Jako příběh druhořadého pisálka nebo scenáristy „béčkového“  špionážního filmu se čte zpráva z nedávného kongresu expertů na bezpečnostní otázky konaném ve švýcarském Interlakenu.  Claire Whelanová z irské Dublin City University odhalila při řešení „domácího úkolu“ od šéfa své doktorské práce Davida Naccacheho chybějící text ve dvou „profláklých“ dokumentech. Prvním bylo prohlášení George  Bushe z dubna 2004, jímž americký president argumentoval před vyšetřovací komisí zkoumající okolností útoku z 11. září 2001. Druhý dokument obsahuje prohlášení amerického ministerstva obrany o tom, která země pomohla Iráčanům přestavět civilní helikoptéry Hughes na vojenské stroje.

David Naccache se letos o Velikonocích u velikonočního televizního programu děsivě nudil (možná koukal na českou televizi), a tak vymýšlel pro doktorandku Whelanovou kryptografické úlohy.

„Claire je dost zažraný louskač problémů, a tak jsem hledal něco, co by ji zabavilo aspoň na týden a já měl od ní na chvíli pokoj,“ přiznal Naccache a uložil mladé adeptce kryptografie, aby zjistila, která slova začernili cenzoři v obou výše zmíněných dokumentech.

„Nedalo mi to ani moc práce,“ tvrdí Claire Whelanová. „Pouhým oken snadno poznáte, jakým fontem byl text naspán. V tomhle případě šlo o Arial. Z toho se dá snadno zjistit, jakou plochu cenzoři zakryli černou barvou. Pak už jen vezmete elektronický slovník a vyberete z něj všechna slova, která zapsána fontem Arial mají požadovanou délku. Všechno s přesností plus mínus tři pixely.“

Tenhle krok skončil úlovkem“ 1530 slov, která se mohla skrývat pod začerněnou plochou  Bushova prohlášení ve větě: „Egyptský agent Islámského džihádu v té době řekl xxxxxxxx zpravodajské službě, že Bin Ladin plánuje nasazení agentů v USA pro zasazení teroristického útoku.“

Whelanová svěřila počítači i další „prosívání“ a gramatickou počítačovou analýzou odhalila, že gramaticky dává  smysl jen 346 slov. Pak už musela pokračovat „ručně“, aby vyloučila slova nezapadající do kontextu. Nebylo to zase tak obtížné. Těžko mohla například uvěřit, že jde  o „acetózovou zpravodajskou službu“. Skončila se sedmičkou slov, která už vypadala z hlediska označení zpravodajské služby velmi nadějně : ugandské, ukrajinské, egyptské, nezvané, nájezdní, zadlužené a neoficiální.

„Jako nejpravděpodobnější připadá do úvahy zjevně „egyptská“ zpravodajská služba,“ uzavřela pátrání Claire  Whelanová.

Analogickým postupem došla Whelanová k závěru, že zemí, která dodala Iráku vybavení a dokumentaci pro vyzbrojení civilních helikoptér, byla Jižní Korea.

Je to všechno jednoduché jako facka, ale odborníci ze zpravodajských služeb přiznali, že je výsledky analýz Claire Whelanové zaskočily. Irská studentka se tak přičinila o změnu pravidel pro uvolňování cenzurovaných dokumentů. Jeden z nejmenovaných odborníků se prý nechal slyšet, že oznámení „pravděpodobných“ zdrojů napáchá ve zpravodajských službách mnohem více škod než kdyby se na veřejnost dostala oficiální necenzurovaná zpráva.

Metoda slaví úspěch jen v případech pátrání po jednotlivých slovech. Stačí, aby cenzor začernil dvě nebo tři slova (nebo dokonce celé věty) a počet možných řešení naroste nad možnosti metody.

„To už se nedá zvládnout,“ přiznal Naccache. „Hlavním závěrem naší práce je, že je zoufale naivní začernit část cenzurovaného textu, text znovu naskenovat a myslet si, že se obsah začerněných míst už nedá zjistit.“

Za zdmi interlakenského Casino Kursaal bylo letos v květnu na kongresu bezpečnostních expertů odhaleno tajemství cenzurovaných dokumentů amerického prezidenta a ministerstva obrany.

Černá fixka v rukou cenzorů už není bezpečným prostředkem pro utajení důležitých informací.