Detekce atomů vodíku v rekordně vzdálených galaxiích  
Dvojici astronomů z australské Swinburne University of Technology se za pomoci největších radioteleskopů podařilo zjistit slabý signál emitovaný atomy vodíkového plynu v galaxiích vzdálených od nás tři miliardy světelných let. The Royal Astronomical Society ve svém měsíčním přehledu informuje, že dosavadní rekord tím byl překonán o takřka půl miliardy světelných let.


 

Zvětšit obrázek
Radioobservatoř Arecibo z ptačího pohledu. Kredit: Arecibo Observatory/NAIC. Zdroj

Dr. Barbara Catinella a dr. Luca Cortese se obrátili se žádostí o pozorovací čas na tým největší radioobservatoře poblíž městečka Arecibo v Portoriku obsluhující světově proslulou 305m parabolou provozovanou Cornellovou universitou společně s NSF. Pomocí ní měřili astronomové emise plynného vodíku necelé čtyřicítky galaxií nacházejících se až do vzdálenosti třech miliard světelných let. Výsledky odhalily unikátní populace galaxií skrývajících obrovské zásoby vodíkového plynu, jenž je základním materiálem pro tvorbu nových hvězd, jakým je třeba naše Slunce.


 

Zvětšit obrázek
Dr. Barbara Catinella @ Hagar Qim (Barbara je v růžovém)

Rozlehlé oblasti těchto galaxií obsahují množství vodíkového plynu rovnající se hmotnosti 40 až 80 miliardám sluncí. Takové galaxie nenacházíme často, ale astronomové věří, že v dobách mladého vesmíru patřily mezi typické zástupce hvězdných ostrovů.



 

Zvětšit obrázek
Montáž snímků čtyř vzdálených galaxií s obřími zásobami vodíkového plynu. Kredit: Sloan Digital Sky Survey. Zdroj

"Atomy vodíkového plynu jsou doslova "palivem" intenzivní hvězdotvorby. Jde o zásadní subjekt našeho zkoumání, pokud chceme porozumět tvorbě a vývoji galaxií", vysvětluje dr. Catinella. "Kvůli nedostatečnému rozlišení našich pozorovacích přístrojů na ty velké vzdálenosti vlastně zatím víme o galaxiích z těch dob hodně málo".


Spoluautor studie dr Luca Cortese dodává: "Je velmi náročné tato pozorování provádět. Kosmický signál není jen slabý, ale zároveň se vyskytuje v pásmech využívaných radary a dalšími přístroji pozemní komunikace, které jsou běžně několik miliardkrát silnější než intenzita vzdálených zdrojů."


 

Zvětšit obrázek
Dr. Luca Cortese, Swinburne University of Technology

Není pochyb, že měření tohoto typu jsou budoucností radioastronomie. Tvoří jednu ze zásadních položek na seznamu pozorování největší budoucí multiobservatoře Square Kilometre Array (SKA), která se v těchto letech rodí za podpory odborníků z několika zemí, a bude se rozkládat na ploše překračující hranice kontinentů.


Přitom začal tento projekt jen jako experiment, díky kterému si dvojice astronomů chtěla ověřit, jaké můžou být nejvzdálenější zdroje atomárního vodíku, jež jsme schopni zaznamenat. Výsledek předčil všechna očekávání zůčastněných členů.

 

Zvětšit obrázek
Vzdálené galaxie z dob mladého vesmíru na snímku Hubbleova teleskopu. Kredit: Rogier Windhorst and Simon Driver (Arizona State University), Bill Keel (University of Alabama), and NASA. Zdroj


"Nejen že jsme byli schopni detekovat vodíkový radiootisk z tak vzdálených galaxií, ale zjistili jsme, že tamní zásoby plynu jsou přibližně desetkrát větší, než je celková hmotnost volného vodíku v naší Galaxii. Takové množství by mělo zajistit materiál pro tvorbu nových hvězd až na dalších několik miliard let.


Až další pozorování projektu SKA možná odpoví na otázku proč už se v dobách, ve kterých galaxie dnes pozorujeme, většina vodíku nestala jaderným palivem budoucích hvězdných porodnic.



Literatura:
http://www.ras.org.uk/news-and-press/2541-astronomers-detect-atomic-hydrogen-emission-in-galaxies-at-record-breaking-distances
http://arxiv.org/pdf/1410.7464v1.pdf

Datum: 10.12.2014 01:00
Tisk článku


Diskuze:

Žádný příspěvek nebyl zadán

Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz