Nedávno vody české vědy rozvířil spor v Grantové agentuře ČR. Její šéf Petr Matějů odstoupil pod tlakem veřejnosti, když se zjistilo, že nerespektoval stanovisko odborných komisí a přihrál granty za desítky milionů svým kolegům. Aby vše působilo ještě více podezřele, klíčový posudek v celé aféře je navíc tajný. Novináři ČT celou aféru komentovali: „Zdá se, že když jde o miliony, vládne i ve světě vzdělanců metoda ostrých loktů a surových kopanců.“
Jak je možné, že se ve vědě dějí takové věci? Americký president Eisenhower tyto problémy předpovídal už v roce 1961, když opouštěl svůj úřad:
„Osamocený vynálezce bádající ve svém domku byl dnes zastíněn týmy vědců ve velkých laboratořích. Také svobodná universita, odedávna zřídlo svobodného myšlení a vědeckých objevů, prodělala revoluci. Místo touhy po poznání se dnes motivací vědců staly spíše vládní dotace. Zčásti za to mohou rostoucí náklady. Tam kde dříve stačila tabule a křída, tam dnes stojí stovky elektronických počítačů. Může se stát, že se z vědců tohoto národa stanou pouzí státní úředníci, kteří se starají jen o peníze a pracují na přidělených projektech. Tuto hrozbu bychom měli brát velmi vážně. Jakkoli si vážíme vědeckého výzkumu, měli bychom se mít na pozoru i před opačným nebezpečím. Aby se politika nestala zajatcem vědecko-technologické elity.“
Eisenhowerova jasnozřivá slova se beze zbytku naplnila. Například v energetice dnes politici přijímají nákladná opatření na snižování emisí skleníkových plynů. A to jen na základě rad najatých „dvorních astrologů“, jejichž klimatologické modely viní tento plyn z globálního oteplování. Jde přitom o ty samé děravé modely, které neumí vysvětlit 17 let dlouhou „pauzu“ v oteplování. Nestala se energetika tak trochu zajatcem klimatologů?
Propojení vědy a politiky navíc nutí vědce, aby publikovali, i když nemají, co říci. Kdysi dávno, když se vědec chtěl podělit s kolegy o svůj objev, poslal jim dopis. Dnes vědci píší články proto, že když nebudou mít dostatečně velký počet publikací, mohou přijít o teplé místečko ve státních službách. Publish or perish.
Kvalitu publikací by sice měl zajišťovat systém externí peer-review, který se rozmohl po druhé světové válce. Než je článek otištěn, redakce ho zašle k posouzení kolegům z oboru (tzv. peers). To ale kvalitu vlastně nezajišťuje. Kdo asi dělá recenze třeba v peer-reviewed časopisech o alternativní medicíně? Další cvoci, kteří věří v magii. Viz Journal of Parapsychology.
Někdy článek sice projde peer-review, ale recenzent si ho jen povrchně prolistuje. Například klimatolog Keith Briffa 9 let tajil, že jeho výzkum oteplování na sibiřském Jamalu je založen na měřeních z jediného stromu. Redakce po něm podklady nepožadovaly, ačkoli se ta data používala na obhajobu kontroverzního „hokejkového grafu“ (McIntyre 2009).
Recenzní řízení drhne i na vědeckých konferencích. Ty jsou schopné přijmout i nesmyslný článek sestavený počítačem z náhodných slov. Prokázal to počítačový inženýr Cyril Labbé se svým softwarem SCIgen (2005). Od té doby museli vydavatelé jako Springer stáhnout přes 120 článků, když se zjistilo, že šlo o nesmysly vytvořené tímto programem.
Do tisku se dokonce dostávají i články založené na výmyslech. V roce 2012 studie F.C. Fanga spočítala, že v medicíně od roku 1975 procento článků stažených z tisku kvůli podvodu stouplo 10 krát. Celých 67,4 % stažených článků bylo staženo, protože autoři porušili kodex etického chování vědce. Důvodem byl podvod či podezření z podvodu (43,4 %). Duplicitní publikování (14,2 %). Plagiát (9,8 %). Přitom asi 30 % stažených článků není označeno jako stažené a čtenáři je dále pokládají za platné (Steen 2011).
Protože si vědci potřebují udělat čárku, publikují se i výzkumy zhola zbytečné. Těm nejabsurdnějším jsou každý rok udíleny IgNobelovy ceny . Vědci například „objevili“, že psí blechy vyskočí výše než blechy kočičí. Objevili metodu, jak extrahovat vanilkovou příchuť z kravského hnoje. Nebo zkoumali korelaci mezi počtem sebevražd a country hudbou v rádiu. Australští klimatologové zase založili celý ústav na výzkum krkání a prdění dobytka (National Centre for Rural Greenhouse Gas Research). Kdo za to vědce platí?
Aby měli vědci kde publikovat, existuje dnes na světě kolem 28 000 vědeckých recenzovaných časopisů. Spoustu z nich nikdo nečte a ani žádné čtenáře nepotřebují. Autoři totiž nedostávají honoráře, naopak musejí zaplatit za to, že jim jejich článek je otištěn! Každý rok vyjde kolem 1,8 milionu článků. Tuny popsaného papíru jdou z tisku rovnou do šrotu. „Až 50 % publikovaných článků nikdy nečte nikdo, kromě autora, recenzentů a redaktorů daného časopisu“ (Meho 2007).
Jiní autoři odhadují, že jen 45 procent recenzovaných článků někdo během prvních pěti let cituje. A jen 20 % lidí, kteří citují nějaký článek, ho doopravdy četlo. Většinou jen citují citaci citace z druhé ruky, aniž by si ověřili, zda je to pravda. Bylo to zjištěno podle kopírování překlepů u velmi známých článků (Simkin a Roychowdhury 2003).
Jak odlišit, které články a časopisy opravdu někdo čte? Pomáhají ukazatele jako impakt faktor či Hirschův index. Ani to ale není samospasitelné. Jako citace se totiž počítají i negativní citace (které daný článek zpochybňují) a autocitace (autor cituje sám sebe). Navíc v řadě oborů existují „kliky“ kamarádů, kteří si vzájemně recenzují články a jeden druhého citují. Například Wegmanova zpráva popsala tzv. „hokejový tým“ v klimatologii.
Držitel Nobelovy ceny biolog Randy Schekman se proto rozhodl, že bude publikovat na internetu a s prestižními žurnály končí. „Všichni víme, jak honba za ziskem pokřivila bankovnictví. Mí kolegové se také honí za ziskem, ne v podobě peněz, ale v podobě prestiže spojené s publikováním v prestižních žurnálech… Tyto časopisy si pěstují svou značku tvrdě, často se spíše starají o prodej předplatného než o podporu důležitého výzkumu… Článek může být hojně citovaný, protože je to dobrá věda, ale také proto, že je senzační, provokativní nebo mylný. Redaktoři luxusních žurnálů to vědí. Aby si zvýšili impakt faktor, přijímají články, které vyvolají poprask, protože se věnují sexy tématům nebo přinášejí radikální tvrzení.“
Díky této honbě za senzacemi v klimatologii prestižní žurnály publikují jeden hoax za druhým, který je v zápětí vyvrácen. Například fáma, že prý se zpomaluje Golfský proud (Bryden a kol. 2005), hoax, že vyhynulo 40 % planktonu (Boyce a kol. 2010), že vymírají lední medvědi (Monnet 2006), že se náhle uvolní metan z permafrostu (Whiteman 2013) a spousty dalších fám. V klimatologii se ale retrakce nedělají a jde-li o alarmistický text, ani redaktoři se neomluví a neodstoupí. Protože přiznat chybu, to by prý byla voda na mlýn „popíračů“.
Vědci musejí svůj výzkum umět „prodat“, aby dostali granty od sponzorů. Proto stěží najdete článek, který by končil závěrem, že daný problém dále zkoumat netřeba. Reklama má přednost před přesností. Badatelé leckdy přehánějí, aby upoutali pozornost, protože za senzační články dostanou více citací.
John P. A. Ioannidis ve studii „Why Most Published Research Findings Are False“ vysvětluje, proč je většina publikovaného výzkumu v medicíně mylná. Závěry výzkumu se vydávají za spolehlivé, i když jsou založené na pouhé hrstce případů. Aby mohli publikovat úhledně znějící závěry, vyhýbají se autoři problémovým otázkám. Není divu, že je každou chvíli nějaký „objev“ vyvrácen novým výzkumem.
„Představte si, že pět různých výzkumných týmů testuje jistou teorii. Čtyři týmy správně poznají, že idea byla omyl. Jedna méně opatrná skupina nesprávně tvrdí, že teorie funguje. Ať už jde o chybu, náhodu či vychytralý výběr dat. Hádejte čí výsledky váš lékař bude číst v časopise a co uslyšíte ve večerních zprávách?“ (Freedman 2010)
V klimatologii se dokonce někteří domnívají, že lhát je eticky správné. Čínští vědci Fuhai Hong a Xiaojian Zhao v článku „Information Manipulation and Climate Agreements“ bez uzardění tvrdí, že lhaní je v klimatologii správné. „Zjistili jsme, že manipulace s informacemi má užitečnou hodnotu, protože ex post přiměje více zemí, aby se zapojily do mezinárodní úmluvy o ochraně přírody, což posléze zlepší život na této planetě.“
LITERATURA
Bauerlein, Mark et al. We must stop the avalanche of low-quality research. 13.6.2010. The Chronicle of Higher Education. http://chronicle.com/article/We-Must-Stop-the-Avalanche-of/65890/
Eisenhower"s Farewell Address to the Nation. 17.1.1961. http://mcadams.posc.mu.edu/ike.htm
Eveleth, Rose. Academics Write Papers Arguing Over How Many People Read (And Cite) Their Papers. Smithsonian. 25.3.2014. http://www.smithsonianmag.com/smart-news/half-academic-studies-are-never-read-more-three-people-180950222/?no-ist
Fang, F. C. et al. Misconduct accounts for the majority of retracted scientific publications. PNAS, Vol. 110, No 3, Jan 2013 [cit 25.2.2014]. Dostupné na: http://www.pnas.org/content/early/2012/09/27/1212247109.full.pdf+html
Freedman, D.H. Lies, Damned Lies and Medical Science. The Atlantic [online] 4.10. 2010 [cit 25.2.2014] Dostupné na: http://www.theatlantic.com/magazine/archive/2010/11/lies-damned-lies-and-medical-science/308269/
Fuhai Hong a Xiaojian Zhao. Information Manipulation and Climate Agreements. American Journal of Agricultural Economics. Únor 20014 http://ajae.oxfordjournals.org/content/early/2014/02/24/ajae.aau001.abstract
Grantová agentura přihrává miliony kamarádům, volají akademici. Ceskatelevize.cz 14.5.2014 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/272870-grantova-agentura-prihrava-miliony-kamaradum-volaji-akademici/
Ioannidis, John P. A. Why Most Published Research Findings Are False. PLoS Med, Vol 2, No 8, 30.8.2005.
Luzer, Daniel. No one really reads academic papers. Washington Monthly. 19.2.2013.
What Are Stem Grants and How Can a Student Or Teacher Get Them?
https://gradesfixer.com/blog/stem-grants-and-scholarship/
McIntyre, Steve. The most influential tree in the world. Climateaudit.org [online] 30.9.2009 [cit 14.2.2014]. Dostupné na: http://climateaudit.org/2009/09/30/yamal-the-forest-and-the-trees/
Meho, Lockman I. The rise and rise of citation analysis. Physics World, January 2007. http://ils.indiana.edu/media/paper/PWJan07meho.pdf
Regalado, Antonio. In Climate Debate the Hockey Stick Leads to a Face-Off. Wall Street Journal [online] 14.2.2005 [cit 2.2.2005] Dostupné na: http://online.wsj.com/news/articles/SB110834031507653590
Sheckman, Randy. How journals like Nature, Cell and Science are damaging science. Guardian 9.12.2013 http://www.theguardian.com/commentisfree/2013/dec/09/how-journals-nature-science-cell-damage-science
Simkin, M. V. a V. P. Roychowdhury. Read Before You Cite! Complex Systems, 14 (2003) 269–274 http://www.complex-systems.com/pdf/14-3-5.pdf
Steen, R. Grant. Retractions in the medical literature: how many patients are put at risk by flawed research? Journal of Medical Ethics, Vol 37, No 11, November 2011 [cit 25.2.2014]. Dostupné na: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/21586404
Tipler, Frank J. Refereed Journals: Do They Insure Quality or Enforce Orthodoxy? ISCID 2003. http://www.iscid.org/papers/Tipler_PeerReview_070103.pdf
Van Noorden, Richard. Publishers withdraw more than 120 gibberish papers. Nature 24.2.2014. http://www.nature.com/news/publishers-withdraw-more-than-120-gibberish-papers-1.14763
Wegman, Edward J. et al. Ad Hoc Committee Report on the Hockey Stick Global Climate Reconstruction, 2006. [cit 2.2.2014] Dostupné na: http://scienceandpublicpolicy.org/reprint/ad_hoc_report.html
Poznámka
Ne vše v článku je i stanoviskem redakce. Většině uvedených argumentů ale lze těžko co vytknout a proto jsou hodny publicity, diskuse a našeho zamyšlení nad vývojem ve vědě.
Na této záležitosti je zarážející ještě jedna věc. Nezájem a rezignace těch, kteří problematice rozumějí a měli by se celou vahou svých osobností postavit proti zkoumání nesmyslů z veřejných peněz, což se nekoná. Zatímco si daňoví poplatníci utahují opasky, Evropský parlament rozdává vědcům peníze i na takové věci, jakými je například zkoumání účinků homeopatie na zvířatech. Jen v loňském roce se na toto čarodějnictví u zvířat, vyhodilo komínem půl milionu eur. Jak je vůbec možné, že v 21. století používání veřejných zdrojů na výzkum, jehož podstata je víra, že ředění 10 na 30tou může být účinné, není trestné? Proč tak hrubě selhává samokontrola ve vědecké komunitě?
Od 400 lékařských postupů uplatňovaných v praxi by se mělo upustit, neúčinkují
Autor: Josef Pazdera (13.06.2019)
Diskuze:
Impaktová hodnota Impaktů
Karel Štolc,2014-07-10 18:49:25
Impaktový faktor = ideální způsob pro hodnocení vědy neschopnými byrokraty sedících na penězích pro vědu jako žába na prameni, byrokraty neschopnými alokovat smysluplně finanční prostředky. Je jim lhostejné nakolik věda plní svou funkci produkovat kvalitní informace - stačí sčot a je vše jasné. A faktem je, že existuje řada výzkumných laboratoří a vědeckých institucí (soukromé sféry především), kde je přímo zakázáno publikovat skutečně významné informace a objevy, protože se jedná o konkurenční zvýhodnění konkurenta, kterému takové výsledky šetří náklady na vlastní výzkum. Publikuje se pouze tehdy, až jsou výsledky bádání zajištěny licenčně, tedy smnohaletým zpožděním (viz farmacie a pod.). V řadě publikací chybí klíčové informace umožňující na bádání navázat nebo experimenty opakovat. V Bruselu při jednání SCARu mi na námitku, že impakt faktor je přežitek a zavádějící způsob evaluace vědy, bylo namítnuto, že je to sice fakt, ale jak jinak lze vědu měřit. A to je opět ten starý byrokratický problém měřítka.
Nehodnověrnost impakt faktoru nespočívá také v pochybném stanovení impaktové hodnoty jednotlivých publikačních medií, ale i v přístupu jednotlivých oborů k těm nejvíce hodnoceným. Karikaturou hodnoty impaktu je případ z Brazílie, kde unuděný vědec napsal do Nature fantasmagorický článek o tom, jak Darwin vstal z mrtvých a navštívil New York. Popsal v něm fantasii jeho střetu se současnou společností(nedopadl nejlépe). Nature tuto legraci pro pobavení čtenářů otiskl(lze ten článek dojhledat). Jenže autor tím pádem získal největší impaktový faktor ze všech svých kolegů v ústavu, kteří ho za to mohli sežrat. Ostatně dnes vědci tráví více času sepisováním grantů a zpráv za ty granty a článků pro získání impaktů, žebráním o peníze a leštěním klik nežli skutečným bádáním. Proto se tak rozmohlo ve vědě hochštaplerství. Myslím, že dnes by Heyrovský nedostal jediný grant. KJStolc
Paní Jana Möllerová
František Řeřicha,2014-06-29 11:51:20
Paní Jano, mě ještě víc než "body" vadí, že jsou ústavy, ( v ČR ), které "dokáží" vyprodukovat víc slov ( slov o grantech , o citacích, o preszentacích kde byli jejich adepti, kam pojedou příště, o plánech co budou zkoumat, případně kecy o tom co případně prozkoumali, či budou zkoumat, jaké kontakty ve světě navázali, které university s nimi spolupracijí a tabulky čerpání peněz a ...a... no prostě umí napsat 2x víc komerčních slov , balastů, sebepochvalných článků, než vlastní vědecké práce. Kterou dokonce marně sháníte na iternetu, aby jste si výsledky (vědecké, opravdu vědecké) přečetli, jsou "nedostupné".
výuka
Jana Möllerová,2014-06-28 07:56:49
Mně nejvíc vadí to, že už nezáleží na univerzitě tolik na kvalitě výuky jako na počtu bodů.
nikto vam nebrani
Martin Styblo2,2014-06-27 22:32:42
spravit vyskum, zistit ako to je a dokazat to. Neexistencia sa nedokazuje, dokazuje sa existencia. Chvalabohu.
DO tej doby su to proste rozpravky, nicim nedolozene. Ani len funkcnost nad ramec placebo efektu sa nezistila. Nic, nula, zero, nada, niente.
Údaje pro homeopatii
Bohumír Tichánek,2014-06-26 20:02:54
„například zkoumání účinků homeopatie --- Jen v loňském roce se na toto čarodějnictví u zvířat, --- podstata je víra, že ředění 10 na 30tou může být účinné,“
Kdyby bylo všechno jednoduché, chodilo by se ...
Jestliže fyzika seriozně již desítky let pracuje s výpočty, v nichž využívá vícerozměrné prostory, pak nelze vyloučit, že ony potřebné informace k funkci homeopatie přece existují. A to v oněch mnoha dalších geometrických rozměrech. Existují-li ony rozměry, pak nevyloučíme, že jsou i naplněné.
K té homeopatii
Jan Šimůnek,2014-06-26 10:35:57
Problém vidím v tom, že mnohdy "klasická" či "konzervativní" léčba dosahuje horších výsledků, než jsou ty, kterých homeopatie (a jiné alternativní směry) dosahují údajně pomocí placeba. Kdyby byla pravda, že jsou tyto účinky jen placebo, pak by klasické postupy musely dosahovat úspěšnosti půacebo + reálný účinek. A to v řadě konkrétních případů nedosahují.
K tomu hodnocení
Jan Šimůnek,2014-06-26 10:32:24
Faktem je, že impact factor už dávno není známkou nějaké kvality, ale že je přidělován na základě politických a ekonomických zájmů.
Např. časopisu Československá hygiena byl IF odebrán z ryze politických důvodů, když v něm vyšel článek, pozitivně hodnotící vymýcení řady infekčních chorob v zemích socialistického bloku pomocí očkování (vše doloženo patřičnými statistikami atd.)
Některé vědecké časopisy se zase setkávají s hláškou "nedáme vám impact factor, dokud budete vydáváni odbornou společností, a ne nějakým velkým nakladatelstvím".
Asi optimální strategií vědy jako takové by bylo tlačit negramotné a pologramotné úředníky k tomu, aby takové věci jako IF ignorovali a nestavěli na nich hodnocení pracovníků nebo celých pracovišť.
Zajímavá myšlenka
Mojmír Taraba,2014-06-26 01:56:34
Pan Sobotka tu napsal o chování vědců něco velmi logického. Zcela s ním souhlasím a mluví mi z duše. Dovolím si ho tu ocitovat.
„Politici a jejich volici planuji a stanovuji priority, co se do peti let vybada. Tak proc ty penize nezvenout a nenapsat par nesmyslu, co nebude nikdo cist. Indikatory se tim splni.“
Jenže mi pak začalo vrtat hlavou, vždyť já jsem také volič a úkoloval jsem svého politika Bělobrádka, aby se zasadil o věci, které považuji pro nás všechny za důležitější, než třeba řešit zda na sněhu lišky mají větší úspěšnost svého skoku na kořist v případě, že skáčou v určitém směru magnetického pole. Jsem ochoten dávat a dávám daně, ale nějak jste mi nasadil brouka do hlavy, pane Sobotoko. Mluvíte velmi zasvěceně o věcech, takže předpokládám, že jste také z nějakého výzkumáku. Jste-li vědec, také zvedáte ty peníze a pak napíšete pár nesmyslů, které nebude nikdo číst a plníte tak indikátory? Proč se na to ptám? Protože kdybyste to tak dělal, pak by stát opravdu nic nevlastnil neřídil a nemohl stanovovat priority a byl by tu vlastně jen na zajišťování výběru daní. Pokud jste státní zaměstnanec se snahou plnit priority, potom by zase měl pravdu spíš autor článku, že stát vlastní výzkum. Teď je to ekonomicky mám docela strach se Vás zeptat přímo - Máte dost prostředků na Váš výzkum a nebo jste také nucen zvedat „ty peníze a pak napsat pár nesmyslů“?
Roman Sobotka,2014-06-26 09:37:38
Bylo by ode me dost pokrytecke neco kritizovat a zaroven to delat. Nastesti se nam (zatim) dari sehnat penize na vyzkum bez nejakych kompromisu, nemusim generovat pseudoclanky a podavat uzite vzory.. Ale co ja vim, az budu pred volbou rozpustit laborku a poslat lidi na pracovni urad, nebo prihodit do prihlasky magicka slovicka (aplikovatelnost,biofuels,udrzitelni rozvoj, obnovitelne zdroje, zmena klimatu... atd). A pak plnit indikatory.. U nas to jeste neni tak vyhrocene, ale treba v Nemecku uz si bez podobnych formulek pomalu ani neskrtnete.
Zdravím
Matěj Banarovic,2014-06-25 23:53:48
Milý osle, občas si čtu diskuse pod články, a tak si taky kladu otázku, proč se nejvíc rozčilují ti, od nichž jsem tu za těch pět let, co sem chodím tady nečetl žádný článek. Takže ty jejich rady, co máte psát a jak to máte psát, aby to náhodou nevyznělo tak či onak,... berte s rezervou. Moje maminka mi vždycky říkala: Nekritizuj, dokud nejsi lepší. A protože zcela jistě nejsem lepší, ani než ti co tu kritizují, už nekritizuju a mlčím, protože také nedovedu sem napsat článek. Včera jsem četl že divadlo ještě žije, před časem zase, že věda ještě žije, dovolím si parafrázovat, osle díky že taky ještě žiješ a nenech se znechutit.
Navrhoval bych
Míla Valter,2014-06-26 00:07:44
Také nedovedu napsat článek, ale napadlo mne. Jestli by nebylo dobré, kdyby tady zvlášť nespokojení neměli napsat co dělají, protože by z toho bylo jasnější, jestli třeba zrovna nejsou financováni z grantů, které strašením změnou klimatu argumentují a na základě toho chtějí od společnosti peníze. Myslím, že by nám laikům to tpomohlo v orientaci a že by to vlastně i bylo tak nějak čestnější.
Zřejmě na tom něco bude
Tomáš Kontár,2014-06-25 19:20:32
Vloni na podzim jsem se poměrně intenzivně účastnil týdne vědy pro veřejnost a stále jsem měl pocit že mi něco uniká.Jako kdyby byli akademici nějak domluveni kam lze laika ještě pustit a kam už ne.Na konkrétní dotazy jsem dostával pouze nekonkrétní informace vše se tak nějak táhlo a cosi tam smrdělo.Po přečtení tohoto článku mi to do sebe nějak zapadlo i když tam možná není zřejmá přímá souvislost tak jsem si konečně pojmenoval dříve tušené.Jestli takovéto akce nejsou pořádány pouze za účelem čerpání grantu a prokazatelným množstvím statistických údajů.Informační hodnota pro mne byla nevalná.Pokud zde otravuji s dlouho známou pravdou omlouvám se za svoji tupost a pokud se mýlím nechť mi informovanější hlavy prominou.
Ach jo, zase anti-oteplovací agitka :-/
Ondřej Lenz,2014-06-25 19:02:12
To, co ze začátku vypadá jako zajímavé zamyšlení se nad stavem současné vědy a ukázání, jak (taky) může věda "fungovat" se brzy mění v anti-oteplovací agitku. Bohužel, naprosto zcestnou a způsoby, jakými to autor dělá, jsou naprosto stejné (ne-li horší) než ty, které v článku kritizuje.
a) .."v klimatologii prestižní žurnály publikují jeden hoax za druhým"... (přiklad Golfský proud, vyhynutí planktonu)
- tvrzení, že jsou to hoaxy je NESMYSL. Chápu autora, že se výsledky studie ("A") neztotožňují s jeho pohledem na svět. To je v pořádku. Nicméně to, že existuje studie, která tvrdí opak ("B") ještě neznamená, že "A" je špatně nebo dokonce hoax! Je to výsledek jedné studie. Druhá tvrdí opak. Jak rozlišíte, která z nich odpovídá realitě? Podle svého pohledu na svět? Co když je špatná studie "B"?
- i když se nakonec prokáže, že např. "B" neodpovídá realitě neznamená to, že studie "A" byla špatná a musí být stažena! Věda se vyvíjí a zkoumá věci postupně, metody se vylepšují, a jsou dokonce rozdíly mezi metodami!!!
- např. v případě Golfského proudu - je řada studií tvrdící "A", a další řada, co tvrdí "B". Každá má jinou metodiku a DODNES NIKDO NEVYVRÁTIL žádnou z nich! Naopak v RECENTNÍCH článcích je explicitně napsáno, že existují 2 metody, a každá dává jiný výsledek. Většinou se uzavírá tím, že "je nutný další výzkum".
- podobně je to v dalším textu
b) poslední odstavec naprosto ZCESTNĚ interpretuje závěry studie. Naznačuje, že sami klimatologové tvrdí, že "lhaní v klimatologii je správné". Autor studii asi nečetl:
- autoři jsou ekonomové, nikoliv klimatologové
- zabývají se informacemi šířenými v médiích a eko-organizacích (např. IPCC), tedy NIKOLIV KLIMATOLOGICKÝMI STUDIEMI
- tvrdí, že to jsou média a tyto eko-organizace, kdo výsledky vědeckých studií NADSAZUJE
- netvrdí, že je to "správné", počítají vliv "přehánění" médií na "zvýšení angažovanosti" (např. eko-opatření, atd.)
- NEPODPORUJÍ toto přehánění, jen zkoumají, jaký má vliv
- zjišťují, že krátkodobý efekt "přehánění" (závěrů věd. studií) je "zvýšení angažovanosti" (např. států), ale z dlouhodobého hlediska to vede ke "zvýšené skepsi"
Závěr o informační hodnotě článku si udělejte sami. Hezkou diskusi :)
Pane Lenz
Vitezslav Kremlik,2014-06-25 20:37:02
Priklady hoaxu v clanku jsou dobre podlozene, i kdyz vy je neznate. Napriklad autor teze o zpomalovani Golfskeho proudu mel v nazvu puvodne otaznik, jako ze to neni jiste. Ale redakce ho dotlacila, aby otaznik smazal. Aby to znelo vice durazne a lepe se to prodavalo. Problem je v tom, ze namerena zmena byla mensi nez nejistota mereni. Dalsi studie zpomaleni nepotvrdily. Viz Petr Chylek. Uncertainty over weakening circulation. http://cires.colorado.edu/science/groups/pielke/classes/atoc7500/BrydenErrorMOC.pdf
pro V.Kremlíka
Stanislav Kaštánek,2014-06-26 00:50:01
Zprávu o slábnutí Golfského proudu, která se nepotvrdila, budeme považovat za hoax, tedy záměrnou klamnou zprávu.
Stejně tak jsou nepotvrzená sdělení typu- Slunce řídí klima, vliv člověka je zanedbatelný. Přitom od 80.let vliv slunce slábne, vliv člověka stoupá a teplota stoupá (http://www.meteocentrum.cz/images/zmeny-klimatu/slunce-teplota.png). Nebo sdělení, že ochlazení světa vlivem supervulkánu Pinatubo 1991 způsobilo jakýmsi posunutím to, že se u nás neotepluje posledních 15 let.
Hoaxy jsou pak i zprávy a statistické rozbory rozdělování EU dotací, kde mizí miliardy. Pokud někde ve vědě mizí budoucí peníze a zisky, tak v tom, že přes granty se realizuje jeden z pěti výborných projektů ( píše jako obvykle dobře Reflex) a zbytek je vyplýtvaná energie bez podpory a přístrojů nerealizovatelná.
Prostě žijeme v hoax světě a šiřte to dál jako poplašnou zprávu, čili hoax.
Dotaz na pana Lenze
Vítek Hadraba,2014-06-26 10:57:49
Pane Lenzi, nevím co děláte a odkud jste, ale možná znáte pana Sobotku. Nemyslím toho ve vládě, který říká, že to je v Německu lepší. Myslím toho zde diskutujícího, co říká, že jsou na tom vědci v Německu hůře než u nás, že musí prihazovat do přihlášek o granty magická slovíčka (aplikovatelnost,biofuels,udrzitelni rozvoj, obnovitelne zdroje, zmena klimatu), protože jinak si ani neškrtnou. Je to podle pana Sobotky nemorální, ale logické, protože proč nesebrat peníze, které jim politici přihrají na řešení priorit a pak jim napsat pár nesmyslů, aby se vlk nažral a vědci dostali výplatu. Je to sice smutné zjištění, ale naštěstí se to, podle pana Sobotky, nás nejspíš netýká. Jenže jeden případ nemusí mít v sobě moc vypovídací hodnoty. Vy jste také velmi vzdělaný člověk a asi také z vědecké branže. Nějak mi nejde do hlavy, že představitelé naší vědy si stěžují, že jde na výzkum málo peněz, zajímalo by mne, jestli také patříte mezi ty šťastlivce, jako pan Sobotka, a nemusíte se chovat jako vědci ve jmenovaném Německu, tudíž nemorálně. I když si tady z toho někdo dělal legraci, bylo by dobré slyšet, že alespoň vědci jsou u nás na tom lépe. To myslím bez ironie, opravdu.
František Řeřicha,2014-06-25 18:12:57
ad 01, citace :" Grantová agentura přihrává miliony ( desítky milionů ) kamarádům, volají akademici. Ceskatelevize.cz 14.5.2014 http://www.ceskatelevize.cz/ct24/domaci/272870-grantova-agentura-prihrava-miliony-kamaradum-volaji-akademici/ "
Všimnul jsem si toho už před mnoha lety, a nejsem akademik.
Pane Sobotka
Vitezslav Kremlik,2014-06-25 16:08:24
Proc asi maji porebu vedce nejak "znamkovat"? Protoze stat vedu a university dnes plati a de fakto vlastni. To pred druhou svetovou valkou nebylo. Svym zpusobem doslo k jakemusi "znarodneni" vedy a to i v USA.
Roman Sobotka,2014-06-25 22:56:31
Ve Velke Britanii se jeste v 90 letech temer zadna, statem rizena evaluace vedcu, nekonala. K profesure na top universite (vcetne statnich universit jako je Imperial College) 'stacil' respekt vedeckou obci a misto si kazdy obhajoval svou reputaci. V danem oboru kazdy vedel kdo je dobry, a to ostatne stale plati.
Fugovalo to, ale dnes uz i v UK scitaji impakty a jsou pod tlakem horentne publikovat. Bez internetu podobna praxe nebyla mozna a bez internetu ani nakonec nebylo mozne provozovat ty hromady balastnich zurnalu. Urednici dostali moznost scitat cisilka..
Ze by urcite staty vlastnily, nebo znarodily vedu, jsou bulvarni zkratky. Spickova Veda se provozovala na statnich ustavech a universitach dlouho pred valkou, zatimco dnes jsou privatni prostredky v medicinskem vyzkumu, nebo v energetice obrovske. Co se zmenilo, jsou objemy penez, ktere jdou z dani na vedu ve forme grantu, prime podpory a investic. A cast z nich se vyleva do kanalu. Politici a jejich volici planuji a stanovuji priority, co se do peti let vybada. Tak proc ty penize nezvenout a nenapsat par nesmyslu, co nebude nikdo cist. Indikatory se tim splni.
Užitečný výzkum
Pavel Krajtl,2014-06-25 15:31:22
homeopatika na zvířatech...
Výzkum nám sice nic neřekne o účincích homeopatik, ale hodně nám řekne o vztahu např ošetřovatel/dojnice a vlivu placeboefektu u člověka (důvěra, že podává dobytčeti účinný lék) a přenos tohoto fenoménu na psychiku dobytka a povzbuzení samouzdravných procesů jeho organismu.
zajimave tema
Roman Sobotka,2014-06-25 14:15:35
ale autor bohuzel jen tak klouze po povrchu. Duvodem k textu je zjevne filipika proti klima-alarmistum a klimatologie je v techto casech prilis zpolitizovany obor. Dle meho nazoru produkce odpadu nesouvisi s pozici vedce jako statniho zamestnance (proc by mela?), ale primarne se zoufalou potrebou statnich uredniku ( universit, ustavu..) vedce hodnotit. Cim jednoduseji, tim lepe. A nejjednodussi je pocitat publikace, coz se prakticky deje. Impakt faktory, citace atd jsou jen vylepsenin (a cim dal vice parodii), kteremu se trh s zurnaly prispusobuje. Vedu to neohrozuje, kvalitni vedci odpad neprodukuji, ale cela ta masinerii udrzuje ve vede hafo lidi, jejichz absence by byla spise prinosem. A stoji to zbytecne penize, zatezuje recenzenty atd.
BTW, Schekman zalozil svuj eLife jako _prestizni_ zurnal, jeho argumentace kolem luxusnich zurnalu (Nature/Science/Cell) je na cely clanek na Oslu. Ne vse tak cernobile, ale rozhodne mu fandim.
Nepopírám fungování
Jaroslav Mrázek,2014-06-25 12:25:46
http://www.moje-kocka.cz/zdravi-a-nemoci/homeopatie-u-kocek-350.html
Jen mi stále chybí to PROČ to funguje. Narvat na problém kvantovou fyziku asi nepomůže. Nicméně jsou proutkaři, co vždy najdou vodu ... léčitelé ala bába radnická, páter Ferda a podobně, co se asi nedá úplně vysvětlit pozorovacím talentem a srovnáváním se vzorem zdravého člověka. Neochotně přiznávám, že existují i články na protiproud.cz, což vůbec nebude záruka 100% nestrannosti, nicméně....
Homeopatie a psychosomatické nemoci...
Jaroslav Mrázek,2014-06-25 11:02:19
Věř a víra tvá tě uzdraví : Ne náhodou se také jedním z výzkumů podařili prokázat, že polovina pacientů s PLACEBEM měla stejně dobré výsledky, jako ti s lékem. Lze to brát i z "druhé" strany - když dokáže placobo vyléčit, proč platit farmaceutickým koncernům miliardy za rádoby léky... viz příklady fungujícího : jedlá soda s medem, nebo javorovým syrupem, jablečný ocet,šťáva z citronu, červená řepa a další "neprůmyslové" a na nejhorší nemoci fungující téměř zadarmo léky....
Poznámka
Josef Pazdera,2014-06-25 11:32:45
Poznámka pod článkem a vynaložených půl milionu eur z peněz daňových poplatníků se týká homeopatie u zvířat. Víra, jak píšete, může uzdravovat, ale je otázka, zda krávy mají víru?
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
