Lidský mozek je ehm, víceméně narůžovělý a uvnitř bělavý, celkově nepříliš vábný. Když ho máte před sebou na stole, tak jen těžko věřit, co všechno dokáže. Je ale docela šikovný, v některých ohledech dokonce inspirující. Tak dlouho jsme trpěli při srovnávání lidského mozku s našimi skvělými počítacími stroji, které mu zatím nesahají ani po paty, až jsme se rozhodli ponechat stranou hrdost a inspirovat se strukturou mozku při konstrukci čipů. Už se to děje nějaký čas a výsledky jsou lepší a lepší. Novým průlomem by teď podle vývojářů měl být neurosynaptický čip.
Badatelé IBM a dalších světových institucí nedávno představili čip velikosti poštovní známky, který svým fungováním napodobuje procesy v mozkové kůře. Podle nadšených vývojářů jejich čip otevírá nové možnosti pro nejrůznější technologie, od aut, co se řídí sama, až po umělou inteligenci v chytrých telefonech, které by tím pádem ještě více dostály svému jménu. Šéf vývoje čipu Dharmendra Modha, který má u IBM na starost rozvoj mozkem inspirovaných technologií přiznává, že neurosynaptický čip, přezdívaný též TrueNorth, postavili podle procesů v mozkové kůře. Napodobuje zpracování smyslových vjemů, tak jako mozek pracuje s tím, co vidí, slyší a cítí.
Aby neurosynaptický čip zvládl fungovat podobně jako mozková kůra, vybavili ho vývojáři hustou sítí propojení, vlastně umělých neuronů a synapsí. TrueNorth obsahuje 4 096 výpočetních jader a 5,4 miliardy tranzistorů, na nichž Modha a spol. uspořádali jeden milion programovatelných neuronů a 256 milionů programovatelných synapsí. Klíčovou výhodou je také podle autorů čipu jeho nízká spotřeba energie. K provozu mu stačí 63 miliwattů, což dovoluje takový čip namontovat do chytrého telefonu a spustit na něm umělou inteligenci, bez nutnosti komunikovat s online mozky, jako jsou cloudy. Univerzální umělá inteligence to ještě není, ale od dřevěných počítaček a kalkulaček jsme už ušli kus cesty.
Jak se dalo čekat, lví podíl na financování a pohánění projektu vpřed mají američtí vojenští vizionáři DARPA, čili Agentura pro výzkum pokročilých obranných projektů. Možnosti využití takové technologie jsou ostatně téměř nekonečné a vojáci jistě nepřijdou zkrátka. Čip TrueNorth podle vývojářů v některých ohledech dokonce předčí soudobé superpočítače, i když přímé srovnání jejich výkonu není možné, protože fungují rozdílným způsobem. Každopádně ale TrueNorth zvládne 46 až 400 miliard „synaptických“ výpočtů za sekundu a watt dodané energie.
Je pozoruhodné, že Modha a spol. využili při výrobě čipu 28-nanometrovou technologii. Shawn Han ze Samsung Electronics neskrývá nadšení, že takřka magický čip, který je vlastně emulátorem zpracování velkého množství senzorických údajů mozkovou kůrou, vytvořili s technologií běžnou při výrobě komerčně dostupné mobilní elektroniky. Podle Samsungu jde o velký zvrat ve tvorbě architektury čipů, který by měl ovlivnit budoucnost. Má prý moc změnit celou civilizaci, podobně jako ji změnily třeba mobilní telefony. Nebude to ale hned. V IBM vyrobili zatím jenom tenhle čip a bude to nejspíš trvat celé roky, než se objeví první komerční aplikace s neurosynaptickými čipy.
Dharmendra Modha of IBM on Whole Brain Emulation. Kredit: Singularity Summit.
Literatura
AFP 7. 8. 2014, Science 345: 668-673.
Diskuze:
