Vědci se rádi honí za rekordy, protože milují dobrodružství. A jedním z nich je i hon za nejtemnějším materiálem světa. Což o to. Černá lahodí oku. Černá je elegantní, smyslná a vstřícná. Jaká je ale potom superčerná?
Odpověď nabízí společnost britská společnost Surrey NanoSystems, která se v honbě za nejtemnějším materiálem dostala k superčerné barvě. Svůj nový materiál nazvali Vantablack. Lze s ním potáhnout struktury z lehkých materiálů, jako je třeba hliník a dovede pohltit 99,96 procent přímého i rozptýleného záření. Což se podle Surrey NanoSystems zatím ještě nikomu nepovedlo.
Vantablack je vyrobený z nedozírného množství uhlíkových nanotrubiček, z nichž každá je podle Iana Johnstona ze Surrey NanoSystems desettisíckrát tenčí nežli lidský vlas. Změť nanotrubiček přitom není vidět. Lidské oko ve skutečnosti v materiálu Vantablack nevidí vůbec nic. Je tak nesmírně temný, že náš mozek nechápe, co by měl vidět. Tvary a kontury se v něm pro naše zraková centra ztrácejí a zůstává jenom ta nejtemnější temnota. Pokud by si Temný pán Středozemně Sauron pořizoval pohovku, tak by nepochybně zvolil právě Vantablack.
Jak se to společnosti Surrey NanoSystems povedlo? Výroba podobných superčerných materiálů z nanotrubiček obvykle vyžaduje vysoké teploty, což brání jejich využití s materiály, které jsou na to citlivé. O elektronice ani nemluvě. V Surrey NanoSystems vyvinuli proces výroby superčerného materiálu za nízké teploty a přitom vznikl právě Vantablack. Kromě své totální temnoty je také velice chemicky stálý a nekontaminuje citlivé přístroje, nevadí mu odpálení s nosnou raketou do vesmíru a vydrží dlouhodobé vibrace.
Odborník na barvy Stephen Westland z Univerzity v Leedsu rozverně přirovnal tenhle materiál k černé díře. Je skoro absolutně černý a neodráží prakticky žádné světlo. Úplně jako černé díry. Co s takovým materiálem? Možných aplikací se prý nabízí celá řada. Lze si ho představit v elektro-optických systémech, jistě by ho ocenili i konstruktéři náročných astronomických zařízení. Podle technického ředitele Surrey NanoSystems Bena Jensena by Vantablack měl významně vylepšit citlivost nejrůznějších přístrojů, na zemi, ve vzduch i ve vesmíru. Uvidíme.
VantaBlack : Blackest is the new black. Kredit: cHANNEL wAP
Locate East Sussex Success Stories - Surrey NanoSystems.
Literatura
PhysOrg 15. 7. 2014, Surrey NanoSystems News 10.7 2014.
Diskuze:
Energie
David Literák,2014-07-20 11:46:48
Co se stane s energií záření, které materiál pohltí? Například vystavíme-li jej přímemu slunci? Ten se musí přece extrémně zahřívat ... nebo se pletu?
Energie
Vojtěch Kocián,2014-07-21 08:07:04
Nejspíš ani moc ne. Pokud by taková "normální" černá pohlcovala 90% dopadajícího záření, tak tato "superčerná" se bude ohřívat jen o nějakých 11% rychleji. Na úrovni tepelného záření to nejspíš bude vyzařovat normálně podle aktuální teploty a předávat teplo okolnímu materiálu určitě také, čímž se zajistí rovnovážný stav. Jako lak na auto v parném létě by to však jistě vhodné nebylo :-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
