Dvojsystém Eta Carinae se nachází 7 500 světelných let od nás směrem do souhvězdí Lodního kýlu (Carina), a patří mezi největší binární systémy, které můžou astronomové detailně pozorovat. Menší hvězda je přibližně 30x hmotnější a asi milionkrát jasnější než Slunce. Primární složka páru má 90 hmotností naší mateřské hvězdy a dosahuje svítivosti pěti milionů Sluncí. Obě hvězdy ukončí svůj hvězdný život jako supernovy.
Mezi lety 1838 – 1845 prošel hvězdný dvojsystém obdobím prudké změny jasnosti a v tomto časovém rozmezí přezářil Canopus – za běžných podmínek druhou nejjasnější hvězdu oblohy. Toto období se nazývá “velkou explozí”. Obálky žhavých plynů, které se rozepnuly do okolního vesmíru, měly hmotnost 10 a možná až 40 hmotností Slunce a utvořily dva charakteristické protilehlé laloky známé pod označením mlhovina Homunculus, a která se současně rozpíná do průměru jednoho světelného roku rychlostí 2,1 milionů km/h.
Hubbleova dlouholetá pozorování
Kosmický teleskop sleduje tento zajímavý útvar už skoro dvacet let. Dvojice astronomů nedávno uveřejnila krátkou časosběrnou animaci hvězdného systému, jak jej zachytil HST v letech 1995, 2001 a 2008. Jeden z nich - Philippe Henarejos už v minulosti publikoval ve francouzském časopisu Ciel et espace (Nebe a vesmír) několik článků na téma Eta Carinae.
Uvědomil si, že v minulosti astronomové zaznamenali rozpínání této mlhoviny. Zároveň věděl, že Hubbleův teleskop se od roku 1995 na hvězdný systém vícekrát zaměřil. Rozhodl se proto sestavit z jednotlivých snímků ve velkém rozlišením časosběrnou animaci.
Se svým kolegou Jean-Luc Dauvergnem vyhledali v archivech dva snímky, na kterých se snažili najít jakékoliv referenční body, podle kterých by mojli určit změnu útvaru s narůstajícím časem. To se jim nakonec podařilo. Na samém okraji zorného pole snímků našli dvojici hvězd. Poté dohledal Dauvergnem ještě třetí snímek. Výsledná montáž potvrdila, že celý systém se rozpíná.
Vesmírná krasavice ve 3D
V březnu roku 2012 byl jinému vědeckému týmu přidělen pozorovací čas v rozsahu dvou nocí na observatoři ESO VLT. Pomocí spektrografu X-Shooter teleskopů VLT pořídili astronomové na 92 spektrálních záznamů z různých částí mlhoviny v oblastech blízké infračervené, viditelné a ultrafialové části spektra. Ty daly vědcům dostatečné informace ohledně prostorové orientace i rychlosti jednotlivých částí mlhoviny a pomohly tak vytvořit zatím nejobsáhlejší 3D model tohoto objektu.
VIDEO: 3D modulace dvojsystému Eta Carinae
Model, prezentovaný v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society byl vyvinut na základě jediné emisní čáry molekulárního vodíku v blízké infračervené oblasti o délce 2,12 mikronu. Fotony této specifické frekvence totiž odráží jak směr pohybu tak i rychlost expandujícího plynu. Díky charakteru této frekvence mohli astronomové měřit i části mlhoviny zahalené v oblacích prachu, které směřují v opačném směru než přímka Země – dvojhvězda.
Poté následovalo zpracování všech naměřených dat ve speciálním 3D modelingovém softwaru vytvořeném ve spolupráci s univerzitou v Calgari s názvem “Shape”. Výsledky můžete sami zhodnotit v přiloženém videozáznamu.
“Náš model naznačuje, že tyto obrovská mračna odvržené hvězdné látky vykazuje daleko komplexnější strukturu, než jsme se doposud domnívali”, vysvětluje Thomas Madura, postgraduální student v Goddardově vesmírném centru NASA a člen odborného týmu. “Poprvé můžeme díky modelaci sledovat intenzivní vzájemná působení obou hvězd a to, jak tyto interakce ovlivnily tvar rozpínajícího se oblaku, který dnes pozorujeme.”
Zdroje:
http://www.universetoday.com/116932/famous-hubble-star-explosion-is-expanding-new-animation-reveals/
http://apod.nasa.gov/apod/ap141202.html
http://en.wikipedia.org/wiki/Eta_Carinae
http://www.nasa.gov/chandra/multimedia/eta-carinae-2014.html
http://www.universetoday.com/109536/is-eta-carinae-heading-toward-another-eruption/
http://chandra.harvard.edu/photo/2007/etacar/
http://www.nasa.gov/content/goddard/astronomers-bring-the-third-dimension-to-a-doomed-stars-outburst/#.U7w8-pR_vTo
Superhvězda Eta Carinae odpaluje částice kosmického záření
Autor: Stanislav Mihulka (05.07.2018)
Diskuze:
