Ti, kteří nyní čekají článek o něčem lechtivějším, než je typografie, mají smůlu a je zbytečné aby četli dál.

Jestli si někdo oblíbil černé díry hvězdné velikosti, měl by se přestěhovat k jádru naší Galaxie. Není tam totiž jenom supermasivní černá díra, ale i tisíce černých děr, které jsou pozůstatkem dávných supernov.

Francouzští specialisté rekonstruovali tvář historicky prvního objeveného kromaňonce, jehož pozůstatky byly objeveny roku 1868 v jeskyni Abri de Cro-Magnon. Fešák to právě nebyl, i tak se ale zapsal do dějin.

…aneb Vyřešíme konečně záhadu zvanou Nanotyrannus?

Vesmír vypadá stabilní a neměnný, ale v jeho základech se skrývají zárodky chaosu. Pokud by došlo k fázovému přechodu Higgsova bosonu, tak naše realita skončí. Máme to prý čekat asi tak za 10 na 139 let.

…aneb Představuje se „Drákula“

Přiučit se v Africe není žádná ostuda, ani když jde o pavouky a robotiku.

Ohlídat výrobu a šíření jaderných zbraní není úplně snadné. Fyzici pro tento účel vyvíjejí detektor antineutrin WATCHMAN, který bude sídlit v potašovém dolu Boulby na severu Anglie a sledovat odtamtud jaderné reaktory.

Vzhledem k výjimečnosti dnešního dne si dovolujeme připojit návod na získání těch pravých velikonočních vajíček.

Žáby jsou na první pohled křehké a zranitelné. Mnozí se báli, že chytridiomykóza sprovodí řadu druhů žab ze světa. Žáby ale byly jiného názoru. Nevzdávají to.

Představte si, že na Zemi zaútočí gigantická monstra a vypraví se ničit velkoměsta. Co bychom s tím mohli dělat?

Když si odřeme koleno, nebo loket, většinou na to stačí náplast s polštářkem, případně to omotáme obvazem. Dokud se nehýbeme, je vše v pořádku.

Ať se na galaxii NGC1052-DF2 díváme, jak chceme, tak zřejmě nemá prakticky žádnou temnou hmotu. A to je hodně výjimečná situace.

…aneb Co byste měli vědět o severoamerickém králi rané křídy

Kvasinky připravené v laboratoři University of California v Berkeley produkují vše potřebné, aby pivo získalo tu správnou chuť a to i bez dodávání přísad. Američtí výzkumníci prorokují chmelnicím brzký konec.

Gravitaci obvykle známe jako sílu, která drží pohromadě galaxie a planetární systémy. Jak ale funguje v mikrosvětě, v měřítku nanometrů?

…aneb Představuje se Sauropelta edwardsorum

Čína se po USA stala druhou zemí světa, která postavila stealth stíhací letoun páté generace a rozmístila ho u svých bojových jednotek. Chengdu J-20 je schopný přesných úderů při misích na velkou vzdálenost.

Výsledkem čínsko-italské spolupráce je prototyp tištěného elektromobilu s dojezdem 150 km a hmotnosti pouhých 450 kg.

Paleontologie se sice zabývá mrtvolami, někdy jsou ale velice čerstvé. Makabrózní experimenty se zombifikací rozmanitých mrtvol pomáhají vědcům pochopit procesy rozkladu a fosilizace dávných tvorů.

Před 84 lety se objevila předpověď, že by bylo možné přetvořit záření na hmotu. A nejspíš nikdo nevěřil, že by to bylo reálně možné. Věda ale pokročila a ve Velké Británii žhaví lasery, aby se o to pokusili.

V roce 2135 se k Zemi přiblíží půlkilometrový asteroid Bennu a existuje velmi malá šance, že se s námi srazí. Vědci rádi myslí na nejhorší a vyvíjejí technologie, s nimiž by bylo možné takové riziko odvrátit.

V IBM vyvinuli počítač se základní deskou o rozměrech 1x1 milimetr. Takové mikropočítače by se měly stát novým typem ochrany produktů před paděláním.

Možnosť vyšetrenia tráviaceho traktu flexibilným endoskopom je jedným z prielomov v medicíne. Skoro všetky choroby tráviacej trubice od pažeráka až po konečník sa prejavujú zmenami na jej povrchu. Vyšetrenie pohľadom, dokonca s možnosťou odberu vzoriek na histologické vyšetrenie alebo aj liečebného výkonu nie je nahraditeľné nijakou inou metódou.

Vezměte živou buňku a vložte ji do syntetického obalu. Vznikne tak hybridní buňka, která by se mohla stát základem biologických mikrotováren, aktivních léků, živých senzorů nebo buněčných baterií vyrábějících energii fotosyntézou.

U takové sumy nám přijdou na mysl podvody s dotacemi a většinou i nějaké to jméno. Podstatné na tom je, že si ten obolus s osmi nulami, stále ještě dokážeme zhruba představit. Kdo si ale umíme představit, byť jen jeden milion let? O tom a rostlinách bude dnešní zamyšlení.

Kdyby někdo udělal lidské maso ze zkumavky, byl by zločin ho jíst? A bylo by to nechutné? Jak by vlastně takové maso chutnalo? Etici se mají v dohledné době na co těšit.

Jižní Austrálie se stala kolbištěm podivuhodného souboje miliardářů o to, kdo postaví největší baterii světa. Zatím vítězí Elon Musk, ale teď se objevil vyzyvatel, Sanjeev Gupta.

Některé fúze potřebují ohromné a nesmírně drahé laserové systémy. A pro jiné si výkonný laser postaví studenti na univerzitě. Jaderná fúze v mikroměřítku by se mohla uplatnit v technologiích zobrazování a měření.

Zpráva o úmrtí legendárního teoretického fyzika Stephena Hawkinga vzbudila lavinu mediální pozornosti věnované jeho životu a dílu. V tomto článku se nechci věnovat biografii tohoto bezesporu významného vědce, ale rád bych čtenářům přiblížil význam jeho dvou nejvýznačnějších teoretických přínosů.

…aneb Pár vět o saurofaganaxovi

Zájemci o vývoj realistických robotických avatarů, dálkově řízených lidskými operátory, se mohou registrovat do 31. října letošního roku.

Nie je dôvod pochybovať, že dlhodobo zvýšený krvný tlak je zlý. Je opakovane a nepochybne dokázané, že okrem akútnych nepríjemností, ktoré zvýšený krvný tlak prináša, od bolestí hlavy až po mozgovú porážku, dlhodobo zvýšený krvný tlak spôsobuje spočiatku neznateľné, časom však závažné poškodenie orgánov a skracuje život. Účinné lieky sú dnes k dispozícii a rieši sa iná otázka: kde začať a kam až ísť so znižovaním krvného tlaku?

Sofistikovaná bojová látka a zákeřné vražedné svinstvo v jednom. To jsou novičoky, binární organofosfáty, které před lety vyvinuli ve vojenských laboratořích Sovětského svazu.

Španělský fyzik Carballo-Rubio zkřížil černou díru s gravastarem. Výsledkem je nový typ extrémně hustého objektu, kterému brání v gravitačním zhroucení kvantové jevy.

Otázka zněla: Je z kůže, nebo kůry stromu?

…aneb Pár vět o možném velikostním rekordmanovi z Číny

Rusko zřejmě vyvíjí pozoruhodné zbraně, které by nepochybně překonaly stávající obranné protiraketové systémy. K čemu je ale vlastně potřebuje?

Noopept a Adrafinil

Od havárie ve Fukušimě I uplynulo už sedm let. Podívejme se, jak pokročila likvidace následků havárie a revitalizace zasažených území. Práce v tomto směru se zrychluje i s tím, jak se blíží Olympiáda v roce 2020, která využije i sportovní zázemí v prefektuře Fukušima.

Kvantové rovnice již dávno zdomácněly ve světě nepatrných částic. Občas ale podle všeho prosakují do makrosvěta. Astrofyzik zjistil, že se Schrödingerova rovnice pěkně hodí na popis evoluce některých pořádně velikých struktur ve vesmíru.

Je to paradox. Čtvrtý nejběžnější pozemský minerál ještě nikdo neviděl na vlastní oči v přírodní podobě. Vyskytuje se totiž v zemských hlubinách. Na světle se ocitl až nedávno, díky unikátnímu nálezu v diamantu.

Před smrtí se mozkem prožene tsunami depolarizace mozkových neuronů. Dokud ale neurony nezačnou skutečně umírat kvůli trvalé depolarizaci, tak je možné tsunami smrti zastavit.

…aneb Představuje se Suchomimus

Díky elektrickému pohonu, který si nasává z okolí řídký vzduch, by mohla vzniknout celá nová třída satelitů pro nízké oběžné dráhy. Palivo si posbírají cestou kolem planety a vydrží tam velmi dlouho.

Život je uměle vytvořená kategorie. Snažit se dělit systémy na živé a neživé nemá jiné, než kulturně-historické opodstatnění a snaha o vytvoření všeobecně přijatelné definice života je předem odsouzená k nezdaru, kvůli nemožnosti formulace teorie života.

Kapalný elektrolyt a elektrody založené na grafenu a nanočásticích oxidu niklu. To je nová jihokorejská baterie, která by se mohla stát průlomem v dobíjitelných zdrojích energie.

…aneb Představuje se Animantarx

Fyzici poprvé pozorovali trojrozměrné skyrmiony v podobě elektromagnetických uzlů, které se chovají jako kvantové kulové blesky. Časem by se z nich mohla vyvinout technologie ochočených kulových blesků pro fúzní reaktory.

Nejčastějšími hvězdami v naší Galaxii, tedy i v našem okolí, jsou červení trpaslíci. Jsou tak prvními cíli pro mezihvězdnou kolonizaci. Jejich svítivost je mnohem menší, než je u Slunce, takže mají obyvatelné zóny mnohem blíže u sebe. Problémem je jejich rané období s velmi intenzivními erupcemi záření, které mohou silně ovlivnit existenci atmosfér u planet v těchto vzdálenostech. Podívejme se tak na možné podmínky na nich.