Po celé Zemi se ještě bujaře slaví přistání Philae na kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, v ESA jistě vyspávají pořádnou kocovinu, kolabující internet se opět dostává do formy a rodiče relaxují poté, co celý večer vysvětlovali hýkajícím dětem, proč na kometě přistávalo filé a kdo ho tam pak asi snědl. Opět se ale ukázalo, jak je průzkum vesmíru úžasně populární a jak strašlivě trpký je jeho útlum, jehož jsme v posledních desetiletích svědky.
V takovém rozpoložení skvělého úspěchu poznamenaného hořkostí, že k němu nedošlo už před 20 nebo 30 lety, by možná nebylo špatné zajít si do kina a samozřejmě, nenechat si ujít po delší době opět jedno ryzí science-fiction, pozoruhodný Interstellar. Filmoví kritici a veřejnost se v jeho hodnocení poněkud rozcházejí. Diváci jsou až nekritičtí, recenzentům vadí přetažená délka, nedostatek nadhledu, polopatičnost a dost nasládlý příběh, všichni ale chválí vizuální zážitky a pozoruhodnou vědu, kterou je Interstellar prošpikovaný.
Nejlepší samozřejmě je udělat si sám vlastní názor, což brzy hodlá i autor toho textu. Prozatím tudíž čerpá pro čtenáře odjinud, konkrétně ze zajímavého Spoilerů prostého průvodce vědou Interstellaru od Rowan Hoovera, zveřejněného před dvěma týdny NewScientistem. Jeho sepsání prý inspirovali filmoví kritici, podle nichž je před zhlédnutím filmu fajn si oprášit některé vědecké poznatky. A těch v Interstellaru není k vidění právě málo. Vědeckým poradcem Interstellaru a také jeho výkonným producentem je světoznámý a příjemně extravagantní fyzik Kip Thorne z Caltechu, jeden z největších žijících expertů na Einsteinovskou relativitu v astrofyzice. Jistě ne náhodou je Interstellar podle mnohých zatím nejvěrnějším znázorněním červích a černých děr ve filmu. Jak už to v životě chodí, Spoilerů prostý průvodce vědou Interstellaru naneštěstí není tak úplně spoilerů prostý, takže ho raději čtete až po zhlédnutí filmu.
Co je zač „prach“, který ohrožuje zásobování potravinami na Zemi?
Interstellar se odehrává v blízké budoucnosti a zemědělství planety v něm ohrožuje agresivní houbová infekce, která poněkud kuriózně zlikvidovala nepříbuzné plodiny pšenici a okru. V reálném světě máme s podobnými infekcemi tragické zkušenosti, jako byl třeba Velký irský hladomor, vyvolaný zničující britskou politikou vůči Irsku a plísní bramborovou (Phytophthora infestans). Režiséra Interstellaru Christophere Nolana inspirovaly katastrofické prachové bouře v severní Americe zvané Dust Bowl, k nimž docházelo ve třicátých letech 20. století a které tehdy způsobily ohromné škody v zemědělství, hlad a vylidnění celých oblastí. Něco podobného hrozí v Interstellaru celému lidstvu.
Jak bychom mohli lidstvo zachránit?
Podle Interstellaru a také Stephena Hawkinga je naší jedinou nadějí dlouhodobě osídlit planety a měsíce Sluneční soustavy a pak se vydat ke hvězdám. Na Zemi se může seběhnout cokoliv a v dohledné době se klidně může stát mnohem méně obyvatelnou, než je dnes. I kdyby se nic takového nepřihodilo, místní hvězda je žlutý trpaslík, jehož životnost není úplně nekonečná. Za pár miliard let začne Slunce dělat problémy, a pokud do té doby nezvládneme astroformovat hvězdy jako na běžícím pásu, což bychom s trochou snahy mohli, ale u lidstva člověk nikdy neví, tak budeme muset jinam.
Jak se dostaneme do jiných hvězdných soustav?
Bohužel, žijeme v poměrně pusté části Mléčné dráhy a k nejbližším exoplanetám je to velmi daleko. Pokud nechceme strávit na cestě desítky a stovky generací, tak nám zbývají už jenom technologie na pomezí science-fiction. Star Trek nebo Hvězdné války nabízejí warpový pohon, který aktivně vytváří bublinu v časoprostoru a umožňuje kosmické lodi letět nadsvětelnou rychlostí, aniž by se protivila nemilosrdné zásadě Einsteinovské obecné relativity o nepřekročitelnosti rychlosti světa. Interstellar ale využívá něco jiného, totiž průlet červí dírou. Pozoruhodné červí díry jsou vlastně zkratky časoprostorem, které se na nás vynořují z rovnic obecné relativity. Zatím s nimi nemáme zkušenost, ale prozatím není úplně vyloučené, že skrz by takovou věc bylo doopravdy možné prolétnout. Jak by to asi vypadalo, uvidíte právě v Interstellaru. Dobře se bavte!
Video: Interstellar – Building A Black Hole – IN CINEMAS NOW. Kredit: Warner Bros.
Video: Interstellar - Christopher Nolan. Kredit: Warner Bros.
Video: Interstellar – Trailer 4 – IN CINEMAS NOW. Kredit: Warner Bros.
Literatura
NewScientist 30. 10. 2014, Wikipedia (Interstellar).
Diskuze:
