Kvanta nebo relativita? To nejzajímavější z fyziky se dneska děje na frontové linii mezi dvěma velice užitečnými a stále naprosto nesmiřitelnými způsoby vidění světa –
kvantovou mechanikou a obecnou relativitou. Je to neobyčejně zvláštní válka, snad nikdo si totiž nepřeje, aby jedna ze stran konfliktu přesvědčivě zvítězila. Dva základní myšlenkové rámce dnešní fyziky se střetávají za sršení mračen hypotéz v nepředstavitelném nitru černých děr, v šílenství exploze Velkého třesku a kupodivu také v legendárním cestování časem.
Jak známo, obecná relativita krotí hvězdy a galaxie na ohromných měřítcích, před nimiž naše fantazie bledne. Stejně tak ovšem bledne nad jevy extrémními v opačném směru, ve světě molekul, atomů a elementárních částic, s nimiž pracuje kvantová mechanika. Podle Tima Ralpha z Queenslandské univerzity a jeho kolegů se problematika cestování časem motá právě kolem třecí plochy relativity a kvantové mechaniky, což ji činí obtížně uchopitelnou a zároveň ještě více vzrušující.
Po tolika letech to zní stále jako science fiction, ale Einsteinovy rovnice v jistém úhlu pohledu nevylučují cesty časem. Jen to chce cestovat časoprostorem po uzavřených časupodobných křivkách (CTC, Closed Timelike Curves). Pohyb časoprostorem lze znázornit světočárou (world line) na časoprostorovém diagramu a uzavřená časová křivka je světočára hmotné částice, která se vrací v čase zpět do výchozího bodu. Odborník by dodal, že se to odehrává ve čtyřrozměrné lorentzovské varietě (Lorentzian manifold), ve které lze podle obecné relativity úspěšně modelovat časoprostor.
S uzavřenými časovými křivkami přišel poprvé Kurt Gödel, když v roce 1949 vynalezl řešení rovnic obecné relativity, známé jako Gödelova metrika. Od té doby se objevila i další řešení obsahující uzavřené časové křivky, například Tiplerův válec anebo průchozí červí díra. Byť jen velice teoretická možnost cestování časem od samotného počátku nesmírně dráždí fyziky i filozofy, protože vyvolává na světlo znepokojivé paradoxy. Znáte to, co kdyby jste se vrátili časem a rozmluvili vlastnímu dědečkovi svatbu s babičkou, pokud by jste ho rovnou pro jistotu nesprovodili ze světa?
Tim Ralph je přesvědčen, že cestování časem ve světě kvantové mechaniky dovoluje podobné paradoxy obcházet. Jednoduše řečeno, kvantové vlastnosti částic jsou natolik neurčité, že zbývá prostor na kličkování mezi rozpory a paradoxy cestování časem. Ralph sice přiznává, že jsme ve kvantovém světě zatím nepozorovali chování, které by se lišilo od předpovědí standardní kvantové mechaniky, jedním dechem ale dodává, že jsme to netestovali v prostředí extrémních jevů z hájemství obecné relativity, jako je třeba okolí černé díry.
Aniž by měli k dispozici stroj času, Ralph a spol. se do toho pustili experimentálně. V důmyslném experimentu simulovali cestování časem pomocí jednotlivých fotonů, což ji umožnilo přiblížit se jevům, které by se odehrávaly v souvislosti s uzavřenými časovými křivkami. Jak by se dalo čekat, jde opět o velice vzrušující záležitosti, včetně možnosti narušení Heisenbergova principu neurčitosti, rozbití kvantové kryptografie nebo dokonalé klonování kvantových stavů.
Through the wormhole with Morgan Freeman S01E03 Is time travel possible?. Kredit: MMX Discovery.
Literatura
University of Queensland/ Faculty of Science News 19. 6. 2014, Nature Communications 5: 4145 (online 19. 6. 2014), Wikipedia (Closed tímelike curves, Lorentzian manifold).
