O významné roli velkého asteroidu, který dopadl na konci křídy do oblasti současného Mexického zálivu, víme již zhruba čtvrt století. Asi deset kilometrů široký kosmický projektil dopadl v době před 66,0 milionu let do mělkého moře a uvolněná energie tohoto kolosálního tělesa způsobila svými devastujícícmi účinky rozsáhlé zničení velké části ekosystémů naší planety. O konkrétnějším průběhu a následném efektu dopadu  se můžete dočíst na mnoha jiných místech. Zajímavá je však také samotná historie lidského pátrání po příčinách vyhynutí dinosaurů a s ní související dějiny objevu impaktního kráteru Chicxulub. Je natolik spletitá a plná událostí, že se jí v rámci příspěvku na blogu lze jen letmo dotknout. Podívejme se tedy alespoň na ta nejvýznamnější data, úzce spojená právě s tímto znepokojivým a zároveň fascinujícím objevem.

Zvětšit obrázek

Satelitní pohled na cíp Yukatánského poloostrova s vyznačením dopadového kráteru Chicxulub. Dobře viditelné jsou také cenoty, které zřejmě vznikly jako vedlejší pozůstatky někdejšího kráterového valu. Pomyslné epicentrum kráteru se dnes nachází nedaleko městečka Chicxulub, od kterého odvozuje své jméno. Kredit: PD-USGOV-NASA, Wikimedia Commons

• Před více než 100 miliony let: Velkým impaktem vzniká daleko ve vesmíru nová rodina asteroidů, z níž se jedno přibližně desetikilometrové těleso o hmotnosti stovek bilionů kilogramů postupně dostane na kolizní dráhu s planetou Zemí. Cesta k ní mu však zabere další desítky milionů let.
• Před asi 66,04 milionu let: Asteroid rychlostí 15-20 kilometrů za sekundu naráží do Země na území dnešního Mexického zálivu. Děsivé důsledky tohoto impaktu zřejmě vedou k poslednímu velkému hromadnému vymírání v dějinách planety. Za oběť mu padne asi 75 % všech tehdejších druhů, včetně neptačích dinosaurů, ptakoještěrů, bezobratlých amonitů nebo velkých mořských plazů.
• Starší paleocén: Obří impaktní kráter o průměru kolem 180 km je pomalu zakryt sedimenty, po dvou milionech let od dopadu zde již na pohled prakticky nic nepřipomíná katastrofu z konce křídy. Z kráteru se zřejmě po dobu dalších desítek milionů let stalo velké jezero či záliv u pobřeží nově se tvořící pevniny Mezoameriky.

• Starověk až středověk: Cenoty, tedy jakési krasové závrty s podzemní vodou, vytvořené podél okrajů někdejšího kráterového valu v pleistocénu, využívají Mayové jako jakási kultovní obětiště. V antickém Řecku pozorují vzdělanci poprvé pády menších meteoritů.
• Rok 1696: Anglický teolog, matematik a historik William Whiston (1667 – 1752) přichází jako první s naturalistickou představou o zabijáckých kometách. Podle jeho názoru byly komety nejen periodické (v té době to ještě nebylo jisté), ale také zodpovědné za četné katastrofy v dějinách lidstva.
• Rok 1824: V Anglii je vědecky popsán první dinosaurus, http://dinosaurusblog.wordpress.com/2010/10/27/868398-pribeh-prvniho-dinosaura/  teropod Megalosaurus. V následujících letech jsou objeveni další dinosauři, v roce 1842 dostávají své vědecké jméno (Dinosauria) a odborníci si pomalu začínají lámat hlavu s příčinami jejich vyhynutí.
• Přelom 19. a 20. století: Obecně se předpokládá, že neptačí dinosauři vyhynuli kvůli své neschopnosti přizpůsobit se proměnlivému prostředí, případně že prohráli tvrdý konkurenční boj s “dokonalejšími” savci. Vyhynutí z důvodu velké katastrofy (natožpak s mimozemskou příčinou) není většinou bráno v úvahu jako reálná možnost.
• Roky 1937 a 1942: Blízký průlet binární planetky 69230 Hermes ve vzdálenosti jen asi 1,6násobku průměru vzdálenosti Země – Měsíc (největší přiblížení 634 520 km) vyvolal velký ohlas a připomněl, že vesmír nemusí být tak přátelským a bezpečným místem, jakým se obvykle jeví. Podobný efekt měla také událost nad Podkamennou Tunguskou v roce 1908.
• Rok 1951: Státem vlastněná mexická ropná společnost Petróleos Mexicanos (Pemex) provádí první zkušební vrt na Yukatánském poloostrově. V hloubce 1,3 km narazí na tvrdou vrstvu andezitu, která svědčí o extrémních podmínkách uložení sedimentů. V té době je však její přítomnost vysvětlována spíše intenzivní sopečnou činností.
• Rok 1953: Geologové Allan O. Kelly a Frank Dachille publikují analýzu geologických dokladů o dopadu jednoho nebo více obřích asteroidů. Ty měly způsobit úhlový posun zemské osy, globální povodně, požáry, zatemnění atmosféry prachem a plany a konečně i vyhynutí dinosaurů. Velkou pozornost však geologové svojí studií nevzbudí. V této době mají svůj vliv na přemýšlení o globálních katastrofách také probíhající testy jaderných bomb.
• Rok 1955: Německý paleontolog Otto H. Schindewolf (1896 – 1971) se domnívá, že příčinou velkých vymírání mohly být exploze blízkých supernov a následná smrtící radiace. Kosmické záření může podle jeho názoru vyvolat jak smrt mnoha organismů, tak i četné makromutace, vedoucí ke vzniku nových druhů. Ve stejné době jsou prováděny první geologické sondáže v oblasti Mexického zálivu. Kráter už je vlastně možná objeven, nikdo to ale zatím nezpozoruje.
• Rok 1956: Americký paleontolog M. W. De Laubenfels (1894 – 1960) publikuje článek Vyhynutí dinosaurů: Hypotéza navíc  v periodiku Journal of Paleontology. Jako první rozebírá podrobně možné následky dopadu velkého vesmírného tělesa na život na Zemi a jasně postuluje myšlenku, že právě toto mohlo být příčinou vyhynutí dinosaurů. Ve své době se však ještě neprosadí, jeho prvenství v tomto ohledu uznáváme až dnes.
• Rok 1978: Geofyzikové Glenn Penfield a Antonio Camargo objevují gigantický podmořský oblouk, nacházející se v Mexickém zálivu. Pracují pro ropnou společnost Pemex a v rámci pátrání po nových vrtech identifikují obří impaktní kráter Chicxulub. Zjišťují také, že již v 60. letech naznačoval existenci podobné struktury Robert Baltosser, kvůli informačnímu embargu však nesměl žádné výsledky svého výzkumu publikovat.
• Rok 1980: Zásadní studie otce a syna Alvarezových, kteří spolu s chemiky Frankem Asarem a Helen Michelovou publikovali výsledky svého výzkumu iridiové vrstvy z přelomu křídy a třetihor (paleogénu). Nezvykle vysoké hodnoty tohoto těžkého kovu ve vrstvě vysvětlili správně jako důsledek dopadu obřího mimozemského tělesa. Ačkoliv se jejich závěry zdály zpočátku nepřiměřené a šokující, brzy se pro ně objevily další důkazy.
• Rok 1981: Penfield s Camargem zveřejňují první údaje o kráteru na jedné nepříliš sledované geologické konferenci. Nemají navíc dostatek fyzických dokladů, proto jejich příspěvek nezíská zaslouženou pozornost. Ve stejném roce dochází Alan R. Hildebrand a William A. Boynton z Univerzity v Arizoně k definitivnímu závěru, že katastrofu na konci křídy způsobil dopad obřího mimozemského tělesa. Začínají pátrat po geologických a sedimentologických stopách impaktu a po samotném dopadovém kráteru.
• Rok 1990: Zásluhou reportéra Carlose Byarse dojde k setkání Hildebranda a Penfielda. Hildebrand mezitím na základě dostupných dokladů (tektiky, šokové křemeny, záplavové sedimenty) určil jako pravděpodobné místo dopadu Karibik. Společně pak oba geologové shromáždí dostatek dokladů, aby mohli ztotožnit kráter Chicxulub s osudným dopadem na konci křídy.

 

Další podrobnosti v příslušné kapitole autorovy knihy Objevy pod vrstvami času.

• Od roku 1991: Chicxulub se stává pojmem, je poprvé datován (rozmezí 64,6 až 66 Ma, postupně zpřesňováno), objev souvislosti mezi cenotami a kráterem, nálezy iridiové vrstvy po celém světě, snaha o nalezení vesmírného “viníka” (zřejmě asteroid z rodiny Flora, pozůstatkem může být těleso P/2010 A2), publikováno množství polemických a doplňujících teorií. V roce 2010 je publikována studie velkého panelu vědců, která definitivně určuje tuto událost jako rozhodující pro vymírání K-T. Dnes se zdá, že meteoritů dopadlo v daném období (před 66 – 65 miliony let) dokonce více a že kráter Chicxulub je možná ještě podstatně větší (původní struktura můž být jen vnitřním okruhem ohromné struktury o šířce 300 km). Sporné objevy paleocénních neptačích dinosaurů v USA a Číně (kteří domněle přežili katastrofu K-T) zatím nebyly potvrzeny.

Odkazy:
http://en.wikipedia.org/wiki/Chicxulub_Crater
http://www.space.com/19681-dinosaur-killing-asteroid-chicxulub-crater.html
http://impact.ese.ic.ac.uk/ImpactEffects/Chicxulub.html
http://www.lpi.usra.edu/science/kring/epo_web/impact_cratering/Chicxulub/Chicx_title.html
http://palaeo.gly.bris.ac.uk/communication/hanks/eff.html