Když se řekne tištěná pistole, je potřeba dodat, zda jde o tisk metodou slinkování kovového prášku, nebo tryskou vytlačovaný natavený plast. V tom prvním případě, kdy se teplem laserového paprsku spéká kovový prášek, dostaneme zbraň kterou laik od klasického frézovaného originálu nerozezná. Je z kovu a má i drážkovanou hlaveň. O jednom takovém chlubení techniků firmy Solid Concepts, kteří po padesáti výstřelech na svém výrobku neshledali zjevné známky poškození, jsme na oslovi psali.
V článku jsou ale již nepřesnosti ohledně počtu výstřelů, protože ze stejné zbraně později stříleli znovu. Skončili někde po sto výstřelech. Ani pak replika Coltu 1911 neměla poruchu. A kdyby prý je to už nepřestalo bavit, tak tam bouchají dodnes.
Pravdou je, že prachová náplň těchto zbraní již poněkud zastarala, nemá tak razantní nárůst tlaku v náboji, čímž neklade moc velké nároky na kvalitu materiálu. Nicméně i tak střely proslavené „pětačtyřicítky“, dříve osobní zbraně důstojníků, vykazují „stop efekt“ a útočník není schopen svůj úmysl dokonat i když dostal zásah do méně podstatné části těla. U zasaženého vyvolá těžká kulka tlakovou vlnu, otřes šířící se tkání, podráždí nervy a vyvolá šok, svaly přestanou poslouchat a nelze například stisknout spoušť, nebo dokončit bodnutí nožem. Ke stroji, který tiskne z kovového prášku, se dostane jen hrstka specialistů. Většina zájemců o tištěné zbraně proto zatím bere za vděk tvarovaným plastem.
Za první tištěnou plastovou pistoli se považuje Liberator od firmy Defence Distributed. Objevila se 5. května loňského roku na stránkách online neziskové organizace příznačně pojmenované Defense Distributed. Podobně jako v případě kovové repliky Coltu, nešlo o žádnou hračku. Střílela náboje ráže 9 mm. Měla se stát legálním prodejním artiklem, spolu se STL soubory (STereoLithography) s nimiž jí bylo možné na 3D tiskárně kompletně vytisknout. Na vývoji se podíleli studenti, IT odborníci, inženýři a programátoři z USA a Německa. Pistolku vyvinuli v rámci programu Wiki Weapon. Výtvoru dali jméno „Liberator“ (čili osvoboditel). Tato jedno raná pistole se tiskla z amorfního termoplastického kopolymeru ABS (Akrylonitrilbutadienstyren), který všichni známe například z kostek stavebnice LEGO.
Aby Liberator mohl jít jako zboží v USA do obchodních řetězců (k nákupu zbraně tam stačí předložit dva doklady totožnosti, mít více jak 21 let a podepsat prohlášení, že nebyl trestán, nebere drogy a několik dalších nenáročných podmínek), tak aby si tato hračka pro dospělé splnila všechny své legislativní povinnosti, mělo stačit, aby byla opatřena plátkem železa. To aby jí odhaloval detektor kovu. Očekávaný zájem koupěchtivé veřejnosti se ale nedostavil. Možná i proto, že se mezitím na síti objevilo hodně podobných věciček, ale také, že do hry vstoupily příslušné orgány (US Office of Defense Trade Controls Compliance) a šíření návodů k výrobě i prodej takových zbraní zatrhly. Správnější by ale bylo říkat, pokusili se zatrhnout. Na síti se mezitím plány rozšířily a instruktážních videí s ukázkami těch, kteří se chlubí, jak jim jejich „lego skládačka“ funguje v praxi, začalo být také dost.
Video: Mezi oblíbené „miniplasty“ se zařadila i Howardova pistolka ( FOSSCAD )
Na záběrech videí je často vidět, jakou důvěru mají tvůrci k tomu co vyrobili a že raději tahají z uctivé vzdálenosti za provázek uvázaný na kohoutek. Hrdinů, kteří své stavebnici věří natolik, že ji drží při střelbě v ruce, je ale víc než dost. Michael Crumling, soustružník z Pensylvanie patří k těm, kteří mají pud sebezáchovy poměrně silně vyvinutý a to je asi důvod, že se mu v hlavě zrodil nápad, jak nevýhodu plastových hlavní obejít.
Řešení je tak banální, že je až s podivem, že někoho nenapadlo už dřív. Zesílil stěnu nábojnice. Jeho speciální munice u plastových zbraní zajišťuje, že na tom střelec začíná být o poznání lépe, než ten na koho střílí, což se v případě ládování klasickým střelivem ne všem poštěstilo.
Crumling pro své bezpečné náboje zvolil dost netradiční kalibr .314. Nejspíš podle materiálu, který měl doma zrovna k dispozici a hned rozjel výrobu. Jeho náboj nevypadá tak, jak jsme u pistolí zvyklí. Jde o silnostěnný váleček. Masivní kousek oceli, který ze všeho nejvíc připomíná vystřelenou nábojnici. Tváří se, že nemá žádnou kulku. Ta je ale schovaná hluboko vzadu u dna nábojnice, nedaleko roznětky. To aby tlak spalin výmětné náplně, dříve směrovaný na nábojovou komoru z plastu, co nejdéle držel na uzdě kov nábojnice. Americký zámečník vlastně vyrábí něco, co je spíš krátkou hlavní než nábojem. Praktické to samozřejmě není. Je to těžké a velká hmota bude komplikovat případné automatické přebíjení. Nicméně negativa jistě vyváží zachráněné oči a tváře střelmistrů, kterým by se jinak plastové nábojové komory roztrhly.
Z podnikatelského hlediska Crumlingův nápad nemá chybu. Je dokonce lepší, než byl ten vyrábět plastové střílející legální jedno-ranky. Zájemců o jeho produkt bude hodně. Řady těch, kterým půjde jen o to, mít doma něco levného, co se s tím nehodlají nikde chlubit, co jim nebude stát za to vyplňovat dotazníky, platit doktorům za psychotesty, šprtat se na zkoušky legislativu, a ještě cálovat za vydání zbrojního průkazu, budou dlouhé. Nejspíš i mimo Ameriku. Náboje, na rozdíl od zbraní, nemají výrobní čísla a nelze dohledat kdo je kdy a kde koupil a na jejich obstarání přes internet nemusí člověk být nijak velký myslivec.
Zhoršující se ekonomika vždy vedla k rostoucí brutalitě násilníků. I z těch, co mají pomáhat a chránit, se občas vyklubou pěkní filutové a to vše se nutně odráží ve snaze občanů brát bezpečí své rodiny a majetku i do svých rukou. Těžko mít někomu za zlé, že volí pro sebe tu nejjednodušší a nejlevnější cestu, kterou je čtvrt kila plastu. Nejde o natěšence s nutkavou potřebou ukazovat se na střelnici. Většinou se to bude týkat těch, kteří budou chtít mít něco jen pro případ nejvyšší nouze. Jak signalizuje Japonsko, ani exemplární trest v podobě dvou let natvrdo za pouhé vytištění plastové zbraně, je na ozbrojovací snahy, jinak disciplinovaného národa, krátký. U nás to nebude, a nebo nejspíš už není, jiné.
Video: Něco většího, postaveného na platformě AR-15. Při prvním testu s klasickou municí to je s provázkem přece jen bezpečnější. S novým střelivem už nebude potřeba.
Internet mají dnešní mladí všichni a potřebné tiskárny už také nejsou úzkoprofilovým zbožím. Najdeme je v učebnách i v našich základních školách. Bylo by naivní se domnívat, když se s 3D tiskárnami seznamují žáci na základkách, v učilištích, středních školách, studenti v uměleckých a technických zájmových kroužcích, mají je v opravářských dílnách a jsou i v některých domácnostech, že se na nich pistolky tisknout nebudou. Ještě naivnější by bylo si myslet, že zádrhelem bude opatřit si do nich potřebný typ munice. Šetřílci si asi budou objednávat jen kovové válečky, protože i dnešní výrostci ví k čemu se dají využít „patrůnky do poplašňáku“. Možná ještě levněji než platit zahraniční poštovné, to vyjde nechat si nábojnice vyrobit u známého. Na každé vsi je někdo kdo je nezaměstnaný a stojí mu v dílně soustruh. Rovné válečky z tyčoviny se dvěma dírkami na nich může sekat jak Baťa cvičky“. A ani nemusí tušit, k čemu ty zvláštní silnostěnné dlouhé podložky po něm lidi chtějí. Ale mělo by ho to po přečtení tohoto článku trknout. Pak to aspoň vykrouží z kvalitní, za studena válcované oceli a ne tyček z armovacího pletiva. Ale i kdyby, tak i v tomto případě bude platit, že lepší je něco, než nic.
Video: Od prvního Liberátoru doznaly plastovky velkých změn. Ve výkonnějších kouscích bývá občas i něco málo originálních, volně prodejných dílů, na něž se nevztahuje kuratela jako na hlavní části zbran. Ale jak vidno, podmínkou to zrovna není: CLIKA TV
První plastová pistole má na svém dortu teprve jednu svíčku a už má výkonné, nebezpečné a snadno dostupné sourozence. Někde v šuplíku je brzo bude mít řada domácností, aniž by tomu prodej tovaru firmy Sellier & Bellot nějak nasvědčoval. S pokoutním plastovým vyzbrojováním to nejspíš dopadne jako s pěstiteli ozdobného konopí. Čas od času se s tím někdo dostane až do televize, jenže těch, co mají mařenu doma v květináči nebo na zahrádce na revma, je tolik, že kdyby všem, měl stát, podle práva, zajistit stravu a ubytování zdarma, asi by se těm, co ještě pracují, musely hodně zvednout daně, aby to rozpočet unesl.
Pokud také patříte mezi ty s nezdolnou touhu vlastnit něco co dští oheň a síru, mělo by vás odradit, že výroba základních částí zbraně jako jsou závěr, hlaveň a tělo, je u nás trestným činem. A kdyby to nezabralo, tak se aspoň snažte v životě tahat vždy za ten delší konec.
Bonus pro ty, kteří si dali tu práci a dočetli až sem. První tištěné auto:
Diskuze:
zbraň na osobní obranu
Stanislav Spurný,2014-11-19 08:00:36
Vím, že můj komentář nemá s 3D tiskem nic společného, ale nedá mi to zareagovat:
Překvapení! Stát (aspoň ten náš - ČR) povoluje vlastnit a nosit zbraň na osobní obranu. Dokonce každému netrestanému člověku nad 21 let, který splní zdravotní a odbornou způsobilost... Tedy za podobných podmínek jako získat např. řidičák. Dokonce je velmi pravděpodobné, že někdo ze sousedů, nebo machos v metru tu pistoli pod paží má... Přecejen "povolení nosit u sebe zbraň" má u nás 230.000 lidí.
Ha! a kdyby to bylo tak, že si každý z nich k sobě zbraň vezme jen jednou týdně na půl dne (řekněme na 8 hodin), tak je to 96 miliónů hodin ročně, kdy někdo chodí ozbrojený - z veřejnosti... A kolik se koná incidentů?
Martin Plec,2014-11-11 13:11:21
Na druhou stranu, kdyby stát povolil zbraň na osobní obranu, tak bych se třeba já, který žádnou zbraň teď nepotřebuji, se musel bát, zdali na mě naštvaný soused nebo zákazník jako argument nevytáhne pistoli. Teď je to velmi nepravděpodobné, pokud se nepohybujete zrovna v "rizikových" oblastech, hodinách nebo společnosti. Kdyby se zbraně zlegalizovaly, tak by se mohlo běžně stát, že každý druhý macho v metru má pod paží svoji zbraň, zejména ti mladí a nevybouření, co chtějí být "in".
Zkušenost z pohraničí
Johana Klimkovicova,2014-11-10 20:38:21
Přivdala jsem se do vesnice kousek od DUBÍ. Fakt to tady je na okované dveře a pro ženskou bez doprovodu... Ani ne rok, znasilnili naši spoluobčané sousedku, ani jsme o tom nevěděli.... Asi se jim nechtělo za to platit, čtvrt hodiny jim trvalo, než rozmlátili dveře, za kterýma se zamkla. Jak se pak bránila má sešívaný koutek úst dodnes křivý úsměv. Přišli nacamraný a kdyby bývala něco takovýho měla,... teď už má, ale jako samoživitelka toho času bez práce, si na to musela půjčit. Něco těžkýho asi po Rusácích. Čas na lítání po úřadech s děckem v kočárku a na podpoře neměla, přesně jak to tady píšete, ani na to se objednávat na střelnici a dokazovat komisařovi, že umí odjistit a zmačknout spoušť. Rozebírat to umět nemusí, protože nejspíš asi stejně v životě nikdy nevystřelí. Přiznám se, že o něčem také uvažuju. Je to tu rok od roku horší.
No něco na tom bude
Eva Vilímová,2014-11-10 14:59:18
Jsem sice jen blondýna, ale lotři se vždycky nějak dostali ke zbraním. Tak nevím, proč by měl státní aparát omezovat slušný lidi. Zmetci se s žádnými lejstry a testy nevyplňují, jednoduše vyšmelí střelnou zbraň a vyjde je to levněji, než když já budu žádat o povolení a nakupovat s DPH...
Už mi byt vykradli v noci, když jsem byla doma a nenechali ani kasičku s drobnými mého dítěte Nijak se nemaskovali, nevěděli, že jsem v dětském pokoji s dcerou. Bála jsem se špitnout a byla jsem moc ráda, že nemocný dítě spalo po práškách tvrdě.... nevím, jak by to dopadlo, kdybych je vyrušila - kukly neměli. Policie nic nevyšetřila.... určitě bych něco takového doma si přála mít.
Vojtěch Kocián,2014-11-10 20:47:31
Zatím je o dost jednodušší, spolehlivější a levnější sehnat si nějaký osvědčený model. A to i včetně té byrokracie kolem (aspoň v Česku, jinde v Evropě je to větší problém). Nebo víte, kde byste si to nechala tisknout? Jednoduchá jednoranná pistole by měla jít vyrobit i v průměrně vybavené dílně a nejspíš bude kvalitnější než ta plastová (a stejně nelegální). Ta replika Coltu ze slinutého kovu je trochu jiná liga především cenově.
V každém případě se mi líbí, že se nějaký obor takhle rychle rozvíjí. Tím nemyslím tisk konkrétně zbraní (ty tu fungují spíš jako reklama než že by se tím někdo opravdu vyzbrojoval) ale 3D tisk obecně.
uvedu na pravou míru ranivost
Jarda Votruba,2014-11-10 14:38:49
mám pistoli ráže .45 (a revolver .44 rem magnum a pár dalších kvérů), sice ne colt goverment, ale glocka, ale tu jde o náboj, hlaven je stejně dlouhá, takže na to nemá vliv.
Nešlo mi o to míchat dlouhý a krátký zbraně, jen upozornit na to, že rázová vlna u této ráže je minimální a ne jak je psáno v článku.
Jinak zastavovací účinek této ráže je dobře známý. Když se navrhovala, tak požadavek americké armády byl, aby položila koně (tehdejší revolvery s tím měli problém a kavalérie byla tehdy královnou armády).
toť vše
Jarda
Hmmm
Ales Valenta,2014-11-10 16:12:59
pán doma má muničák. Nicméně se musím zastat pana Krajtla a článku. Pane Votrubo, vy prostě žijete v domění, že ráže .45 nevyvolá v tkáni rázovou vlnu a že to nemá zastavovací efekt. A jak píšete tak proto, že tu kouli je vidět a letí pomalu. Jsem myslivcem a tak použiju Váš argument. Když střílíte z brokovnice, tak to hejno broků taky někdy vidíte. Jinak řečeno, jsou pomalé, ale když jich několik zasáhne kačenu, a stačí třeba i jen tři a nemusí to být ani do žádného důležitého orgánu. Často doma najdete broky jen pod kůží. Jestlipak víte, proč ta kačena jde k zemi a pes mi jí ještě živou donese? Nebudu Vás napínat, těch několik pomale letících broků jí na několika místech udělá v tkáni otřes – rázovou tlakovou vlnu. Nic se neodpařuje ve vodnaté tkáni střev a nemění na páru. Na to jsou broky moc pomalé. Trošku to teď zjednoduším. Do mozku jde v danou chvíli tolik bolestivých impulsů, že to zvíře dostane šok, není schopno pohybu. Zahlcená centrální nervová soustava, nic víc. A teď k tomu, zda se šíří tlaková rázová vlna tkání zasaženou zde popisovaným koltem. To víte že šíří a jaká! A stačí průstřel levačky a protivník jde k zemi jak podťatý. A víte proč? Protože z ruky do mozku jdou tisíce nervů (ve snopcích) a ty všechny po takovým „úderu olověnou palicí do svalu“ mají problém. Nervové buňky totiž změní (právě vinou toho otřesu) na mžik svůj elektrický potenciál. A dál je to stejné jako u té kačeny. To je ten důvod, proč policie tak ráda teď nosí brokovnice – to není proto, aby rozstřelovala zámky, jak vidíte ve filmech. Prostě proto, že pachatele nezabije, ono to klepnutí broků a otřes nervových drah na řadě míst (rázová tlaková vlna šířící se z místa dopadu broku až k okolo se producírujícím nervům) zahltí šedou kůru mozkovou tak, že pachatel, pokud ho netrefíte zrovna do oka, nebo šourku, nemusí ani mít žádné vážnější následky a přitom jde do kolen tak rychle, že mu bez problémů nasadíte pouta.