Diskuze:
nevíte někdo?
Marek Záboj,2014-06-25 20:22:20
Nevíte někdo jestli existují alternativní reality?
Re: nevíte někdo?
Richard Lukšík,2019-06-24 13:06:07
dle mého názoru alternativní reality existují protožer každý si říkáme co bby bylo kdybi přkladem jsou dvě dvojčata která potvrdila že kdyš se jedana znich řízla druhou začlanastejném místě bolet ruka . dle mého tedy valternatyvní realiti se řízla tadruhá sestra a porto to cítila
Re: nevíte někdo?
Richard Lukšík,2019-06-24 13:06:09
dle mého názoru alternativní reality existují protožer každý si říkáme co bby bylo kdybi přkladem jsou dvě dvojčata která potvrdila že kdyš se jedana znich řízla druhou začlanastejném místě bolet ruka . dle mého tedy valternatyvní realiti se řízla tadruhá sestra a porto to cítila
Pro koho jsou tyto populární články ?
František Řeřicha,2014-06-25 17:23:48
Jak dlouhodobě pozoruji, ať napíší ti světoví vědci cokoliv kreativního do kosmologie, tak v debatách a diskusích jsou všichni laikové proti, mají vždy nějaké námitky. Neměli bychom zakázat vědcům vymýšlet hypotézy, respektive ptákoviny ?, a uveřejňovat tyto ? ... Ne, laiky zakázat nejde..., a vědec ?, proč ten by se namáhal laikům s vysvětlováním jejich naivit ????, za to placení nejsou. !!
Chrudošiví jsou borolové
Jenda Krynický,2014-06-25 15:37:01
Je smažno, lepě svihlí tlové
se batoumají v dálnici,
chrudošiví jsou borolové
na mamné krsy žárnící.
Přesně tolik dává to co plácáte smyslu.
Pane Výmolo nevím jak to říct ještě jednodušeji,
Karel Rabl,2014-06-25 12:23:49
snad pomůže toto 1+1 nejsou 2 ale této hranici se velmi blíží protože ta druhá jednička je jiná napsaná v jiném čase, člověk si tento postup zjednodušil tím že napíše prostě 2 a proto "3+8 nerovná se 11" to určil člověk protože původních "8" z dřívějšího času se změnilo v "8" v jiném čase.
To je jen Vaše hypotéza
Vojtěch Kocián,2014-06-25 13:54:46
a než se jí začnete ohánět jako faktem, měl byste ji dokázat. Jestli to myslíte z fyzikálního hlediska - jako že kilogram dnes může být jiný než kilogram kdysi, tak na tom může něco být, ale je to záležitost fyzikální a matematika s tím nemá co dělat kromě toho, že danou situaci či jev popíše.
Matematicky jsou naprosto správné jak Newtonova tak Einsteinova gravitační teorie, ale ta Einsteinova se více blíží námi pozorované fyzikální realitě. Rozdíl mezi nimi je primárně v tom, že každá z nich vychází z jiných fyzikálních předpokladů.
Matematika je abstrakce. Může to být abstrakce reálných jevů, ale i jevů zcela imaginárních. Popisuje jak chod motoru Vašeho auta tak kouzla v počítačové hře. Pokud pomocí ní popisujete něco konkrétního (ať už reálného nebo abstraktního), už se tomu oboru většinou neříká matematika ale třeba fyzika, kybernetika, ekonomie...
Na závěr jeden fousatý vtip:
Úloha zní - Uvnitř nikdo není, pak dovnitř vešli dva a následně ven vyšli tři. Vysvětlete to.
Biolog: Jde o rozmnožování.
Technik: Je to chyba měření.
Matematik: Teď když tam vejde jeden, tak tam nebude nikdo.
Re:
Vít Výmola,2014-06-25 20:23:00
Tohle je taková kravina, že to už snad nesnese ani diskuze na Oslu.
Pokud se opravdu domníváte, že 1+12, pak jste na stopě největšího průlomu v matematice za posledních deset tisíc let, případně na nejlepší cestě do chocholouškárny. Asi tušíte, co se mi zdá pravděpodobnější.
Pane Víte Výmolo příroda možná zná člověka,
Karel Rabl,2014-06-24 13:44:03
který matematicky popisuje přírodu aby si cestu k ní zjednodušil ale matematika je výmysl člověka nikoliv přírody, ta si žije svým životem.
No, tak nějak,
Dag Bedmen,2014-06-24 10:18:56
k tomu cestování v čase, všichni cestujeme do budoucnosti, ale téměř každý by chtěl mít možnost cestovat zpět do minulosti, že. Zamyslel se však někdo nad tím, jetli je vlastně kam cestovat? Existuje "minulost" fyzicky, nebo jen abstraktně. Není naše pojetí času jen taková berlička pro pochopení trvalé přítomnosti? Nevím, ale překročí li částice rychlost světla, vrátí se do své "minulosti", nikoli do "minulosti" okolního světa. Chtěli bychom cestovat do minulosti vesmíru, asi bychom museli urychlit celý vesmír na nadsvětelnou rychlost a v podstatě obrátit chod "přítomnosti". Neprobíhají děje v mikrosvětě právě na hranici rychlosti světla, a proto jsou kvantována? Nevím, ale je to nějaké podivně jednoduché.
kvantová neurčitost...
Ladislav Truska,2014-06-24 00:52:40
bohužel mně fyzika nikdy moc nešla.., ale napadá mě (čistě selským rozumem), zdali ta kvantová neurčitost nevyplývá právě z neustálého vytváření časových paradoxů částicemi...?
Pro pana Benedeki
František Řeřicha,2014-06-23 16:30:42
Hm...v kostce lze s Vámi souhlasit téměř ve všem. Pokud bych měl cokoliv do „polemiky“ nebylo by toho moc, a nebylo by to v zásadně proti Vašemu komplexnímu názoru, jen,..jen několik osobních věcí, např.: 01- Otázka : kdy už je hypotéza teorií ?, když jí odsouhlasí lidé-fyzikové nebo neexistující pozorování ? ( např. gravitony, červí íra, atd. atd.) 02- říkáte, že matematika není lidským konstruktem a vzápětí říkáte : pokud experiment ( zrcadlo nastavené přírodě ) dává výsledky „neuchopitelné matematikou“ = konstrukt přírody, nikoliv člověka, pak…pak je nutno buď vyměnit přírodu, nebo teorii, nebo vynalést novou matematiku…,anebo rovnou vyměnit pány fyziky (?). 03- Říkáte, že matematika není lidský konstrukt, že „leží“ v přírodě a my-lidé pouze vymýšlíme teorie a ty dáváme na papír prááávě pomocí té matematiky ( co jí opisujeme, čerpáme z přírody ) a…a pokud ta matematika , potažmo experimenty pozorování nesedí s tou matematikou, potažmo s tou teorií co jí vymysleli lidé, né příroda, tak my lidé hledáme pak „nové“ výsledky experimentu...dokud nebudou sedět na tu teorii. Prostě znásilníme experiment tak, aby vyhovoval teorii, potažmo matematice… 04- Říkáte, že Kvantová teorie a Teorie relativity jsou neslučitelné. No, To říká ta příroda ??, nebo experiment ?? nebo matematika ??..anebo my lidi, co jsme si vyextrahovali z přírody tu matematiku ?? - - Dost ironií : myslím, že spojit tyto dvě základní teorie nikdy nepůjde, alespoň matematicky je spojit, protože jedna je lineární a druhá nikoliv. Znásilňování vědy dělá vědec-matematik tak, že vezme křivku, např. parabolu a rozzeká jí na nesmírně malé úsečky, ( rovné, přímé, téměř rovné, téměř přímé ), ty pak sestaví-spojí vedle sebe, a už může prohlásit, že výsledkem je přímka ! ano ? Ne !, ale tak to ti matematikové dělají , tak nelinearitu mění v linearitu…; časoprostorová pěna ve vakuu je lineární, globální gravitační křivost celého vesmíru je nelineární…čím a jak to chcete spojit ?; 05- LHC ..?, mě líto těch peněz není, a spoustu laiků intuitivně chápe a cítí, že obecný výzkum opravdu vede ve svém důsledku k praktickým užitkům. Za 100 let fyziky se „komercionalizoval“ každý objev. - Na závěr : jinak nemám proti vašim názorům žádných námitek, a souhlasím, i s tím, že na zemi je neskutečně mnoho projevů plýtvání „všeho“ tj. penězi, jídlem, materiálními statky ( např. ve válkách ), plýtvání lidskou energií kam oko pohlédne, … plýtvání vším na co člověk sáhne ( pouze zloději-tuneláři, co si ukládají zlato pod zem na Seyselách, ti neplýtvají, ti atomy zlata vrací přírodě )
Stanislav Brabec,2014-06-24 02:40:45
Zkušenost je abstrakcí přírody.
Precizací zkušenosti vytvoříme hypotézu.
Pro ověření hypotézy vymyslíme experiment.
Zdaří-li se experiment, hypotéza se stává teorií.
Teorie zdaleka nemusí správně popisovat svět. Každá vědecká teorie je falzifikovatelná: Pokud jediný dobře provedený experiment v nevyjde v souladu s teorií, teorie je vyvrácena.
Kvantová teorie a obecná relativita jsou neslučitelné, protože dávají rozdílné předpovědi pro experimenty. Pokud dokážeme takový experiment provést, vyvrátíme zcela jistě nejméně jednu z nich.
Matematika sama je abstrakcí. Pokud něco lze provést na na abstraktní úrovni, nemusí to nic znamenat pro fyziku. Naopak však, pokud něco nelze ani na té abstraktní úrovni, nelze to ani v realitě (za předpokladu, že je teorie správná).
Výsledek neuchopitelný matematikou: To je poněkud nejasný termín.
Pokud tím myslíte to, že experiment vyjde v rozporu s matematikou: Nevyjde. Matematika nevytváří předpovědi. Ty vytváři fyzika. Když hrajete kuličky, a pošlete do důlku dvě a jednu kuličku, pak fakt, že v důlku najdete čtyři kuličky, nijak nezpochybňuje to, že 2+1=3. Je na vás zjistit, kde se stala chyba, ale matematika to není.
Pokud myslíte to, že matematika ještě nemá prostředky k vyjádření, tak to se občas stane. Daná oblast fyziky prostě ještě nemá matematickou abstrakci. Na to narazili fyzici jak u teorie relativity (a vznikl tenzorový počet), tak u kvantové teorie (a vznikl hamiltonián).
Ty příklady nesedí
Pavel A1,2014-06-24 18:48:09
Ano, někdy fyzika předběhla matematiku a začala budovat nový aparát, ale zrovna ty příklady, které uvádíte, to nejsou. Tenzorový počet se používá už v popisu napětí a deformace tuhých těles (17. století) a Hamiltonián se jmenuje podle svého objevitele, Hamiltona, který se vzniku kvantové teorie nedožil.
Naopak by důslednější studium matematiky mnohdy fyzikům ulehčilo práci. Einstein se 10 let trápil s tím, jak matematicky uchopit obecnou relativitu, než mu poradili, aby si nastudoval dvě stě let starou teorii nelineárních geometrií. Podobně Gell-Mann při popisu silných interakcí (nezávisle) znovuobjevil téměř dvě stě let starou teorii grup.
Nové věci přinesl třeba Newton, který vymyslel integrální a diferenciální počet, paralelně s Leibnizem, který ten samý aparát potřeboval pro studium geometrie. Dále novou matematiku potřeboval Dirac, jeho delta funkce dala vznik celé nové matematické disciplíně, funkcionální analýze. A když Feynman vymyslel integrály přes trajektorie, trvalo pak matematikům několik desetiletí, než to uchopili v teorii funcionálních integrálů.
Dnes se matematika s fyzikou vzájemně inspirují při vývoji teorie strun, tam vznikají nové myšlenky jak pro matematiku, tak pro fyziku.
David Benedeki,2014-06-23 13:07:31
Přečtete si něco o vědecké metodě. :-)
Zaprvé, žádná nezpochybnitelná vědecká teorie není. Zpochybňovaní teorie, je jedním ze základních vědeckých postupů.
Zadruhé, matematika je mnohými považovaná za "jazyk přírody", ne nějaký lidsky konstrukt. Jsou či byly situace, kdy experiment dává výsledky neuchopitelné soudobou teorii či matematikou. Pak je snaha vytvoření teorie nové nebo rozšířit matematiku - viz. Newton, Riemann... V případě nove teorie, ta by pak měla být aspoň stejně dobrá, jako ta/ty které nahrazuje.
Zatřetí, v situaci kdy experiment dává odlišné výsledky, než předpovídá teorie, se právě vědci snaží o další experimenty, které by mohli dat vodítko o tom "jak to vlastně je", a tím daly vzniknout nove teorii včetně třeba nove matematiky.
Kvantová teorie a teorie relativity obě dávají mnoho ověřitelných předpovědí, které běžně využíváme v každodenním životě. Ale důsledky obou teorií za extrémních podmínek jsou neslučitelné., jinými slovy dávají protichůdné předpovědi. Je třeba jednu nebo obě buď poopravit nebo nahradit teorií lepší. Problém je, že zatím neumíme experimentálně ověřit, která z těch dvou teorií je ta správná (případně obě) – právě kvůli těm extrémní podmínkám, kdy se obě teorie střetávají. To je důvod toho, proč se vědci snaží navrhnout experimenty, které by nám pomohly „rozhodnout“. Ať už takovéto nebo stavěním nového většího LHC. Je Vám líto těch peněz, které je potřeba takto investovat? Přitom je to jenom zlomek toho, co se spotřebovává na „snižování“ CO2, na boj s geneticky upravenými organismy, na sociální programy bez účinku, na záchranu bank, které se dostali do problémů nerozumnými investicemi a jiné plýtvání. Zdá se Vám investice do lepšího LHC zbytečná? Co myslíte, jaký praktický význam lidé viděli v ověřování, že zrychlení způsobuje dilataci času? Dnes díky máme díky tomu GPS např.
Na závěr ještě jednou. Matematika je jazykem fyziky a velmi se v tom osvědčila. Dává přesný rámec jak myšlenky fyziky vyjádřit. Někdy lze vyjádřit i věci, které ve fyzice nejsou možné (nebo o tom ještě nevím), obdobně jako slova „víla“ nebo „absolutní spravedlnost“ v běžném jazyce. A někdy je potřeba vytvořit nové pojmy nebo dokonce celé nové názvosloví, pro nové věci. Ale ani jedno není důvod pro vaší kritiku. To co popisujete není -nebo aspoň ve správné vědě by neměl být - problém. :-)
Pro Františka Lufta
František Řeřicha,2014-06-23 08:06:02
Pane, napsal jste : "..že ne všechna matematická řešení fyzikálních rovnic musí odpovídat přírodě. Naopak,...". O to mi šlo, o polemiku nad tím. Jednak tu leží na papíře "teorie" o niž se nepochybuje, a jak říkáte né všechny matematická řešení této teorie ( o níž se nepochybuje ) musí odpovídat chování v přírodě. A když se to stane, že "nezpochybnitelná" teorie dodá řešení, které v přírodě není, tak co udělá "člověk" ? Znásilní přírodu ?, bude vymýšlet pozorovací přístroje tak dlouho dokud onen "nepozorovaný" jev nakonec pozorovat bude ? ( postaví v CERNu za stamiliadry urychlovač ), anebo zahodí teorii?, tj. modifikuje tu předešlou teorii tak, aby každé matematické řešení odpovídalo přírodě ? Obvykle totiž "člověk" vymýšlí teorie ( nedbaje co si o nich příroda myslí sama ) tak dlouho až matematická řešení nakonec budou odpovídat teoretikově představě jak by příroda asi fungovat měla, no a pak se hledá taková příroda ( červí díry, kvintesence, cestování v čase apodobně ). Kdy je teorie špatně ?
Řež
František Valsin,2014-06-22 17:46:53
Mezi kvantovci a relativisty to vře úplně stejně, jako mezi vyznavači islámu a křesťany. Obojí zkrátka nejde a tak nezbývá, než aby si člověk vybral - něco jako "V jednoho boha věřiti budeš".
Už aby to někdo sjednotil nějakým E=cm2
Teoreticky by se dalo cestovat nadsvětelnou
Karel Rabl,2014-06-22 16:30:21
rychlostí aniž by jsme porušili Einsteinovu teorii tím že bychom se nějakým způsobem do stejného bodu dostali, ale čas by se musel posunout do minulosti a to "zrychlení" by stačilo na tisícinu či sta tisícinu sekundy.
Tenhle clanek je spatny
Honza Hovora,2014-06-22 11:47:46
CTC se do cestiny preklada jako uzavrene casupodobne krivky, lorentzian jako lorentzovsky. Ten clanek je proste o nicem, jeho obsahem by melo byt, jak ten experiment funguje, co by melo mereni na nem prinest, nic z toho tu neni. Nekdo neco dela, nevime jak, ani co, je to skoda :(
admin stránky,2014-06-22 17:27:51
Časové křivky opraveny na časupodobné, U zkratky CTC doplněno vysvětlení. Díky za upozornění.
Rádi o tom napíšeme více. Jste-li z oboru, tím lépe. Předem díky.
čeština nezná
admin stránky,2014-06-22 17:30:42
Český jazyk nezná termín časupodobné, netřeba vše překládat z angličtiny do češtiny.
(Toto upozornění přišlo na adresu redakce od čtenáře, kterému selhalo připojení)
Společnou vlastností těchto teorií je,
Jaroslav Santner,2014-06-22 10:37:59
že si vystaví svůj vlastní Vesmír a vybaví ho předpoklady. Autor je středem tohoto Vesmíru a rozhoduje nekompromisně o tom, která fakta bude a která nebude respektovat. Zpravidla se mu nehodí skoro nic ze současných prověřených zákonů fyziky. Nevadí. Vytvoří si vlastní, hypotetické. Pak ten jeho soukromý vesmír funguje jedna báseň a čtenář má sto chutí ten náš, nepovedený, rozebrat a odnést do šrotu a přestěhovat se do paralelního.
Divme se více..
František Řeřicha,2014-06-22 08:00:25
Podivné je na fyzice, a zvlášť na kosmologii to, že různé návrhy na řešení rozporů, nápady, úvahy-hypotézy do kosmologie jsou zamítány vždy, a to dost rezolutně vždy, ve chvíli, kdy matematika ( fyzikální matematika ) „to“ nepřipouští, potažmo odsouhlasená fyzikální teorie by byla v rozporu s takovým návrhem či pozorováním. ( Dokonce i pozorování jsou „špatně“ nesouhlasí-li s teorií ). A na druhé straně, tam kde fyzikální teorie a matematika dovoluje, „má řešení“ pro nesmyslné hypotézy, pro science-fiktion, apod., tak tam jsou takové šílenosti tolerovány či dokonce podporovány. ( všelijaké paralelní vesmíry, cestování v čase, červí díry, mrtvá a živá kočka, kvantová provázanost a přenos informací nesvětelnou rychlostí, zrod-vznik prostoru z ničeho, strunová teorie, temná hmota, „repulsivní nenulové kosmologické konstanty u černoděrových prostoročasu s výtrysky…“, a.. a podobně ) Matematika - vyrobená lidmi - rozhoduje o tom, co Vesmír smí a co ne, co v něm je, bude k pozorování a co není, co je reálné a co není…; vesmír už sám nesmí bez matematiky a lidských teorií nic …a přece se točí, pořád jsou nalézány rozpory, narušování zákonů a symetrií. Je to hrůza co si to ten Vesmír dovoluje…
Jakub Rint,2014-06-22 11:01:01
Jsou to kacíři ! Upálit je na hranici, že? Kam jsme se za "pár" století dostali od Aristotelových sfér a to jen díky lidem co se nebáli posouvat myšlenkové konstrukce a teorie dál...
Pro pana Jakuba Rinta
Ondi Vo,2014-06-22 15:34:55
O upalování na hranici tu píšete akorát vy a v minulosti ji praktikovaly společnosti na lidech, kteří si dovolili používat vlastní mozky a netajit se tím.
Pohádky jsou lákavé, jak o tom cestování časoprostorem, tak o všemocném taťkovi, který umožní nesmrtelnost. Je to vlastně vše o krutosti fyzikální veličiny zvané čas. Jak by bylo krásné se vrátit časem do svého mládí s ohebnými klouby a neomezeným optimizmem a to nejen ve vzpomínkách nad starými fotkami ale doopravdy. Pokud možno si sebou do minulosti vzít z archivu tehdejší tažební listiny a výsledky sázkovách utkání ...
Nebo se mrknout do třetihor, jak to tehdá opravdu bylo a natočit o tom filmový dokument v HDTV kvalitě.
Jakub Rint,2014-06-22 20:49:26
Asi jste nepochopil ironii, no nic... Jen mi není jasné, proč mluvíte o třetihorách, když jde o zkratku v prostoru, kdy zdánlivě! cestujeme rychleji než je rychlost světla ve vakuu.
Je matematika naozaj taká zlá?
Roman Horváth,2014-06-22 22:29:58
Ja si myslím, že pánovi Jakubovi Rintovi sa nepáči irónia pána Františka Řeřichu mierená na vedu podkladanú matematikou. Napríklad ja osobne neviem matematiku vnímať ako niečo, čo je len preto, že to vymyslel človek automaticky rovnako nedokonalé ako človek sám a jeho myslenie (a tak podobne). Naopak, matematikou sa človek usiluje o elimináciu nedokonalostí ľudského myslenia, ktoré je úzko späté s rečou, ktorá je často zdrojom mnohých nedorozumení. Reč dovoľuje napríklad tvorbu dvojzmyslov. Tie môžu byť zdrojom úžasnej zábavy, ale aj mnohých neodorozumení. Formalizovaný jazyk matematiky si kladie za cieť eliminovať túto nevýhodu bežného jazyka (s ktorým je naše myslenie úzko späté). Matematika je barličkou a môže sa samozrejme ukázať, že je obmedzujúcou barličkou, ale ja momentálne nevidím nič zlé na tom veriť v to, že fungovanie vesmíru je vysvetliteľné logikou a kalkulom.
Matematika není vymyšlená lidmi
František Luft,2014-06-22 23:15:58
Spíš by se dalo říct, že lidi odhalili matematické zákonitosti, které ovšem platí objektivně. Rovnost 3+8=11 by stejně tak odhalili mimozemšťané, nebo třeba Eukleidovskou geometrii... To co matematicky vyjde z prověřených teorií se bere vážně jako téma k bádání ale ví se, že ne všechna matematická řešení fyzikálních rovnic musí odpovídat přírodě. Naopak, když to matematika nepřipouští, tak to v podstatě nepřipouští ani příslušná teorie
To by museli znát to co my, Pane Františku Lufte,
Karel Rabl,2014-06-23 14:29:27
třeba desítkovou, dvojkovou, palcovou nebo jinou soustavu.
Re: Karel Rabl
Vít Výmola,2014-06-23 15:25:33
3+8=11 platí v každé matematice nebo soustavě, lišit se může jenom zápis.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
