Zkušený lovec záblesků gama ve službách NASA, kterým je kosmická observatoř Swift (Swift Gamma-Ray Burst Mission), spustil v úterý 27. května, před půlnocí středoevropského letního času (UTC 21:15), poplach. Jeho přístroje zasáhla sprcha záření, kterou Swift vyhodnotil jako pravděpodobný gama záblesk a automaticky rozeslal vzkazy astronomům po celém světě. Díky požehnání Twitteru mohli v pozemských observatořích už minuty po zachyceném záblesku propátrávat oblohu a hledat dosvit ohromující exploze, který by měl poskytnout cenné informace o tom, co se stalo.
Měla to být naprostá fantazie. Swift totiž zachytil gama záblesk z Galaxie v Andromedě, která je sexy (viditelná pouhým okem), relativně blízko (pouhé 2,5 milionu světelných let) a také je relativně slušně prozkoumaná. Gama záblesky jsou stále dost záhadné, taky děsivé a teď jeden práskl takhle blízko, ve známých končinách! Nebylo sice úplně jisté, že je to byl právě gama záblesk, ale všichni si to přáli. Zpráva o záblesku si ihned získala velkou pozornost globálních médií.
Kdybychom gama záblesk v Andromedě důkladně prostudovali, jistě bychom se dozvěděli spoustu zajímavých věcí. Poodhalili bychom jejich mysteriózní podstatu. V podezření jsou srážky neutronových hvězd, snad i rentgenové dvojhvězdy, ultrazářivé rentgenové objekty (ULX) anebo magnetary. A hlavně, blízký gama záblesk gama, to je především naprosto neuvěřitelné štěstí. Jsou totiž dost vzácné. Odborníci odhadují, že v galaxiích, jako je Galaxie v Andromedě anebo naše Mléčná dráha, se takový záblesk odehraje tak jednou za milion let.
Astronom Alan Duffy ze Swinburneho technologické univerzity v australském Melbourne si pro média pochvaloval, že observatoře celého světa zacílily na Galaxii v Andromedě a budou se snažit vytěžit co nejvíce informací z pozoruhodné události, jakou lze čekat tak maximálně jednou za život. Na antarktické stanici Ice Cube se chystali k lovu neutrin, zuby si brousily detektory gravitačních vln. Duffy zalitoval, že je zrovna mimo provoz americký detektor gravitačních vln LIGO (Laser Interferometer Gravitational-Wave Observator), protože právě on by býval mohl zachytit šplouchnutí gravitačních vln, pokud dotyčný gama záblesk vyvolala srážka neutronových hvězd. Dokonce si posteskl, že detektor LIGO nejspíš přišel o Nobelovu cenu. Média se předháněla v líčení exotických vlastností neutronových hvězd, ultimátních vesmírných explozí a smrtícího gama záření, které by snadno sfouklo celou naši civilizaci.
Skvělá story. Má jen jeden malý háček. Žádný gama záblesk v Galaxii v Andromedě nebyl. