Proč ještě nevyrábíme elektřinu termonukleární syntézou, čili ve fúzních reaktorech? Důvodů je samozřejmě spousta, závažné jsou přitom hlavně ty ekonomické. Stručně a jasně, fúzní elektrárny se prozatím nevyplatí. Jejich koncepty jsou tak drahé, že za stávajících okolností nemají vůbec žádnou šanci porazit staré dobré technologie s fosilními palivy. Vývojářům Washingtonské univerzity to přišlo natolik tristní, že se na tom rozhodli zapracovat.
Thomas Jarboe a jeho kolegové postupně vytvořili koncept fúzního reaktoru, který by při velikosti dnešních velkých elektráren prý mohl ekonomikou provozu konkurovat moderním uhelným elektrárnám se srovnatelným výkonem. Tým vývojářů publikoval design fúzního reaktoru a analýzu nákladů na jeho stavbu a provoz minulé jaro a příští týden by o něm měl referovat na 25. Konferenci o fúzní energii (FEC 2024) Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA), která se odehraje 13. až 18. října v ruském Sankt-Petěrburgu. Podle Jarboeho má jejich koncept v tuto chvíli největší potenciál vyrábět fúzní elektřinu ekonomicky smysluplně.
Projekt fúzního reaktoru, kterému jeho autoři přezdívají dynomak, vznikl před dvěma lety v rámci výuky. Časem se ukázal jako životaschopný a Jarboe se ho rozhodl dál rozvíjet a vylepšovat. Design dynomaku vychází z existujících technologií a zahrnuje magnetické pole v uzavřeném prostoru, které udrží žhavou plazmu tak dlouho na jednom místě, že se v ní může rozběhnout jaderná fúze. Fúzní reaktor dynomak je do značné míry technologicky soběstačný a dovede si sám ohřívat plazmu na teplotu nezbytnou k udržení prostředí vhodného pro jadernou fúzi. Teplo z dynomaku vytváří páru, která roztáčí turbínu a tím vyrábí elektřinu, podobně jako v klasických elektrárnách.
Magnetické pole pro fúzní reaktor lze vytvořit několika různými způsoby. Dynomak z Washingtonské univerzity využívá technologii sféromaku (spheromak), která spočívá v generování magnetických polí vnitřními proudy přímo v plazmě. Fyzika sféromaků je vlastně docela podobná slavným astrofyzikálním jevům, které známe z našeho Slunce anebo i z hloubi vesmíru – jako jsou koronální smyčky nebo relativistické výtrysky hmoty z aktivních galaktických jader. V důsledku toho mají sféromaky včetně dynomaku nižší nároky na množství konstrukčního materiálu a mohou mít menší rozměry než jiné fúzní reaktory.
Pro srovnání, mediálně slavný tokamak ITER, čili Mezinárodní termonukleární experimentální reaktor, který od roku 2007 náročně budují ve francouzském městě Cadarache, je šíleně drahý a taky hodně veliký. Dynomak by stál desetinu ceny tokamaku ITER a přitom by vyprodukoval pětinásobek jeho produkce energie. Ani dynomak ovšem nebude k dispozici hned. Jarboe a spol. prozatím úspěšně otestovali schopnost prototypu dynomaku v měřítku 1 ku 10 udržet plazmu a s Centrem pro komercionalizaci Washingtonské univerzity pracují na jeho patentování. Případná dynomaková elektrárna je ale podle všeho ještě dlouhé roky daleko.
Video: Spheromak. Kredit: jquad1.
Video: ITER- in five minutes. Kredit: ITERorganization.
Literatura
Washington University News 8. 10. 2014, Wikipedia (Fusion power, Spheromak).
Jaderná fúze: nový harmonogram dokončení reaktoru ITER
Autor: Slavomír Entler (08.07.2024)
Rekordní výsledky ve výzkumu jaderné fúze
Autor: Slavomír Entler (25.04.2024)
Jihokorejský tokamak KSTAR udržel 100 milionů °C plazma 48 sekund
Autor: Stanislav Mihulka (04.04.2024)
Fúzní reaktory si vyrobí palivové pelety vlastními lasery
Autor: Stanislav Mihulka (15.07.2023)
Reálný význam současného průlomu v termojaderné fúzi na zařízení NIF
Autor: Vladimír Wagner (17.12.2022)
Diskuze:
neutróny
Maroš Štulajter,2014-10-15 11:08:12
Budem trochu off topic. pri prevode energie s plazmi sa používajú neutróny, ich kinetická energia. pre priamu premenu sa "môže" použiť protón borová fúzia. podľa tohto článku by ale nepotrebovala silné mg. pole http://www.boinc.sk/clanky/ekologicka-jadrova-energia-bezneutronova-fuzia-cast-i. je niečo také reálne?
