Jak se liší lidská a šimpanzí dědičná informace?  
Můžeme si vybrat. Pokud jde o písmena genetického kódu, pak je rozdíl asi 1,5%. Pokud jde o strukturu bílkovin, může být rozdíl až osmdesátiprocentní.

Nejnovější analýzy šimpanzí a lidské dědičné informace se soustředily na šimpanzí chromozom 22 jeho lidský protějšek – chromozom 21. Poprvé tak srovnáváme skutečně velké porce lidské a šimpanzí DNA a geny, které obsahují. Výsledky zveřejněné v Nature 27. května 2004 jsou dost šokující – především pro ty, kdo už pomalu ani neviděli mezi šimpanzem a člověkem žádný genetický rozdíl.

Oba chromozomy se liší jen v 1,44% písmen genetického kódu. Ale vzhledem k tomu, že každý gen obsahuje stovky až tisíce písmen, liší se 83% bílkovin vyráběných podle 231 sledovaných genů alespoň v jedné aminokyselině. Neznamená to nutně, že podobné funkce sdílí jen 17% lidských a šimpanzích genů. Řada lidských a šimpanzích bílkovin se liší jen v několika málo aminokyselinách a to nemusí mít na jejich funkce zásadní dopad.

Mnohem závažnější se zdá zjištění, že na obou chromozomech je skoro 68 000 míst, kde se v průběhu evoluce lidí a šimpanze „vmáčklo“ nebo naopak „ztratilo“ hned několik písmen genetického kódu.  Tyto změny jsou natolik závažné, že mohou zásadně změnit funkce 20% bílkovin.

„Lidé a šimpanzi jsou evolučně blízce příbuzní, a proto jsem si mysleli, že se jich geny budou hodně podobat. Byl to omyl,“ připouští Asao Fudžijama z Japonského národního ústavu pro informatiku v Tokiu.

„Zatím ale nemáme jasno v tom, nakolik jsou tyto odlišnosti v dědičné informaci zodpovědné za to, co z nás dělá lidi,“ říká Tarjei Mikkelsen z Broad Institute v americkém Cambridge.

Tolik tedy šalamounská konstatování genetiků, kteří se přímo podíleli na zmíněném výzkumu. Zdá se, že nám to genetici zase jednou pěkně zavařili. Výsledky jejich analýz nám ponechaly hodně prostoru k tomu, abychom mohli své argumenty natahovat podle potřeby jako gumu. Milujete šimpanze a vidíte v nich „malého chlupatého člověka“? Držte se 1,44% rozdílu v jednotlivých písmenech genetického kódu! Vidíte v šimpanzech „jen zvířata“ a nevadí vám, že se na nich provádějí pokusy? Otloukejte svým odpůrcům v diskuzích o hlavu fakt, že máme se šimpanzi skutečně shodných  jen 17% bílkovin! Rozhodli jste se pro „zlatou střední“ cestu? Argumentujte 20% bílkovin se zásadně změněnou strukturou! A nebo si jednoduše přiznejme, že o tom, co nás odlišuje od lidoopů, navzdory velkému pokroku v genetice stále ještě víme hodně málo a že se těšíme na výsledky dalšího výzkumu. Do doby, než budou k dispozici, asi není hanba přiznat: „Víme, že skoro nic nevíme.“


Jak moc se od nich lišíme?


Prý až z osmdesáti procent

Datum: 27.05.2004
Tisk článku


Diskuze:

tRNA

jarda petr,2004-06-01 06:00:26

Ano, přesně tímhle směrem se výzkum ubírá. Ostatně, pokud chtějí genetici využívat třeba kodony složené ze čtyř bazí nebo pokud chtějí zařadit do DNA zcela nové "písmeno" genetického kódu, nezbyde jim nic jiného, než zkonstruovat tRNA, které tyto nové exotické kodony rozeznají.

Odpovědět

tRNA

Pavel,2004-05-31 10:47:54

Snaží se někdo modifikovat genetický kód vytvořením nových tRNA? Pokud tomu dobře rozumím, tRNA tvoří "kompilátor" genetické informace, protože přiřazuje aminokyseliny jednotlivým tripletům. Vytvořením nových tRNA s vazbou na nové aminokyseliny by bylo možné zcela změnit kódování aminokyselin do tripletů a tím i rozšířit genetický kód až na 62 aminokyselin.

Odpovědět

variabilita lidské populace

jarda petr,2004-05-29 07:36:25

Odhaduje se (a ty odhady jsou dost solidní), že se lidé liší v 0,1% písmen genetického kódu. Odlišnosti v jediném písmeni se označují jako SNP (single nucleotide polymorphism) a myslelo se, že je v nich zakleta lidska individualita. No, asi není. V současnosti se proto mapují tzv. haplotypy -tedy určité kombinace SNP. Uvidíme, co to přinese. Ostatně o genetické varaibilitě šimpanzů se toho taky moc neví.

Odpovědět

No ona by se ta výpovědní hodnota asi zvýšila,

Pavel Brož,2004-05-28 19:35:53

kdyby zároveň bylo jasné, jaká je variabilita genů přímo uvnitř lidského druhu. Aspoň já zatím mám z porůznu slepovaných informací indoktrinován asi nesprávný názor, podle kterého se variabilita lidské DNA vyřádí na takových těch satelitech a mikrosatelitech, které se dají použít k jednoznačné identifikaci jedince v kriminalistice, a které přitom nic nekódují, zatímco kódující části lidské DNA jsou téměř uniformní, a ty co nejsou, pak většinou představují nějakou více či méně těžkou genetickou vadu. Ve skutečnosti je mi jasné, že i ty kódující části jsou kolikrát dosti variabilní, protože spoluurčují právě jedinečnost naší vnější podoby (např. barvy vlasů, očí, výšku a tělesné proporce atd.), tzn. že musí existovat také nějaká variabilita kódujících částí DNA, která přitom automaticky neznamená genetickou vadu. Jenže zatím jsem nikde nenarazil na podobnou informaci, jaká je zde předložena pro různost kódovaných bílkovin šimpanzů a lidí, dělanou ale ve smyslu hledání té variability uvnitř lidské populace. Nepochybuji ale, že tyto studie byly už dávno udělány a genetici jejich výsledky dávno dobře znají, pouze já sám jsem na informaci tohoto typu zatím nenarazil. Narazil jsem akorát na informaci typu, kolik písmen DNA máme jako lidský druh společný (myslím že to bylo číslo kolem půl procenta nebo ještě míň, bylo to nějaké srovnání rozdílnosti DNA mužů a žen), nenarazil jsem ale na informaci typu kolik procent bílkovin se uvnitř lidského druhu liší.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz