Fermiho bubliny stále vzdorují vysvětlení  
Přízračné galaktické bubliny gama záření stále svítí nad a pod galaktickou rovinou. A my si s nimi moc nevíme rady. Mezi odborníky vzbuzují respekt.

 

 

Zvětšit obrázek
Co jsou zač? Kredit: NASAs Goddard Space Flight Center.

OSEL byl při tom, když Douglas Finkbeiner z Harvardu a jeho kolegové před necelými čtyřmi lety ve veřejně dostupných datech Fermiho vesmírného gama teleskopu objevili dvě naprosto podivuhodné a ostře ohraničené bubliny gama záření, které se tyčí nad a pod galaktickou rovinu Mléčné dráhy. Jsou monumentální, každá z nich se táhne zhruba 25 tisíc světlených let, a také jsou pořádně strašidelné. Jako bychom v Mléčné dráze měli dva nepřívětivé duchy, kteří se mlčky vysmívají nešťastným astrofyzikům. Finkbeiner záhy po objevu přiznal, že obrovitým gama bublinám nikdo nerozumí. Jak si v tomto ohledu stojíme teď, v polovině napínavého roku 2014?

 

Zvětšit obrázek
Dmitry Malyshev a Anna Franckowiak. Kredit: SLAC National Accelerator Laboratory)

Na to se rozhodli s dalšími kolegy detailně podívat Dmitry Malyshev a Anna Franckowiak z KIPAC (Kavli Institute for Particle Astrophysics and Cosmology), společného projektu Stanfordu a SLAC National Accelerator Laboratory. Analyzovali data z více než čtyř let provozu Fermiho vesmírného teleskopu a společně s údaji z jiných experimentů vytvořili zatím nejvíce detailní obrázek dvojice přízračných gama bublin. Jejich studii už přijal do tisku časopis The Astrophysical Journal.

 

 

Zvětšit obrázek
Fermiho bubliny. Kredit: NASAs Goddard Space Flight Center.

Záhad ovšem neubylo, spíše naopak. Například, Fermiho bubliny jsou doopravdy ostře ohraničené a prakticky celé plápolají veskrze stejným gama zářením. Jako kdyby někdo do Mléčné dráhy našrouboval dvě šíleně veliké gama žárovky. Co je k tomu vede? Další záhadou je jejich velikost. Není vůbec jasné, proč by měly sahat tak daleko od centra Galaxie. Proč nám to ty dvě potvory dělají? A do třetice z přehlídky záhad Fermiho dárečků, proč svítí celé výhradně gama zářením? Části obou bublin, které jsou nejblíže galaktické rovině, sice září i mikrovlnami, dvě třetiny každé z bublin už ale ne. Proboha, proč? Liší se tím od jiných známých galaktických bublin a kromě toho tím také značně otravují vědce, protože je mohou zkoumat jen v oblasti gama záření, což je velmi svízelné.

 

 

Zvětšit obrázek
Fermiho bubliny vylézají z data Fermiho vesmírného teleskopu. Kredit: NASA/ DOE/ Fermi LAT/ Finkbeiner et al.

Co asi tyhle provokující Fermiho bubliny vyvrhlo? Nebyli by to vědci, kdyby od objevu bublin nepřišli s nějakými hypotézami. Například, mohly je prý vytvořit ohromné relativistické výtrysky hmoty z naší domácí supermasivní černé díry. Anebo za ně může populace gigantických hvězd, která se zrodila v hustém galaktickém prachu a plynu poblíž supermasivní černé díry a pak prakticky současně explodovala jako série spektakulárních supernov. Už existuje několik modelů popisujících osud Fermiho bublin, podle Malysheva prý ale žádný z nich není perfektní. Démonické bubliny stále tvrdošíjně vzdorují.

 

Franckowiaková přiznává, že Fermiho bubliny jsou vážně tvrdým oříškem. Každý by jistě přišel na to, že je nutné z pozorovaného gama záření odfiltrovat všechny ostatní gama zdroje a pak se před námi zjeví Fermiho bubliny v celé své kráse. Jenže to není jen tak. Na zemském povrchu jsme úplně nahraní, s výjimkou těch nejvíce energetických gama paprsků sem dolů žádné gama záření nepronikne. Gama záření z vesmíru pro nás objevily až orbitální observatoře. A je ho docela dost. Gama záření přilétá od mnoha bodových zdrojů, pulzarů, supernov, nebo třeba supermasivních černých děr. Obtížné je ale především odfiltrovat rozptýlené gama záření, které prochází Mléčnou dráhou jako mlha, vytvářená srážkami kosmického záření s mezihvězdnými částicemi. Úplně nejtěžší je podle Franckowiakové odfiltrovat gama záření v oblasti kolem centra Galaxie, které doslova gama žhne. Přitom je ale struktura Fermiho bublin v této oblasti nepochybně klíčová pro jejich pochopení. Chce to trpělivost a víc dat.


 


Mysterious Gamma-Rays at Galactic Center Baffle Astronomers. Kredit: Science@NASA.

