GM virus dokáže ničit rakovinné buňky  
Ve Velké Británii vytvořili geneticky pozměněný virus, který využívá sobeckého jednání rakovinných buněk a ničí je. Jedná se o nový, selektivní přístup k léčbě rakoviny. Klinické ověřování začne příští rok.

Účinný nástroj na likvidaci zhoubně zvrhlých buněk se dostal do ruky vědcům, když se jim podařilo z viru odstranit jeden z jeho klíčových genů a přitom zachovat jeho infekčnost, která vede u rakovinných buněk k jejich zničení. Buňky zdravých tkání přitom virus nechává téměř bez povšimnutí. Tvrdí to výzkumníci z Ústavu pro výzkum nádorů ve Velké Británii a Queen Mary's School of Medicine and Dentistry z Londýnské univerzity.

Viry se šíří tak, že proniknou do buňky svého hostitele. Za normálních okolností buňka po zjištění takového vetřelce spouští samodestrukční proces zvaný apoptóza. Napadená buňka, aby zamezila šíření infekce, spáchá sebevraždu. Viry ale mohou nést geny, které jim dovolují oblafnout tento proces samodestrukce a zachovat buňku „normální“, a zneužít ji k vlastnímu pomnožení, šíření infekce.

Britové jeden z takových genů, který adenoviru umožňuje zůstat v buňce nerozpoznán, z jeho geonomu vystřihli. Následovalo to co se očekávalo - virus začaly buňky okamžitě rozpoznávat a zahajovaly okamžitou sebedestrukci. Jedinné buňky, které na infekci virem nereagovaly byly  rakovinné buňky. Ty totiž rostou nekontrolovaně a samodestrukční proces ignorují. Viru v rakovinných buňkách nic nebránilo v tom aby se dál množil. Jeho množení je tak intenzívní, že vědcům se v mikroskopu naskytl pohled, který popisují jakoby nádorové buňky doslova explodovaly.

„Nádorové buňky jsou buňky, které těžce pracují“, říká Nick Lemoine, ředitel klinického centra na Bartově lékařské škole a vedoucí výzkumného týmu. „Tyto buňky dělají víc a více nových virů a tím infikují sousední rakovinné buňky. Toho myšlenka využít GM adenoviry k léčbě zhoubných nádorů využívá. Je samozřejmé, že určitá část zdravých buněk je při tomto procesu také napadena, ale  zdravé buňky zahájí apoptózu a proces množení viru je na jejich úrovni zastaven, dále nepokračuje a infekce dalších buněk se nekoná.

Nečekaná výhoda
Gen, který výzkumníci z adenoviru odstranili se jmenuje E1B-19kD. Podílí se na tvorbě obalu, který virus  používá jako krycí pláštík. Právě on klame obranný aparát buňky a umožňuje viru nepozorovaně vyvíjet aktivity vedoucí k jeho pomnožení. Dalo se tedy předpokládat, že odstranění tohoto genu umožní buňkám aby virus (bez maskovacího ochranného pláště) snadno odhalily. Tak se také stalo, ale zatím vždy v obdobných případech, kdy vědci z existujícího viru něco vykousli nebo zablokovali (knokautovali), vznikl organismus, který byl choulostivější a byly problémy s jeho dalším množením. V tomto případě ale příroda usoudila, že tomu bude jinak. Místo toho, aby vznikl  neduživý adenovirus, opak byl pravdou. Stalo se něco, co u jiných modifikovaných virů nikdo nepozoroval - virus (s vystřiženou částí své genetické informace pro povrchový obal) se v buňkách dokázal množit ještě rychleji, než virus původní. Vědci stvořili něco co neočekávali. Byli ale připraveni a z neočekávaných vlastností GM viru dokázali těžit. Napadlo je využít  nových vlastností viru  na rakovinou zvrhlé buňky. Jejich úmysl byl korunován v in vitro testech (ve zkumavce) úspěchem. GM virus likvidoval  zhoubné buňky nádorů z pankreatu, plic, vaječníku, jater a tlustého střeva. Léčivý efekt byl potvrzen také i v in vivo testech. To znamená, že infekce tímto GM virem uzdravovala myši jimž byl předem implantován nádor. Ke klinickému zkoušení GM viru na lidech trpících rakovinou má dojít již příští rok.

 

Podle vyjádření Roberta Souhami, ředitele odpovědného za klinické testy v Cancer Research UK, „Dosavadní testy prokazují že aplikace GM viru je jak účinná tak také, že účinek této léčby je selektivní“. Pojmem selektivní se zde myslí to, že působení je zaměřeno jen na rakovinné buňky. Jeho spolupracovník Lemoine toto vyjádření pro časopis New Scientist doplňuje komentářem, ze kterého vyplývá budoucí teoretická možnost zvýšení účinnosti metody používání těchto  GM virů. Další vylepšení by spočívalo v tom, že do zmíněných virů s „vykousnutou“ částí jejich geonomu by se do uvolněného místa zase vkládal  jiný gen, který by byl sestaven tak, aby v napadené buňce způsobil produkci toxické látky. To je ale teprve „hudba budoucnosti“. Nicméně i stávající výsledky pokusů zveřejněných nyní ve Velké Británii dávají tušit, že se zde otvírá nové perspektivní pole využití GM virů k léčbě zhoubných nádorů.

Datum: 02.06.2004
Tisk článku


Diskuze:


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz