V nitru hvězd probíhá fúze, díky které hvězdy září. Co když ale existuje proces, který je temným dvojčetem fúze? Kdyby to tak bylo, tak temná fúze pomůže vysvětlit nejasné rozložení temné hmoty uvnitř galaxií.

Zní to bláznivě. Jedna půdní bakterie z příbuzenstva tuberkulózy a lepry působí v mozku myší a krys proti stresu a úzkosti. Jestli to bude fungovat i u lidí, a v podstatě není důvod, proč by nemělo, tak se můžeme těšit na injekce pro hrdiny. Vojáci, záchranáři, hasiči, lékaři nebo učitelé se budou očkovat proti duševním strastem.

Objemnější lidský mozek není lineárním zvětšením menšího. Některé oblasti se zvětší prokazatelně výrazněji než jiné. Vzor těchto změn není náhodný.

Robotická laboratoř Curiosity si připisuje další úspěchy. Přímé doklady života to sice nejsou, vše ale nasvědčuje tomu, že na Rudé planetě probíhají zajímavé procesy, které stojí za to zkoumat.

Nejen Columbia Pictures ve svých bláznivých komediích využívají triku, kdy jeden z protagonistů je obtloustlý hromotluk a druhý hubeňour. Když jsou navíc svými duševními schopnostmi nekompatibilní, rádi se tomu zasmějeme. Osvědčeného schématu se drželi i na Stanfordské universitě, kde do hlavních rolí v laboratoři obsadili macatou krevní buňku s vyzáblým dlouhánem z mozku. A udělali dobře, jsou teď také vysmátí.

postihující lidi středního a vyššího věku, jejichž slinivka břišní postupně přestala produkovat inzulin.

…jak nám ukazuje nový výzkum

Prototyp malého fúzního reaktoru ST40 soukromé společnosti Tokamak Energy dosáhl teploty 15 milionů °C. V roce 2030 chtějí dodávat fúzní elektřinu do rozvodné sítě.

Investoři stále věří fosilním palivům, jako záruce stabilního zisku. Pokud se náhle zhroutí cena fosilních paliv kvůli technologickému pokroku, tak tahle bublina praskne. A tentokrát se zatřese celý svět, jak ho známe od konce 2. světové války.

Když smícháte 2D materiál sulfid molybdeničitý s nanodiamanty, tak vznikne nesmírně trvanlivé pevné mazadlo s velice nízkým třením. Materiálovým vědcům se povedl další skvělý kousek.

…aneb Představuje se Aviatyrannis jurassica

Nedávné výsledky experimentu MiniBooNE ve Fermilabu potvrzují starší kontroverzní pozorování experimentu LSND v Los Alamos. Buď jde o nějakou systematickou chybu v těchto experimentech anebo otevíráme svět nové fyziky v podobě sterilních neutrin.

Z výzkumu provedeném portlandskou státní univerzitou vyplývá, že k potomkům zbožných rodičů osud zrovna moc nakloněn není. Je tomu spíše naopak a křesťanský fundamentalismus je s jejich úmrtností jako ruka v rukávě.

Jak může být moře, obvykle místo zrození života, v určitém období pro život místem ohrožujícím? A jak je možné, že některé organismy takovou situaci přežijí zatímco jiné druhy ne?

Detektivní práce specialistů NASA odhalila, co nejspíš zbylo po monumentální srážce dvou neutronových hvězd, která v létě 2017 rozechvěla detektory gravitační observatoře aLIGO. Stali jsme se svědky pozoruhodného vzniku rekordně lehké černé díry!

Jenže proč a jak? Biolog by asi trefně poznamenal, že za tím máme hledat genetiku, přesněji genetické mutace. A tak je hledáme.

O temné hmotě zatím nevíme skoro nic. Pokud by se potvrdilo, že malá část částic temné hmoty má nesmírně malý, ale reálný elektrický náboj, tak by nám to o temné hmotě leccos prozradilo. Astrofyzikové loví elektricky nabitou temnou hmotu v mikrovlnném záření z úsvitu vesmíru.

Zelené organizace (Hnutí Duha, Glopolis, Frank Bold, CEE Bankwatch Network a Aliance pro energetickou soběstačnost) si objednaly u společnosti Energynautics studii posouzení dopadů odstavení uhelných elektráren a rozvoje obnovitelných zdrojů.

…aneb Představuje se další opeřený teropod z Číny

řekl Bill Gates o jednom z velikánů moderní vědy, nositeli Nobelovy ceny za fyziku, Richardu Feynmanovi. Narodil se 11. května 1918, tedy před sto lety. Před třiceti lety pak podlehl zhoubné nemoci.

Pulzar PSR B1957+20 krouží v devastujícím tangu s hnědým trpaslíkem. Nakonec dojde k tomu, že pulzar trpaslíka odpaří a pohltí. Být blízko divokému oharku z výhně supernovy se očividně nevyplácí.

Vědci z katedry řídicí techniky Fakulty elektrotechnické ČVUT simulují chování záměrně nestabilních aut a ve spolupráci s laboratoří Porsche Engineering úspěšně otestovali technologii pro jízdní režim „drive by wire“. Jde o princip aktivního dynamického řízení, který se již delší dobu používá u letadel. Nový směr výzkumu koresponduje s trendem elektromobility a autonomních aut.

Experiment MATHUSLA by mohl uspět tam, kde LHC zatím vychází naprázdno. Chytíme exotickou fyziku za pačesy v krajině na francouzsko-švýcarském pomezí?

…aneb Zajímavý pohled na selektivitu vymírání a změny klimatu v průběhu katastrofy K-Pg

Katastrofických prognóz spojených se změnou klimatu je všude tolik, že ty pozitivní jakoby ani nebyly. K hlasu glaciologů, kteří tvrdí, že s oteplováním máme v podstatě kliku, protože podle historicky daných cyklů už měla nastat další z dob ledových, což by byl takový průšvih, že bychom se kvůli zdrojům energie a potravin nejspíš začali vraždit. K optimistům v tomto směru lze řadit i kanadsko-čínsko-britský tým, který prognózuje mnoha severským oblastem světlé zítřky.

Nanorobotický systém μRobotex dokáže vyrobit a sestavit mikrostruktury na konci optického vlákna. A teď už si brousí drápy na stavbu nanostruktur na konci uhlíkové nanotrubičky.

Když ultraintenzivní laserový pulz zasáhne mikrobublinku v hydridu, tak by mělo dojít k její implozi a vyzáření spršky vysokoenergetických fotonů. Nově navržený fenomén by se mohl stát základem nových urychlovačů částic a rozmanitých aplikací od medicíny až po energetiku.

Když výzkumný letoun Lovec hurikánů odvážně vletěl do hurikánu Patricia, tak tam ve výšce 2,5 kilometrů detekoval proud pozitronů, který sršel směrem k Zemi. Jak je vidět, exotickou antihmotu můžeme zkoumat i venku za bouřky.

Američtí vědci zdokonalují postup, na jehož začátku je bezplatný oxid uhličitý jako surovina, na konci pak drahý produkt se širokým využitím - kvalitní uhlíkové nanotrubičky.

…aneb Představuje se Xiongguanlong baimoensis

Číňané z Kalifornie, spolu s Číňany z Nankingu, ve spolupráci s Číňany z Honkongu odhalili, jak rostlina svou zabijáckou houbu podvádí. Kořínkem jí podstrojuje neškodně se tvářícími váčky, aby posléze jejich obsah s jejími geny zatočil stejně, jako to s námi dělá tableta Rohypnolu.

Odhalí moderní technologie detekce a čtení sekvencí DNA rozptýlených v prostředí nějaké záhadné tvory v legendárním jezeru Loch Ness? Do pátrání po mýtickém stvoření se zapojili specialisté na environmentální DNA.

Američtí fyzici rafinovaně využili elektromagnetických sond tvořených svazky elektronů a s jejich pomocí zmapovali rozložení tlaku uvnitř jediného protonu. Jako první tím pádem dokázali změřit mechanickou vlastnost subatomární částice.

Používanie monitora tlaku v pľúcnej artérii (CardioMEMS, Abbott/St Jude Medical), ktorý informuje o rozvoji srdcového zlyhávania ešte pred objavením sa jeho príznakov, prinieslo nielen zníženie počtu pobytov v nemocnici, ale aj 30% zníženie úmrtnosti pacientov.

