Zvětšit obrázek

Popis obrázku - Sledovaná oblast před (vlevo) a po (uprostřed) objevu DES13S2cmm. Vpravo odečet obou snímků: jasná supernova.  Kredit: Dark Energy Survey

Objekt explodoval ve vzdálené galaxii 7,8 miliard světelných let. Hvězdná superexploze nazvaná DES13S2cmm snadno přezáří většinu galaxií ve vesmíru a je dobře patrná i na snímcích pořízených o šest měsíců později, kdy projekt DES ukončil svou první fázi celkem pětiletého hledání temné energie. Explozi DES13S2cmm objevil Andreas Papadopoulos, student univerzity v Portsmouthu a výsledky prezentoval na konferenci National Astronomy Meeting 2014 v Portsmouthu ve středu 25. června.

Pojem supernova se objevil poprvé před 80 lety. jde o velmi jasné objekty sto milonů až několik miliard krát jasnější než naše Slunce a vyhasínající až po několika týdnech. Jen za poslední dvě dekády jich bylo objeveno na tisíce. Ale supersvítivé supernovy se podařilo astronomům objevit až v posledních pěti letech. V době svého maxima jsou deset až padesát krát jasnější, než ty nejjasnější běžné supernovy. A jejich původ zůstává i nadále záhadou.

"Doposud jich bylo objeveno méně než čtyřicet a ani ve snu by mě nenapadlo, že jednu najdeme na prvních snímcích!" Komentoval událost překvapený objevitel Andreas Papadopoulos. A rozhodně má být na co pyšný. Každý další takový objev nám může pomoci pochopit strukturu a podstatu obřích explozí. A nebo také přinést další otázky.

Zvětšit obrázek

Prachové oblasti Mléčné dráhy nad Cerro Tololo v severní Čile. Program hledání temné energie (Dark Energy Survey) probíhá na největším místním dalekohledu - čtyřmetrovém Victor M. Blanco Telescope (na snímku vlevo). Kredit: Andreas Papadopoulos

DES13S2cmm je superfavoritem i mezi skupinou superluminózních obrů. Proces pohasínání jasnosti je u ní až dvakrát delší, než u jiných supernov tohoto typu. To právě vneslo otázky ohledně světelné křivky supersvítivých supernov. Záhadou je nejen mechanismus, který explozi způsobuje, ale i složení vyvrženého materiálu.

"Pokles světelné křivky byl velmi pozvolný a když jsme získali více dat, vypadalo to, že jasnost vůbec neklesá! Jen jsme na to nechápavě zírali", vysvětluje Mark Sullivan ze southamptonské univerzity, vedoucí spektroskopických měření hvězdy DES13S2cmm pomocí observatoře Very Large Telescope v čilském Cerro Paranal.

Jedna z možných teorií pokoušejících se objasnit záhadu DES13S2cmm se snažila vysvětlit původ exploze v rozpadu radioaktivního izotopu niklu-56. Ale aby vědci odůvodnili velkou jasnost, musela by exploze vyprodukovat objem tři sluneční hmotnosti tohoto prvku! A i tak s touto hypotézou nesouhlasí pozorovaný pokles světelné křivky. V současné době se stále hledají alternativní možnosti, snad odpoví až další sezóna pozorování DES, která začíná letos v srpnu.

Zdroj: Royal Astronomical Society