Zvětšit obrázek

Zlovolná inteligence na první pohled. Kredit: Metro-Goldwyn-Mayer.

Stephen Hawking si poslední dobou libuje ve šťavnatých mediálních prohlášeních. Jako svérázný deus ex machina vědy a technologií vyvolá globální rozruch a zaručeně se pak dostává do titulků veškerých možných médií. Letos v lednu ohlásil úmysl zrušit horizont událostí černých děr, teď si zase vzal na mušku oblíbenou umělou inteligenci.

Svíravé obavy z umělé inteligence jsou vlastně vždycky po ruce. Mnohým z nás straší v hlavě ponurý palubní počítač HAL 9000 z kultovního filmu 2001: Vesmírná odysea, chladná inteligence VIKI (Já, robot), brutální obranný počítačový systém Skynet z legendární série o terminátorech anebo nějaká další nevlídná inteligence, kterých jsou scifi příběhy plné. Tyhle děsivé představy bublají pod povrchem naší civilizace a čas od času vyhřeznou. Hawking si rafinovaně vyhlédl předvánoční čas, kdy mají lidé ještě větší sklony k hysterii než obvykle a opět se mu povedlo upoutat pozornost celého světa. Není to vlastně ani kritika – alespoň se něco děje a Hawkingovi role poťouchlého provokatéra docela sedí.

Zvětšit obrázek

Provokatér ve stavu beztíže. Kredit: Jim Campbell/ Aero-News Network, Wikimedia Commons.

Hawking se nechal slyšet, že už sice máme k dispozici primitivní umělé inteligence a že jsou velmi užitečné, on sám si ale myslí, že by vývoj plně funkční umělé inteligence mohl vést k zániku lidské rasy. Jak prý lidstvo jednou spustí takovou umělou inteligenci, tak převezme věci do svých rukou a bude se sama vylepšovat. Podle Hawkinga by v určitou chvíli mohla dospět k názoru, že už lidi nepotřebuje anebo že ji lidstvo vyloženě škodí. Hawking v tom má očividně jasno, ale experti na umělou inteligenci, s nimiž mluvila agentura AFP, se v názoru na jeho prohlášení rozcházejí.

Zvětšit obrázek

Obklopeni umělou inteligencí. Roboti Kuka, továrna na BMW, Lipsko. Kredit: BMW Werk Leipzig.

Někteří s Hawkingem souhlasí a míní, že bychom takovou hrozbu měli brát vážně, i když se podle všeho netýká dneška ani blízké budoucnosti. Další experti se chápavě usmívají a vidí tyhle obavy jako dost přehnané. Antropoložka Daniela Cerqui ze švýcarské Univerzity v Lausanne je nadšená, že její obavy z umělé inteligence sdílí i celebrita fyziky. Podle Cerquiové vývoj směřuje ke strojům, jejichž výkon předčí lidi v mnoha směrech. Na takové stroje bychom pak podle Cerquiové mohli přenášet zodpovědnost za lidské životy. Což se prý vlastně už děje, otázkou ale zůstává, kam až bychom v tom měli zajít.

Vlivný futurolog a filozof vědy z Oxford Nick Bostrom nevnímá nebezpečí převládnutí umělé inteligence nad svými tvůrci jako akutní. Podle něj jsou soudobé špičkové aplikace AI, jako vojenské drony, autonomní automobily, průmysloví roboti nebo online boti, stále pevně v lidských rukou. Nicméně, i Bostrom si myslí, že strojová inteligence může časem překonat tu biologickou a že by pak pro lidstvo nemuselo zbýt místo k životu.

Zvětšit obrázek

Jiní kroutí hlavou a naopak varují před poplašeným alarmismem. Plnohodnotné umělé inteligence, tedy takové, které uvažují kreativně nebo prostě jako lidé, jsou prý přinejlepším ještě dlouhá desetiletí daleko. Přemírné sledování scifi bez odpočinku a procházek podzimní přírodou by mohlo natropit ve vývoji umělých inteligencí velké škody. Jak ukazuje případ nešťastných geneticky vylepšovaných organismů, bez podpory veřejnosti se moc bádat nedá. Kdo by chtěl vymýšlet umělé inteligence, když se o nich vypráví, že sní lidstvo k večeři?

Stuart Armstrong z Oxfordu podotýká, že o umělých inteligencích se uvažuje od padesátých let, kdy se mělo za to, že takové inteligence vyrobíme za jedno dvě desetiletí. Píše se ale rok 2014 a plnokrevná umělá inteligence rozhodně není na dohled. Expert na AI a filozofické otázky s ní spojené Jean-Gabriel Ganascia z pařížské Univerzity Pierra a Marie Curieových se domnívá, že to Hawking poněkud přehnal. Umělé inteligence podle Ganascii vzbuzují velké emoce, nikdo ale zatím nesehnal důkazy, že by se umělá inteligence chtěla nebo uměla vyvíjet nezávisle na lidstvu.

Zvětšit obrázek

Stuart Armstrong, Kredit: S. Armstrong.

Mathieu Lafourcade, specialista na AI z Univerzity v Montpellier, zase považuje Hawkinga za poněkud apokalyptického. Stroje jsou prý vlastně od počátku lepší než my v tom, co pro nás dělají, jinak bychom je nepoužívali. To ale podle Lafourcadeho neznamená, že by byly inteligentnější než my. Alan Tucker z londýnské Brunelovy univerzity upozorňuje, že vývoj umělé inteligence a robotika sice mají na kontě četné úspěchy a bezesporu značný pokrok, ani nejnovější produkty se ale nijak zvlášť neblíží lidské inteligenci. Podle Tonyho Cohna z Univerzity v Leedsu jsou ti nejlepší roboti možná docela dobří v rozpoznávání okolí a lidské řeči, jinak se ale v reálných situacích, kde je spousta šumu, pohybů, objektů a tváří, docela ztrácejí. Cohn přitom nečeká, že by se to za jeho života významně zlepšilo.

Jak se zdá, vývoji skutečné umělé inteligence zatím brání především to, že vlastně přesně nevíme, jak funguje ta naše, lidská inteligence. Nevíme jak myslíme, jak si zapamatováváme věci, netušíme jak funguje inteligence u jiných zvířat – jestli je to podobné anebo úplně jiné. Když si to upřímně shrneme, těžko vyvíjet sebevědomou umělou inteligenci, když zatím nevíme, k čemu bychom měli směřovat. Takže je doopravdy velmi předčasné se takové inteligence bát. Samovolný vznik umělé inteligence také podle všeho nehrozí. Pokud víme, žádný počítač ještě neoživl. Přínosnější než se bát budoucích přízraků naopak bude podpořit vývoj stávajících umělých inteligencí. Mohou nám totiž v mnoha věcech pomoct.

Video:  Stephen Hawking: "AI could spell end of the human race". Kredit: BBC News.

Literatura

AFP 6. 12. 2014, Wikipedia (Artificial intelligence).