Pohrobek studené války
Díky podstatně větší hustotě než má vzduch je rychlost zvuku ve vodě okolo 5800 km za hodinu. Pokud tedy řekneme, že něco ve vodě uhání rychlostí zvuku, je to násobně rychlejší než když se bavíme o letadlu. Tento jev je možný díky doposud málo probádanému efektu superkavitace. Je příznačné, že tento efekt zkoumali Sověti v průběhu studené válce, aby vyvážili super rychlým torpédem převahu Američanů v hladinovém i ponorkovém loďstvu. Konkrétně se jedná o raketové torpédo VA-111 Škval (rusky Vichřice), které se pohybuje rychlostí 100m/s. Do výzbroje sovětského námořnictva bylo zavedeno v roce 1977. Je to střela poháněná studeným raketovým motorem, exotermickou reakcí peroxidu vodíku a manganistanu vápenatého. Torpédo se pohybuje ve své vlastní vzduchové bublině, což je v podstatě princip superkavitace. K nastartování superkavitace je potřeba dosáhnout rychlosti okolo 100 km v hodině, proto má torpédo pomocné startovací motory, které jej urychlí předtím, než se zažehne hlavní motor.
Je jasné, že od torpéda s dostřelem do 10 km k transkontinentální ponorce je cesta doopravdy dlouhá. Je potřeba vyřešit celou řadu problémů, když to vezmeme od začátku tak je to urychlení ponorky na rychlost okolo 100km/h, kdy nastoupí efekt super kavitace. Následně je to vytvoření a udržení kavitační bubliny kolem ponorky. S tím souvisí i následný pohon, protože lodní šroub se nedostane do vody a tak nepřichází v úvahu, jediný možný pohon je raketový. Profesor LI Fengchen z Harbinského institutu proudění a tepelného přenosu prohlašuje, že jeho tým zná odpověď na výše zmíněné problémy.
Pro urychlení ponorky bude použita kapalná membrána, která bude neustále stříkána na trup ponorky, aby se tak snížil odpor, který ponorce klade voda. Po dosažení rychlosti cca 75km/h se ponorka dostane do režimu super kavitace a tato membrána potom bude použita k řízení lodi, protože bude možné změnou tření na různých plochách trupu ponorky docílit rozdílné rychlosti obtékání a tím schopnosti plavidla manévrovat. Odpadnou tak problémy s řízením ponorky například vektorováním tahu raketového motoru. Pokud bychom byly schopni sestrojit podobné plavidlo, cesta ze Šanghaje do San Franciska by trvala pouhých 100 minut. Vojenské využití podobné ponorky je velmi sporné. Současná plavidla se stavějí s co nejtišším pohonem, skrývají se v hlubinách, aby mohly, nikým neviděny, nikým neslyšeny, udeřit a zase zmizet. Nadzvukovou ponorku půjde utajit stejně snadno, jako zvukovou techno soupravu na plný výkon v budhistickém klášteře.
Správně říkám pokud. Profesor Li a jeho tým se zaměřili ryze na řešení problému dosažení superkavitace a následně řízení lodi v tomto režimu. Především ale zatím nejspíš nejsou k dispozici dostatečně silné podvodní raketové motory s dlouhou výdrží. Nicméně pochopení funkce superkavitace se může uplatnit jinde, třeba by to mohlo znamenat naprostou revoluci v plavání. Kombinéza, vybavená kavitačním zařízením, by snížila odpor vody nepředstavitelným způsobem. Ostatně na superkavitaci nebádají pouze v Číně. Americké námořnictvo po problémech a zklamání, jaké pro ně představuje program revolučního trimaranu Litoral Combat Ship (LCS) pokukuje po lodi Ghost od Juliet Marine, jejíž pohon je též založen na superkavitaci.
Literatura: Škval http://www.military.cz/russia/navy/weapons/skval/skval.htm
LCS - http://en.wikipedia.org/wiki/USS_Independence_%28LCS-2%29
ponorka - http://www.scmp.com/news/china/article/1580226/shanghai-san-francisco-100-minutes-chinese-supersonic-submarine
Ghost - http://www.julietmarine.com/
Diskuze: