Zvětšit obrázek

Nepřítomnost Y chromosomu je ve vyšetřovaném vzorku patrná i bez svítící barvičkou vylepšené DNA sondy.

Ze vzorku krve se dá vyčíst mnohé. Kromě přítomnosti alkoholu, krevního cukru a hladin hormonů i to, jak jsme na tom s počty červených a bílých krvinek. U buněk hraje roli nejen počet, ale i jejich tvar, třeba s dopadem na anemii. Pohledem do buněčných „vnitřností“ se dá zjistit ještě víc. Třeba i to, jak jsme na tom s genovou výbavou zachumlanou v buněčných jádrech. Erytrocyty nám v tom moc platné nejsou, jsou to jen nosiči a ti se rozhodovat nemusí. Veškeré informace by jim tak byly jen na obtíž. U bílých krvinek to je jiné, chovají se v duchu Ericha Maria Remarque a když je na frontě klid, lenoší. Jakmile se jim nějaká maličkost nezdá, třeba na povrchu nějakého viru, začnou své geny aktivovat a spouští tanec se složitými enzymatickými kaskádami. Když se ukáže, že poplach byl planý, rozdováděné hrdlořezy dychtící po boji je potřeba zklidnit, jinak máme problém s lupenkou, lepkem, astmatem,...

Zvětšit obrázek

Uppsala university

Každý špás něco stojí
Vydržování armády je vždy nákladnou záležitostí. Opotřebované mužstvo je třeba obměňovat. Čím jsme starší, tím více našich buněk vykazuje šrámy. Mnohé z nich prošustrovaly velkou část z chromozomů a někdy i celé. což je pak vidět i v mikroskopu. Odborníci hovoří o LOY mozaice. Nemíní tím povrch buněk, ale změny v jádru spojené se ztrátou v molekule DNA. Chromozomy jsou takovými šuplíky s návody, kam si buňka sahá, když musí něco začít řešit. I když je mnoho důležitých genů zálohováno ve více než jedné skříňce, není to pravidlem a navíc ty záložní návody pro řešení situací, nebývají rovnocenné a výsledek optimální.

Zvětšit obrázek

Jan Dumanski and Lars Forsberg: „Vztah mezi kouřením a ztrátou „mužství“, se projevuje úměrně. Mizení chromozomu Y se častěji vyskytuje u těžkých kuřáků, méně u těch mírných. Ti, kdož se svou neřestí přestali, také vykazvali mírný úbytek chromozomu Y, ale jejich hodnoty se nelišily od mužů, kteří nikdy nekouřili.“ (Kredit: Mikael Wallerstedt)

Ztráty (mozaicismus) chromozomů jsou přirozené
S chromozomy v buňkách je to jako se zuby, stářím vypadávají a čím jich máme méně, tím je to horší. Když si kuřák pere do plic s kouřem i karcinogenní dehet, jeho chromozomální ztráty nabírají mnohem větší kvapík.  Netřeba dodávat, že s pošramoceným kódem života jsme blíž i rakovině. Novým poznatkem na studii publikované v Science je zjištění, že se to týká i Y chromozomu. Co je na tom tak zajímavého, že to vzali v tak prestižním časopisu? Že jde o mušku mezi giganty. Zatímco na X chromozomu je okolo tisíce sta genů, náš umudlánek jich má jen 54. Při zanedbatelném počtu genů se zdálo být nepravděpodobné, že by výpadek tohoto chromozomu  v buňkách mohl dělat vážnější neplechu. Nepředpokládalo se, že by dopady zatoulaného prcka se mohly rovnat výpadkům „plnohodnotných“ chromozomů. Jde totiž o geny, jejichž příkladem může být například  SRY. Ten je na výsluní v době embryonální, kdy se rozhodujeme, zda se dáme kariérou s tělem bojovníka,  nebo v podobě hříšnějšího protějšku. Lymfocytům v tělech dospěláků jsou takové prošlé návody už k ničemu. Nejméně polovina z toho malého počtu genů, které na svém Y máme, se týká jen tkáně varlat a přilehlého nádobíčka. To dlouho dovolovalo emancipovaným nositelkám XX šířit posměšné narážky na nevýznamnost našeho mužství. Ze Švédska ale nyní jasně zaznělo, že mužské tintítko má na starosti větší divadlo, než jak by to pro něj vyplývalo z čisté ryzí matematiky. Jeho ztráta v buňkách je pro nás avízem rizika rakoviny stejně mocným, jako kdyby šlo o výpadek jiných dospěláckých chromozomů. Ba co víc, dost možná, že tento budiž ničema hraje v rakovině ještě větší roli, než kterýkoliv z jiných chromozomů. K takovému  závěru se totiž přiklánějí statistici, kterým už delší dobu vychází, že kouření (míněno z pohledu úmrtí na rakovinu) je pro muže výrazně rizikovější záležitostí, než pro ženy. Ze studie na více než tisíci muži vyplynulo, že jedinci se signifikantní ztrátou Y chromozomu v jejich krevních vzorcích, žili v průměru o pět a půl roku méně.    

Kuřáci trpí rakovinou víc, než kuřačky. Jakoby ztráta Y chromozomu z mužných krvinek dělala pacifisty neschopné se s rakovinou vypořádat. (Kredit: Wikipedia)

A v tom to je
Zjistit na mužské buňce, že jí v jádře chybí malý camfourek, je totiž brnkačka. Zvládne to jak cvičené oko, tak automatický program chytrého mikroskopu. Na problémy s budulínkem se přijde mnohem rychleji, než když se hledají chyby v autosomech. Každá buňka si nese 23 párů chromozomů. Pro praxi nový poznatek znamená, že  zúžením testu na posuzování pouze Y chromozomu, lze za málo peněz udělat hodně muziky a vyšetřit hodně buněk a u hodně pacientů zjistit, jak na tom se svým Y chromozomem a svým zdravím, jsou. K tomu jsme na dobré cestě zjistit, proč je příroda k mužům zlejší a kouření jim zkracuje život víc, než ženám. 

Bonus pro závisláky 
Co se rozbije, většinou už vrátit nejde. Pro Y chromozom, jak se zdá, to ale neplatí. Když totiž  potomci Vikingů i náplava z Afriky, přestanou baňhat, stav Y chromozomu se jim v buňkách postupně vrátí k normálu. Samozřejmě, že na tom nezačnou být jako za mlada, ale napravení kuřáci se v počtech pohlavního chromozomu v buňkách přestanou lišit od svých stejně starých nekuřáckých vrstevníků. To proto, že lymfocyty při svém množení v nepřítomnosti karcinogenních látek v krvi, se dělí tak jak mají a mutacemi již o chromozomy nepřicházejí.

Vzhledem k tomu, že ne všichni máme důvěru v centrální orgány státní správy, jak by si zasluhovaly, možná by stálo za úvahu zda by místo negativní reklamy sdělující, že „Ministerstvo varuje...“,  nemohla mít větší efekt větička: „Když s tím seknete, Váš pohlavní chromozom se zase vrátí k normálu.“

Literatura:
Smoking Is Associated with Mosaic Loss of Chromosome Y. Jan Dumanski et al., Science Dec 4 2014 www.sciencemag.org/lookup/doi/… 1126/science.1262092
Uppsala University