Po nedávné zprávě z Koreje přichází už druhá zpráva o skotu odolném k BSE – tentokrát z Japonska. Za úspěchem stojí „staří známí“ – americký Hematech a japonský Kirin. Účast japonského pivovaru se může zdát podivná, ale tato firma má silnou biotechnologickou a farmaceutickou divizi a na poli biotechnologií tvrdí muziku už řadu let. Kirin a Hematech  mají například na svém kontě první tzv. transchromozomální skot. Jalovice Yoon a další jí podobná zvířata nese ve své dědičné informaci umělý chromozom s geny pro tvorbu lidských protilátek.

Tentokrát okolnosti vzniku skotu odolného k BSE obě firmy tají a nechaly se slyšet, že detaily z ryze etických důvodů nezveřejní. Jde  o to, že skot odolný k BSE splňuje kritéria geneticky  modifikovaného organismu (GMO) a především Kirin si zakládá na tom, že nevyrábí pro lidskou spotřebu nic, co by obsahovalo GMO. Svému závazku může snadno dostát, protože pivo vaří z rýže a ta se geneticky v Japonsku moc nemodifikuje. Pro vylepšení image se Kirin tváří, že uvádění GMO na trh s potravinami nehodlá usnadňovat nikomu – tedy ani těm, kdo by chtěli jít v produkci skotu odolného k BSE v jeho šlépějích.

Z agenturních zpráv lze vyčíst, že úspěchu bylo dosaženo metodou tzv. genového knokautu, kdy je v kultivovaných buňkách cíleným zásahem do dědičné informace narušen vybraný gen. V tomto případě šlo o gen pro tzv. prionový protein. Z takových buněk se pak klonováním vytvoří klony, kterým chybí tento gen ve všech buňkách těla. Zvíře pak neprodukuje bílkovinu kódovanou narušeným genem. V tomto případě chybí skotu prionový protein, jenž je „surovinou“ pro tvorbu prionů při vzniku a rozvoji prionové choroby. Takové zvíře se skutečně nemůže nakazit priony a prionové onemocnění se u něj nemůže vyvinout. Nemá z čeho dělat zhoubné priony. Podobné pokusy už byly provedeny na myších. Kromě odolnosti k prionové chorobě nebyly u myší pozorovány žádné další efekty. Prionový protein zjevně nepostrádaly. Pokud měly nějaké problémy, omezily se na drobné odchylky v chodu biologických hodin. Britové už získali podobným způsobem ovce odolné ke skrapii, ale jehňata se nedožila vyššího věku. To však souviselo spíše s problémy provázejícími klonování a nikoli s absencí prionového proteinu. Dodejme, že první skot odolný k BSE získaný v Koreji byl chráněn nikoli absencí genu pro prionový protein, ale naopak  genetickou modifikací, která zajistila v jeho těle vysokou produkci části prionového proteinu odolného k proměně na prion.

Motivy Kirinu a Hematechu jsou jasné. Mají skot, který bude schopen produkovat farmaceuticky využitelné bílkoviny (např. lidské protilátky), ale jejich uplatnění bude narážet na strach z možného přenosu prionů skotu na člověka, který by byl těmito protilátkami léčen (dají se využít např. k léčbě některých nádorů). Pokud ale bude tento skot díky absenci genu pro prionový protein zároveň odolný k BSE, tak by měly tyto obavy odpadnout. Cílem rozhodně není „bezpečný biftek“.

V EU, jejímž jsme už měsíc členem by nám geneticky modifikované krávy byly stejně houby platné, protože Evropa se GMO bojí možná ještě víc než prionů. I když ani strach z BSE nelze podceňovat. To by si měli uvědomit především kapitáni českého zemědělství, protože k tomu mají silné sklony. Jen tak se mohlo stát, že nedávný jásot nad tím, že nám Brusel povolil neporážet krávy z nakažených stád, se ukázal po upřesnění jako blamáž. Porážet budeme dál. Brusel se BSE bojí pořád a jeho verdikt je jednoznačný: „Nic se nemění, s BSE bojujeme stále stejně.“ Někdo říká „stejně dobře“, jiný zase „stejně špatně“. To už je věc názoru. Faktem zůstává, že pokusy o vytvoření vlastní strategie boje s BSE, jež se nebude krýt se strategií bruselskou, může mít vážné následky – nikoli biologické a zdravotní, ale ekonomické. Nad české chovatele totiž zavěsí Damoklův meč ztráty odbytu. Stačí, aby se obchodní řetězce držící český trh s potravinami pod krkem dohodly, že o mléko a maso z podniků nectících do puntíku literu bruselských nařízení nemají zájem. Nemusejí to nijak zdůvodňovat. Smlouvy mohou uzavírat v rámci rovné hospodářské soutěže garantované rovněž bruselskými směrnicemi s kým uznají za vhodné.

Korejský klon skotu odolný k BSE (snímky japonsko-amerického klonu nejsou zatím k dispozici).

Vlevo je snímek mozku skotu postiženého BSE. Typická se houbovitá struktura postižené nervové tkáně. Vpravo je snímek po obarvení, které ve zkoumané tkáni zviditelní zhoubné priony.

Zástupci Kirinu tvrdí, že jejich skot odolný k BSE není určen pro chov na mléko a maso.

Pro české stračeny i jejich chovatele zůstává vše při starém.

Žádný příspěvek nebyl zadán