 

Literatura

SLAC News 31. 7. 2014, Wikipedia (Fermi Gamma-ray Space Telescope).

 

Datum: 06.08.2014 07:11
Tisk článku


Diskuze:

Like

Jiri Matus,2014-08-16 05:54:39

Odpovědět

Jak daleko jsou?

Jindřich Rácek,2014-08-07 21:30:24

Teda, moc toho o gama záření nevím, dá se vůbec změřit, jak daleko ty bubliny jsou? Pokud vím, uprostřed Mléčné dráhy je masivní černá díra. Takže jednak by na tomto zjevení (= úkazu) mohl mít podíl gravitační ohyb prostoru, stejně jako u dvojím promítnutí jedné hvězdy apod na naší obloze, jednak by to mohlo být důsledkem jevů, souvisejících s touto černou dírou (výtrysky od osy rotující díry). Aspoň mám pocit, že více méně známe dvourozměrný průmět jevu, který může být trojrozměrný. Ale třeba mi něco uniklo

Odpovědět

Do not feed the troll!

Jenda Krynický,2014-08-06 22:47:56

Odpovědět


Like

Jiri Matus,2014-08-16 05:55:13

Odpovědět

Pro pana May Sidera

František Řeřicha,2014-08-06 17:16:17

Máte slabé vědomosti. Ale dokonce mi to nevadí a dokonce bych to pokládal za menší hřích, než od těch profesionálů, co vědomosti mají vysoké. Jedno řecké přísloví praví : „Když se jeden blbec ptá, tři filozofové mu nezvládají odpovídat-odpovědět." - V dnešní době když se jeden laik-blb ( nadšenec do kosmologie ) ptá, tak 17 českých předních fyziků mu …néé že nestíhá dát odpověď, ale doslova se°ou na celou obec laiků, a je jim to fuk jaké má laická veřejnost znalosti, ač žijí ( ti fyzikové ) z peněz celé společnosti ; je jim fuk zda v širokém obyvatelstvu panují totální nevědomosti, bez dvacetikoruny žoldu nedají do éteru ani slovo...( s výjimkou pana V.Wagnera ) ; pak se tu presentuje u každého článku míchanice bludů menších s většími….

Odpovědět


Vojtěch Kocián,2014-08-06 22:10:02

Na TV Noe běžel pořad Hlubinami vesmíru, kam si Jindřich Suchánek zval různé české (astro)fyziky. Mimo jiné tam pěkně mluvil i Vámi zmiňovaný Vladimír Wagner. Jelikož mám mizernou paměť na jména. tak si z ostatních pamatuji jen Jiřího Grygara a Petra Kulhánka. Kolik za to brali "žoldu", nevím, můžete se jich zeptat, ale těžko nějakou horentní sumu. Videa z astrofyzikálních přednášek Petra Kulhánka si můžete stáhnout zdarma. Pravda, je to dost amatérsky natočené a jelikož je to už pár (asi deset) let, tak místy neaktuální, ale i tak stojí za shlédnutí. Sice tam, jde většinou o mainstreamovou astrofyziku, ale ono se těžko dá za jeden semestr odučit víc než základy. Další informace zdarma poskytuje na svém blogu třeba Luboš Motl (v angličtině). ČVUT pořádá pro veřejnost už drahnou dobu takzvané fyzikální čtvrtky. Různé univerzity (o českých bohužel nevím), pořádají webové semináře, ze kterých se dá ledacos naučit...

A tak dále a tak podobně. Holt doba pokročila a dnes nedostanete všechno vědění na talíři, ale musíte si ho najít. Ono to platilo i dřív, jen lidi nebyli tak zhýčkaní. A dnes je to menší problém, než kdykoliv jindy, akorát se tím štěrkem bezcenných informací prohrabat až k drahokamům (jo, zavání to prací). Socialistický způsob myšlení: Platím daně, státe, nahrň mi vše, co potřebuji (a běda jestli bude něco chybět), prostě nefunguje.

Nápad prezentovat překlady článků s odborným komentářem je sice z čtenářského hlediska zajímavý, ale asi to narazí na nedostatek času oněch odborníků (píší vlastní články, pořádají fyzikální čtvrtky, pracují, znáte to). Člověk musí být nadšenec, aby po návratu z práce si ještě sednul a dělal podobnou věc několik dalších hodin bez nároku na honorář. Nechť si kritici sáhnou do svědomí, kolik z nich něco podobného provozuje alespoň tři roky v kuse. Slušnou část článků zde mají na svědomí odborníci. Na všechny obory se bohužel nedostává, ale osobně jsem rád alespoň za překlad a přihrnutí článku sem, protože jsem také od přírody líný materiály zdlouhavě vyhledávat a číst v originále a aspoň si nad článkem mohu zapřemýšlet, když není předžvýkaný. Nejsem však ani nekritický obdivovatel. Pokud by výrazně poklesla četnost článků (dnes je oproti dřívějším časům dost vysoká) nebo jejich kvalita, tak bych se také ozval.

Odpovědět

Ciena-Biela diera

Marian Virec,2014-08-06 13:05:59

Tu bol zaujimavy clanok o kvantovom odraze:
http://www.osel.cz/index.php?clanek=7700

Mozno nasa cierna diera uz raz presla odrazom, zmenila sa na bielu dieru a vyvrhla kadeco :) a potom sa zasa zrutila do ciernej diery.

A tieto bubliny su pozostatok tejto udalosti.

Odpovědět

:D

Echinopsk Sk,2014-08-06 12:55:53

To mi pripada ako prispievatel do portalov kde velku cast nazvu tvori slovo pravda, bez cenzury, a podobne :)

Odpovědět

to Vít Hrbolek

May Sider,2014-08-06 10:37:52

výborně, jsem za ně doslova placen ;)

Odpovědět

Exploze supernov

Vít Výmola,2014-08-06 09:59:42

"... a pak prakticky současně explodovala jako série spektakulárních supernov..."
Nepsal o tom Larry Niven už před třiceti čtyřiceti lety? :D

Odpovědět

:-D

May Sider,2014-08-06 07:47:46

koukám, že fyzikové postrádají selský rozum
1) oni si stále myslí, že černá díra prostě jen žere, selský rozum jim absolutně chybí a pak se diví, proč ze středu galaxie něco "uniká"

2) dále to jejich oslovství je tak obrovské, že zrychlování expance "vesmíru" zdůvodňují temnou energií :-D
Je prostě nenapadne to, že lidé si vždy mysleli, že vše je jen jedno: země, sluneční soustava, galaxie, velký třesk.
Jsou tak omezení, že je prostě nenapadne, že velkých třesků je vedle sebe několik. Kdyby byl jen jeden, tak je to velmi velmi velmi nepravděpodobné. Navíc o principu úniku vzduchu do vakua taky neví, že se zprvu rozpínání zrychluje? To může být další důvod.

Server se jmenuje adekvátně :)

Odpovědět


A zrovna to je napadne

Vojtěch Kocián,2014-08-06 08:43:52

I zde byl na toto téma nedávno článek http://www.osel.cz/index.php?clanek=7700 Teorie doble big bang, cyklického vesmíru a podobné jsou v kosmologii stále živé a jejich příznivci se pro ně snaží hledat a občas i nějaké náznaky nacházejí. Věda (a kosmologie už vůbec) opravdu není tak statická a závislá na jednom jediném hlavním proudu, jak si nejspíš myslíte.

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2014-08-06 09:58:09

Jsme zvědaví na fungující teorie a modely, které vyplodí ten váš selský rozum.

Odpovědět


to Vít Hrbolek

May Sider,2014-08-06 10:39:02

výborně, jsem za ně dokonce doslova placen ;)
jenže mé teorie musí fungovat, toto jsou jen slátaniny bez selskýho rozumu

Odpovědět


to Vojtěch Kocián

May Sider,2014-08-06 10:41:40

bohužel, všude slyšíme jen jednu teorii: jeden big bang, temná hmota
žádný jiný varianty nikde neslyšíme
a přitom je to tak nepravděpodobné

kdyby ty slátaniny alespoň dávaly smysl, tak mi to nevadí, ale toto jsou naprostý nesmysly

Odpovědět


Re:

Vít Výmola,2014-08-06 11:01:55

To víte že jo. A ty vaše fungující teorie pracují s teorií relativity, kvantovými jevy a částicovou fyzikou. Jestli ano, upřímnou soustrast všem, co s nimi budou mít co do činění.
A od někoho, kdo nemá ani odvahu se podepsat vlatním jménem, je obvzláště trapné mrvit jiným příjmení. Škoda, že taková paka potkávám i na Oslu.

Odpovědět


to Vít Hrbolek

May Sider,2014-08-06 11:25:25

to víš, ty jsi zde přispívající začal napadat jako první, tak se nediv, že tě považuji za podřadnou bytost :)

Odpovědět


Ad May Sider 06.08.2014 v 10:41

Vojtěch Kocián,2014-08-06 11:25:42

Pokud slyšíte jen to, tak je to buď proto, že nic jiného slyšet nechcete (třeba proto, abyste mohl psát, jak jsou vědci omezení) nebo máte prostě špatný rozhled a spokojíte se s populárními pořady pro školáky, na kterých opravdu je co kritizovat, ale rozumný člověk to provádí adresně a ne paušálně. V každém z obou případů asi těžko dáte dohromady nějakou nosnou teorii z daného oboru. Pokud se pletu, rád bych ji viděl.
A nebo jste troll, což se mi zdá nejpravděpodobnější.

Odpovědět


to Kocián

May Sider,2014-08-06 13:39:26

víš, ne každý může mít rozhled ve všech oborech, to bys snad už mohl chápat
každopádně ohledně fyziky je obecně slyšet všude pouze toto: jeden velký třesk + temná energie

je vidět, že v ostatních oborech asi žádný rozhled nemáš, když už urážíš ;)

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz