Zvětšit obrázek

Rajče (Lycopersicon lycopersicum). Je to trvalka, ale pěstujeme ji jako jednoletku. Řadit bychom ho měli mezi zeleninu, ale říkáme mu "rajské jablko". Když rostlinkám přilepšíme trvalým světlem, zahubíme je. (Kredit: Earth100, Wikipedia)

Také pěstujete rajčata v plastikovém pytli na balkóně a chtěli byste jich bezpracně získat více? Potom je lepší kliknout třeba na „Zahrádkáře“ neboť tento článek pro Vás bude jen ztrátou času.

Rajče není maryška
Nejspíš  všichni tušíme, že ty bledé dužnaté bobule bez chuti, které za rozumnou cenu kupujeme mimo sezónu v supermarketu pod názvem rajčata, jsou vlastně ze skleníku. Myslíme si také, že  bledulky jsou proto, že jim málo přisvicují. Jenže snaha vyždímat z plochy co nejvíc, naráží u rajčat na jejich sveřepost. Odmítají se podrobit režimu, jaký zavádí vietnamští zelináři specializující se na marihuanu a kteří rostlinkám podstrojují svícením bez přestávky, až musí z ohleduplnosti k sousedům zatemňovat okna  jako za války. Rajče jedlé, též lilek rajče (Solanum lycopersicum) důsledně lpí na svém odpočinku a chová se jinak, než třeba konopí, růže, salát či paprika. Jakmile mu, v dobré víře, protáhneme den na více jak 16 hodin, rostliny začnou chřadnout a při celodenním osvitu tato trvalka hyne.
 

CAB-13
Evropští vědci z university ve Wageningen využili planě rostoucích rajčat z Jižní Ameriky a vzali si z nich gen odpovědný za syntézu proteinu vázajícího chlorofyl. Vlastně jen jeden z početné rodiny genů účastnících se dějů v organelách zvaných chloroplasty. Ten, kterému říkají CAB-13.

Rostlinný fyziolog Aaron I. Velez-Ramirez. Přenesením genu CAB-13 z planě rostoucí plodiny připravil rajčata, kterým prodloužení fotoperiody prospívá a dávají o 20 % větší výnos. (Kredit: Wageningen University)

Někteří  vědci setrvávají rádi tohoto dirigenta membránového proteinu u jeho  staršího názvu LHCII typ III. Mají k tomu svůj důvod. LHC je totiž vžitá zkratka pro Light-harvesting complex - komplex struktur a reakcí, které rozhodují o využití světla rostlinou. Náš protein v něm hraje úlohu receptoru a přenašeče zachycované energie. Asistují mu při tom karotenoidy. U rajčete je tento gen na sedmém chromozomu. Jeho efekt je dominantní, takže po přenesení z divokých rostlin do těch šlechtěných, nedělá cavyky a svůj efekt propůjčuje i kulturním rajčatům a s tím i toleranci k nepřetržité fotoperiodě. Důležité je, že tento staronově modifikovaný organismus si ponechal chuť a že testy nezjistily ani zhoršenou trvanlivost plodů. 

Počin Nizozemců při odhalování příčiny,  proč některé rostliny snesou dlouhou fotoperiodu a jiné ne, je záslužný a může se hodit. Jak ale autoři studie přiznávají, z ekonomického hlediska je jejich poznatek momentálně nevyužitelný.  Doba, kdy nás na Zemi začne být tolik, že bude potřeba zvyšovat produkci  biomasy bez ohledu na náklady, ale nemusí být daleko. Možná někoho napadne, jak využití technologii u příbuzných plodin u nichž si spotřebitel za přisvicování rád připlatí. Příbuzné rajčatům jsou například i petúnie a brambory. A soudě podle aktuálních cen dovozových banánů a domácích erteplí, naši pěstitelé bio-brambor mají gen CAB-13 už dávno zmáknutý.   

Pramen: A single locus confers tolerance to continuous light and allows substantial yield increase in tomato, Nature Communications DOI: 10.1038/ncomms5549