Údaje
Maroš Štulajter,2014-10-15 10:33:02
Článok je dosť bulvárneho charakteru chýbajú tam napr. ako sa bude odberať energia z plazmatu, ako sa vlastne spúšťa plazma. Kde je viac údajov o tomto zariadení.
Vidím, že se diskuse zvrhla k E-Cat...
Ladislav Kopecký,2014-10-13 17:39:51
Tak si taky přisadím:
http://www.ac24.cz/zpravy-ze-sveta/4912-studena-fuze-v-rossiho-e-cat-overena-usvit-energeticke-revoluce
Tady je výzkumná zpráva italských vědců:
http://www.sifferkoll.se/sifferkoll/wp-content/uploads/2014/10/LuganoReportSubmit.pdf
Podle pana Wagnera to zřejmě budou nějací podvodníci, co jen tak pro zábavu ve volném čase píšou falešné výzkumné zprávy, že?
Emil Klečka,2014-10-14 04:08:22
Noo na začátku to byli úúplně jiní. Třeba tenhle:
http://lenr-canr.org/acrobat/MilesMcorrelatio.pdf
Pak to byly desítky až stovky jiných.
A rostou jako houby po deští prevíti!
Až na to pane Klečka,
Vladimír Wagner,2014-10-14 08:43:59
že Tito Vámi odkazovaní píši úplně o něčem jiném, než je E_cat. A pan Kocián měl na mysli právě Ty, kteří jsou zapojení do akcí okolo Rossiho a E_cat.
Zatím nejlepší komentář k E-Catu
Emil Klečka,2014-10-14 10:44:31
Zatím podle mého názoru podál nejlepší komentář k E-catu Michael C.H. McKubre na Infinite Energy http://www.infinite-energy.com/iemagazine/issue118/analysis.html .
Jinák pane Wagnere já to dobře vím. Pochopit, proč člověk může věřit ve funkčnost E-catu se bez takových lidí a článku podle mne vůbec neobejde!
Proto si myslím, že nejprudčeji se rozvíjející části fyziky by teď hóoodně rychle měla být její nedávná historie.
Panu Klečkovi
Ondi Vo,2014-10-14 12:22:17
Myslím, že jste uhodil správně hřebíček na hlavičku : jde o víru v něco. O víru, která nahrazuje vědění.
Ty popisy měření výsledku pokusů s tím E-Catem, na něž jste sem podal odkazy, jsou natolik nevědecké, že mám podezření, že je dělali naprostí laici v oboru. Pro mne jsou NICNEŘÍKAJÍCÍ.
Jinak - hlad lidstva po dostupné energii je obrovský, fosilní zdroje budou někdy vyčerpány a nad to má jejich nasazení negativní vliv na životní prostředí. Případný ekologicky bezproblémový zdroj energie by bylo velké požehnání. Kdyby ten E-Cat Rossimu skutečně fungoval, tak ho může lidstvu poskytnout a zajisté by mu byly z vděčnosti stavěny zlaté chrámy a byl by zahrnut oceněními, ódami a penězmi. Jakékoliv utajování poskytuje v tomto smyslu jediné - podezření na podvod.
Ještě mi napadá jiný zdroj bezplatné energie s hodnotou COP > 20. A tu propagují věřící v HHO technologii.
To Ondi Vo
Emil Klečka,2014-10-14 12:32:59
Přihořívá. Už už jste to skoro měl.
Jen jde o to nedovolit, aby se muselo vědění nahrazovat vírou.
Investícia
Marek Fucila,2014-10-14 13:28:00
Pán Klečka, miera vašej viery sa dá ľahko vyčísliť.
