Zvětšit obrázek

Anglický chemik a přírodovědec Robert Plot (1640 – 1696), který zakreslil zkamenělinu dinosauří kosti 22 let před Lhuydem. Velšskému přírodovědci předcházel také ve funkci představeného (dnes bychom řekli kurátora či ředitele) Ashmoleova muzea v Oxfordu. Právě tato instituce disponovala nejstaršími popsanými a katalogizovanými fosíliemi neptačích dinosaurů na světě. (Kredit: Wikipedie)

Jak již bylo na blogu několikrát probráno, dinosauří zkameněliny rozhodně nebyly odhaleny až vědci 19. století. Podstatu těchto fosílií sice pochopili teprve paleontologové první třetiny “století páry”, nicméně samotné exempláře druhohorních archosaurů již v té době dávno ležely poničené erozí v lomech či na povrchu odlehlých Badlands, v lepším případě pak v depozitářích muzeí, univerzitních sbírek, kabinetů kurozit i jiných obecně prospěšných institucí. První dinosauří pozůstatky objevili nejspíš již lidé pozdní doby kamenné a v průběhu starověku i středověku k podobným objevům docházelo poměrně často (ačkoliv většinou nešlo o fosílie dinosaurů, nýbrž spíše o pozůstatky pleistocénních savců – více o tomto tématu například v autorově knize Objevy pod vrstvami času). První písemně zaznamenané, zakreslené a relativně moderním stylem katalogizované zkameněliny dinosaurů známe bezpečně až z konce 17. století,   kdy se objevují v díle anglických přírodovědců Roberta Plota a jeho nástupce ve funkci představeného Ashmoleova muzea v Oxfordu Edwarda Lhuyda. Tato instituce byla vůbec prvním univerzitním muzeem na světě a jak se jasně ukazuje, také prvním muzeem s  dinosauřími fosíliemi ve svých sbírkách. Právě v původní sbírce druhého zmíněného pána byl nyní nejspíš objeven fosilní zub teropodního dinosaura, o jehož systematické příslušnosti se zatím nic definitivního nevědělo. Nyní již víme s jistotou, že patřil neznámému malému jurskému teropodovi a jedná se tak nejspíš o nejstarší historicky známou dochovanou fosílii teropodího zubu vůbec. Byla totiž zakreslena a katalogizována zhruba 150 let předtím, než vůbec vznikl název Dinosauria (Owen, 1842). O přesném původu zubu malého dravého dinosaura však zatím není známo nic podrobnějšího a není ani zcela jisté, že skutečně pochází ze zmíněné sbírky z konce 17. století. Ale hezky popořádku…

Necelých deset centimetrů velký zub s číslem 92… (Kredit: Oxford University Museum of Natural History)

Známá je z této doby ilustrace dolní části stehenní kosti megalosaura, jejímž autorem byl již zmíněný Robert Plot (1640 – 1696). Pochází z roku 1677 a vyšla v jeho díle The Natural History of Oxford-shire. Ještě na konci 17. století pak stihl zakreslit (byť nevědomky) další dinosauří fosílie velšský učenec Edward Lhuyd (1660 – 1709). Jedna z nich, zub sauropodního dinosaura cetiosaura, byla Lhuydem popsána jako Rutellum implicatum. Jde vůbec o první vědecký binomen, přiřazený dinosauří fosílii (ačkoliv dnes již neplatný). O tomto taxonu víme již dlouho, nový je nicméně objev dalšího dinosauřího zubu, který neušel Lhuydově pozornosti. Je jím právě onen zub teropodního dinosaura, objevený nedávno paleontologem Davidem Martillem v Oxfordském univerzitním muzeu přírodní historie. Martill zde pátral po zubech pterosaurů a dinosauří zub se mu dostal do ruky náhodou. Když později zkonzultoval jeho původ s odborníkem na dinosaury Dr. Rogerem Bensonem, byl jeho dinosauří původ potvrzen.

Zvětšit obrázek

… a jeho pravděpodobný vlastník Megalosaurus. (Kredit: Oxford University Museum of Natural History)

Benson klasifikoval zub jako teropodí na základě (téměř již neznatelného) vroubkování a charakteristického dozadu zahnutého tvaru. Zdá se pravděpodobné, že zub opravdu pochází z původní sbírky, kterou popsal Edward Lhuyd již roku 1699 ve svém díle Lithophylacii Britanicii Ichnographia . Tento přehledný katalog fosílií a minerálů je shrnutím práce, kterou Lhuyd odváděl jako kurátor sbírek v letech 1691 až 1709 (kdy zemřel). Sbírky se pak dostaly v roce 1860 do depozitáře nového muzea a v průběhu přesunu se bohužel materiál poněkud poztrácel a pomíchal. Teprve na konci 40. let minulého století byl znovu dohledán jedním z kurátorů, který dokázal dohledat na 80 položek z původního katalogu. Bohužel však není jisté, zda dinosauří zub s nadepsaným číslem 92 skutečně patří do původní sbírky. Napovídá tomu nicméně podobnost tvaru a stylu písma v katalogu i na zubu samotném. Pokud se příslušnost zubu k Lhuydově kolekci potvrdí, pak se bude nejspíš jednat o nejstarší vědecky katalogizovaný zub teropodního dinosaura.

Odkazy:
http://morethanadodo.com/2014/09/05/dino-dilemma/
http://en.wikipedia.org/wiki/Edward_Lhuyd
http://en.wikipedia.org/wiki/Robert_Plot
http://en.wikipedia.org/wiki/Rutellum
Psáno pro DinosaurusBlog a osel.cz