Zvětšit obrázek

Melanom není nejčastější typ rakoviny kůže, zato je ale tím nejzávažnějším. Mateřská znaménka, kožní útvary různé velikosti vzniklé místním nahromaděním melanocytů, kterým se odborně říká pigmentové névy. Jsou nezhoubné ale riziko vzniku rakoviny zvyšují. (Kredit: University of Melbourne)

Experti na zdraví a statistiku ze tří institucí (University of Melbourne, University of Oxford, and the Epworth HealthCare) se spojili a zapátrali v záznamech pacientů, kteří z nějakého důvodu prošli hospitalizací. Zajímali se o to, zda u nich lékaři při vstupní prohlídce našli nějaká znaménka. O tom, že se tyto útvary rády zvrhnou v rakovinu, ví dnes už každý. Osob, které měly na kůži mateřská znaménka, se jim podařilo dát dohromady 271 656. Těch, kterým je na kůži nenašli bylo přes deset milionů (10 130 417). To, že se v Austrálii o to zajímají, není náhoda. Tamní populace se co do výskytu melanomu řadí k světové špičce. Melanom ale začíná, a nebo lépe řečeno, nepřestal být problém, všude na světě. Ameriku děsí zdvojnásobení případů melanomu za pouhých dvacet let. 

Znaménko, přestalo být ohraničené a rozrůstá se do okolí – charakteristická známka melanomu.

Z porovnání obou skupin Australanů vyšlo najevo, že ve skupině se znaménky byl přibližně 4,6 krát vyšší výskyt melanomu. Protože jde o poznatek na pestré národnostní směsici s velkým podílem evropské krve, nejspíš to bude hodně podobné i u nás. A tak pokud znaménka někde na těle máme, máme tím také poněkud více „zaděláno“ na kožní rakovinu. Melanom má větší tendenci se vyvinout tam, kde znaménka jsou a ty se vyskytují většinou na trupu. Zvýšené riziko se ale vztahuje jak na trup, tak končetiny a to i tehdy, když na nich znaménka nemáme. Trup je ale nejohroženější a jak nyní ze záznamu vyplynulo, je totiž  devětkrát větší „šance“ že nám nemoc propukne právě někde mezi hlavou a končetinami.

Zvětšit obrázek

Profesor Rodney Sinclair (University of Melbourne): “... v Austrálii si melanom vybere od dvou tisíc pacientů ročně tu nejvyšší daň.“

Od protinožců vlastně nic nového nezaznělo, jen potvrdili staré známé věci a připomenuli nám tak znovu, že znaménka jsou riziková a že není radno je podceňovat. Zvláště ta, která si vybrala nevhodné místo a dráždí nám je límeček, řemen od kalhot nebo ramínko podprdy. Ty je rozumné si nechat preventivně vyšmiknout. To, co nové zjištění činí zajímavým, je rozsah souboru sledovaných osob. Ten je natolik impozantní, že po dlouhou dobu těžko někdo další zjistí něco nového a pro nás se znaménky z toho vyplývá, že bychom měli víc času trávit před zrcadlem. Mnozí to budou komentovat poznámkou o Adonisovi. Nejlepší bude, posílat je na záda. A cestou tam by nám mohli prohlédnout znaménka. Jakmile se totiž nějaké začne zvětšovat, šup s ním hned „za tepla“ k obvodnímu. Pokud budeme otálet a začne mít v místech, kam se rozrůstá, jinou barvu a ještě k tomu okraje toho rozrůstání budou nepravidelné, nejspíš nám pak ti v bílém už jen šetrně začnou naznačovat, že je čas začít uvažovat o testamentu.

Pramen: Skin cancer prevention tips , University of Melbourne