Na OSLU jsme toho už napsali hodně o temné hmotě, o její prohnilosti, vychytralosti a nebetyčné úskočnosti, která ji dovoluje stále se skrývat před odhodlanými astrofyziky. Jako by snad ani nebylo v moci pozemšťanů zlomit její temné tajemství. Mezi vědci stále zůstává optimismus a naděje, i když je to za cenu velkých obětí. Zcela čerstvě se teď objevila zpráva o zvláštním a velmi vzrušujícím signálu, který by se štěstím mohl být stopou k přímé detekci tolik kluzké temné hmoty. Tragické na tom je, že šéf výzkumu George Fraser z Leicesterské univerzity, letos na jaře náhle zemřel. Pokud ovšem jejich výzkum povede k objevení podstaty temné hmoty, tak Fraserovo jméno nebude dlouho zapomenuto.
O co jde? Podle studie pro časopis Monthly Notices of the Royal Astronomical Society Fraserův tým odhalil pozoruhodný rentgenový signál, který jak se zdá nemá konvenční vysvětlení. Mohl by prý být projevem axionů, hypotetických elementárních částic, které jsou jedněmi z kandidátů na chladnou temnou hmotu. Vědci ho objevili při velmi důkladném průzkumu téměř kompletního balíku dat evropské rentgenové observatoře XMM Newton, která letos v prosinci oslaví 15 let na oběžné dráze.
Když z rentgenové oblohy odečteme bodové zdroje rentgenového záření, které mají obvykle na svědomí velkolepé kosmické objekty, tak zůstane rentgenové pozadí. To by mělo být víceméně stejné, kdykoliv se na něj podíváme. Jenže Fraser a spol. objevili v tomto rentgenovém pozadí sezónní signál, který by mohl souviset s axiony. Badatelé předkládají scénář, podle něhož axiony vylétávají z nitra Slunce a když dorazí k magnetickému poli Země, tak v něm vyvolají rentgenové záření. Podle této představy by měl být rentgenový signál axionů nejintenzivnější ve směru od Slunce, kde je magnetické pole Země nejsilnější.
Pokud má Fraserův tým pravdu, tak tu máme pořádné zemětřesení ve fyzice. Zdaleka by nešlo jenom o pochopení rentgenové oblohy, kterou pozorujeme rentgenovými teleskopy. S pochopením temné hmoty bychom se dostali významně blíž ke vzniku a fungování celého vesmíru. Fyzici hledají axiony docela usilovně, mnoha různými způsoby, zatím ale jenom honili stíny. Vzhledem k tomu je na místě jistě obezřetnost. Před rozpoutáním večírků po celé planetě bychom si měli vzpomenout na nešťastný příběh antarktického projektu BICEP2 jehož převratné pozorování z letošního jara se prozatím rozplývá ve hvězdách a s ním i Nobelova cena. Proto teď všichni jistě budou velice opatrní a stopy případných axionů pečlivě prověří ze všech možných stran.
Video: Finding No Axions. Kredit: UC Berkeley Events.
Video: Colloquium March 6th, 2014 -- Axion Dark Matter. Kredit: NYU Physics.
Video: Dark Matter Axions - Leslie Rosenberg. Kredit: Christian Boutan.
Literatura
University of Leicester News 17. 10. 2014, arXiv:1403.2436, Wikipedia (Axion).
Diskuze:
