Schováváme elektrárny

Zvětšit obrázek

Francouzská firma EDF Energies Nouvelles koketuje s technologií stealth.

Větrné elektrárny mají obvykle podobu vysokého sloupu s ohromnou vrtulí na vrchu. Jak se  vrtule točí, vytváří na obrazovkách radarů falešné cíle. Především při sledování nízko letících letounů, nebo lodí na moři. Kritické by to mohlo být v případě válečného konfliktu, kdy by se nízko letící křižující střely, jako je americký BGM-109 Tomahawk nebo ruský KH-555, mohly nikým neviděny přiblížit a znenadání udeřit.

 Francouzský energetický giant EDF, resp. Jeho dceřiná společnost EDF Energies Nouvelles  je si tohoto prolému vědoma a rozhodla se nově stavěné elektrárny vybavit technologií převzatou z letadel stealth. V podstatě jde o dva principy – prvním je tvar, který odráží dopadající radarové paprsky jinam, jenom ne zpátky k radaru. Druhým je speciální nátěr, který radarové paprsky pohlcuje a mění na teplo. Je jasné, že s tvarem vrtule se nic moc dělat nedá, takže volba padla na stealth nátěr. V současnosti se testují dvě turbíny v regionu Auvergne, které pro EDF vyrobila firma Vesta. Skvělé, sexy vypadající opatření, které určitě zvedne cenu akcií. Ale jinak je úplně k ničemu.

 Naprostá moderních většina aktivních radarů totiž pracuje na základě Dopplerova efektu. Ve své podstatě jde o to, že pohybující se cíl změní frekvenci od něj odraženého signálu. Když se blíží k radaru, frekvenci zvýší, když se vzdaluje, je tomu naopak. Větrná turbína stojí na jednom místě, podobně jako kopce, stromy a jiné krajinné prvky, takže ji radar ignoruje. Tedy ne úplně. Pohyb listů vrtule může být zachycen, právě proto, že se jedná o pohyb. Zdá se, že by tedy neviditelný nátěr mohl pomoci, ale to je omyl. Moderní radary mají digitální zpracování signálu, takže snadno „vygumují“ podobné cíle, jako jsou turbíny. Tudíž jediné, čím je stealth nátěr listů vrtule je nehorázné plýtvání penězi.

 V každém případě vytváří elektrárna za sebou stín, podobně jako kopec, za který radar nevidí. Taková rozlehlá farma na mořském šelfu může pořádně zkomplikovat sledování provozu na hladině, ale i to je řešitelné proměnnou nosnou frekvencí spolu se speciálními řadami impulsů, ale to je spíše téma na odborný článek. Suma sumárum, vojáci z větrných elektráren určitě neskáčou radostí, ale nepředstavuje to podstatný problém.

Zvětšit obrázek

Polská společnost Omi3D vsází na malé tištěné turbíny.

 

Pokud si chcete pořídit nějakou větrnou turbínu, možná byste mohli začít s něčím menším, jako je třeba AirEnergy3D, elektrárnu kompletně vytištěnou na 3D tiskárně, která se vejde do vašeho batohu. Slouží především k dobíjení baterií notebooku a mobilu v místech, kde jste mimo dosah elektrické sítě. Za vývojem stojí polská společnost Omi3D, která díky komunitnímu financování na KickStarteru pro start výroby získala už přes 20 000 liber. 
 

Poznámka: Pokud by vám toto video nešlo spustit, zde je replika:

Zdroje: EDF Energies Nouvelles, Popsci  , www.kickstarter.com , Omi3D