Škorpion ve Farnborough  
Ne, nejedná o členovce proslulého svým jedovatým bodcem na ocase. Jedná se o společný projekt Textronu a AirLand Enterprise, dvoumotorový lehký bitevní letoun Scorpion.


 

Pod pokličkou a pěkně rychle
Zatímco obvykle probíhá vývoj bojového letounu na základě vládní zakázky, tentokrát se jedná o nezávislý vývoj, financovaný konsorciem Textron AirLand. Podle nich existuje mezea na trhu, existuje poptávka po lehkém bitevníku s nízkými provozními náklady. V současnosti plní úkoly přímé letecké podpory pozemních jednotek většinou letouny F-16 nebo Harrier, které budou v budoucnu nahrazovány F-35. V podmínkách asymetrické války  to je nyní tak trochu jako s kanónem na vrabce. Většina úkolů spočívá v řízeném bombardování cílů jako je kulometné hnízdo, postavení střelců RPG nebo přímá palebná podpora na cíle mimo dostřel pěchoty. Nejlepším strojem pro plnění těchto úkolů je samozřejmě bitevní vrtulník AH-64 Apache, ale ten má omezený akční rádius vzhledem k rychlosti, s jakou je podpora potřeba. V podstatě to znamená, že na rozdíl od letounu nemůže hlídkovat vysoko na nebi v oblasti s rozsahem stovek kilometrů, ale musí pěchotu doprovázet. A to při náhlém přepadu ze zálohy není pravděpodobný scénář.

 


 Z výše zmíněných důvodů vznikl projekt Scorpion, dvoumotorový lehký bitevník s posádkou pilot a střelec. První lety absolvoval na sklonku loňského roku a veřejnosti se představil  na nedávném leteckém veletrhu ve britském Fairnborough. Hlavním tahákem pro budoucí kupce je jak cena letounu, tak především provozní náklady. Zatímco bojové nasazení F-16 vyjde v průměru na  okolo 25 000 $USD na hodinu, Scorpion slibuje držet tyto náklady pod 3 000 $USD. Základy projektu jsou datovány do roku 2012, kdy začal první práce. V porovnání s podobnými projekty na vládní bázi, kde se běžně překračují termíny a především rozpočet, zde šlapalo všechno jako na drátku. Procesy a činnosti, které by si jinak vyžádaly několik dnů času se zázračně podařilo zvládat v rámci hodin. Dodržel se jak plánovaný čas, tak rozpočet a to musíme vzít v úvahu, že konsorcium Textron AirLand si muselo prototyp ve vší tajnosti nechat postavit v závodě firmy Cessna ve spolupráci s Bell Helicopter.

 


 I když se jedná o dvojmístný stroj, může ho řídit jenom jeden pilot. Ten sedí v kokpitu, navrženém firmou Cobham plc. Prototyp je poháněn dvěma motory Honeywell TFE731. Řízení je systémem fly-by-wire, spoustu aerodynamickýc prvků sdílí Scoprion s Cessnou řady Citation. Celková cena letounu by měla být okolo 20 milliónu dolarů, do boje na šesti pevných podvěsnících a ve vnitřní pumovnici může nést až 2 800 kg výzbroje. Podle všeho letoun nemá palubní kanón ale počítá se s jeho  případným použitím v podvěsných kontejnerech. Výrobce slibuje rozběh produkce v roce 2015, dodací lhůty do roku a půl od objednání. Letoun může kromě úkolů pro lehké bitevníky provádět i průzkumné úkoly.


 Do podobného sektoru míří i náš letoun L-159 Alca. Bohužel je nutno říci, že jeho šance na uplatnění jsou především díky politickým rozhodnutím mizivé a můžeme být rádi, že přebytečné letouny od nás odebere firma, která hraje v Top Guns za rudý tým.
 Na adresu konsorcia je potřeba dodat, že vytvořili velmi nebezpečný precedent. V budoucnu se totiž vládní zákazníci mohou odvolávat na tento projekt a ukázat, že dodržet termíny i rozpočet lze, když se chce.

 



Zdroj: 
http://www.scorpionjet.com/

Autor: Martin Tůma
Datum: 25.07.2014 15:14
Tisk článku



Diskuze:

nasazení F-16 vyjde v průměru na okolo 25 000 $

Anton Matejov,2014-07-26 11:55:24

na hodinu, Scorpion slibuje držet tyto náklady pod 3 000 $USD...
Áno po kríze sa objavujú už aj ekonomickejšie projekty vyzbrojenia a prevádzkovania vojsk a letectva. Mne tam viac menej chýba idea stavať podporne letectvo na základe neakého hybridu medzi bezpilotným drónom a ľahkým lietadlom, ktoré môže a nemusí riadiť ľudský pilot.Proste lietadla ktoré môžeme efektívne poslať do bojových a iných akcii s ľudským pilotom, alebo bez neho. Niektoré misie sú príliš riskantné ako ukazujú zostrelenia lietadiel na Ukrajine a niektorých misiách dajme tomu hliadkových, špionážnych nepotrebujeme vždy účasť ľudského pilota. V tomto smere by sa mohli niektoré štáty V4 uplatniť. Lebo si asi ťažko môžu dovoliť vyvíjať stealth superstihačky, ktoré sa pri vysokých rýhlostiach ani nemôžu riadne obrátiť nad štátom.
Popripade aj bezpilotná akcia by mohla riadne sem tam stlačiť prevádzkové náklady. Nemusela by niesť toľko životu podporných zariadení. Išlo by ňou poprípade aj všeličo riskovať a vojenský programator by sa nemusel zaťažovať až tak ľudským faktorom.
Bolo by len na zvážení veliteľstva, či do misii nasadí pilota, alebo ho bude smerovať neaký programátor.

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz