát ve spolupráci s ukrajinskou vládou plnou fašistů. Anebo to vlastně byl Izrael, který nejprve ukradl stroj z letu Malaysia Airlines 370 (MH370), pak ho přestrojil za let MH17 a nechal ho sestřelit, protože sionisté přece chtějí vládnout světu.
Kredit: University of Chicago.
Vědci povětšinou konspirační teorie odmítají jako paranoidní bláboly. Někteří mají dokonce příznivce konspirací za vyšinuté blázny, kteří představují vážné nebezpečí pro společnost. Ve skutečnosti to je ale nejspíš komplikovanější a z odborného pohledu zajímavé. Eric Oliver a Thomas Wood, političtí vědci Chicagské univerzity, po osm let zkoumali obyvatele Spojených států, pokud jde o jejich vztah ke konspiračním teoriím. Zajímaly je přitom především konspirace týkající se zdravotnictví, tedy očkování, mobilní telefony, alternativní medicína a podobná témata. Oliver s Woodem publikovali svůj výzkum letos na jaře v medicínském odborném časopisu JAMA Internal Medicine a také čerstvě sepsali článek pro NewScientist.
Podle svých slov si z dlouhodobého výzkumu konspiračních teorií odnesli tři důležité poznatky. Zaprvé, konspirační teorie nejsou nic okrajového. Mezi lidmi mají až neuvěřitelnou podporu. Podle všeho v jednu či více běžných konspiračních teorií v průběhu posledních desetiletí věří vždy přinejmenším polovina Američanů. Zadruhé, konspirace jsou populární prakticky mezi všemi vrstvami obyvatelstva. Lidé rasových menšin a méně vzdělaní je sice přijímají ochotněji, ale věří jim i kvalitně vzdělaní běloši. A zatřetí, podpora konspiračních teorií jde napříč politickým spektrem. Konspiraci o padělaném rodném listu Baracka Obamy oblibují spíše konzervativci než liberálové, v 11. září 2001 zase vidí komplot spousta liberálů. Nicméně, některé konspirační teorie mají v podstatě stejný počet příznivců z levé i pravé strany politiky.
Pro Olivera s Woodem nebylo až tak zajímavé, jestli jsou tyhle teorie pravdivé či ne. V tom měli nejspíš jasno. Zajímalo je ale, proč konspiracím věří tolik lidí, navzdory ohromnému množství důkazů a racionálních zdůvodnění. Vysvětlení podle nich tkví v lidské psychologii. Lidská mysl se nevyvinula, aby zpracovávala informace o průmyslu, teroristech nebo medicíně, nýbrž ale aby zajistila přežití v africké divočině. Taková mysl má sklon předpokládat, že kolem číhají neviditelní dravci anebo že náhodně souběžné události spojuje nějaký skrytý vztah, protože se to mnohokrát v minulosti velmi vyplatilo.
Konspirační teorie podle autorů odrážejí naše intuitivní chápání okolního světa. Poněkud ironicky hrají roli pevné kotvy ve spletité realitě a poskytují emocionální útěchu. Jsou to příběhy, kde jsou dobro se zlem, konflikty, geniální řešení a další prvky skvělých vyprávění, které bývají pro posluchače nesmírně poutavé. A tak šťavnaté příběhy přece musejí být pravdivé. Oblibu konspirací také velice přiživuje skutečnost, že se některé dílčí konspirace ukázaly být pravdivými – učebnicovým příkladem je třeba aféra Watergate. Když někdo konspiracím uvěří, tak vlastně sám vstupuje do příběhu. Stává se někým výjimečným, hrdinou, který bojuje proti úkladné konspirující moci.
Když se ale zdivočelá intuice přetaví do nevyvratitelných konspiračních tajemství, tak to pochopitelně omezuje možnosti dialogu s takovými lidmi. Magická přitažlivost konspirací je navíc předurčuje jako skvělou zbraň pro informační válku. Kremelská média a u nás obzvláště prokremelské weby vypouštějí nejroztodivnější konspirace už dlouhé roky a teď vychází najevo, že jde o ucelenou strategii. Jejím cílem je vytvářet ohromnou informační mlhu a atmosféru nedůvěry a strachu. Pokud je někdo proti, tak ho lze pohotově obvinit – z konspirátorství.
Jak s konspiracemi zacházet, když už se člověk nechce tupě podílet na jejich šíření? Některé jsou doopravdy nebezpečné a není úplně nejlepší je ignorovat, jako například ty s očkováním. Prohlédnout konspirační teorii je vlastně úplně jednoduché. Jsou na štíru s Occamovou břitvou, protože vysvětlují záhady ještě většími záhadami. Potíž je ale v tom, že dobře vystavěné konspirace jsou ze své podstaty nevyvratitelné. Ať se snažíte sebevíc, veškeré argumenty stékají po konspirační teorii jako kapky deště po kapotě nadupaného automobilu. Proto je zhola zbytečné konspirace nějak racionálně vyvracet, tím se lze tak maximálně zesměšnit.
Oliver a Wood doporučují používat empatii, snažit se vcítit do konspirátorů a hlavně vzít v úvahu, že konspirace nemají odbornou, ale spíš magickou povahu. Fungují podobně jako placebo a jejich účelem je zacelovat rány, které nejsou na první pohled vidět. Jak trefně říkají Oliver s Woodem – jen když si uvědomíme ohromnou moc emocí, kterými konspirace přetékají, tak si budeme moct smysluplně popovídat se sousedy, co nosí čepice z alobalu. A když empatie selže anebo konspirace jsou příliš agresivní, nejmocnější zbraní proti nim zaručeně je – sžíravý humor. Konspirační teorie jsou možná dobře obrněné proti rozumným argumentům, ale trefný výsměch a nadhled je proděraví jako pořádný zásah brokovnicí. Kéž by takového pohodového, osvěžujícího humoru bylo co nejvíc, zvláště o Vánocích.
Video: The 25 Most Popular Conspiracy Theories.
Video: Roztomilá konspirace s ebolou. Kredit: PressResetUltimate.
Literatura
NewScientist 22. 12. 2014, JAMA Internal Medicine 174: 817-818, Wikipedia (Conspiracy theory, List of conspiracy theories).
Diskuze:
