V posledních dnech zaplavila světovou síť nenávist vůči Facebooku, ještě mnohem silnější než obvykle. Provalilo, že se Facebook během jednoho týdne ledna roku 2012 uspořádal tajný experiment, v němž se snažil manipulovat emocemi téměř 700 tisíc uživatelů. Na severní polokouli je léto. Ve světě se sice tu a tam něco děje, letní hlad po bizarních novinkách ale podle všeho nelze nikdy uhasit. Hněv na zlovolné praktiky Facebooku se šíří jako letní požár, halasí pobouření právníci, politici i takzvaní internetoví aktivisté, ať už to ve skutečnosti znamená cokoliv. Vyděšení čtenáři si nepochybně představují démonicky modré spáry Facebooku, jak jim lajkovým palcem zanořeným do čela vysávají všechnu radost ze života. Kam se hrabou mozkomorové.
Experiment Facebooku s nebohými uživateli sice skutečně proběhl, ale bát se ho kvůli tomu je hloupost, asi tak ve stylu bláznění s chemtrails. Facebook sice na rozdíl od kondenzačních čar dopravních letadel není vidět na obloze, zase k němu je ale podstatná část online lidstva přisáta každý den jako klíště. Takže dráždí všelijaké fantazie a provokuje vymýšlení nesmyslů. Náklonnost veřejnosti Facebooku se teď blíží popularitě Izraele na odvázané demonstraci v Pásmu Gazy a tak záhy vystoupili i odborníci, kteří ho brání. Pěknou obhajobu masového experimentu s emocemi od Tala Yarkoniho, šéfa Laboratoře psychoinformatiky Texaské univerzity v Austinu, pohotově uveřejnil NewScientist.
Yarkoni se hned na začátek přiznává, že Facebook nehájí právě často a nejspíš by to ještě nedávno do sebe ani neřekl. Skandál ho ale zaujal, tak proč nepozlobit dav natěšený na lynčování. V celé věci kupodivu nešlo o další komplot podvratných živlů z CIA, NSA anebo prohnilého Vatikánu, který by s nasazením vlastního života odhalil agent, v němž se nakonec pod tíhou smutných uživatelů Facebooku hnulo svědomí. Prostě a jednoduše v poměrně prestižním časopisu PNAS vyšel odborný článek o zajímavém experimentu. Už druhého června (2014) online na webu PNAS a pak 17. června, tedy před dvěma týdny, v tištěné verzi. A na rozdíl od spousty podobných článků si tohohle někdo všiml. Tolik asi k provalení skandálu.
Zjevně šlo o normální výzkum, byť moderně laděný a orientovaný na sociální médium, a hlavně s úžasným počtem studovaných osob. Jeho cílem bylo experimentálně ověřit masové šíření emoční nákazy po sociální síti, což mimochodem zajímavé a dokonce žádoucí. Sociální sítě, jako právě Facebook, nás opřádají stále víc a emoce se po nich přelévají ve stále silnějších tsunami. Důkazem toho je ostatně i výbuch protifacebookovské hysterie po vypuknutí samotného skandálu. Autor komentáře má dokonce jisté podezření, že i tohle by mohlo být součástí výzkumu Adama Kramera z badatelského týmu společnosti Facebook sídlem v Menlo Parku a jeho kolegů. Vždyť je to opět to samé, hurikán emocí se valí médii a sociálními sítěmi. A pokud to nebylo jejich záměrem, tak se klidně můžeme vsadit, že celou situaci sledují se zářícíma očima a horečně si škrábou stohy poznámek. Kdo kdy zavadil o podobný výzkum tak jistě ví, že když se jeho účastníci dozvědí, o co vlastně jde, tak je celý experiment v háji. Jak by se asi sledovalo ovlivnění emocí na sociální síti, kdyby účastníci pokusu podepisovali informovaný souhlas? Takhle to prostě nejde.
Kramer a spol. se ve svém experimentu potvrdili, že když uživateli Facebooku sníží počet negativně laděných příspěvků, tak to u něj vyvolá pozitivnější reakce a naopak. Na tak velkém počtu účastníků je to docela důvěryhodné. Jenže pozorovaný vliv emočních manipulací byl zároveň velice malý. Statisticky skoro mizivý. Jinak řečeno, celá rozsáhlá experimentální manipulace emocemi na Facebooku nezpůsobila v reálném světě skoro vůbec nic. Když se to tak vezme, tak v dnešní době všechny významné weby, společnosti i instituce více či méně manipulují se svými návštěvníky. Dělají to ve snaze dozvědět se něco o lidech a zužitkovat to ve svůj prospěch. Je to pochopitelné, jde jen o to, aby to dělali vkusně a běžné uživatele internetu tím příliš neobtěžovali. Neznamená to, že by si Facebook a jemu podobní měli dovolit úplně všechno.
Yarkoni ale na závěr své obhajoby Facebooku vyzývá čtenáře, aby jako hromosvod své naštvanosti na praktiky sociálních sítí nepoužívali tuhle konkrétní studii, protože jsou vedle.
Chcete-li bojovat s nedůvěrou vůči Facebooku, navštivte facebookový profil OSLA, zvláště pokud jste to ještě neučinili. Zaručujeme se, že manipulujeme emocemi návštěvníků zcela nepokrytě, bezohledně a s nevídanou intenzitou. Zatím ještě nikdo neodešel nepoznamenán.
Facebook"s Manipulation Study. Kredit: FOX10 News.
Literatura
NewScientist 30. 6. 2014, PNAS 111: 8788-8790 (online 2. 6. 2014).
Diskuze:
