Když se nám ve střevu namnoží choroboplodné bakterie, například taková salmonela, není na světě filosofa, který by se nad tuto skutečnost dokázal povznést. Naše tělo ale s nákazou zápasí ze všech sil a používá k tomu velmi důmyslné triky. Tým vedený patologem Alexanderem Chervonskym z University of Chicago zjistil, že myši postižené střevní infekcí intenzivně krmí cukrem ty mikrobiální obyvatele střeva, kteří dokážou nežádoucí vetřelce z našich nemocných útrob vytlačit. Výsledky jejich výzkumu  přináší přední vědecký časopis Nature.

 

Proti nákaze bojuje organismus na dvou frontách. Přímé ataky na původce choroby jsou součástí tzv. rezistence. Nepřímé obranné kroky, které zvyšují odolnost, ale necílí na choroboplodný zárodek, jsou součástí tzv. tolerance. Součástí rezistence je i uvolňování interleukinu-22 z bílých krvinek.  Chervonsky a spol. prokázali, že interleukin 22 sehrává významnou roli i při ustanovení tolerance.

 

Vědci napodobili u myší infekci („otravu krve“) tím, že jim vstříkli do těla látku, jež se váže na „hlavní anténu“ detekčního systému imunity, na tzv. Toll-like receptor.  Myši opravdu onemocněly. Méně žraly, méně pily a hubly. Ukázalo se, že zároveň se v tenkém střevu objevilo velké množství cukru fukózy.   To byla celkem nečekaná odezva, protože fukózy bývá dostatek v žaludku i tlustém střevě, ale v tenkém střevě zdravých zvířat se jí nedostává. A najednou jí tu bylo habaděj. Záhy bylo jasné proč - u myší se v odezvě na uměle nabuzenou infekci aktivoval gen zodpovědný za navázání fukózy na složité cukry glykany ukotvené na povrchu buněk střevní sliznice. Tato fukóza slouží jako „krmivo“ pro střevní bakterie schopné udržet cizí choroboplodné bakterie na uzdě. Organismus si tak „vykrmuje“ obránce svého střeva, aby byli dostatečně početní a silní a dokázali vyhnat infekci z útrob. Signál k fukosylaci glykanů na sliznici tenkého střeva dává interleukin-22, který byl spojován především s mechanismy rezistence. Teď se vědcům podařilo odhalit významnou roli interleukinu-22 při nastolení tolerance.

Složité vazby mezi bakteriemi a organismy, které je na povrchu těla nebo v útrobách hostí, jsou předmětem intenzivního výzkumu na mnoha frontách. Existence tzv. mikrobiomů, je příkladem vzájemně výhodné symbiózy různých organismů. Nejde zdaleka jen o mikrobiom lidského střeva nebo lidské kůže. Veledůležitou ukázkou symbiózy je mykorrhiza, čili soužití hub a rostlin, při které jsou propojena houbová vlákna s kořenovým systémem. Ukazuje se, že rostliny jsou prostřednictvím mykorrhizy propojeny do jakési sítě, kterou putují živiny i signální molekuly. Přirovnání mykorrhizy k internetu pokulhává v tom ohledu, že internetem dostanete zprávu, ale nikoli hrnek kávy a koblihu. Mykorrhiza je tedy neskonale důkladnější.
To všechno jsou důvody, proč si letošní již 4. ročník soutěžní přehlídky dokumentárních filmů Life Sciences Film Festival vybral symbiózu jako jedno z hlavních témat. Tento Mezinárodní festival dokumentárních filmů s tématikou přírodních a zemědělských věd a udržitelného rozvoje proběhne na České zemědělské universitě ve dnech 13. až 17. října 2014. Zájemci získají bližší informace na www.lsff.cz.

Co tedy letošní LSFF nabízí? Téma symbiózy a mikrobiomu se promítlo do volby zahajovací projekce soutěže. Návštěvníci festivalu se mohou těšit na film Microbirth od britské režisérky Toni Harman, který se zabývá otázkou, s jakými mikroby přicházíme na svět a jak to ovlivňuje náš život. Zcela nedávno došli vědci k šokujícímu zjištění, že zdravá placenta v těle matky hostí některé bakterie a ty pronikají do těla plodu ještě před narozením. Jsou tedy prvními pionýry při osídlování lidského organismu našimi „mikroskopickými přáteli“. Další vydatnou porci mikrobiálních pomocníků nasaje dítě od matky během porodu, kdy prochází porodními cestami. A příliv mikrobů neustává ani po narození, protože přicházejí s mateřským mlékem. To všechno má vyústit v dokonalou harmonii organismu malého človíčka s jeho bakteriálními podnájemníky. Souhra se projeví silnou imunitou, odolností k alergiím, dobrým trávením, odolností k obezitě, cukrovce druhého typu a řadou dalších vysoce žádoucích vlastností. Bohužel, zdaleka ne všem dětem je dopřáno, aby si vybudovaly v těle i na těle tu správnou mikrobiální zoologickou a botanickou zahradu. Například děti přivedené na svět císařským řezem přicházejí na svět „objížďkou“, při které minou porodní cesty a nedostanou svou porci mikrobů. Ale o tom se můžete dozvědět více právě z filmu Microbirth – Mikrozrození. Rozhodně nejde o zanedbatelný problém. Dokazují to čísla ze zdravotnických statistik. V Číně, nejlidnatější zemi světa, dnes přichází na svět císařským řezem více než polovina(!) všech novorozenců.

Film Mikrozrození se promítá poprvé v pondělí 13. října od 16:30 v Kruhové hale Technické fakulty ČZU a od 17:30 na projekci naváže od 17:30 diskuse s odborníky na otázky mikrobiomu a dalších vědních oborů.

 

Tématice mykorrhizy se dostalo na filmovém festivalu zasloužené pozornosti i díky sponzorství české firmy Symbiom, která se řídí mottem: „Učíme se od přírody“ a produkuje prostředky, kterými mohou amatérští pěstitelé i zemědělci využít k posílení spolupráce svých rostlin s houbami.

Problematikou mykorrhizy se zabývají nejen některé dokumentární filmy přihlášené do festivalu, ale také specializovaná přednáška a diskuse s experty. Všichni zájemci o tuto problematiku jsou proto srdečně zváni v úterý 14. října na Fakultu životního prostředí ČZU, kde mohou od 12:30 shlédnout úžasný francouzský bezmála hodinový dokument „Superhouby: pomohou zachránit svět?“  a pak na tomtéž místě vyslechnout přednášku o mykorrhize a zúčastnit se diskuse s předními experty z této oblasti.

Pokud se ptáte, kde zůstalo „synbio“ čili syntetická biologie, tak i na ni v programu filmového festivalu dojde. Věnuje se jí například rakouský dokument „Syntetická biologie v Evropě“, který si klade za cíl ukázat nejnovější aktivity v oboru syntetické biologie po celé Evropě. Ve filmu uvidíme pět předních vědců, jejich pracovní prostředí i projekty, na nichž pracují, a představí se nám evropská věda o živé přírodě.

 

4. ročník LSFF není „bipolární“. Nepředstavuje tedy na jedné straně symbiózu v nejrůznějších podobách a neklade ji do protikladu se syntetickou biologií. Spektrum filmů je široké a pestré. Najdete tu dokumenty od filmařů z exotických končin, jako je Haiti, ale i filmy domácích českých filmařů. Některé české filmy se zabývají děním v domácích luzích a hájích, jiné vás zavedou za českými vědci zkoumajícími biodiverzitu tropického deštného lesa až na dalekou Papuu-Novou Guineu nebo na ostrůvek Nias poblíž Sumatry, kde se čeští ornitologové snaží zachránit endemický druh loskutáka.
Na festivalu se představí filmy o malých rodinných farmách, o ochraně přírody, o kvalitě potravin, o technických novinkách, o společenských problémech současného globalizovaného světa. Organizátoři si troufají tvrdit, že z nabídky si vybere každý, kdo má zájem o novinky z vědy a o nevšední, alarmující pohledy na dění kolem nás, jež nám věda zprostředkovává.

Pokud byste chtěli vidět nějaký film z programu 4. ročníku LSFF a termín promítání vám koliduje s neodkladnými povinnostmi, nic není ztraceno. Od pondělí 13. října do čtvrtka 16. října se čase od 14:00 - 20:00 otevírá v přízemí Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů ČZU počítačová místnost, kde bude mít každý zájemce možnost shlédnout jakýkoli film uvedený v katalogu LSFF 2014 při individuální projekci na monitoru počítače.

 

A pokud se už někdo nemůže na festival dočkat a pondělí 13. října mu připadá příliš vzdálené, je srdečně zván už v pátek 10. října do Městské knihovny v Praze, kde bude od 19.30 speciálně pro LSFF vysílat populární Rádio Ořechovka.