Zvětšit obrázek

Testování pasažéra ze Sierry Leone na letišti O’Hare International Airport v Chicagu. Kredit: Donna Burton/ U.S. Customs and Border Protection.

Ve střední Evropě je ebola stále jenom takovým vzdáleným strašákem s nezřetelnými obrysy. Postupem času, jak se objevují děsivé výhledy šíření eboly v příštích měsících, se ale ebola stává stále hmatatelnějším strašidlem. Jako Sauron ve Středozemi před Válkou o Prsten. S tím, jak obavy houstnou, jsou vlády jednotlivých zemí pod stále větším tlakem, aby zakázaly přílet lidem z Libérie, Sierry Leone a Guineje. Teď tam mají stovky nových případů eboly týdně a v prosinci by to mohlo být už 5 až 10 tisíc nakažených za týden. Co jiného by měly ostatní země dělat, než obehnat postižené západoafrické státy ostnatým drátem a čekat, jak to celé dopadne?

Zvětšit obrázek

European Centre for Disease Prevention and Control. Kredit: ECDC.

Zní to jako velice rozumné řešení, které by jistě našlo širokou podporu veřejnosti. Experti na zdravotnickou péči jsou ale kupodivu docela důrazně proti. Podle nich by byl zákaz letů a vůbec cestování z Libérie, Sierry Leone a Guineje naopak katastrofální. Představitelé OSN se prý nechali mimo záznam slyšet, že by takový zákaz mohl vyvolat všeobecnou paniku a velikou vlnu uprchlíků, které by se přelila přes snadno prostupné hranice do okolních zemí. Na rozdíl od pasažérů leteckých společností by bylo velice obtížné, spíš nemožné sledovat jejich pohyb. Rovněž by prý takový totální zákaz ještě více rozvrátil už tak dost křehkou ekonomiku a státní správu těchto zemí. Bez fungujících úřadů se ale s ebolou ani se žádnou jinou smrtící epidemií příliš bojovat nedá.

Zvětšit obrázek

Instrukce CDC ohledně eboly. Kredit: CDC.

Ve skutečnosti už několik afrických a amerických zemí své hranice pro obyvatele postižených států uzavřelo. Ostatní hranice pro ně zatím zůstávají otevřené. Některé státy kontrolují příchozí, jestli nemají horečku anebo jestli z nich neteče krev. Barack Obama minulý týden nevyloučil zavedení dalších omezení pro cestující do USA. Řada leteckých společností už také zrušila lety do této části světa, takže se počet cestujících z dotyčných zemí snížil o desítky procent. Přesto, Kamran Khan z Torontské univerzity a jeho spolupracovníci uveřejnili v prestižním časopisu Lancet odhad, podle něhož se navzdory těmto omezením do světa dostanou v průměru téměř tři lidé nakažení ebolou měsíčně. A tohle číslo poroste s tím, jak bude přibývat nakažených v nešťastné západní Africe. Khan a spol doporučují kontrolovat u pasažérů možnost kontaktu s ebolou anebo zda mají horečku.

Zvětšit obrázek

Lékaři bez hranic a lidé z CDC před vstupem do zařízení pro pacienty s ebolou, Libérie.

Kontroly na letištích ale nejsou zárukou klidu a bezpečí, to ani zdaleka. Ebola má inkubační dobu v průměru 9 dní a někdy až 21 dní. Centrum European Centre for Disease Prevention and Control (ECDC) se sídlem v Kodani odhaduje, že dvě třetiny nakažených budou při příletu ze západní Afriky bez zjevných příznaků a když se jich zeptají na kontakt s ebolou, tak ho mohou zapřít anebo o něm nemusejí vůbec vědět. Navíc, dosavadní výsledky těchto kontrol nejsou podle ECDC příliš světoborné Ze 36 tisíc pasažérů kontrolovaných během uplynulých dvou měsíců bylo zachyceno 77, většinou kvůli horečce. Ebolu z nich neměl nikdo. Infikovaný Liberijec Thomas Eric Duncan tímto systémem naopak v pohodě proklouzl a dostal se do USA. Velice podobné to bylo v době přízračné globální epidemie SARS v roce 2003, kdy vstupní zdravotní kontroly nezachytily jediného nemocného.

Zvětšit obrázek

Ebola v západní Africe, situace 17. října. Kredit: Mikael Häggström, Wikimedia Commons.

Když jsou kontroly na letištích v podstatě k ničemu, proč tedy neobehnat západní Afriku ostnatým drátem a nepočkat, až se ebola vyřádí? Za prvé, není to docela dobře možné, alespoň podle CDC. Západní Afrika není západní Berlín a dnešní mezinárodní společenství není šílený východní blok v područí Sovětského svazu. Za druhé, drakonické omezení cestování by velmi zkomplikovalo situaci zahraničních zdravotníků, kteří tam riskují své životy ve snaze dostat ebolu pod kontrolu. A za třetí, zákaz cestování by probíhající epidemii podle odborníků mohl dramaticky zhoršit, pokud by v postižených zemích vyvolal ekonomický a sociální kolaps. A to se prý rozhodně nedá vyloučit.

Zákaz cestování by postihl především těžce zkoušené elity dotyčných zemí, které se je snaží řídit i za této šílené situace. Tito lidé by nejprve nemohli cestovat a to by jim ještě víc zkomplikovalo život a pak by většina z nich opustila zemi. Nebývají to neschopní hlupáci a podařilo by se jim to i navzdory zákazům. Jak podotýká Peter Turchin z Connecticutské univerzity ve městě Storrs, elity vždy v historii víceméně úspěšně prchají před epidemiemi. Nechali by za sebou země ve stavu rozkladu. Byla by to pak naprostá katastrofa. Bez masivního nasazení zahraničních vojáků a zdravotníků by už nebylo možné nákaze organizovaně čelit a kdyby se zhroutilo i zásobování potravinami, tak obyvatelé Libérie, Sierry Leone a Guineje zaplaví okolní země, ať chtějí nebo nechtějí. Ebolu by si pochopitelně vzali s sebou.

Co nám tedy proti šíření eboly zbývá, když cestování ze západní Afriky nezatrhneme? Příchozí můžeme příchozí klasickým způsobem posílat do karantény. V případě eboly by to ale pro každého znamenalo pár týdnů pod zámkem, což je poněkud neúnosné. Užitečnější by mohly být nové technologie snadné a rychlé detekce viru eboly u nakažených bez příznaků. Prý na nich pracuje hned několik společností, k dispozici ale budou nejdříve během příštího roku. Do té doby podporujte statečné Lékaře bez hranic, zdravotníky vůbec a používejte mocné talismany proti smrtelným exotickým infekcím.

Video:  U.S. airports commence Ebola screening. Kredit: CNN.

Video: UK starts Ebola screening at airports. Kredit: euronews.

Video:  Ebola: Ethiopia Heightens Ebola Screening at the Airport. Kredit: CCTV Africa.

Literatura

NewScientist 21. 10. 2014, Lancet online 21. 10. 2014, Wikipedia (Ebola virus epidemic in West Africa).