Kdykoli je mokrý nebo suchý rok a zemědělci naříkají, objeví se aktivisté a snaží se využít situace k prosazení zájmů energetické lobby. I po půl století ale solár a vítr stále dodává méně než 2% světové energie.

Zatímco uhlík v podobě diamantu se u poloviny populace těší zvlášť velké oblibě, jeho poletujících nano-forem v podobě grafenu, fullerenu a kvantových teček, se obě pohlaví obávají stejně. Uklidnit situaci se nyní snaží Štrasburk. I když to většinou nevěští nic dobrého, tentokrát je tomu jinak. Nejspíš proto, že nejde o správu, ale o zprávu a že není od úředníků, ale od vědců z tamního CNRS. Jejich verdikt se dá shrnout do věty: „ Svým vlastním přirozeným enzymem provádí neutrofily v našich tělech s grafenem krátký proces“. Ještě důležitější je poznatek o toxicitě.

Přílivová turbína SR2000 od Scotrenewables Tidal Power je momentálně nejvýkonnější přílivovou elektrárnou, která je v provozu. Brzy by na Orknejích měli spustit komerční verzi takové turbíny.

…aneb Pár vět o evropském příbuzném T. rexe

Když by se srazily gravitační vlny tak mocné, že by stlačovaly časoprostor o celé kilometry, tak by se okolní časoprostor mohl vcucnout do černé díry. Něco takového je ale zatím daleko za hranicemi možností nejvýkonnějších přístrojů dnešní doby.

Nanotrubičky z uhlíku a nitridu bóru dělají zajímavé kejkle s vodou. Z normálně amorfního chuchvalce molekul vody se uvnitř nanotrubičkek s vhodnými rozměry stává 2D led, v němž jsou molekuly vody ztopořené jako přímky.

Když císař Napoleon I útočil na dobře postavené jednotky vévody z Wellingtonu, které později posílili Blücherovi Prusové, tak se Francouzi museli potýkat s bahnitým terénem, což významně přispělo k jejich porážce. Špatné počasí podle všeho zařídila devastující erupce indonéské sopka Tambora, ke které došlo asi o 2 měsíce dříve.

…aneb Ohlédnutí za trpaslíky druhohorního světa

V nejrozlehlejším a nejlidnatějším městě Austrálie - Sydney, se 4,5 miliony obyvatel, sídlí jedna z největších universit „Komonvelsu“ - Univerzita Nového Jižního Walesu. Tamním studentům již déle než tři desetiletí dávají test s otázkami z oblasti náboženství a víry. Z odpovědí vyplývá, že Australané v dílo Hospodina přestávají věřit a to tempem, které je od vývoje v Americe rychle vzdaluje.

Planetární vědci definitivně potvrdili, že v oblasti jižního i severního pólu Měsíce se nachází vodní led. Je tam na spoustě míst, kam nedopadá sluneční záření a kde teplota věčně zůstává velmi hluboko pod bodem mrazu.

Vodní elektrárny jsou nejvýznamnějšími nízkoemisními zdroji. Existují státy, které z nich získávají přes 50 % svých potřeb. Hlavně v rozvíjejících se zemích se intenzivně budují. Jsou důležitým prostředkem regulace sítě a v podobě přečerpávacích elektráren i akumulace energie. A to i v České republice.

Rok 2018 je ve znamení partnerských rošád, podprůměrného hnízdění a hi-tech vysílaček.

Planety o něco větší a těžší než Země by mohly být vodními světy. Tvořené až z poloviny vodou, o čemž si na Zemi můžeme jenom nechat zdát. Ale Kevina Costnera tam nečekejte. Byl by z něj vařený humr.

Detekční WiFi sítě využívají všudypřítomné WiFi signály, které ohmatávají všechno ve svém okolí. Jejich nasazení na veřejných místech by ušetřilo techniku, lidi i peníze.

Antibiotika inhibují a usmrcují mikroorganismy jako jsou například bakterie. Proto třeba angínu vyléčí, ale chřipku nikoliv. Že antibiotika na viry nezabírají, se píše jak v lékařských slovnících, tak i v těch nejnovějších učebnicích pro adepty medicíny. Z výsledků pokusů prováděných v USA a Japonsku ale nyní vyplývá, že tomu tak není a že některá z antibiotik mocně pomáhají i tělům "zavirovaným". A také se již ví, jak to dělají.

…aneb Krátce ke karcharodontosauridům

Počítačoví vědci IBM okořenili viry neurálními sítěmi. S umělou inteligencí bude malware velice dobře maskované a schopné útočit na konkrétní cíle. Jsme na pokraji věku personalizovaných kyberútoků?

Materiáloví mágové z laboratoří Sandia zjistili, že slitina z 9 dílů platiny a 1 dílu zlata je výtečně odolná vůči teplu a překoná všechny slitiny světa v odolnosti vůči mechanickému opotřebení. Elektronickému průmyslu by taková slitina mohla ušetřit stamiliony dolarů ročně.

Magnezit, minerál z uhličitanu hořečnatého, vzniká v přírodě stovky až tisíce let. S polystyrenovými mikrokuličkami to je možné urychlit na dva měsíce a pár dní. Magnezit přitom spolyká spoustu oxidu uhličitého z atmosféry.

V německém Karlsruhe bylo 11. června 2018 oficiálně zahájeno měření na unikátním zařízení KATRIN (The KArlsruhe TRItium Neutrino experiment). Podílí se na něm skupina elektronové spektroskopie z oddělení jaderné spektroskopie ÚJF, která se tohoto projektu účastnila od naprostého počátku. O své velmi zajímavé zkušenosti se s námi podělil její dlouholetý vedoucí Ing. Otokar Dragoun, DrSc. Rozhovor s  Otokarem Dragounem vedla Naděžda Witzanyová.

Sloni jsou velcí a dlouhověcí. Měli by trpět rakovinou více než lidé. Jenomže netrpí, ani omylem. Mají totiž LIF6, bývalý pseudogen, který spolehlivě likviduje podezřelé buňky s poškozenou DNA. Nádory tím pádem v těle slona nedostanou šanci.

Podle Rogera Penroseho žijeme ve vesmíru, který se věčně recykluje tak trochu jinými Velkými třesky, mezi nimž jsou nesmírně dlouhé intervaly. Prosadí nakonec svou kontroverzní teorii konformní cyklické kosmologie?

Studenti se mají učit pro život, a ne pro testy! Pro samé testování není čas na pořádnou výuku! Úspěch v testu automaticky neznamená znalost problematiky! Těch výkřiků týkajících se používání testů bych jistě ze své paměti vylovil více, ale nechci. Nadávat na testy je totiž stejné, jako nadávat na nůž. Pokud ten nástroj použijete blbě, teče krev. A tak je to se všemi nástroji. Ale dají se testy také použít k něčemu užitečnému? Na danou otázku se pokusím odpovědět z perspektivy vysokoškolského učitele.

Zní to šíleně, ale zvuk se prý vzpírá gravitaci. Když zařvete a někdo to poslouchá na pořádně velkou vzdálenost, tak se zvuk vašeho hlasu poněkud, ve skutečnosti zcela nepatrně, povznese proti zemské přitažlivosti. Fonony mají mít nepatrně zápornou hmotnost a podle odborníků je to skoro jako antigravitace.

V zapadlých a nepřístupných koutech bolivijské Amazonie se můžeme setkat s domorodci téměř nedotčenými civilizací. Relativně početnou skupinou jsou kmeny, které si říkají lid Tsimanů. Ve svém označení nemohli volit přiléhavěji. V násilnostech a znásilňování svých žen, jsou opravdovými „čímany„. Jejich neobvyklé kulturní zvyklosti přispěly k odhalení poněkud znepokojivého vztahu k plodnosti.

Nově navržená technologie pro urychlovače částic a další podobná zařízení počítá se srážením paprsků pozitronů s paprsky elektrony, tedy částic hmoty a antihmoty. Pokud se to povede, tak se urychlovače částic z CERNu scvrknou do běžné fyzikální laborky.

Když by se objevil neznámý zombie virus, naše největší šance by byly v jeho rychlé detekci a objevení jeho slabin. Nové diagnostické hračky by to mohly zvládnout a my s nimi zombie apokalypsu ustojíme.

…aneb Trocha spekulací o zásadní události dějin života na Zemi

Proces vzniku nanoplazmatu ve shluku atomů xenonu po zásahu pulzem rentgenového laseru na volných elektronech je nesmírně rychlý. K jeho záznamu bylo nutné použít jako sondu femtosekundový infračervený laser. Nakonec je z toho nová metoda pro zkoumání hmoty v nanoměřítku.

V současné době se dokončují další reaktory III+ generace a zároveň uveřejnilo vedení čínské společnosti SNPTC celkové náklady na vybudování reaktorů AP1000 v Číně. Celkové náklady jsou už jasné i u dalších bloků. Proto je zajímavé se podívat na to, za kolik se takové reaktory dají pořídit. Zvláště, když se o jejich budování v Česku uvažuje.

Vliv charizmatických řečníků na úspěch extrémistických stran ve volbách je podle nové detailní analýzy předvolebních kampaní Výmarského Německa značně přeceňovaný. Klíč k úspěchu nebezpečných populistů je nejspíš jinde.

…aneb Co nového u starých plazů

Bylo by fantastické udělat z Marsu druhou Zemi a důkladně ho osídlit. Problém je v tom, že na Mars nejspíš není dost oxidu uhličitého ani jiných skleníkových plynů, které by mohly zahřát promrzlou planetu.

Ještě loni mělo jít podle Italů o posmrtný rubáš a důkaz ukřižování Ježíše Krista s otiskem jeho podoby, letos už jen o středověký podvrh.

Představte si kupu kanadských borůvek o velikosti Země, jak se zjeví ve vesmíru. A teď se zamyslete nad tím, co se s takovou planetární hromadou lesního ovoce asi stane. Tohle je borůvkalypsa!

…aneb Malá recenze zajímavé knihy

Řadu otázek v archeologii lze vyřešit s využitím jaderných a dalších analytických metod. Nedávno nám analýza nuklidů napověděla, odkud pochází lidé pohřbení ve Stonehenge. Pomocí radiouhlíkového datování známe stáří pozůstatků a pomocí analýzy izotopů stroncia pak víme, z jaké oblasti Velké Británie pohřbení pravděpodobně pocházeli.

Operátoři mašiny na zázraky v CERNu prohnali atomová jádra olova s jediným elektronem. Byly to svérázné atomy, ale takové hrátky mají svůj dobrý důvod. Na LHC by díky nim mohla vzniknout Gama továrna, projekt na výrobu extrémně energetických fotonů gama záření.

Kdo nic nedělá – nic nezkazí, a platí to i v evoluci. Tak by se dal shrnout výsledek nové studie, která byla právě uveřejněna ve vědeckém časopise Biological Journal of the Linnean Society. Její závěr se může zdát triviální. Mohl by ale pomoci rozlousknout letitou záhadu existence sexu.

Nově vytvořený hematen má tloušťku pouhé tři atomy. Je feromagnetický a nedrží ho pohromadě van der Waalsovy síly. Mohl by se uplatnit jako fotokatalyzátor nebo třeba materiál pro spintroniku.

The Conversation je původně australskou akademickou komunitou založený nezávislý neziskový, dnes již mezinárodní mediální prostor pro popularizaci vědy a vzdělávání. Na jeho internetových stránkách zveřejnil Armand D'Angour, docent na Katedře klasických studií Oxfordské university článek pod názvem Hudba antického Řecka: nyní konečně víme, jak zněla. Těm, co to chtějí vědět také, nabízíme český překlad s videi.

Firewalloví skeptici tvrdí, že kolem černých děr nefungují všespalující ohnivé zdi. Podle nich jsou černé díry fuzzbally, bez klasického horizontu událostí.

Pozorování splynulé hvězdy CK Vulpeculae ze souhvězdí Lištičky přineslo pozoruhodný průlom. Jde o první detekovanou molekulu s nestabilním radioizotopem, kterou jsme objevili mimo Sluneční soustavu.

Motorické schopnosti zdravých lidských rukou jsou v přírodě výjimečné. Navíc mají nejvýkonnější řídící centrum, lidský mozek. Japonští vědci však testují multitasking pro tři ruce a jeden mozek, který je ovládá.

Toxoplazmy manipulují lidskou myslí. Své oběti nutí dělat opovážlivé věci a zbavuje je rozumných obav. Lidé se pak více vrhají do silničního provozu, sebevražd anebo třeba do podnikání.

Optická neurální síť s deep learningem prošla prvními testy. V budoucnu by se mohla stát základem aplikací, které vyžadují hodně rychlou umělou inteligenci.

„Většina studijních programů pro učitele neklade nijak zásadní důraz na problematiku neurověd. To je zajímavé, jelikož proces učení probíhá v mozku a úkolem učitele je podporovat a urychlovat proces učení.“ Tenhle citát jsem nalezl v textu Donny Coch s názvem „Reflections on Neuroscience in Teacher Education“ uveřejněném letos (2018) v časopise Peabody Journal of Education.

Černé díry jsou nebezpečné a velice vzdálené. Fyzici si je ale zamilovali a rádi by vytvořili alespoň jejich modely. Zajímavé možnosti v tomto směru nabízí neuvěřitelně všestranný grafen.

Co když Měsíc nebyl vždycky jenom suchou a mrtvou peckou? Jestli se nová studie neplete, tak by budoucí mise na Měsíci mohly odhalit stopy dávné vody i zajímavější věci.

NASA zveřejnila zajímavé popularizační video o dvou stranách jedné mince, kterou je v tomto případě zhroucený pozůstatek po supernově. Připojujeme další informace.