Svet je zlý. Neveriaci fyzici nechcú venovať čas skúmaniu tohto zázraku. Nie celkom rozumiem, načo sú fyzici vlastne potrební, veď ak má Rossi funkčný prototyp, môže to vyrábať aj bez toho, aby mu niekto veril ako to funguje. Na tú smolu ešte aj investori sú skonšpirovaní, a nie sú ochotní poskytnúť prostriedky na výrobu, aby neohrozili svoje zisky z ropy. A fyzici nie a nie im to postačujúco potvrdiť.
Veď ponúknite Rossimu vlastnú spoluprácu. Vyberte úspory, určite sa vám mnohonásobne vrátia. S Rossim môžete rozbehnúť nejaký crowd fundrising... Koľko by ste do toho dali? ;-)
Re:
Vít Výmola,2014-10-14 13:48:54
Já nedokážu říct, jestli je Rossi podvodník, nebo se všichni nějak pletou, nebo jestli třeba E-Cat opravdu funguje. Asi bych to tak kategoricky neodsuzoval (možná proto, že jsem vyrostl na Star Treku a fakt bych se ho chtěl dočkat :).
Nicméně, jak kdysi říkal Grygar, mimořádná tvrzení vyžadují mimořádné důkazy. Fungující E-Cat je SAKRA MIMOŘÁDNÉ tvrzení, zatímco doložení této funkčnosti zatím přesvědčivě vůbec nevypadá (jako tento poslední článek) nebo rovnou vypadá jako kouzelnické představení. A utajování různých částí experimentu tomu nepomůže už vůbec.
ad Marek Fucila
Vojtěch Kocián,2014-10-14 14:03:26
Přesně tak. Při současném boomu komunitního financování by neměl mít problém vybrat třeba na kickstarteru několik milionů USD (když česká počítačová hra mohla vybrat přes milion liber...) a začít vyrábět. Utajování rovněž brzdí vývoj reálných aplikací. Takhle asi těžko najde dostatek nadšených výzkumníků a inženýrů, kteří by mu pomohli uvést zařízení do komerčního provozu. A věřte, že kdyby pracoval transparentně a fungovalo to, tak před jeho vraty stojí fronta schopných lidí, kteří se chtějí na novince podílet klidně i zadarmo. Prodávat to firmě založené před dvěma lety mi v případě funkčního zařízení tohoto typu připadá opravdu podezřelé. Kdyby šlo o podvod, bylo by to naopak logické.
Jaká je realita?
Vladimír Wagner,2014-10-12 16:54:27
Je velmi odvážné, že bude něco produkovat energii levnější než něco, co nemá ani prototyp, který by ukázal fungování základních principů. Zatímco Tokamaky, které jsou předchůdci zařízení ITER ukazují alespoň v základě jeho funkčnost, o tom, jak bude vypadat reálná fuzní elektrárna a jak bude ekonomická dnes nelze reálně mnoho říci. Odhadnout cenu elektřiny z Dynomaku je dnes opravdu nemožné a jde o papírové odhady ve stylu papír snese vše.
Ale fungování dynomaku a horká fuze jsou založeny na reálných fyzikálních principech. Studená fuze v podání Rossiho je pavěda a nejspíše podvod, viz: http://www.osel.cz/index.php?clanek=5501 a http://www.osel.cz/index.php?clanek=5979.
El Pudr,2014-10-12 20:13:41
Nejspíše...nestálo by za to se tím hlouběji zabývat? Konkrétně Rossiho E-Cat má za sebou druhý pozitivní test kteého se účastnili pracovníci dvou universit. Nebo Millsovo hydrino, který už je taky ve stádiu předváděček pro investory. Jsou také pořádány konference na půdě univerzit k tomuto tématu. Škoda, že OSEL to zcela ignoruje.
Emil Klečka,2014-10-11 18:29:01
No ono se tou věhlasnou instituci Rossi vůbec nezaštiťuje. On se totíž nezaštiťuje vůbec žádnou organizaci. Prodal to splečnosti Industrial Heat a je mu absolutně lhostejno, co si kdokoliv z nás o tom myslí a jak by měla vypadát předváděčka. To my skalní LENRisté škemráme o zlomek informací o tomto zázraku. Svět měl šanci před čtvrt stoletím na tom již pracovát, když pánové Flaischman-Pons přivedli "kočku studené fůze" na svět. Co se dělo?
Byla zavřena do "Schredingerovy krabice", poplivána, byly ji utěsněny všechny otvory k dýchání, zbitá, převalcována parním válcem mainstreamových fyziků a každý, kdo se chtěl do té "krabice" podívat byl zbit, zesměšněn a zbaven kariéry. Ti co vydrželi, si teď budou diktovat podmínky a sklízet ovoce za svou výdrž.
Rossi to nedělal z žádných grantů, státních příspěvků či universitních výzkumů. Sám, zesměšňován a ponižován to někám dotáhl.
Proto si teď ON bude diktovat co a komu ukáže!
P.S. Já nevím jestli budu svítit a topit ještě ve svém životě Hydrinem, E-Catem, Hyperiónem, Nanorem či Cathrinou, ale zcela pozitivně je mi jasné že to nebude ani ITEREM ani Dynomakem.
Prostá záležitost
Ondi Vo,2014-10-11 13:27:37
Veme se keramiská roura, nasype se to ní běžný materiál a přidá tajemný prášek, jehož složení zná jen geniální vynálezce, roura se zašpuntuje, ohřeje příkonem 1kW na 1260 ... 1400°C a vydává teplo o výkonu přes 4kW.
Za 32 dní vyprodukuje 1500kWh energie, což odpovídá energii výhřevnosti zhruba 150m³ zemního plynu, který bych koupil se vším všudy za 110€. Tajemný reaktor spotřeboval 1g paliva.
Předpokládám, že keramické roury se daj někde koupit, rovněž ty pasující špunty a konstrukce elektrického ohřevu by neměla dělat potíže. Co se ale v drogerii nedá sehnat je právě onen tajuplný agens geniálního vynálezce. A ten bude drahý, jeden gram bude stát víc než 100€. Takže je asi jednodušší topit nadále zemním plynem.
Ano, lidstvo potřebovalo statisíce let od vykřesané jiskřičky po vynález sirky, podobně jako potřebovalo statisíce let na pěstování víry v zázraky. Budoucnost ukáže, jestli se podaří ještě někomu jinému zopakovat onen energetický zázrak Andrea Rossiho a jeho přívrženců.
Akorát by mne zajímalo, jak vlastně měřil ten udávaný COP a jak dospěl ke tvrzení, že náklady na vypěstované teplo odpovídá 1% nákladů fosilního paliva? To by musel onen tajuplný prášek stát 1€ za 1g.
Pavel Hudecek,2014-10-11 21:19:42
S tím závěrem ITERu bych celkem souhlasil. Pro klasické fúzní technologie totiž vždy platilo, že to bude tak za 50 let:-)
Flaischman-Pons studenou fúzi bych i někdy rád vyzkoušel. Všechno se na to dá sehnat v řádu 5000 Kč, což není tak moc. V této ceně je pár ml těžké vody, několik tritiových světýlek, palladiový plíšek, platinový plíšek (ale myslím si, že by ani nemusel být potřeba), malá tlaková nádoba, termoska.
Mělo by to fungovat na principu tunelování, kdy se v těžkém hydridu Pd (vzniklém elektrolýzou hydroxidu rozpuštěného v D2O a DTO se zápornou elektrodou z Pd) dostanou atomy D a T tak blízko, že může občas dojít k fúzi. Rozhodně mi ale přijde lepší poexperimentovat, než jen plkat na fóru, jak byli fyzici na autory CF zlí.
Zásadním problémem je to občas, tedy žádný závratný výkon asi nelze čekat. Druhá část je, že se jedná o opravdu studený proces, hydrid se za horka prostě neudělá, proto taky nejdou za horka nabíjet např. NiMH baterky. Takže je to (kdyby se podařil výkon) tak max. na podlahové topení. Výkonové použití v domácnosti pak naráží na fatální problém s neutrony a tedy sekundární radiací.
Ten ROssiho vynález by nejspíš měl fungovat tak, že si podobným tunelováním vymění neutron Li s Ni (možná ještě ve slitině s něčím, co způsobí nižší meziatomové vzdálenosti), přičemž přiblížení se dosáhne dočasně, v rámci kmitání atomů teplem. Ovšem pohled do tabulky v Apedix 3 v onom PDF toto poněkud komplikuje, neb tam ze všech izotopů Ni 58-64 vznikne 62Ni. To je první dost divná věc, druhá je, proč teplem vyvolaná reakce produkující teplo není samoudržovací.
Až jsem se lek.
Ondi Vo,2014-10-11 22:32:00
Ta energetická bilance připadá i mně podivně - ohřev externí energií na provozní teplotu reaktoru chápu. Pakliže ale začne onen reaktor vyvíjet onou "fůzí" teplo, tak reguluji teplotu reaktoru chlazením, třeba vodou a nepotřebuji další externí ohřev.
Jenže !
V těch různých tajemných zprávách je text o řídící elektronice, která má ne zrovna zanedbatelný elektrický příkon. Detaily jsem nenašel - asi tajemství. Mohu tedy spekulovat, že ona náplň reaktoru (Ni + H) je průběžně zpracovávána nějakým tajemným způsobem a tak výkon reaktoru regulován. Spekuluji-li dále, tak mi napadaj akorát pohádky o tajemných vlnách Nikoly Tesly.
No nic, z roku 2011 je spousta článků o rozbíhající se produkci e-catů , kalkulace jejich amortizace, o logistikce údržby provozovaných generátorů, nebo nákresy parních elektráren poháněných e-caty. Píšem 2014, konec roku, tedy tři léta od oné euforie, která změní svět energetiky a z arabských multi-miliardářů udělá chudé beduíny.
Nevím, třeba se to již děje, mně to jaksi uniká.
To PH
Emil Klečka,2014-10-12 06:06:10
Můj předchozí příspěvek měl být odpovědi P.Hudečkovi. Byl jsem nepozorný a nepodařilo se mi to vměstnat pod jeho příspěvek.
Panu Mihulkovi se omlouvám, že tady diskutuji o E-Catu, ale jestli nesmazal už první příspěvek, snad vydrží i tento.
Pokusy Flaschman-Ponse považuji za prokázané již dlouho. Otázkou zůstává teorie proč a jak to funguje.
Po objevu hydrina R.Millse v BLP se to zdálo být jasné. Zdá se, že poslední zprávou 6 fyziků o E-catu je zaskočen i R.Milles, když tento týden na svém fóru prohlásil že ať je to co chce, s jeho hydrinem to nemá nic společného.
Zmaten je jak se zdá i samotný Rossi, když se nechal slyšet že tomu lithiu v popelu E-catu rozumí, ale ten Ni62 je pro něj španělskou vesnici. Svetlo by do toho mohl vnést Dekalion, kyž vloni ohlásil vývoj speciálního Mass spectrometru. Zatím mlčí, snad se spojil (byl koupen?) firmou Phonon Energy a jen se nechal slyšet, že se brzo ozve s novou (preindustrial) verzi svého Hyperiónu.
Randy Mills snad mohl vyrábět teplo již před 10 léty. Viděl však možnost přímé přeměny energie vodíku na elektřinu, tak změnil směr. Nejdříve pomocí MHD-generátoru, ale když se objevily články koncentrované fotovoltaiky (CPV), zjednodušilo mu to vývoj. Současné články jsou schopné absorbovat intensitu okolo 1000 sluncí. Nedávno však řekl, že firmy usilující o spolupráci s ním již vidí možnost výroby CPV schopných absorbce až 10000 sluncí.
Pro našince (i pro pokusy) by mohl být nejpřijatelnější Millsův hvězdný "Sun Cell" v BLP, generující intenzivní záblesky s intenzitou 50000 sluncí přechodem elektronů vodíku na nižší hladiny (zdá se že na 1/4 základního stavu). Snad již za řádově týdny až měsíce by mohl být předveden v uzavřeném cyklu generujícím elektřinu, ale i příští rok bych považoval za "velmi brzo".
Podivnosti
Lubomír Denk,2014-10-12 14:55:49
Pane Klečka, mohl byste objasnit podivné jednotky kterými nás tady častujete jako "intensitu okolo 1000 sluncí". Nevím jako ostatní ale jednotku "slunce" neznám. Pro energii se běžně používá Watt.
Pokusy Flaschman-Ponse také neznám, za prokázané mohu považovat pokusy Fleischmanna a Ponse. Něco jiného jsou ovšem výsledky těch pokusů. Tak ty tedy za prokázané považovat nemohu ani náhodou, už jen proto, že je dosud nikdo nereprodukoval s výsledkem, který měli F&P dosáhnout. Je singnifikantní, že oba pánové vlastně ani netuší, co se v jejich zařízení má údajně dít. Fůzi na stole si můžete postavit doma (hledejte fusor), problém je v hustotě reakce, kdy postačuje ledva na slušný neutrovový zdroj nikoliv na zdroj energie. Studená fůze, i kdyby fungovala bude něco podobného.
Zdá se, že stejné je to s eCatem Rossiho, kdy opět neumí vysvětlit k čemu vlastně má uvnitř jejich black boxu docházet. Tak se nedivte nedůvěře, kterou k nim má většina lidí zvyklých přemýšlet.
Navíc tedy pokud má docházet v té jejich ekočce ke "spalování" přesněi izotopové přeměně niklu a lithia tak po tom sice hrábnou vojáci (Li6 vhodný do fůzních hlavic) ale pro lidstvo je to na kočku, jelikož zásoby niklu a lithia rozhodně nestačí pro celý svět. Navíc utajování principu, který je evidentně veden snahou o monopol a tučný zisk. V tomto nevidím rozdíl mezi Rossim či Industrial Heat a třeba takovým Exxonem či BP. Toliko k nadšení o levné energii pro všechny, kterým hýří nekritičtí věřící svatého eCata.
Aha
El Pudr,2014-10-10 21:14:59
A jak by ten důkaz měl vypadat? To,že měsíc pár vědců ze dvou universit ve švýcarské laboratoři mělo reaktor spuštěn a prováděli měření, přičemž po celou dobu byl COP lepší než 3 a poté zveřejnili zprávu to zřejmě není...
Pavel Hudecek,2014-10-11 00:38:07
Osobně nedokážu posoudit hodnověrnost zúčastněných osob, takže nevím, zda ta nová zpráva je hodnověrným ověřením.
Ovšem zaráží mě, proč, když to funguje a v USA si lze patentovat jakoukoli kravinu a taky na ni sehnat investora, se to tedy už alespoň rok neprodává, že bych si ten zázrak prostě koupil domů a ušetřil 70 % nákladů na energii.
Emil Klečka,2014-10-11 07:38:59
Nejdříve by si měl každý, kdo chce o tom diskutovat něco o tom přečíst. Třeba "End Of Fossil Fuel Age Nears" viz http://atom-ecology.russgeorge.net/2014/10/09/end-of-fossil-fuel-age-nears/ .
A jestli si někdo mysli, že švédská vědecká akademie (Royal Swedish Academy of Science) spolu s Elforsk AB (obdoba U.S. Electric Power Research Institute ve švédsku) zorganizovaly měření, aby podvedly tisíce vědců na celém světě, těžko mu tuto konspiraci vyvrácet.
Test pravděpodobně neměl za cíl ukázat, jak daleko už Rossi s E-Catem opravdu je, jen nezpochybnitelně prokázat, že se "něco atomového" s hmotou v tom reaktoru opravdu děje viz výsledky testů paliva před a po testech:
The report states, “The unused fuel shows the natural isotope composition from both SIMS and ICP-MS, i.e. 58Ni (68.1%), 60Ni (26.2%), 61Ni (1.1%), 62Ni (3.6%), and 64Ni (0.9%), whereas the ash composition from SIMS is: 58Ni (0.8.%), 60Ni (0.5%), 61Ni (0%), 62Ni (98.7%), 64Ni (0%), and from ICP-MS: 58Ni (0.8%), 60Ni (0.3%), 61Ni (0%), 62Ni (99.3%), 64Ni (0%). We note that the SIMS and ICP-MS give similar values within the estimated 3% error in the given percentages.”
With regard to Lithium in the reaction the researchers report, “The Lithium content in the fuel is found to have the natural composition, i.e. 6Li@7 % and 7Li@93 %. However at the end of the run a depletion of 7Li in the ash was revealed by both the SIMS and the ICP-MS methods. In the SIMS analysis the 7Li content was only 7.9% and in the ICP-MS analysis it was 42.5 %.” (Ed-note: The difference in percentages between the TOF-SIMs method and ICP-MS method are quite consistent with what those of us working in this field of isotopic ratio measurements would expect.)
Lidstvu trvalo statisíce let, než se od první vykřesané jiskry dostalo do současného stádia. Tak prosím přestaňte s argumentaci, že to neexistuje, když si to už rok nemůžete koupit.
Pavel Hudecek,2014-10-11 16:53:58
Jménem věhlasné instituce se umí zaštítít kdekdo. Občas i tam nějaký podvodník pracuje. V nedávné době bylo pár takových skandálů v biologii a to nebyly zdaleka takové zázraky.
Rossiho trubičky jsou hned několikanásobné zázraky, takže opatrnost je potřeba obzvlášť velká. Na druhou stranu, jako ještě větší zázrak vypadá třeba EMdrive, neb má porušovat zákon zachování hybnosti. RT pouze nějakým záhadným principem provádí jadernou reakci se stabilními izotopy, přičemž se toho neúčastní žádné urychlené částice, ani extrémní teplota (1. zázrak) a přestože proběhne tento jaderný proces, žádné produkty zas nejsou radioaktivní, ani se při procesu neuvolňuje radiace (2. zázrak).
Jak bych si představoval hodnověrné ověření, aniž bych to sám musel mít měsíc doma?
Především řádné kalorimetrické měření výstupu. V PDF popsané termoemisní měření, kdy použitá termokamera nepokrývá celé vyzařované spektrum, ale zrovna jen méně významnou část, se mi vůbec nezamlouvá. Navíc mi není jasné, jak zaručili, že měřený i kontrolní válec má stejné emisní vlastnosti. (PDF jsem jen tak prolítnul, takže pokud je tam, že oba válce dodala instituce na Rossim nezávislá, přičemž jemu předem nespecifikovali, jak přesně budou zvenku vypadat, tak se omlouvám - to by bylo uspokojivé).
Mě by v každém případě vyhovovalo klasické kalorimetrické měření:
1. Celé se to bude odehrávat někde ve výloze na rušném místě, kde na to můžou kdykoli čumět lidi a bude tam koukat několik online přístupných webkamer, přičemž se to celé bude i nahrávat a nahrávky budou též okamžitě online přístupné. Toto se udělá před zahájením instalace, takže bude možno shlédnout úplně celý proces. Instalaci budou na místě sledovat pánové z nadace Jamese Randiho.
2. Dát RT do skleněné trubky a tu ponořit do velkého akvárka s vodovodní vodou s příměsí, která pohlcuje blízké IR a červené světlo a přikrejt dejme tomu polystyrenem s dírou na odvod páry. Akvárko postavit na prkýnka do o pár cm většího druhého akvárka, takže bude slušná tepelná izolace, ale stále bude dovnitř vidět.
2. Plovákový ventil na doplňování vody, na přívodu běžně používaný vodoměr, který nainstalují zaměstnanci vodáren, jenž tento typ obvykle používají. Celé to bude nad akvárkem, aby případná unikající voda musela natéct dovnitř.
3. Přívod elektřiny opatřený EMC LC filtrem sestaveným z volně ležících cívek a kondenzátorů, takže je na kamerách vidět, co a jak je zapojeno. Následují dva elektroměry za sebou, jeden elektronický a jeden mechanický, které nainstalují zaměstnanci rozvodných závodů, jenž toto běžně dělají.
4. Zaměstnanci akreditované EMC laboratoře nainstalují spektrální analyzátor, který obvykle používají a patřičné antény, aby se dalo sledovat, zda a jak ta věc ruší. Též připojí síťový analyzer. Tento bod je velmi důležitý, neb zatím všechny "zesilovače energie", se kterými jsem se setkal, byly založeny na zarušení a tím zmatení přístrojů měřících příkon, nebo výkon.
5. Ještě to důkladně zkontroluje skupina lidí sestávající se z pánů od Jamese Randiho, specialistů na černé odběry elektřiny a vody, fyziků s praktickými zkušenostmi s kalorimetrií a zaměstnanci teplárny s dlouholetými zkušenostmi se servisem systémů parního rozvodu tepla.
No a teď se to může spustit:-)
polywell fusion reactor
Boris Lukac,2014-10-10 19:47:08
Sa to neako nápadne podoba na polywell od bussarda: http://www.polywellnuclearfusion.com/PolywellReactor/PolywellReactor.html ??
Fuzia
Rasto Gallo,2014-10-10 13:29:54
Riesi sa tu ekonomika prevadzky tokamaku - pokial viem, tak fuziu vieme udrzat v chode len zlomok sekundy, takze od elektrarne sme velmi daleko. Alebo som nieco zmeskal?
Udržanie fúzie
Marek Fucila,2014-10-10 14:21:04
Budú to skôr minúty. Wikipedia spomína rekord 6,5 minúty z roku 2004 (http://en.wikipedia.org/wiki/Tore_Supra) aj keď neviem, či udržanie plazmy je postačujúce na udržanie fúzie.
Řízená fůze dnes
Lubomír Denk,2014-10-10 14:48:24
Na největším současném tokamaku JET v Culhamu se podařilo udržet nejdéle cca 6 s fůzní reakci se výkonem kolem 4 MW. Největší výkon fůze byl zaznamenán 15 MW zhruba v 1 s pulsu. Příkon JET byl ovšem přitom 23 MW :) Takže pořád fůze produkuje méně než vrazíme do udržení plazmatu.
ITER by to měl poprvé zlomit a při příkonu 50 MW produkovat 500 MW energie z fůze. Provoz ale též nebude kontinuální, ale v 400 s pulsech.
O dobu až tak nejde
Pavel A1,2014-10-10 14:50:42
Jde o to udržet reakci tak dlouho, aby vyprodukovaná energie byla vyšší než dodaná. Žádný pevný limit na délku není. A toto už se povedlo.
ITER má být stále ještě výzkumný reaktor, kde se bude zkoumat udržitelnost reakce a také vhodné materiály pro výstavbu. Předpokládá se, že se v něm už bude produkovat energie, ale zatím půjde "pánubohudooken".
Dalším krokem má být reaktor DEMO v Japonsku, který bude postavený podle zkušeností ITERu a bude se v něm zkoušet jak převést energii z termonukleární reakce na elektřinu (o tom jsou zatím jen dost matné představy). Ten už by měl skutečně nějakou elektřinu produkovat. A pokud uspěje, další vývoj už bude přenechán soukromému průmyslu.
Příkony a výkony
Lubomír Denk,2014-10-10 15:22:52
Podle mne je ještě nikomu nepovedlo vyprodukovat více energie z fůze, než kolik bylo potřeba na její "spuštění" pokud vezmeme v úvahu zařízení na fůzi jako celek.
Jak pro systémy s magnetickým udržením plazmatu (tokamaky - JET, stelarátory ), tak pro systémy s inerciálním udržení plazmatu (laserová zařízení - NIF) se dosáhlo Q > 1 ovšem do příkonu se započítává jen energie vložená přímo do ohřevu plazmatu (pro tokamaky) nebo pohlcená terčem (pro NIF).
Re: Příkony a výkony
Pavel Hudecek,2014-10-10 20:02:00
On se o to většinou ani nikdo nesnaží. Hlavní část současných výzkumů se týká chování plazmatu a hledání vhodných materiálů na komponenty reaktoru.
Základní problém s fúzí je, že převážná část výtěžku energie je kinetická energie rychlých neutronů a ty ze skoro všeho okolo udělají radioaktivní sajrajt.
Výzkumy se proto dost striktně dělí na pokusy s plazmatem, které má všechny parametry odpovídající ostré verzi, jen skoro nefúzuje, aby z toho nešly neutrony a na materiálový výzkum, který se provádí s malými vzorky vloženými do klasických štěpných reaktorů. A jako třešnička na dortu jsou občas nějaké hrátky se ziskovostí, ale spíš u nových, netradičních metod. Např. LIF a pinče v SNL.
El Pudr,2014-10-10 13:27:46
Jen jestli už není pozdě vyvíjet podobná složitá zařízení viz
http://matslew.wordpress.com/2014/10/08/new-scientific-report-on-the-e-cat-shows-excess-heat-and-nuclear-process/
https://animpossibleinvention.files.wordpress.com/2014/10/luganoreportsubmit.pdf
Uz ako keby
David Cech,2014-10-10 12:12:35
som videl protesty "ekologicky" zalozenych dredistov, ktori budu mat namietky voci pouzivaniu vody ako palivo, pripadne voci naruseniu prirodzenej harmonie pomeru izotopov vodika v prirode / neviem presne, aka je potrava pre reaktor /, pripadne zelene studia o diabolskych ucinkoch helia na environment....
A zase jeden typicky neobnovitelny zdroj....
PS - drzim palce...
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
