Pokud jde o průzkum vesmíru, poslední dobou zažíváme nejrůznější stesky, proč něco nejde a jen tak nepůjde. Když se povede start úplně nové kosmické lodi Orion, tak vypadá jako modul z dávno minulých desetiletí, což na optimismu také mnoho nepřidá. Nejvyšší čas začít pořádně snít o budoucnosti. A v NASA kupodivu nezačali úplně marně. Ředitelství NASA pro systémovou analýzu a koncepty (Systems Analysis and Concepts Directorate) pracuje na projektu pilotovaného letu – nikoliv k Marsu, ale k Venuši.
Jak skoro každý ví, NASA se chystá poslat lidi na Mars, i když teď častěji mluví o důvodech, proč to nejde. Mars je atraktivní rudá planeta, na které je alespoň teoreticky možné přistát a elegantně udělat velký skok pro lidstvo, s otiskem astronautovy boty v marsovském prachu. Venuše je sice o něco blíž než Mars a velikostí mnohem podobnější Zemi, na jejím pekelném povrchu ale lidé se soudobou technologií rozhodně jen tak nepřistanou.
Na Venuši je neuvěřitelně hutná atmosféra z oxidu uhličitého a oblak kyseliny sírové. Je tam takové horko, že by se tavilo olovo, řádí tam častá zemětřesení, vybuchují sopky a běsní bouře. Jenže NASA nechce v rámci vize High Altitude Venus Operational Concept (HAVOC) poslat lidi nechat se upéct za živa, ale na projížďku mnohem přívětivějšími horními vrstvami atmosféry Venuše. Je tam totiž v porovnání s Marsem méně problematického záření a více využitelného slunečního svitu.
Podle NASA je pobyt v atmosféře Venuše vlastně mnohem bezpečnější, než se procházet na povrchu Marsu. S tím by sice bylo možné poněkud polemizovat a ptát se, co tam asi tak zajímavého najdeme, ale tomuhle nápadu se nedá upřít jistá elegance a příslib slušné porce dobrodružství. Pokud se HAVOC v nějaké podobě prosadí, tak se astronauti budou pohybovat nějakých 50 kilometrů nad povrchem Venuše, kde je atmosférický tlak jako u hladiny pozemského oceánu, o něco větší horko nežli na rozpálené Sahaře a úroveň záření srovnatelná s pobytem v Kanadě.
Samozřejmě, nejprve bude nutné bezpečně dostat astronauty a plavidla HAVOC k Venuši a lidi pak zase zpátky. V NASA uvažují o několika bezpilotních letech k Venuši, které by nejprve prověřily technologie projektu HAVOC. Pak by došlo na pilotované oblety Venuše a nakonec i na nafukovací plavidla HAVOC, odolné vzducholodě, které budou létat v atmosféře Venuše. V NASA si možná vyberou Mars, možná Venuši a třeba dospějí k názoru, že v příštích desetiletích zvládnou obě blízké terestrické planety. Hlavně aby se už pořádně pustili do práce.
Video: A way to explore Venus. Kredit: NASA Langley Research Center.
Literatura
IEEE Spectrum 16. 12. 2014.
Paleolitická osada u Mohelna, na jihomoravském okraji Vysočiny
Autor: Zdeněk Kratochvíl (20.09.2024)
Rozhovor s Janem Špačkem o životě na Venuši (část druhá)
Autor: Tomáš Petrásek (04.06.2023)
Rozhovor s Janem Špačkem o hledání života na Marsu (část první)
Autor: Tomáš Petrásek (02.06.2023)
Proč je Venuše žlutá a jak hledáme život na Marsu
Autor: Jan Špaček (09.03.2023)
Na Venuši je pekelné sucho
Autor: Tomáš Petrásek (06.08.2021)
Diskuze:
Přínos...
Vojtěch Kocián,2014-12-20 23:23:17
Ač obvykle kosmonautice fandím, tento projekt mi přijde relativně neužitečný alespoň pokud jde o průzkum planety. Posádka bude ve výzkumu absolutně závislá na přístrojích prakticky bez možnosti přímo zapojit své vlastní smysly, což je v kombinaci s intuicí to, v čem lidé vynikají nad stroji. Oproti tomu na Marsu, Měsíci, asteroidech... může cvičené oko odborníka najít spoustu věcí, které přístroje a lidé na Zemi v zaslaných datech snadno přehlédnou. V případě Venuše bych se spokojil s nějakou dlouhodoběji pracující atmosférickou sondou a teprve pokud by našla něco opravdu zajímavého, co by měli lidé prozkoumat zblízka, plánoval dál.
Samozřejmě chápu hodnotu motivační, technologickou případně propagandistickou, takže pokud bude mít tento "konkurenční" projekt pozitivní vliv na urychlení Například toho marsovského a nedojde naopak k tříštění sil, nejsem proti.
No on je dost rozdíl řídit něco z oběžné dráhy,
Jenda Krynický,2014-12-23 23:24:38
tedy s latencí žádná celá nula nic, nebo ze Země odkud to signálu trvá minuty.
Ovšem nevidím důvod tahat lidi až do atmosféry, mnohem efektivnější by bylo nechat je na oběžné dráze. Není třeba nejdřív mohutně brzdit a pak plácat děsné množství paliva na to aby se zase z gravitační studny dostali.
Tak jedině, že by palivo hodlali vyrábět z té atmosféry a i pak by bylo rozumnější netahat tam dolů lidi.
Re: Jenda Krynický
Jiří Novák,2014-12-25 14:44:55
Aerostat má tu výhodu, že drží "ve vzduchu" prakticky zadarmo. Palivo potřebujete jen na manévrování. Orbitální stanice potřebuje pravidelný přísun paliva, aby se udržela na oběžné dráze (neustále velmi pomalu "padá", což je třeba korigovat).
Genialita tohoto projektu myslím spočívá v tom, že z hlavního nedostatku Venuše (hustá atmosféra) dělá přednost.
Proč se vracet, je to drahé
Radim Křivánek,2014-12-20 14:19:03
Na Měsíci, Marsu i na Venuši by mohla být trvalá základna, které budeme posílat podporu ze Země. A i kdyby to snad dlouhodobě udržet nešlo, jsem přesvědčen, že pořád se najde dost schopných dobrovolníků, kteří by i bez možnosti návratu šli do tak úžasné mise...
Obytná vzducholoď plněná kyslíkem
Radim Křivánek,2014-12-20 14:13:26
Takovýto projekt mne fascinuje už dávno, hlavně proto, že v husté atmosféře z oxidu uhličitého by mohl být nosný plyn kyslík, nebo i normální vzduch, a tedy máme uvnitř lodi spoustu levného místa pro lidi i celou biosféru!
Distributoři
Michal Kára,2014-12-20 11:33:56
Co jsem tak slyšel, tak premiéru filmu pozastavila Sony proto, že jim film odmítly ve strachu z podobného útoku promítat velké řetězce kin.
Hezké... ale smutné
Tomáš Petrásek,2014-12-20 11:24:56
Hezká vize, ale smutné je, že to s největší pravděpodobností v dohledné době nikdo neudělá, ani se nepokusí.
Jasně že by se to dalo udělat, ale jen za předpokladu, že 1) budou ochotní jít do rizika 2) budou peníze 3)nebude to taková jednorázovka jako na videu. Celkově mi z toho vychází jasné NE.
Věřím, že by to šlo (teoreticky), ale opravdu si nemyslím, že by to bylo jednodušší či bezpečnější než dostat lidi na Mars. Viděl bych tam dva hlavní problémy: nafukování vzducholodě za letu (když se to nepovede, není druhý pokus) a návrat na Zemi. Venuše má podobnou únikovou rychlost jako Země, tzn. bude potřeba podobně výkonná (a velká) raketa. Pro hnidopichy - ano, bude menší, ale stále pořádná. Jenže ta raketa musí přestát transport ze Země, pobyt v atmosféře Venuše, a odstartovat z podvěsu vzducholodi, to vše bezúdržbově. To mi nezní jednoduše, natož levně. Navíc opomíjejí velmi "sexy" možnost vyrábět řadu věcí (raketové palivo, dýchatelnou atmosféru, nosný plyn) na místě zpracováním atmosféry. Proč propána nepošlou menší úplně prázdný vehikl bez lidí, který se na místě naplní výše zmíněnými věcmi, a posádka se nenalodí do již stabilizované základny?
Určitě se ozvou hlasy, že taková mise nemá smysl. Vědecký přínos je potenciálně stejný jako na Marsu (Venuše má zajímavou a málo prozkoumanou geologii, možná se v minulosti podobala Zemi, ani současný život nelze vyloučit - myslím zejména ve vyšší atmosféře). Jasně že šance na dlouhodobé osídlení lidmi je tu asi horší, ale to záleží na tom jak jsou nastavené cíle. Nemýlím li se, o kolonizaci zatím NASA neuvažuje ani na to Marsu
"Takže místo abychom novou loď založili na něčem odzkoušeném, o čem víme že to funguje, tak radši budeme nasilu vymýšlet něco nového, jen aby to bylo sexy?"
To už tu taky bylo, viz raketoplán...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
