Představa, že zhoršení kvality životního středí jde ruku v ruce se sníženou plodností, není tak úplně přesná. Nadia Obi-Osiusová z Ústavu pro lékařskou biometriku a epidemiologii v Hamburku spolu se svými spolupracovníky prověřila data o porodnosti z oblastí kolem spaloven odpadu, které navíc trpí častými inverzemi, takže si tamější obyvatelé „čmoudíky“ z tamějších komínů skutečně užijí. Zjistila, že se tu rodí dvakrát více dvojčat než v oblastech, které jsou ušetřeny dioxinů a dalších toxických látek. Vědci vyloučili z výzkumu děti narozené po asistované reprodukci, kde je šance na narození dvojčat dramaticky vyšší. Trend potvrdila i mnohem šířeji pojatá celoněmecká studie.
Důvod tohoto jevu není jasný. Může jít o náhodnou shodu okolností. Může jít o efekt některých látek, které jsou schopny ovlivnit hormonální regulaci u žen. Každopádně je tento fakt na pováženou v souvislosti s konstatováním, že Česká republika má druhou nejnižší porodnost na světě. Na jednu ženu u nás připadá 1,17 dítěte. Jestli prý to takhle půjde dál, tak nás bude v roce 2 300 žít v české kotlině a moravských úvalech asi 60 000. Že by za to mohlo čisté životní prostředí?
Pramen: Occupational and Environmental Medicine (sv. 61, str. 482)
Spalovny odpadů zřejmě vypouštějí do vzduchu cosi…
… co zvyšuje četnost porodů dvojčat.
Diskuze:
co ste stvořili je blbost
CCq,2006-10-15 12:00:29
to, že se někde rodí procentuálně víc dvojčat neznamená nutně zvýšenou natalitu
Asi už s křížkem po funuse, ale
Tomáš,2004-11-26 16:54:30
spalovny mívají vysoký komín, takže spad je daleko od místa vzniku. Spíše jde o neatraktivní místo , a pak vliv spíše něčeho jiného, např. charakter komunity. Z takovéto zprávy jsou možné jen dohady.
vysvetleni muze byt i velmi jednoduche
Eva Kocandova,2004-10-16 18:07:41
a co se na to podivat touto logikou?
Znecistene prostredi => levnejsi bydleni => socialne slabe obyvatelstvo => to se jak znamo mnozi nekolikanasobne rychleji nez bohatci => logicky vic deti znamena i vic dvojcat...
Jasně, ale mě nešlo o tu statistiku
Pavel Brož,2004-06-02 15:46:04
Mě šlo spíše o to, jestli je znám nějaký biologický mechanismus, který by v případě dvouvaječných dvojčat uměl způsobit to, že by se rodily právě ty páry holka - kluk. Přesněji řečeno mě šlo o to, jestli by se aspoň nějaké hypotetické vysvětlení dalo najít. Ono např. v takové astronomii nebo astrofyzice jde také o to, že se ten vědec setká s nějakým jevem, který má možnost vysvětlit buď jako náhodu, nebo pomocí nějaké hypotézy. Třeba prof. Bičák nám říkal, že striktně vzato nelze vyloučit, že žádné fyzikální zákony vlastně neplatí a náhoda je úplně všechno. Samozřejmě ale člověk, který uvažuje nad tím, že něco náhoda není, se ale třeba zrovna v tomto případě nepochybně dostane dále, než člověk věřící na pouhou náhodu všeho dění.
Tak např. když se objeví nějaké zvláštní struktury třeba na nějakém z Jupiterových měsíců, tak se samozřejmě vždycky dá říci, že jsou výsledkem čistě náhodných jevů, za nimiž není nic hlubšího. Ale také se dají dávat dohromady hypotézy, jestli ty struktury nejsou výsledkem sopečné činnosti/slapových jevů/erozních sil/jednostranným bombardováním meteority atd. atd.. Mnohé z těch hypotéz samozřejmě později padnou, a v některých případech se pak třeba i zjistí, že za tím opravdu stála pouhá náhoda. Některé jiné hypotézy se ale nakonec ukážou jako správné.
náhoda
jarda petr,2004-06-02 15:32:05
Na škole nás učil statistice pan doktor Nešetřil a i když nás skutečně nešetřil, moc velkého statistika ze mě neudělal. Ale jedno si pamatuju přesně. Vždycky říkal, že i malá pravděpodobnost nerovná se nemožnost. Kde je psáno, že když budu házet kačkou, tak mi nepadne určitá krajně nepravděpodobná kombinace hlav a orlů? Klidně padnout může. A taky nám říkal, že je blbost věřit, že když je něco málo pravděpodobné, tak že to jednou stejně musí nastat. Uváděl příklad hráče rulety, který sedí už druhý týden u hracího stolu, prohrává miliony a říká si: "Jednou ta sedmička padnout musí!" Pan doktor Nešetřil k tomu vždycky dodával vítězoslavně: "A to je ten omyl! Ona padnout nemusí! Právě na tom je kasino založené!"
Takže 12x holka a kluk? To klidně skousknu jako souhru náhod. Dvanáctkrát dvojčata? To jako souhru náhod neskousnu. Racionální důvod ale pro svůj názor nemám.
Vlastně se to dá ještě zjednodušit
Pavel Brož,2004-06-02 11:33:43
(to dělám proto, aby z naší debaty byli moudřejší i jin čtenáři, protože se kolikrát nevyjadřuju moc srozumitelně) - dejme tomu, že máme tři generace žen - babičku, matku a dceru, přičemž každá za svůj život porodila po dvanácti dvojčatech. Což o to, rození dvojčat se dá vysvětlit genetickou dispozicí, třeba způsobem, jaký Vy sám uvádíte. Ale dalo by se nějak vysvětlit i to, kdyby všechna ta dvojčata byla vždycky pár kluk - holka? Zatímco v případě té Vaší příbuzné se to dalo odbýt tím, že mohlo jít o náhodu, i když velkou (pravděpodobnost 1:4096), kdežto v tomto hypotetickém případě už by to muselo mít nějakou příčinu (protože pravděpodobnost by nyní byla zhruba jedna ku 68 miliardám). Otázka tedy zní, zda se dá najít takový mechanismus, který by tento hypotetický případ uměl rozumně zdůvodnit.
Ano, to je zřejmé, že to rození dvojčat
Pavel Brož,2004-06-02 11:00:26
bude zřejmě nějakým důsledkem genů, v tom problém není. Problém je v tom, jak vysvětlit, že to byli vždycky kluk a holka, a ne jednou třeba dva kluci nebo dvě holky. Narození kluka a holky dvanáctkrát za sebou je stejně pravděpodobné, jako pravděpodobnost toho, že vám při hodu dvěma mincemi padne dvanáctkrát za sebou panna a orel zároveň - tato pravděpodobnost je přitom 1:4096, tedy na jednu stranu není zase až tak úžasně malá, ale přesto je malá dost na to, aby se dalo uvažovat o tom, že to nebyla pouhá náhoda. A právě v tomto bodě by mě zajímalo, jestli si to třeba Vy sám umíte nějakým mechanismem vysvětlit, to narození dvanácti párů kluk - holka, místo nahodilého rození dvojic kluk - kluk, kluk - holka, holka - kluk, holka - holka. Samozřejmě to, že to byla jenom náhoda, nelze vyloučit, šlo mi o to, jestli by se dalo vysvětlit třeba i to, kdyby hypoteticky v nějaké rodině ženy rodily jenom ta dvojčata kluk - holka, nebo jestli je to podle současných vědomostí nemyslitelné.
dvojčata
jarda petr,2004-06-02 04:01:06
Pohlaví dvojčat je podle mě výsledkem náhody. Ale rozdílné pohlaví oněch dvanácterých svojčat jasně dokazuje, že nešlo ani v jednom případě o dvojčata jednovaječná. Znamená to, že se při jejich vzniku neuplatnil mechanismus dělení zárodku, ale že u jejich vzniku stálo uvolnění více vajíček. To je věc, která zřejmě je pod určitou kontrolou genů. Alespoň z živočišné říše známe příklady, kdy počet uvolněných vajíček při ovulaci určuje jeden gen velkého účinku (např. F-gen u některých plemen ovcí).
Ad dvojčata
Pavel Brož,2004-06-01 11:18:06
Já Vám to s tím strýcem Vaší tchýně věřím, nicméně, máte nějaký model pro vysvětlení toho, že to byli pokaždé kluk a holka? Dejme tomu, že by se to opakované rození dvojčat vysvětlilo geneticky, ostatně asi ani nic jiného v tomto případě v úvahu nepřipadá. Nicméně naprosto netuším (což může být samozřejmě způsobeno pouhou mou neznalostí), jak by se geneticky vysvětlilo to rození vždycky kluka a holky - porození dvanácti takových párů kluk - holka za sebou má pravděpodobnost 1:4096 (pokud tedy už bereme za jisté, že ta žena musí rodit jenom dvojčata, což by se snad dalo pochopit na základě nějaké genetické dispozice způsobující současnou ovulaci dvou vajíček). Není to sice až tak závratně nízká pravděpodobnost, nicméně s uvážením toho, že se vyskytne navíc u ženy s nesmírně vzácnou genetickou dispozicí k rození pouze dvojčat, tak už je to pravděpodobnost srovnatelná s opakovanou výhrou Jackpotu.
dvojčata
jarda petr,2004-06-01 05:57:01
Je zajímavé, že africká subsaharská etnika mají podíl dvojvaječných dvojčat poměrně vysoký - až 8%. To je desetkát víc než u Evropanů a dvacetkrát víc než u Asiatů. Z toho se dá usoudit, že porod dvojčat není pro matku sice žádné terno, ale taková prohra to taky nemůže být, když se podíl dvojčat drží tak vysoko. Zdá se, že přinejmenším v některých populacích je sklon k plození dvojčat geneticky podmíněn. Jen na okraj - nikdo mi nevěří, když na podporu tohoto ztvrzení uvádím příklad z příbuzenstva své tchýně. Její strýček pocházel z 24 sourozenců - z 12 dvojvaječných dvojčat (pokaždé se narodil kluk a holka). Uznávám, že náhoda je vůl, ale tak velký snad ne.
K poznámce o celkové porodnosti v oblasti. To je trochu problém vzhledem k tomu, že snížení porodnosti může odrážet zvýšené využívání antikoncepce spíše než pokles plodnosti.
Pokud jsem pochopil studii správně, byla většina dvojčat dvojvaječných, což by spíše než na rozpad embrya ukazovalo na nějaký endokrinní disruptor v životním prostředí, který by působil stimulaci dozrávání většího počtu folikulů a ovulaci více vajíček.
dotaz
pavel houser,2004-05-31 20:27:53
"proč hned vytahovat evoluci? " "Napadá mne totiž, že dvojčata nejsou nic blahodárného ani pro matku, ani pro jejich vlastní zdraví ." ja myslim, ze rozdil je v tom, ze vy (spravne) hledate konkretni mechanismy v oblasti embryologie, vyvojove biologie apod. my naopak konstruujeme "filozoficke/abstraktni" hypotezy - protoze o embryologii nevime prakticky nic, ze... nicmene presto "filozoficka" poznamka: pokud jsou dvojcata stresovym faktorem, pak bych si myslel, ze v jeste jinak stresovem prostredi jich bude naopak mene, ne?
proč hned vytahovat evoluci?
jana dvořáková,2004-05-31 10:11:24
Na to, aby mohla vzniknout adaptace na exhalacemi znečištěné prostředí, je asi brzo. Já spíš postrádám informaci o tom, jestli se změnil celkový počet porodů (či těhotenství) bez ohledu na to, kolik dětí přišlo najednou. Napadá mne totiž, že dvojčata nejsou nic blahodárného ani pro matku, ani pro jejich vlastní zdraví a dají se považovat za výsledek chyby v počátku prenatálu. Znečištěné prostředí může tedy způsobovat např. malou soudržnost buněk ranného embrya. To by se mohlo projevit jako snížení celkového počtu porodů, protože většina nesoudržných embryí by zanikala. Odolnější embyra by se rozapdala jen na dva životaschopné kusy a tak by se zvýšil počet dvojčetných porodů. Škodlivý vliv prostředí by se tak neprojevil ani na celkovém počtu dětí, ale ani na počtu vrozených vad. Dvojčata se totiž všude rodí většinou předčasně a ne zcela zdravá. V okolí velkých zdrojů znečištění se také rodí významě menší počet dětí s maloformacemi, ne díky adaptaci, ale protože vznikající vady sjou tak drastické, že většina embryí je potracena ještě dřív, než si jich někdo všimne.
celkem jasne
pavel houser,2004-05-30 14:03:02
to mi prijde celkem jako jasny proces - dvojcata souvisi s R strategii. a je celkem jedno, zda mechanismus vzniku je "neuspesnost-bydleni-dvojcata" a nebo "bydleni-dvojcata". k tomu jeste jedna politicky nekorektni poznamka po vzoru cervene kralovny. spolu s dvojcaty by mela byt i vetsi frekvence dcer (tedy ne vice dcer nez synu, ale pomer posunuty ve prospech dcer vzhledem k prumeru populace). myslim, ze klicove by bylo zjistit, cim dalsim se vyznacovali ucastnici vyzkumu (napr. zda meli nizsi plat nez prumer populace). pak by se teprve zjistilo, zda se zde spalovna ocitla nahodou - podobne jako pavel broz se domnivam, ze temer urcite ano. byt vystrednim miliardarem, rozhodne mam radeji haciendu vedle spalovny nez v alpach, ale statistika funguje zrejme opacne.
No a nemůže za tím být nějaký druh výběrového efek
Pavel Brož,2004-05-28 19:54:12
Je velice dobře známo, jak geny člověka silně předurčují jeho povahové vlastnosti i jeho sociální úspěšnost. Udělejme myšlenkový pokus - představme si nějakou variantu genu, podle nějž se tvoří bílkovina, která současně vstupuje do metabolismu uvnitř dělohy či ranného zárodku (kde mj. ovlivní maličko pravděpodobnost narození dvojčat, ať už jednovaječných či dvojvaječných), a současně ovlivňuje stavbu mozku či nějaké biochemické pochody v něm (jsem pod vlivem knížky Geny a osobnost, uznávám). Pokud tento gen povede ke statisticky horšímu sociálnímu umístění svých nositelů, tak tady máme výběrový efekt jako ušitý, protože u těch komínů asi nebudou bydlet zrovna ti sociálně úspěšnější. Znáte tu historickou blamáž, kdy se v první polovině dvacátého století dělal v USA první předvolební výzkum pomocí telefonického dotazování respondentů, a proti všemu očekávání vyhráli demokraté místo republikánů, protože voliči demokratů měli s mnohem menší četností telefon?
Rozumna reakce prirody ;-)
Petr,2004-05-28 12:17:58
Ono kdyz se na to podivate s odstupem tak je to vlastne rozumna reakce.
'Priroda' asi chape znecisteni jako nebezpeci pro zivot, proto se 'logicky' brani a privadi na svet vetsi mnozstvi potomku, aby mohle prezit aspon nektery z nich. Podobne jako u jinych zivocisnych druhu - cim vetsi nebezpeci ze se nedozije dospelosti tak tim vetsi pocet potomku.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
