Zvětšit obrázek

V angličtině se pro tuto náhražku používal výraz „daft“. Pokud by někdo z výrobců tuto náhražku cukru nepoužíval, pak by jeho výrobky byly velmi drahé a on by v konkurenci neobstál. V některých oblastech se však cukráři dokázali domluvit, že nebudou tuto náhražku používat, jako např. v Glasgow. To však není případ cukrářů v Bradfordu, kde se odehrála níže popsaná nešťastné událost.

Joseph Neal, velkovýrobce cukrovinek v Bradfordu, stejně jako ostatní v okolí šidil výrobu sladkostí. Náhražku cukru kupoval u pana Charlese Hodgsona, drogisty v Shipley.  Někdy v říjnu 1858 poslal Joseph Neal svého nájemníka Jamese Archera opět k panu Hodgsonovi pro síran vápenatý. Pan Hodgson však byl nemocný, ležel v posteli, a v obchodě ho zastupoval teprve osmnáctiletý mladík William Goddard. Protože pan Archer nechtěl bez požadovaného zboží – náhražky - odejít, lékárník dal mladíkovi pokyny, kde náhražku najde – v sudu v rohu. William tedy našel sud, který obsahoval „něco bílého“, a odvážil 12 liber (cca 5,45kg) pro pana J.Neala. Bohužel William prodal omylem oxid arsenitý, známý pod názvem arzenik.

Ve firmě J.Neala připravoval bonbóny zkušený výrobce James Appleton. Ten sice zpozoroval, že hotový výrobek vypadá jinak než předtím, ale domníval se, že je to způsobené gumou, kterou do bonbónů přidával. A více se tím nezabýval. Záměna tak zůstala bez povšimnutí. Nicméně později se zjistilo, že už i J. Appleton během výroby trpěl příznaky otravy. Celkem na výrobu této dávky mentolových pastilek smíchal 12 lb arzeniku (oxidu arzenitého), 40 lb cukru a 4 libry gumy. Z tohoto množství pak J. Neal prodal 40 lb pastilek panu Williamu Hardakerovi.  Ten si všiml, že bonbony vypadají jinak a požadoval slevu. Bez ohledu na to, jak vypadají, prodal jen během sobotní noci 30. října 1858 ve svém stánku na Zeleném trhu celkem 5 liber mentolových pastilek.

Zvětšit obrázek

Neštěstí na sebe nedalo dlouho čekat. K prvním úmrtím došlo již v sobotu večer, jednalo se o 2 děti. Původní hypotézou bylo, že zemřely na choleru, což bylo v té době v Británii poměrně časté onemocnění a navíc se jeho příznaky shodují s projevy akutní otravy arsenem. Ale jak rostl počet obětí a nemocných, tak se postupně ukázalo, že zdrojem nákazy musí být něco jiného. Shromažďováním faktů se policie dostala až k informaci, že všichni si koupili bonbóny od pana W. Hardakera. A od něj pak vedlo vyšetřování k výrobci panu J. Nealovi a následně k drogistovi Ch. Hodgsonovi. Tito pak byli stíháni, W. Goddard zatčen a společně obviněni ze zabití. Z těch, kdo si koupili a snědli tyto bonbony, tak 20 lidí zemřelo a 200 lidí bylo přiotráveno.

Zvětšit obrázek

Kredit: History UK

Doktor John Bell označil jako hlavní příčinu otravy a úmrtí oxid arzenitý, což potvrdil i chemik, lékárník a analytik Felix Rimmington. Ten odhadl, že každý bonbon obsahoval mezi 11 – 16 zrny (0,713g až 1,037g) arzeniku (oxid arzenitý), přičemž již 4,5 zrn (0,292g) je smrtelná dávka. Tzn. třetina bonbónu byla tvořena arzenikem a distribuovaný bonbon by dokázal zabít 2 lidi. Celkové množství prodávané Hodakerem by zabilo až 2000 lidí. Jen díky včasnému zásahu policie – vrchního konstábla  Leweratta a superintendanta Copelanda, se povedlo 36 lb jedovatých pastilek stáhnout z oběhu. Goddard, Neal a Hodgson byli obviněni z neúmyslného zabití a propuštěni na kauci.

Hlavní příznaky otravy arzénem jsou bolesti hlavy, zmatenost, těžký průjem a ospalost. Postupně může nastat vypadávání vlasů, objeví se svalové křeče, bolestí břicha. Z orgánů jsou nejvíce zasaženy plíce, kůže, ledviny a játra.
Přestože je arsen znám jako jedovatý prvek, kovový arsen je netoxický. V organismu je však metabolizován na toxické látky, nejčastěji na oxid arzenitý . As₂O₃, AsCl₃, AsF₃, jsou mnohem toxičtější než sloučeniny pětivazného arsenu, řadí se mezi významné látky mutagenní, teratogenní a karcinogenní. As₂S₃, As₂S₂, jsou prakticky netoxické, avšak rozpouštějí se v žaludku. V běžném okolním životním prostředí se všichni setkáváme s jistou nízkou hladinou expozice arsenem, která ale organizmus nijak nepoškozuje a existují naopak studie, které dokazují, že velmi nízké dávky arsenu v přijímané potravě jsou důležité a prospěšné. Bezesporu je však prokázáno, že trvalé vystavení organizmu zvýšeným dávkám sloučenin arsenu vede k poškození zdraví.

Inkubátor populární vědy

Další články začínajících autorů najdete zde.

Tato tragédie a následné protesty veřejnosti byly hlavním impulzem k tomu, že se změnil farmaceutický zákon ve Velké Británii, který stanovil, že pouze chemici a lékárníci mohou nakládat a prodávat jedy. Na základě této události došlo v letech 1868 – 1874 také k úpravě právních předpisů upravujících falšování potravin. Zákon o jedech z roku 1972 pak upravuje požadavky na vedení záznamů prodeje včetně podpisu kupujícího. Podobná problematika s falšováním různého zboží je stále aktuální. Ostatně můžeme vzpomenout i nedávné případy z naší republiky, jako je polská posypová sůl v potravinách, koňské maso místo hovězího, použití metanolu místo lihu pro výrobu alkoholických nápojů, atd.
Použitá literatura:
[1]Wholesale poisoning by arsenic at Bradford, Pharmaceutical Journal, Nov. 1 (1858)
[2] Leading Articles,British Medical Journal, Nov. 13 (1858)
[3] Maruchech A., Greis N., Mena C., Cai L., Product safety and security in the global supply chain: Issues, challenges and research opportunities, Journal of Operatins Management 29 (2011)
Obrázky: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Arsenic_trioxide.jpg
http://www.chemspider.com/ImageView.aspx?id=452454
http://www.mark-davis-photography.com/markdavisauthor/murder-by-gaslight/humbug-billy-arsenic-poisoning-november-1858/
http://www.historic-uk.com/HistoryUK/HistoryofBritain/Dying-for-Humbug-the-Bradford-Sweets-Poisoning-1858/
Poznámka redakce: Autor je student Fakulty chemicko-technologické, Univerzity Pardubice