Určite to všetci poznáme, hlavne na menej frekventovaných uliciach. Človiečik s palicou, ledva sa vlečúci, nehľadiac naľavo ani napravo, prechádza krížom cez cestu desať či dvadsať metrov od prechodu pre chodcov, ktorý je zriadený hlavne bezpečnosť jeho a jemu podobných. Na zlosť a protivenstvo šoférom, ktorí ho musia nechať prejsť alebo obísť, občas na úkor vlastnej bezpečnosti. Ale naopak: opustený prechod pre chodcov so svetelnou signalizáciu: človek príde, stlačí tlačítko, potom sa poobzerá a zistí, že na ulici nie je jediné auto (ani policajt). Prejde na červenú a keď je už hodný kus za prechodom, na červenú zastane pred úplne prázdnym prechodom auto, lebo vodič ani náhodou neriskuje mastnú pokutu alebo nebodaj stratu vodičského preukazu. Podobná situácia vo variante bez svetelnej signalizácie: chodec, vedomý si svojho "práva", nie je ochotný počkať ani päť sekúnd a suverénne vkročí na prechod pre chodcov pred jediné auto široko-ďaleko.
Koľko vlastne stojí takáto situácia - zastavenie stredne veľkého osobného auta pred prechodom a jeho rozjazd? Nie som dopravný inžinier, takže radšej počítajte so mnou. Motor pri voľnobehu spotrebuje veľmi približne 0,5 litra benzínu za hodinu, teda asi 0,002 litra za 15 sekúnd čakania. Kinetická energia pri rozjazde asi 1 500 -kilogramového auta na rýchlosť 55 km/hod je tak 0,2 MJ (s nejakou tou korekciou na straty). Merná energia benzínu je asi 45 MJ/kg (32MJ/l), takže pri predpokladanej asi 35 % účinnosti spaľovacieho motora rozjazd spotrebuje asi 0,018 litra benzínu. Takže táto pauzička stála spolu 0,02 litra benzínu pre priemerné osobné auto.
0,02 litra benzínu - taký "frťan" - stojí asi 3 eurocenty (75 českých halierov). Ak zbytočne zastaví v každom smere niekoľko áut, prípadne nejaký ten autobus čo len stokrát denne (a takéto prechody pre chodcov nie sú výnimkou), ročné náklady už idú do rádu stovák až tisícov eur alebo desaťtisícov korún. Ale to stále nie je to hlavné.
Na spálenie litra benzínu treba pri optimálnom spaľovaní asi 12,7 kg vzduchu, teda asi 10 000 litrov. Pre 0,02 litra benzínu je to asi 200 litrov vzduchu (v ňom asi 40 litrov kyslíka). Minútový objem vzduchu, ktorý prejde v pokoji pľúcami dospelého človeka, je 5 litrov vzduchu. Vydelíme si 200/5, vyjde nám 40. Chodec, ktorý na prechode zastavil jediné osobné auto, spotreboval množstvo vzduchu a teda aj kyslíka, ktoré by mu stačilo teoreticky na 40 minút života, prakticky asi na pol hodiny (pri chôdzi). Počítajme ďalej: ak by to spravil napríklad desaťkrát a zastavil priemerne 5 osobných áut, minul by čistý vzduch, resp. kyslík pre ďalšieho človeka na celý deň.
Nemyslím si, že je v ľudských silách donútiť dopravných policajtov, aby semafory na križovatkách vypínali, keď sú cesty prázdne - úradný šimel a "máme také predpisy" sú podľa mojich životných skúseností neporaziteľní. Napriek proklamovanej starostlivosti o ovzdušie budú zrejme aj v budúcnosti autá, čakajúce na zelenú na pustých križovatkách hltať kubíky kyslíka a červená, oranžová a zelená sa budú určite neotrasiteľne striedať na semaforoch (napríklad aj na Nový rok 2015 dopoludnia - na Nový rok 2014 ráno som musel prejsť autom cez centrum mesta, stretol som jediné auto, ale stál som pred semaformi na dvoch križovatkách).
Ak teda chcete trochu prispieť k čistote ovzdušia vo svojom meste, urobte to sami: ignorujte prechody pre chodcov, pokiaľ vám to premávka a stav vášho zdravia (mysle, očí a nôh) dovolí. Alebo si aspoň na prechodoch pre chodcov nevynucujte prednosť pred autami, ak to nie je nevyhnutné. Počkať štvrť minúty pre chodca ani životné prostredie nič neznamená, rovnaké zastavenie čo len jedného osobného auta znamená spotrebu 200 litrov čistého vzduchu - 40 litrov kyslíka. (A -medzi nami - ak niet v okolí ani živej duše, prečo neprejsť cez prechod pre chodcov aj na červenú - alebo pár metrov za ním, keď už chceme aspoň formálne dodržať predpisy?)
Vlastne, koľko také auto "vydýcha" pri jazde? Z grafov pre Škodu Fabiu 2 vyplýva, že za každú minútu jazdy po meste ustálenou predpisovou rýchlosťou minie aspoň 0,06 litra benzínu a viac, ako 100 litrov kyslíka. To by človeku stačilo na temer dve hodiny. Ale je to zároveň asi polovica výrobcami udávanej spotreby pre jazdu v meste - ostatok tvoria práve tie prestoje a akcelerácie. Práve na nich by sa dalo niečo ušetriť. Koľko, to záleží aj na rozumnom nastavení svetelnej signalizácie a ohľaduplnosti chodcov voči vodičom aj životnému prostrediu.
Šumavská zvěřina má pětkrát víc rakovinotvorných látek, než připouští zákon
Autor: Josef Pazdera (28.06.2024)
Nechtěný efekt ekologického zemědělství
Autor: Josef Pazdera (24.03.2024)
Další zdroj CO2 s kterým se nepočítalo
Autor: Josef Pazdera (28.01.2024)
Zase jeden omyl v prognózování
Autor: Josef Pazdera (27.10.2023)
Mohly by nám medúzy pomoci čistit odpadní vody od mikroplastů?
Autor: Dagmar Gregorová (15.04.2023)
Diskuze:
Jako vtip dobré -
Ivan Bibr,2014-09-09 15:56:30
- a to včetně diskuse, řešící různé detaily z článku. Jakožto člověk, pohybující se už dvacet let po městech výhradně pěšky, na kole či v MHD si myslím, že autor řeší (z hlediska vzývané čistoty ovzduší ve městech) zcela marginální problém.
Většina lidí totiž používá auto naprosto zbytečně i tam, kde by jim pro přesun bohatě stačil jiný dopravní prostředek. Ulice velkých měst jsou plné aut stojících v kolonách. Důsledky vidíme dnes a denně: nedostatek pohybu, vysoká prašnost a jiné faktory mají devastující vliv na zdraví obyvatelstva, čím dál tím víc veřejných financí jde na silnice a dálnice. No a čím víc silnic postavíme, tím víc aut po nich bude jezdit, tohle je nekonečný a ve finále též pěkně drahý kolotoč.
V porovnání s tímto je téma "šetření benzínu na přechodech pro chodce" zcela mimo realitu, proto beru článek spíš jako vtip. Jestli chce autor článku opravdu šetřit životní prostředí, nechť omezí jízdu autem. Denně ušetří litry benzínu a hektolitry kyslíku místo těch chudáků na přechodech pro chodce :). Dost na tom, že tam musí dýchat výfukové plyny a nedobrovolně tak škodit svému zdraví, viz třeba tady: http://www.tyden.cz/rubriky/zdravi/zdravi/prahu-a-brno-dusi-ultrajemny-prach-lidem-jde-o-zdravi_317686.html.
Současný stav (hlavně v městech) je podle mého značně nenormální, přičemž slušnost a rozumnost zmiňovanou v diskusi nepovažuji za řešení, pouze za mírné zlepšení snesitelnosti špatného stavu. Opravdové řešení spočívá v motivaci lidí, aby auto vynechali. Chápu však, že v zemi, kde je pro většinu obyvatel auto stále velmi důležitou součástí společenského statusu, je toto spíš zbožným přáním jednoho chodce :).
Doufejme, že to u nás za dvacet let bude vypadat jinak.
Ide o satiru?
Michal Lichvar,2014-09-08 16:29:46
Dufam ze autor myslel tento clanok ako satiru, lebo ak si mysli, ze par litrov kyslika je dolezitejsie ako ludsky zivot, tak ho nazvem eko-magorom.
A o eko-magoroch si myslim, ze najlepsie prespeju ludstvu, ak sa utopia v bazine, pretoze tym znizia svoju ekologicku stopu na minimum.
Chodec dá najevo
Bohumír Tichánek,2014-09-03 23:18:20
Chodec chápe, že těžký TIRák by nemusel kvůli němu zastavovat - pak to dává najevo - když čeká u přechodu, ale přitom stojí daleko od kraje chodníku. Jinak řidič neví, zda mu tam chodec na poslední chvíli nevstoupí.
Špatně seřízené semafory...
Martin Plec,2014-09-03 22:23:02
...jsou podle mých řidičských zkušeností mnohem větší problém. Na semaforu mi naskočí zelená, a na následujícím semaforu zrovna naskakuje červená. Viz např. ulice Milady Horákové nebo Evropská v Praze. Říkám si, jestli ještě existují lidé, kteří semafory seřizují, nebo na ně město už nemá peníze a propustilo je?
Chodců podkávám oproti tomu velmi málo.
Vojtěch Kocián,2014-09-04 16:59:09
Pokud je mi známo, většinou to nejsou zaměstnanci města ale soukromé firmy, kterou si na seštelování konkrétního semaforu respektive určité lokality čítající několik křižovatek, město najímá. Jinak se věnují jiným dopravně-inženýrským činnostem.
Nastavením křižovatky také hýbe preference MHD. Tedy, že autobus MHD nebo tramvaj má z hlediska systému větší váhu než obyčejné auto. Taková vozidla pak vzhledem k zastávkám jedou pomaleji a pokud se jim křižovatky přizpůsobují, bude to dělat problémy ostatním. Jak moc se to uplatňuje (a jak moc velký to dělá bordel) na Evropské nebo Milady Horákové, nevím, ale v Praze je podobný systém skoro na každé světelné křižovatce.
Dovetok od autora
Matej Čiernik,2014-09-03 18:10:27
Asi by som sa mal ako autor vyjadriť k tak bohatej diskusii...
Počítal som s tým, že pichám do osieho hniezda a mnohí budú mať výhrady - titulok je naozaj mierne provokatívny. Dovolím si zopakovať, akými situáciami sa zaoberám: chodec, ktorý nie je odkázaný na to, aby si vymáhal prednosť na prechode a zbytočne zapnutá svetelná signalizácia. Nezaoberám sa situáciami, kde je prechod pre chodcov plne opodstatnený: dieťa alebo starší človek na prechode pre chodcov, prechod pre chodcov na rušnej komunikácii, kde by sa chodec ináč bezpečne nedostal na druhú stranu. Beriem na vedomie, že sú systémovo neriešiteľné situácie (inteligentné riadenie križovatiek je drahé a/alebo nespoľahlivé, sú nevyspytateľne sa chovajúci chodci, prípadne s chýbajúcim pudom sebazáchovy, sú nerealizovateľné nariadenia v predpisoch či ich interpretácii - napr. že má chodec nadviazať "očný kontakt" s vodičom - za zníženej viditeľnosti?, či ako má vodič zistiť chodca v čiernom v tme a daždi... má potom každý prechod prejsť krokom?) a preto sa ich nepokúšam riešiť.
Ďakujem za všetky konštruktívne diskusné príspevky. K niektorým sa skúsim vyjadriť pár vetami. Hľadal, ale nenašiel som zmeny koncentrácie kyslíka v centrách veľkomiest - zdá sa, že sa monitorujú len znečisťujúce látky a CO2. Bola kdesi zmienka o 15% koncentrácii kyslíka v Mexico City, ale neviem, či to nesúvisí aj s nadmorskou výškou - španielčinou nevládnem a automatické preklady odborných textov ani neskúšam. Takže skrátka neviem. Ďakujem aj za pripomenutie faktorov, ktoré som nezohľadnil. A zmienené až extrémne uprednostňovanie chodcov na prechodoch? Môže byť pokladané za znak kultúrnosti regiónu (ak pravda nie je pohnútkou pohľad na pekné nohy a úsmev švárnej chodkyne). Ale má to svoje dôsledky a na tie som chcel upozorniť. Nakoniec, ako bolo v diskusii povedané - aj s tou bezpečnosťou je to potom všelijako - ak sa vyskytne cudzinec, neznalý zvyklostí, ktorý dáva podľa litery zákona prednosť tomu chodcovi, ktorý vstúpil na prechod pre chodcov a príliš neskúma úmysly tých, ktorí postávajú v jeho blízkosti. Alebo sa spolieha, že chodec vie, aká je jeho brzdná dráha.
Je to ako proces "normalizácie odchýľky", o ktorom som písal asi pred dvoma rokmi: predpisy sú tak prísne (v prospech chodcov), že ich nakoniec málokto dodržuje, no napriek tomu sa skoro nikdy nič zlého nestane. Až raz v tme a daždi chodec sebavedome nakráča do cesty vodičovi, ktorý sa spolieha na pud sebazáchovy prípadného chodca, ktorého sám nemôže včas zbadať...
autor
Reálné náklady budou dvojnásobné
Lvy Janáček,2014-09-03 13:27:05
Jednak spotřeba za hodinu je vyšší a jednak účinnost při rozjezdu je podstatně nižžší než udávaná procenta. Jinak absolutní souhlas, měl by se udělat výzkum od jakého provozu mají semafory smysl a podle smyček pak semafory zapínat a vypínat. Stejně tak bych umožnil přecházení na červenou s tím, že auto má absolutní přednost a zodpovědnost na sebe bere chodec.
Re: Jan Kment
David Cech,2014-09-03 13:07:18
Mnozstvo ubytku kyslika z atmosfery vzhladom na spalovanie fosilnych paliv clovekom by ma podobne zaujimalo. Zvlast este duplom vtedy, ked cast populacie oznacuje zvysenie koncentracie co2 za vyhradne, pripadne ciastocne antropogenne. Predpokladam, ze vzdy pri spaleni uhlovodiku v atmosfere sa zo systemu odobera kyslik a vznika co2, podla uplne elementarnej rovnice a z toho by malo vyplyvat postupne znizovanie obsahu kyslika radovo desiatky ppm, co by malo byt meratelne - graficky taka "obratena hokejka".
Myslim, ze takto zaroven odprezentovane 2 hokejky, 1 so zvysovanim konc.co2 a druha - otocena, so znizovanim koncentracie o2 v atmosfere by dost dobre ilustrovali dopad spalovania fos.paliv na atmosferu, bola by to skratka dobra voda na mlyn napr. IPCC.
A samozrejme opacne.
Nepamatam sa vsak, ze som tieto dva grafy vedla seba vobec niekde v nejakej publikacii videl.
Mozno sa vsak nejako podstatne mylim v uvahe, respektive je system podstatne komplikovanejsi / so zahrnutim vplyvov napriklad vymeny obidvoch plynov z oceanov /, respektive si dokaze aj pri antropogennom ubytku kyslika dokaze nejako tento kyslik do systemu atmosfery neantropogenne dostat.
Ked mi niekto prihodi odkaz na clanky na tuto problematiku / vratane 02 / , budem rad.
Dakujem.
Přednost chodců
František Luft,2014-09-02 23:21:16
Přednost chodců jsem vždy považoval za hloupost.
1.Je pravdivý článek, kde se rozebírá ekologický dopad.
2.Zdržujeme se všichni. Nepolezu před rozjeté auto, takže počkám až je jasné že stihne zastavit a to trvá déle než kdyby projel (někde jsem četl výpočet o kolik). Projet ho nelze nechat, protože on zastavuje už když mne vidí na chodníku; nebude riskovat že mu tam vběhnu, nebo ho uvidí policajt že nezastavil.
3.Výrazně větší nehodovost a úmrtnost na přechodech po zavedení přednosti chodců. Když chodec musel dávat pozor na auto, dával si lepší pozor protože mu šlo o život a taky auto je vidět a slyšet lépe než chodec za soumraku z kabiny vozu a třeba sněhu padajícím na čelní sklo osvětleného lampou nebo protijedoucím vozem ...atp
Dovolil bych si s Vámi polemizovat
Vojtěch Kocián,2014-09-03 20:28:37
Ad 1) Ano, jisté ekologický dopad to má, ale když vezmu třeba svou dnešní jízdu asi 60 km po městě a blízkém okolí, tak jsem stavěl před dvěma chodci (skupinami chodců), což je v porovnání s ostatními zastaveními před křižovatkou, kruhovým objezdem nebo v koloně, takřka zanedbatelné. Nezastavil mě ani jediný čistě chodecký semafor a minul jsem jich několik.
Ad 2) Ano, tohle je hodně o dohodě mezi chodcem a řidičem. Na obou stranách jsou lidé bezohlední, ale zdá se mi, že se to časem trochu zlepšuje. Sám se snažím by by chodec znepříjemňovat řidičům život co nejméně. Nelezu na přechod, když vidím, že auto nezpomaluje, ale když už začne zpomalovat, popoběhnu, aby nemuselo úplně zastavit. Pro méně pohyblivé lidi je přednost chodců požehnáním. Pamatuji si stav, kdy to neplatilo a některé rušné silnice prakticky nebylo možné přejít.
Ad 3) Podle údajů z Besipu nemáte pravdu. Přednost byla zavedena v roce 2000. Krátkodobě se úmrtnost chodců zvýšila (lidé si na to nezvykli přes noc), ale pak postupně klesala a dnes jsme oproti roku 2000 zhruba na polovině.
http://www.ibesip.cz/cz/statistiky/statistiky-nehodovosti-v-ceske-republice/dopravni-nehodovost-v-obdobi-1993-2011/dopravni-nehody-dle-ucastnika-1993-2011/chodci
Slušnost a rozumnost!
Jan Kment,2014-09-02 23:15:21
... mezlidská i ta instituciální, ale to se vyvíjí hrozně pomalu a je odvěkou záhadou, jak by to šlo zrychlit.
Proto mě teď spíš zajímá jiná otázka, ten úbytek kyslíku. Je snad patrný nějaký významný úbytek kyslíku v atmosféře od počátku průmyslové revoluce? Ví to někdo? A ví to jistě? Je opravdu reálné se toho bát?
Nadhled
Michal Bursík,2014-09-02 20:56:57
Myslím, že tento článek je psán s troškou ironie a určitě není třeba se tu rozohňovat a přejíždět chodce :-)
Já s autorem naprosto souhlasím, že jde hlavně o vzájemnou toleranci řidiče a chodce. Většina z nás se nejspíš řadí do obou těchto skupin, takže moc dobře známe nelogické i nebezpečné chování z obou stran. Jde o to se nad tím jen zamyslet a své chování poupravit a být tolerantnější.
A na to, že Slováci nepouštějící na přechodech v Rakousku jsou z Bratislavy, bych moc nevsázel. Moje zkušenost je, že ve velkých městech je pouštění na přechodech mnohem samozřejmější než na venkově, nebo maloměstech. Právě v Praze nemám s přecházením naprosto žádný problém.
Ale třeba v Ostravě mám naprosto opačnou zkušenost. Tam si přednost na přechodu musíte prakticky vynutit. Jinak se na druhou stranu silnice nedostanete.
A ještě upravit přednost kamionům
Bug Menot,2014-09-02 20:34:09
Předvedená logika kulhá na obě (nebo všechny čtyři - podle vkusu čtenáře) nohy.
Neměla by se náhodou upravit přednost mezi vozidly tak, aby přednost mělo vždy to těžší? Vždyť rozjet kamion vyžaduje mnohem víc energie, než přibližovadlo velikost Fabie.
Nebo obecněji, přednost by mělo auto s vyšší spotřebou (v aktuálním konfiguraci). Řidiči by se sešli, vzájemně si ukázali technické průkazy nebo pár posledních účtů za palivo, a pak by projeli křižovatkou v pořadí od nejvyšší spotřeby k nejnižší. Později by to vylepšili a spotřebu by psali tlustou fixou na přední kapotu a nemuseli by tak zastavovat.
Totiž přednost chodců má mnohem hlubší historické kořeny, než si autor myslí. Ve frontě v obchodě také nepředbíhá (aspoň doufám) slabší spoluobčany, i když by je fyzicky lehce přemohl. Stejně tak doufám nebere na ulicích peníze slabším (říká se tomu loupež).
Tomáš
A nebolo by lepsie
Richard Lichvár,2014-09-02 19:39:17
rovno toho chudaka zrazit a zabit? Tym, ze nezastavim usetrim jednemu cloveku kyslik na par hodin, tym, ze toho chudaka zabijem zabezpecim dalsiemu cloveku kyslik na cely zivot.... ved zabi bobra zachran strom...
Co takto namiesto apelovania na hazard so zivotom apelovat na prislusne miesta na vystavbu nad/podchodov?
Rakuske pohranicie
Tomáš Habala,2014-09-02 16:44:32
Byvame v rakuskom pohranici, pohybuje sa tu cca tolko slovenskych aut ako rakuskych. Spravanie sa na prechodoch je jednym z kulturnych rozdielov medzi Slovakmi a Rakusanmi. Rakusania zastavuju, ked vidia ze niekto stoji na chodniku a chce prejst cez prechod, pre uplnu vacsinu Slovakov je signalom na zabrzdenie az ked chodec odhodlane vstupi na prechod a zabrzdenie si v podstate vynuti.
Rakusanov to dost vytaca, uz som tu aj zaregistroval pripad, ked starsia pani volala na 112, aby ju policajti previedli cez prechod, lebo nikto nezastavuje. Takze by som povedal ze Slovaci "problem" s prehnanym zastavovanim nemaju...
Frantisek Kroupa,2014-09-02 20:04:20
Jestli to třeba není tím, že jde nejspíše o řiče z Bratislavy, tj. podobné šílence, jako jsou u nás Pražáci :-). Jinak ale okamžité zastavení při sebemenším náznaku přecházení (nebo obdobně dávání přednosti), rozhodně není nic, čím by se měli Rakušané nebo Němci chlubit. Při hustém provozu to rozbíjí plynulost provozu a vede ke vzniku krizových situací. Čerstvá zkušenost z téměř saturované rakouské dálnice - v pravém pruhu kamión, který byl dojet jen o maličko rychlejším německým karavanistou. Bez váhání vyhodil blinkr a začal se nasouvat do levého pruhu, který jel o hodně rychleji; tímto pruhem jedoucí soukmenovci jej začali spořádaně pouštět, takže nastalo rozsáhlé brždění a oba pruhy jely dobrých pár minut téměř stejně rychle, než se to rozmotalo.
semafory
Tomáš Kohout,2014-09-02 12:15:17
Nevím proč semafory nedisponují technologií, kterou má dnes leckterý foťák a chytrý mobil. t.j. rozpoznáním osob a předmětů ať už statických nebo pohybujících se. Z nich pak rychle vyhodnotit dopravní situaci. V ceně by se to poznalo jen minimálně.
Zajímavé je, že často by u stávajících "chytrých" semaforů pouze stačilo pořádně odladit na místě. Některé firmy to dělají dobře a některé na to zřejmě kašlou. Jinak si nedokážu vysvětlit takové brutální rozdíly v kvalitě řízení některých křižovatek.
Vojtěch Kocián,2014-09-02 13:11:49
Problém je v tom, že signální plány křižovatek schvaluje policie. I v případě, že jde o takzvaně chytrou křižovatku, musí znát všechny možné plány, mezi kterými si křižovatka bude přepínat nebo posouvat časování fází.
Průmyslové řešení kamerového rozpoznávání objektů je hodně drahá záležitost, protože musí fungovat za všech podmínek (svítí slunce, tma, déšť, mlha, vítr lomcující kamerou...) I na menší křižovatku počítejte minimálně s půl milionem plus údržba (kamera se poměrně rychle špiní). A ne, s mobilem by to opravdu nefungovalo. Prozatím se většinou používají spolehlivější takzvané smyčkové detektory, což jsou v principu detektory kovu zaříznuté pod vozovkou. Všichni známe ty obdélníkové nebo kosodélníkové "záplaty" v asfaltu před stop čárou. V polslední době se sice kamery začínají prosazovat, ale rozhodně to není tak, že by křižovatka bez nich byla "hloupá" (maximálně hloupě nastavená). Pro chodce se sice dá použít kamera, ale tlačítko vychází mnohem levněji.
Jinak ano, dost se na to kašle. Proč se někdy po stisknutí chodeckého tlačítka musí čekat minutu, i když předtím několik minut svítila pro vozidla zelená, nechápu. To pak vede k tomu, co popisuje článek tedy, že chodec ztratí trpělivost, přejde na červenou a auta pak čekají zbytečně u prázdného přechodu. I když problematičtější mi přijde obrácený přístup, kdy se na hlavní silnici připojuje typicky výjezd od supermarketu a hlavní pak stojí každou půl minutu, když na detektor na nájezdu vjede auto a přednost dostane prakticky ihned. Po několikakilometrovéím popojíždění v koloně před takto nesmyslně nastaveným semaforem (za ním už samozřejmě volno) přijdou člověku chodci jako ten nejmenší problém.
Tymto sa ospravedlnujem
David Cech,2014-09-02 12:01:08
prirode za moje vysostne neekologicke chovanie, ked ako chodec trvam na svojom a necham pred sebou auto zastavit* a potom rozbehnut...
Clanok ma povdzbudil k ekologickemu jednaniu, zacnem u seba : prestavam chodit po chodnikoch a cez prechody, pripadne cesty a brzdit auta so spalovacim motorom a zacinam sa pohybovat vyhradne autom. Ubudne jeden neekologicky prvok.
V pripade nejakeho prechodu pre chodcov sa nejakym semaforom, pripadne chodcom na prechode nebudem zaoberat, ale budem pokracovat plynule dalej v ekologickejsej jazde....
* autor zabudol dopocitat zbytocne teplo z brzdoveho systemu , ktore negativne ovplyvnuje atmosferu, hluk z brzdenia a samotne opotrebenie materialu brzd - toto vsetko ma na svojom ciernom svedomi neekologicky chodec...
Čekání na přechodu
Borek Zanda,2014-09-02 09:59:50
Ta rada "pouštět" auta je pro řidiče za trest. Co dělat z babkou, která stojí u přechodu a ne ne vstoupit ? B lepším případě babka vstoupí, až auto zastaví, v horším případě nevstoupí vůbec. Auto stejně musí zastavit a kdyby babka vstoupila hned, auto bude čekat kratší dobu nebo i vůbec, pokud přijíždí dost pomalu.
Netvrdím, že to tak děláte! :)
Fanda Sin,2014-09-02 17:02:56
Všiml jsem si, že někteří lidé dojíždějí až téměř před přechod plnou rychlostí (někdy ani nesundají nohu z plynu) a pak až brzdí i pokud vidí někoho kdo na ten přechod vchází. (vědí že budou muset tak nebo tak brzdit)
Je to velmi nepříjemný pocit a chápu, že babička, které trvá určitou chvíli přejít, nebo maminka s kočárkem tam neskočí, když vidí 2 tunovou plechovku řítit se ulicí.
Tím nechci ovšem obhajovat 2 babičky (dobrá, dělají to i jiní, ale tohle je dobrý příklad a jistě se to každému již stalo) které se zastaví těsně před přechodem a začnou si povídat a pak se ještě diví, že na ně řidič troubí.
Buďme k sobě ohleduplní, nejen na silnicích :)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