Jen tak mimochodem, proč myslíte, že po zasažení ranou z koltu kůň padne? Ano, jeho tkání se šíří tlaková rázová vlna způsobená velkou hmotností veliké koule, která nemá šanci projít tkání jak jehla, ale udělá něco, jako když Vás boxer klepne na solar – rázovou vlnu, která podráždí nervy a mozek se začne chovat jako Windousy, spadne.
Jste pro třetí světovou evidentně dobře bybaven, ale jestli mohu prosit, zacházejte s tím vším co máte doma ve vitríně hodně opatrně.
Uvedu na pravou míru Votrubu
Miloslav Krajtl,2014-11-10 08:49:58
Pane Votruba Vy motáte dohromady dlouhé a krátké zbraně. Požadavek na "stop efekt", neboli zastavovací schopnost krátkých zbraní je jiný než u např. pušek, kde je důležitý dostřel a průbojnost. Toho se dosahuje velkou počáteční rychlostí a velkým průřezovým zatížením střely (průřezové zatížení střely vyjadřuje poměr hmotnosti střely k jejímu průřezu). U krátkých zbraní je situace jiná. U těch se ukázalo, že nejjednodušší cestou ke zvětšení zastavovacího účinku je zvětšení průměru střely a pokud se k tomu přidá zvětšení její hmotnosti, tedy dopadové energie, je to další plus. Kolt zmíněný v článkuz splňuje obojí - velký kalibr a těžká olověná střela. Je pravdou, že zastavovací efekt se různé složky (myslivci, policisté a teoretici) dívají různě a že jde o veličinu poněkud neurčitou. V tomto případě bych se klonil k pojetí, jaké je v článku, protože odpovídá zkušeností policistů (statistikám). Tatímco teorie odvozuje účinek střely od různých parametrů (od průměru, příčné plochy střely, hybnosti (m*v) či energie (0,5*m*v^2)). Vyjdete-li ze statistik policejních sborů a praxe cca 30 let (mnoha států). Vyjde Vám něco trošku jiného. Proto se také v policii často zmiňuje Marschallův index. Útočník je zastaven jedním výstřelem v 50-86 % (v závislosti na ráži). Z této statistiky pramení rčení amerických poldů "dva do hrudi a třetí do palice". Těch, kteří se nechtěli tahat s těžkým železím a kterým veřejnost přezdívala hanlivě kovbojové, bylo hodně, většinou používali střední a malou ráži. Tou museli zasáhnout cíl dvakrát. U tohoto koltu to neplatí, i když má střela malou rychlosti její hmotnost po dopadu stop efekt opravdu nastolí. Máte pravdu, že nově se na to jde malým kalibrem, jako třeba u ráže .22 magnum - vysokou energií při malé hmotnosti. Ale to už nesouvisí s tímto článkem. Kolt kalibru .45 stop efekt rozhodně má a to i když zasáhnete vámi zmiňovaný hrudník (plíci). Čistý průstřel touto zbraní prakticky nedosáhnete, velká olověná střela se na jedné nebo druhé straně straně "netrefí" do mezižeberního svalu a lidově "škrtne" o kost, do útočníkovy tkáně předá v 80 % tolik energie, že stop efekt a zastavení útočníka vyvolá.
uvedu na pravou míru ranivost
Jarda Votruba,2014-11-10 06:59:53
náboj .45 ACP nezastavuje šokem (teda pokud netrefíte nějakej hlavní orgán nebo kost) ale svou vahou a kinetickou energií. Střela má 15 gramů, průměr 11.6 mm a rychlost 230-250 m/sec. Což znamená, že ten knedlík při dobrých světelných podmínkách vidíte letět vzduchem, jak je to pomalé. Šokem zastavují střely s rychlostí 800m/sec a větší. Pak ve tkáni vzniká rázová vlna a pokud vás to trefí do hodně vodnatý tkáně (střeva), tak sekundárním jevem je potrhání střev expanzí vody, která se změní na páru poté, co se tkáně prudce smrští a následném poklesu tlaku. Naopak průstřel plic moc paseku většinou nenadělá. Kdejakej myslivec by vám moh vyprávět jak vypadá zvěř střelená ráží 7x57 a jak .223 remington, kdy první je zástupcem relativně pomalé střely a druhá je vysokorychlostní.
Jarda
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
