Zvětšit obrázek

Údolí Rangitata na jihu Nového Zélandu s dodnes jasně patrnou linií morény. Datování jejich vzniku dává časový přehled kam a kdy sahalo čelo ledovce. Naměřené hodnoty podaly důkaz o odlišném vývoji klimatu jižní polokoule při posledním zalednění. Snímek je z roku 2010. Kredit UQ.

Ledovce při svém růstu fungují jako buldozer a hrnou před sebou vše, co jim stojí v cestě. Toho využívají sedimentologové. Hrabou se ve spodních vrstvách sutě a hledají zbytky lišejníků, travin, dřevin, šnečích domečků, škeblí,... Ty pak předají fyzikům, kteří zase dovedou poměrně přesně určit, kdy biologický materiál vznikl. Někdy si ale sběrači vzorků mohou práci usnadnit. To když narazí na velké balvany, které ledovec odlomil ze skály a přemístil je do krajiny, kde o jejich původu není pochyb. Z něho pak stačí kladívkem kousek vydloubnou a změřit obsah beryllia a hliníku.

Zvětšit obrázek

Jižním oceánem ve své práci vědci myslí to, co v roce 2000 uznala Mezinárodní hydrografická organizace a definuje jako oceán obklopující Antarktidu. Námořníci mu spíš říkají Jižní ledový oceán nebo Antarktický oceán. Míní se tím oblast zhruba dvaceti milionů kilometrů čtverečných s hloubkou okolo pěti kilometrů. Severní hranice je na přibližně 60. rovnoběžce, jižní tvoří plovoucí led Antarktidy.

Konkrétně izotopů   ¹⁰Be a ²⁶Al, kterým se říká kosmogenní nuklidy. Vznikají totiž v povrchové vrstvě hornin působením kosmických paprsků a z jejich množství lze usoudit, jak dlouho se ten který šutr na louce povaluje. Tak se jim také podařilo určit kdy který z mnoha ledovcových splazů se dopracoval své největší slávy. Rekonstrukce ledového království v údolí Ashburton tak vydalo svědectví o rozdílech klimatu na severní a jižní polokouli. Novozélandské hory ledu se totiž chovaly zcela jinak, než ty naše. Zatímco na konci poslední doby ledové, kdy se na severní polokouli značně oteplilo a ledovce kvapem mizely, ty na Novém Zélandu „oteplení“ ještě dlouho nebraly na vědomí. Tát začaly až o tisíce let později. Tamní klima se změnilo až když se oteplil Jižní oceán. Vyplývá to ze studie, která vyšla v červencovém čísle Sborníku americké Akademie věd a pod níž jsou spolu s glaciology z queenslandské university podepsáni i němečtí biologové z University of Griefswald, fyzikové z Australian Nuclear Science and Technology Organisation a novozélandští klimatologové z University of Canterbury.

Profesor Jamie Shulmeister se svými kolegy s důvěryhodností stávajících klimatických prognóz mocně zacloumal. (Kredit: UQ)

Geologicko-fyzikální studie tak klimatology upozornila na fakt, že místní klima na severní a jižní hemisféře se může vyvíjet po tisíce let odlišně. To by ale mělo znamenat, že by klima třeba i stu generací Australanů a Novozélanďanů se odvíjelo od chování Jižního oceánu a ne toho, co měříme  v Evropě a v Americe. S takovým scénářem ale globální klimatologické prognózy nepočítaly. Pokud mají novozélandské morény pravdu, tak o tamním klimatu bude rozhodovat chování  Antarktidy. Tam ale ledu neubývá, opak je pravdou.     

Prameny:
The early rise and late demise of New Zealand’s last glacial maximum, Proceedings of the National Academy of Science 2014, http://www.pnas.org/content/early/2014/07/23/1401547111.abstract
University of Queensland