Zastavení první: Rosetta
Ve čtvrtek 19.11. Evropská kosmická agentura oznámila, že sonda opět přechází do plného vědeckého režimu. Všechny palubní přístroje jsou ve výborném stavu. Nic tedy nebrání v pokrčování výzkumu krátkoperiodické komety Čurjumov-Gerasimenko. Ten by teoreticky mohl pokračovat až do příštího podzimu. 13. srpna 2015 se vlasatice 67P dostane do oblasti perihelia, kdy ji od Slunce bude dělit 186 milionů kilometrů. Její poslední perihelium proběhlo 18. srpna 2002 a tehdy ji i v době největší jasnosti bylo možno pozorovat pouze středními a velkými teleskopy.
| Sonda Rosetta odstartovala 2. března 2004 ve 07:17:44 UTC. 5. března 2004 sonda opustila sféru gravitačního vlivu Země. V únoru 2007 přeletěla pericentrem Marsu ve výšce 250 km a tento gravitační manévr změnil dráhu sondy a umožnil její druhý přelet okolo Země. 13. listopadu Rosetta minula Zemi ve vzdálenosti 5301 km. Počátkem srpna 2014 se sonda dostala na oběžnou dráhu komety. (Kredit: ESA) | |
| Philae nad povrchem v představách výtvarníka Kredit: ESA Zdroj |
16. listopadu se tým letové kontroly přesunul z hlavní kontrolní místnosti Vesmírného operačního centra v Darmstadtu, odkud probíhalo řízení přistání Philae, do menších místností, odkud obslužný tým řídil sondu předtím.
| Letové středisko mise Rosetta. Zleva: Paolo Ferri, Sylvain Lodiot a Fred Jansen Kredit: ESA Zdroj |
Současné i budoucí změny dráhy
Od doby přistání Philae absolvovala sonda několik úprav dráhy tak, aby optimalizovala svoji polohu vzhledem k jedenácti palubním senzorům, které začnou opět pečlivě sledovat jádro a jeho okolí. Další korekční manévr proběhl ve čtvrtek 20.11. Další dva jsou naplánovány na 22. a 26. listopadu. Díky nim bude sonda navedena na 30km oběžnou dráhu.
Třetího prosince se začne sonda kometě opět přibližovat - na dvacetikilometrovou dráhu se dostane za pouhých 10 dní. Poté se opět vrátí na 30km orbit. Všechny budoucí dráhové změny už budou jen ve znamení vědeckých experimentů. Vědci se budou snažit o minimální vzdálenost od komety až do doby, kdy už díky zvýšené aktivitě nebudou taková přiblížení možná.
Z oběžné dráhy 20 km bude sonda mapovat povrch jádra ve vysokém rozlišení a analyzovat okolní prach, plyn a plazma v době zvyšující se kometární aktivity. Oběžné dráhy Rosetty se budou nadále dělit na dvě - jednu běžnou a druhou pohotovostní. Na tu bude sonda naváděna právě v době zvýšené aktivity.
Pokud bude vše probíhat podle plánu, čekají nás další měsíce zajímavých objevů. Poprvé totiž máme lístky do první řady na představení, kdy se s ubývající vzdáleností od naší mateřské hvězdy začne vytvářet plynná koma a poté i kometární ohon rozkládající se miliony kilometrů od jádra.
Zastavení druhé: Philae
Chcete si poslechnout zvuk dosedajícího modulu na kometární povrch? Na spodní straně přistávací teleskopické trojnožky se nachází zařízení SESAME-CASSE, které bylo aktivní při sestupu landeru, a zaznamenalo vibrace prvního kontaktu s kometárním povrchem. A nejde jen o vibrace v jiných frekvenčních pásmech transponované do slyšitelného spektra. Jde o reálný záznam akustické frekvence, která rezonovala modulem v době přistání.
Audiozáznam si můžete poslechnout zde
| Rozmístění senzorů na povrchu modulu a v teleskopických ramenech. Kredit: ESA/ATG medialab Zdroj http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/20/the-sound-of-touchdown/ |
SESAME - Surface Electrical Sounding and Acoustic Monitoring Experiment
Toto zařízení se skládá ze tří sad senzorů:
CASSE (Comet Acoustic Surface Sounding Experiment) převádí mechanické vibrace na povrchu na akustické. Pomáhá nám detailněji pochopit strukturu komety.
DIM (Dust Impact Monitor) měří vlastnosti drobných kometárních částic.
PP (Permittivity Probe) zkoumá elektrické vlastnosti povrchu a podpovrchových vrstev.
Jak se k prozatimním výsledkům vyjádřil Klaus Seidensticker: "Ze zaznamenaných dat jsme mohli vyvodit, že přistávací ramena modulu nejdříve pronikla jemnou vrstvou materiálu - zřejmě kometárního prachu - o tloušťce několika centimetrů. Poté, jen o několik milisekund později, narazila na pevnější vrstvu ledu a prachu."
"V tyto dni se podílíme na rekonstrukci dráhy modulu po prvním odražení. Snažíme se dát dohromady všechna data různých palubních zařízení. Je potřeba znát přesnou rychlost, úhel dopadu a rotační moment Philae, abychom byli schopni co nejpřesněji určit místo jeho současné polohy."
Zastavení třetí: kometa 67P
Observatoř Gemini tvoří dvě pracovišě - jedno na Havaji a druhé v Chile. Obě pozorují oblohu pomocí 8,1m teleskopů a pokrývají jak severní tak jižní polokouli. V současnosti patří mezi největší optické a infračervené observatoře na zemském povrchu.
Vědecký personál čilské stanice pořídil sérii snímků komety ve 26minutových intervalech pouhých devět hodin předtím, než se Philae poprvé dotknul povrchu. Taková data jsou pro kontrolní týmy mise zásadní, neboť až z větší vzdálenosti můžeme pozorovat oblasti vnější komy. Na spektrografických snímcích je možno sledovat pozvolné rozšiřování komy, která má v těchto dnech velikost přibližně 12 000 km.
| Složený a odfiltrovaný snímek Kredit: Gemini Zdroj http://gemini.edu/node/12297 |
Kometární jádro i s obíhající Rosettou zabírají na snímku jeden jediný prostřední pixel. Jelikož je rozlišení snímku 400 km/pixel, zabírá ve skutečnosti jádro pouhou jednu desetitisícinu pixelu.
Jak poznamenal vedoucí astronomického týmu Matthew Knight: "Pořizovat snímky komety 67P teď není jednoduché. Jednak je velmi nízko nad horizontem, a je viditelná jen chvíli po západu Slunce. Navíc se teď v jejím směru nachází Mléčná dráha s miliardami hvězd.
67P se teď nachází 3,4 au od Země (přibližně 500 mil.km.) a 3 au od Slunce, mezi oběžnými drahami Jupiteru a Marsu.
| Patnáct 60sekundových expozic pořízených v průběhu jedné noci za použití spektrografu na observatoři Gemini-jih v Chile. Chronologické pořadí snímků začíná u levého horního. Změny jasnosti komety na jednotlivých políčcích jsou způsobeny změnami jasnosti hvězdné oblohy, neboť z pohledu od nás se kometa nachází v blízkosti Slunce. Kredit: Gemini zdroj obrázku: http://gemini.edu/node/12297 |
Na posledním snímku se ESA vrací k tradičním fotografiím, které uveřejňovala už nějakou dobu před přistáním. Palubní zařízení NavCam sondy Rosetta pořídilo 17. listopadu čtyři snímky ze vzdálenosti 42 km od centra komety. Z nich byl složením vytvořen tento kompozit. Rozlišení každého snímku je 3,6 m/pix, takže originál každé fotografie 1024 x 1024 zabírá plochu přibližně 3,7 km.
| 67P na mozaice snímků NavCamu z 17.11.2014 Kredit: ESA/Rosetta/NAVCAM – CC BY-SA IGO 3.0 Zdroj http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/20/cometwatch-17-november/ |
Zdroj:
http://www.esa.int/Our_Activities/Operations/Rosetta_continues_into_its_full_science_phase
http://www.dlr.de/dlr/en/desktopdefault.aspx/tabid-10081/151_read-12221/#/gallery/17248
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/20/the-sound-of-touchdown/
http://gemini.edu/node/12297
http://blogs.esa.int/rosetta/2014/11/20/cometwatch-17-november/
Ken a Julča promluvily
Autor: Josef Pazdera (14.09.2016)
Rosetta zkoumá kometární koma
Autor: Dušan Majer (05.06.2015)
Mapa komety a věda z Rosetty
Autor: Dušan Majer (28.01.2015)
Divoké dosednutí modulu Philae
Autor: Vladimír Pecha (29.11.2014)
Hledání modulu Philae
Autor: Vladimír Pecha (22.11.2014)
Diskuze:
Měl bych dotaz.
Jenda Krynický,2014-11-22 21:26:06
Heinrich Freitag je autor té zprávy nebo ten hodný člověk co ji sundal napsanou brkem na proužek papíru z té holubí nohy a překlepal do počítače?
Ale jistě, já autora toho cancu chápu. U piva v hospodě se přistávající sondě fandit nedá a na to, aby si s kamarády založil "neziskovku" a dojil rozpočet, se to taky nehodí.
Hmmm
Andrea Marlova,2014-11-21 22:06:58
za to, co jste tu právě ze sebe vyplodil si myslim nebylo třeba se skrývat jako za mámny sukně.
Problematicka prinosnost
Heinrich Freitag,2014-11-21 20:54:17
Neda mi to, ale povazuji tuto misi za velice neprinosnou. Neprijde mi legitimni chtit po danovych poplatnicich platit takoveto nepotrebne mise v dobe obrovskych deficitu a predluzeni statnich ekonomik. U nas sice nemame kosmicke mise, ale za to mame AVCR a verejne vysoke skoly o jejich prinostnosti by se dalo s uspechem pochybovat. :-(
To je velice nebezpečný názor
Pavel Brož,2014-11-21 22:06:27
V posledních dvou desetiletích došlo k ohromnému úpadku popularity zejména technických a přírodovědných vysokoškolských oborů, či obecněji většiny vysokoškolských oborů mimo oblast ekonomie či práva. Výsledek je dnes zřetelně vidět, kdy technologické firmy mají velký problém sehnat dostatečně kvalifikované pracovníky. A bude hůř – pokud se tento stav nepodaří zvrátit (a je nutné říct, že ani minulé, ani současná vláda pro zvrácení toho stavu nic moc nedělají), tak se technologické firmy budou stěhovat do zemí, kde včas pochopili význam technologických znalostí pro zaměstnanost příštích generací (jako např. ve Finsku, Estonsku či Lotyšsku). Klíčem k zaměstnanosti příštích generací není ani budování dalších montoven (mimochodem čím dál více automatizovaných), ani dalších skladů Amazonu, ani zakládání dalších právních kanceláří (ne že bych proti nim něco měl, chci jen říct, že jejich přínos k zaměstnanosti je v jakékoliv zemi na světě marginální), a dokonce ani zástupy marketingových, komunikačních ani ekonomických specialistů, které ochotně generují zejména privátní vysoké školy, nezajistí budoucí ekonomickou stabilitu země, která svůj technologický potenciál raději prožere.
Palo Priezvisko,2014-11-22 16:57:10
miliarda eur za 10 rokov je v rozpocte EU zanedbatelne zrnko prachu.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
