Život je uměle vytvořená kategorie. Snažit se dělit systémy na živé a neživé nemá jiné, než kulturně-historické opodstatnění a snaha o vytvoření všeobecně přijatelné definice života je předem odsouzená k nezdaru, kvůli nemožnosti formulace teorie života.

Kapalný elektrolyt a elektrody založené na grafenu a nanočásticích oxidu niklu. To je nová jihokorejská baterie, která by se mohla stát průlomem v dobíjitelných zdrojích energie.

…aneb Představuje se Animantarx

Fyzici poprvé pozorovali trojrozměrné skyrmiony v podobě elektromagnetických uzlů, které se chovají jako kvantové kulové blesky. Časem by se z nich mohla vyvinout technologie ochočených kulových blesků pro fúzní reaktory.

Nejčastějšími hvězdami v naší Galaxii, tedy i v našem okolí, jsou červení trpaslíci. Jsou tak prvními cíli pro mezihvězdnou kolonizaci. Jejich svítivost je mnohem menší, než je u Slunce, takže mají obyvatelné zóny mnohem blíže u sebe. Problémem je jejich rané období s velmi intenzivními erupcemi záření, které mohou silně ovlivnit existenci atmosfér u planet v těchto vzdálenostech. Podívejme se tak na možné podmínky na nich.

Kvantové systémy jsou jako odměna za vynález šachu. Úplně jednoduché systémy proměříme relativně snadno. Ale stačí přidat pár částic a výpočty by trvaly tisíce let. Jenomže umělé inteligence jsou k nezastavení. Učí se chování kvantových systémů a dovedou na ně vyzrát.

Před pár dny britský futurolog Ian Pearson oznámil, že lidstvo se vší pravděpodobností dosáhne nesmrtelnosti v roce 2050. Má pravdu?

V současné době je nejtěžším známým prvkem oganesson. Uzavírá sedmou periodu a podle polohy v tabulce má jít o vzácný plyn. Ovšem reálné chemické vlastnosti mohou být ovlivněny tím, že jde o supertěžký prvek. Nedávno vypracované nové simulace předpověděly chování jeho elektronového obalu.

V tiché australské pustině je možné vystopovat i ty nejslabší rádiové signály z úsvitu vesmíru. Experiment EDGES ulovil signály vodíku z doby, kdy bylo našemu vesmíru jen 180 milionů let.

Vědci vytvořili podivuhodnou hmotu. Elektrony obíhají atomová jádra této hmoty ve velké vzdálenosti, zatímco atomovému jádru jsou blíž jiné atomy. Jak by se dalo čekat, týká se to Boseho-Einsteinova kondenzátu, čili látky při teplotách blízkých absolutní nule.

Počet pacientov s diabetes mellitus 1. typu sa v Českej republike blíži k stotisícke a na Slovensku proporcionálne asi k polovičnému číslu. Je to ten horšie zvládateľný typ cukrovky, postihujúci aj deti, pri ktorom koncentrácia glukózy v krvi často výrazne kolíše a pacienti si musia niekoľkokrát denne pichať do prstov a odoberať kvapku krvi na jej meranie glukometrom. Ani táto tortúra však niekedy nestačí - niekoľko náhodných meraní nedokáže dokonale zmapovať 24 - hodinový priebeh glykémie.

…aneb Jurský pradědeček z Anglie

Články o původu vesmíru a jeho stavbě patří k těm nejčtenějším a nejdiskutovanějším. Často však jsou prezentovány jako správné úplně protichůdné kosmologické představy. Některé jsou v stejné době různými články vyhlašovány a vyvraceny. Je to dáno tím, že se běžně nerozlišuje, které z nich jsou ověřené teorie a které jsou zatím jen hypotézou. Podívejme se tedy na současný stav našich kosmologických znalostí.

Vojenští vývojáři hledají stopy po kontaktu se zbraněmi hromadného ničení, které se otisknou do lidské DNA. Rovněž cvičí umělé inteligence, které budou stopovat ultimátní zbraně na světové síti. Trénují si to na hromadě fake dat.

Když už zachytíme nějakou zprávu z vesmíru, mohla by být nebezpečná? Riziko je prý malé, ale existuje. Opatrnosti není nikdy dost, obzvláště při čtení vzkazů mimozemských civilizací.

Naše minulost určuje naši budoucnost. Žijeme v deterministickém světě, nad kterým bdí silná kosmická cenzura. Jenomže vědci teď tvrdí, že u některých černých děr existují teoreticky přístupné oblasti s nedeterministickým světem. A to je pořádná jízda.

Jak si poradit s vlezlými memy, které rozvracejí realitu? Akceschopní psychologové doporučují online simulátor autora fake news, který prozrazuje kouzelnické triky mediálních šmejdů.

Polapit antihmotu, natož ji někam vozit, není rozhodně snadné. Vědci si na to ale troufnou a převezou vytvořenou antihmotu v dodávce mezi laboratořemi. Chtějí antihmotu použít k zajímavému výzkumu zvláštního chování vzácných radioaktivních jader v rámci projektu PUMA.

Grafairový filtr, to je magická nanotechnologie. Můžete si nabrat vodu v příšerně znečištěném přístavu, jednou ji prohnat takovým filtrem, a pak se s klidem napít. Nemo, klaun očkatý, který zažil vody přístavu v Sydney na vlastní šupiny, by měl jistě radost.

…aneb Představuje se Antarctosaurus giganteus

Z prezentovaných výsledků výzkumu na právě probíhajícím výročním zasedání AAAS v Austinu v Texasu vyplývá, že nejspíš ano.

Týmy vědců MIT a Harvardu spojily síly a přinutily fotony, aby navzájem interagovaly. Tím badatelé vytvořili fotonické molekuly ze 2 i ze 3 fotonů, tedy novou formu světla, a otevřeli dveře aplikacím ve kvantové elektronice. Světelné meče sice ještě nemají, ale za pár let, kdo ví?

V galaxiích vznikají hvězdy, ale jejich supermasivní černé díry, zvláště v těch velikých galaxiích, rostou ještě rychleji. Jak bude asi vesmír vypadat za další miliardy let?

Je to vlastně úplně jednoduché. Kmenové buňky a buňky nádoru mají mnoho společného. Jsou si tak blízké, že když se z jedněch udělá vakcína, tak funguje proti těm druhým. Experimenty na myších dopadly slibně.

Vylepšené satelity třetí generace pro systém GPS by měly lépe odolávat elektronickému rušení. Budou stát miliardy dolarů, ale podle Pentagonu se rozhodně vyplatí.

Mezi vymoženosti současné techniky patří věci, které nám ulehčují život, jako je třeba rozpoznání řeči nebo obrazu. Málokdo ale ví, že to funguje díky umělým neuronovým sítím.

…aneb Jeden z největších známých teropodů

Na hoře Paranal, daleko pod jižním sluncem, ve vyprahlé chilské poušti s křišťálově průzračným vzduchem, na observatoři Evropské kosmické agentury zprovoznili nového lovce planet, přístroj ESPRESSO. Má nahradit stávající instrument HARPS a výrazně zvýšit šance (asi 100x) na nalezení planety u vzdálené hvězdy.

Kovové organické kostry nepřestávají udivovat. Teď se pustily do filtrování vody, ze které dovedou odstranit soli i vytěžit cenné ionty kovů, jako je třeba populární lithium. Mořská i odpadní voda se teď stanou významným zdrojem surovin.

Tentokrát nejde o ekologii a smog, ale o to, jak my starousedlíci komentujeme rostoucí zastoupení občanů s trvalým pobytem a tmavou pletí. Paleontologům to připomíná časy „out of Afrika“ a mají při tom na mysli dobu před sto a více tisíci lety. Genetici minulý týden ještě přitvrdili. U někoho, koho Angličané označují za nejstaršího Brita, diagnostikovali pleť, jakou mají černoši. To v hlavách stoupenců čisté rasy udělalo zmatek. Jednak proto, že se jedná o předka nedávného – z doby před pouhými 10 000 lety. A považte, navzdory své tmavé pleti, byl modrooký.

…aneb Vše souvisí se vším?

Americkým jednotkám zůstane spousta starých Humvee. Co z nich udělat autonomní pozemní drony, které budou dělat špinavou práci v boji i mimo něj?

V laboratořích se dnes „pěstuje“ kdeco – kmenové buňky, kožní fibroblasty nebo jaterní hepatocyty. Důležitou kategorií jsou pohlavní buňky. Kde je ale vzít a nekrást? Dnes jsme v této snaze už zase o kousek dále.

Britští fyzici poprvé v laboratoři prokázali kvantový fenomén reakce záření a ultraintenzivním laserem zastavili elektrony. Napodobili tím procesy, k nimž nejspíš dochází v extrémních prostředí ve vesmíru, jako je okolí černých děr nebo kvasarů.

Elon Musk vynesl do vesmíru svoje oblíbené auto. A poslal tím celý svět do kolen. Jak asi Tesla Roadster obstojí ve vesmíru plném mikrometeoritů a tvrdého záření?

…aneb Nejen politici to mají úplně špatně

Dva orgány - srdce a pľúca nesmú prestať fungovať. Ak telo nedostane potrebné množstvo okysličenej krvi pod náležitým tlakom, mozgová smrť smrť prichádza v priebehu minút. U pacientov v kritickom stave je teda prvoradé zabezpečiť aspoň aké-také fungovanie srdca a pľúc, ináč je všetko ostatné zbytočné. Čo však, ak je jeden z týchto orgánov nepracuje dostatočne ani po vyčerpaní všetkých možností liečby?

Nová terahertzová technologie je jako kvantový zázrak. Dokáže vytěžit elektrickou energii ze všudypřítomného tepelného záření, které jinak bez užitku uniká pryč. Blahoslaven budiž tunelový jev.

Byl chladný výkyv na konci nejmladší doby ledové, čili mladší dryas, důsledkem pádu úlomků velké komety? Spor o záhadný klimatický jev před 12 800 lety pokračuje neztenčenou silou.

Na počátku bylo slovo. A nebo spíš dvě slova: „Miluji Tě“. Pak se začaly dít věci, kterým říkáme nový život. Jak ale buňky tělesné schránky v tom všem chaosu bytí poznávají, kde, kdy a co si mají v genomu nastudovat, aby z nich nebyly „blbky“? Čemu vděčíme za to, že z buněk postupně vyroste to, co má? Kanadští vědci tvrdí, že hodně toho zvládá protein Pax7. Nazvali ho průkopníkem otevírajícím genom pro transkripční faktory.

Pro někoho je to nezodpovědné šílenství. Pro jiného je to zase možnost obejít nemravně nákladné a zdlouhavé testování tolik potřebných léčebných postupů. Genetické pirátství a biohackeři si získávají stále větší pozornost médií.

Momentálně nejsilnějšímu kosmickému nosiči světa se premiéra vydařila.

Má Rusko autonomní jaderné torpédo, které by zničilo velké přístavní město i s jeho okolím? Anebo se jen snaží varovat Západ, že protiraketová obrana není stoprocentní ochranou proti jadernému útoku? Velká hra jaderných mocností pokračuje.

Nadcházející zimní olympijské hry 2018 v Jižní Koreji budou svátkem sportu a bezpečnostních opatření. Pořadatelé se obávají dronů se zlými úmysly i dalších možných rizik, která by mohla ohrozit hladký průběh her, sledovaných celým světem.

Mikročočkování se předvedlo jako zázračná metoda, která dovede vytáhnout informace o planetách v naprosto bláznivě vzdálené galaxii. Jde o miliardy světelných let!

Začátkem letošního roku francouzští vědci zveřejnili výsledky svého měření, z něhož vyplývá, že mitochondrie v kožních buňkách se při 38 stupních Celsia necítí zrovna moc v pohodě. Aby dosáhly na své teplotní optimum, nažhavují se téměř o deset stupňů výš, než kolik si naměříme v podpaží, nebo konečníku. Protože jde o jeden z velkých biologických objevů poslední doby, sesypala se na autory patřičná kritika. Nejspíš proto, že zkomplikovali odpověď na tak jednoduchou otázku - jaká teplota je pro tělní buňky optimální?

Nová detailní hydrodynamická simulace výřezu vesmíru IllustrisTNG nabízí pozoruhodné možnosti studia evoluce vesmírných struktur, působení supermasivních černých děr na rozložení hmoty nebo vzniku obrovských magnetických polí ve vesmíru.

Neuromorfní čipy napodobují fungování mozku. Potřebují k tomu umělé neurony a také umělé synapse, které je propojí. Nové synapse z křemíku a germania jsou dalším krokem k umělým mozkům. Čipy o velikosti nehtu, které se vyrovnají superpočítači, by určitě nebyly k zahození.

…aneb Co provedla impaktní megatsunami

Čínské laserové centrum Shanghai Superintense Ultrafast Laser Facility (SULF) plánuje vybudovat extrémní laser Station of Extreme Light (SEL). V roce 2023 by měl bušit do samotné podstaty reality pulzy o výkonu 100 petawattů.