…aneb Představení jednoho ze slavných exemplářů proslulého teropoda

Nově objevený kvasar z úsvitu vesmíru polyká hmotu Slunce za dva dny a září tisíckrát jasněji nežli celá galaxie. Od takových monster je lepší být co nejdál.

Ebola a spol. jsou jenom příšery ze zlého snu. Jestli je něco skutečnou pandemickou hrozbou, tak méně známé respirační RNA viry. Mutují si, jak chtějí, a mohl by se mezi nimi objevit skutečný sekáč.

Podle specialistů sdružených v American Stroke Association se mozková mrtvice v USA již prodrala na hlavní příčinu úmrtí a i další rozvinuté země mají tento trend následovat. Přitom by se prý v řadě případů dalo tomu nejhoršímu předejít, jen kdyby veřejnost měla alespoň základní povědomí o nemoci a jejích příznacích. Bohužel tomu tak není a navíc panuje obecná nechuť v tom něco změnit.

Když někde poblíž exploduje supernova, jak to zasáhne život na Zemi? Hlavní obětí bude naše ozonová vrstva, kterou proděravějí částice kosmického záření exploze. A bez ozonové vrstvy je povrch planety vydaný napospas ultrafialovému záření.

Šikovná manipulace laserovými paprsky vymáčkne z elektronů v polovodičích neuvěřitelné věci. Mohly by i zkvantovatět, což by přivedlo kvantové výpočty do pokojové teploty. Nastupuje valleytronika!

…aneb Představuje se Labocania

Neandrtálci vymřeli, ale zůstala nám jejich DNA. Teď můžeme editovat lidské kmenové buňky a vypěstovat si vlastní neandrtálce. Nebo alespoň jejich organoidy.

Teorie praví, že si události vybavujeme díky vytvořeným neuronovým synapsím. Kalifornští vědci injekcí ribonukleové kyseliny nyní tuto obecně předpokládanou představu značně nabourali.

Teorie mnohovesmíru dlouho vycházela z představy, že náš vesmír vyhrál v loterii. Že tady máme právě tolik temné energie, aby vesmír pěkně fungoval a mohl v něm vzniknout život. Vesmírné simulace EAGLE ale tvrdí, že je vlastně docela jedno, kolik je ve vesmíru temné energie, jestli málo nebo hodně. Život by mohl vzniknout tak jako tak. Mnohovesmír možná přetéká životem.

Uhnat si AIDS můžeme hrátkami s nesterilní jehlou nebo při sexu. Když si virus vpravíme jehlou do žil, hodně mu tím vše usnadníme. V krvi je „mezi svými“ - buňkami imunitního systému, které se ho ochotně ujímají a množí ho. Jak ale virus HIV překonává přirozenou barieru hlenu a slizničních buněk, když se v nich ani trochu necítí dobře? „Bio-filmařům“ ze Sorbonny se podařil husarský kousek, okamžik přenosu viru nasnímali. Nejprve se mezi buňkami vytvoří kontaktní můstek a přes ten se viry transportují jak vystřelená harpuna. Vyšly při tom najevo věci, jaké jsme netušili.

Mamuti už jsou na spadnutí. Nebo alespoň mamofanti. Držte si klobouky, tohle bude pořádná genetická jízda do budoucnosti. Vymření už není navždy, přinejmenším pro chobotnatce z pleistocénu.

Jestli si nějaké státy nebo teroristé myslí, že nás srazí na kolena biologickým terorem, tak jsou k smíchu. Pokud jde o hnusné bakterie, viry a podobné patogeny, tak si s nimi nepochybně poradíme. Vývojáři vakcín se nezakecají.

Pavoučí hedvábí bylo sesazeno z prvního místa nejpevnějšího biomateriálu světa. Mají na tom zásluhy nanovlákna z celulózy. Klasické kovy, slitiny nebo keramika zůstávají daleko vzadu.

…aneb Co nám přineslo několik minulých týdnů

Přirozený výběr v nepřirozeném prostředí dopomohl bakterii k enzymu, který ji umožňuje živit se PET láhvemi. A šťastná náhoda pak dopomohla vědcům účinnost enzymu zvýšit.