Tak to není

Pavel A1,2014-07-05 08:28:27

Za prvé, celkovou hmotnost Vesmíru nikdo nezná. To. o čem se diskutuje, je průměrná hustota, a tu můžete zjistit i když neznáte celkovou hmotnost a objem (Stejně jako ke zjištění hustoty vody nepotřebujete znát hmotnost a objem veškeré vody ve Vesmíru).

Dále fyzika není biologie, kde se opisují výsledky 200 let bez ověření, ani psychologie, ve které se ověření výsledků považuje za urážku jejich autora, ale ve fyzice se ověřuje vše, co je možné. Když se postavilo LHC, tak první, co udělali, bylo, že reprodukovali výsledky ze starších urychlovačů, a to jednak, aby je ověřili, a pak také pro kontrolu, že LHC pracuje správně. A to samé se děje s každým novým experimentem a přístrojem - než se začnou dělat nové objevy, zreprodukuje se, co jde, z těch starých.

A teď k té, hustotě, jak se na ni přišlo. Předpokládá se (a zatím tomuto předpokladu nic neodporuje), že na rozměrech větších než 300 miliónů světelných let je Vesmír homogenní. Takže se vezme několik krychlí o tomto rozměru a spočítá se hmotnost všeho, co je vidět. Tím, se zjistí průměrná hustota viditelné látky. Protože dnes už umíme "vidět" i prachové mlhoviny a další objekty, které ve viditelném světle nezáří, a dokonce pomocí jejich projevů "vidíme" i černé díry, dá se takto odhadnout hustota baryonové hmoty - to jest té formy hmoty, kterou známe.

Dále se dá pozorovat rychlost pohybu hvězd v galaxiích i galaxií navzájem. Z toho se zjistilo, že vidíme jen malou část hmoty, protože gravitační vazba v galaxiích a mezi galaxiemi navzájem je větší než odpovídá baryonové hmotě. To, co nevidíme, se označilo za temnou hmotu a začalo se to (zatím neúspěšně) hledat. Ale toto není jediný důkaz existence temné hmoty. Když se dělají simulace vzniku velkorozměrové struktury vesmíru, bez předpokladu existence přesně toho samého množství temné hmoty, které vyšlo z měření pohybu galaxií, nedostaneme strukturu odpovídající našemu Vesmíru. A existují i další pozorování, která potvrzují, že ve Vesmíru je cca 80% hmoty, kterou nevidíme a nejsme schopni detekovat.

V 90. letech minulého století dva týmy astronomů pozorovali vzdálené supernovy s cílem změřit zpomalování rozpínání Vesmíru. K jejich velkému překvapení jim vyšlo, že rozpínání Vesmíru se naopak zrychluje. To, co toto zrychlování způsobuje, bylo nazváno temnou energií, z pozorování bylo určeno, jaká je její hustota, ale zatím se neví, co to je. Tenkrát také bylo poprvé dostatečně podrobně změřeno reliktní záření, aby se z něj dala odvodit křivost Vesmíru, a zjistilo se, že Vesmír je plochý. Z teorie gravitace vímě, jaká musí být průměrná hustota hmoty a energie ve Vesmíru, aby byl plochý a když se sečetla hustota baryonové hmoty, temné hmoty a temné energie (nezávisle měřené), dalo to dohromady přesně tolik, aby byl Vesmíru plochý. A když se získala ještě přesnější data o reliktním záření z družice Planck, která dovolovala zjistit o podíl jednotlivých složek hustoty Vesmíru, opět to sedělo na už známá čísla.

Takže vidíte, že to, že hustota vesmíru je tvořena 5% baryonové hmoty, 20% temné hmoty a 75% temné energie je zjištěné z mnoha navzájem zcela nezávislých experimentů a pozorování a několikrát ověřené novými pozorováními.

Odpovědět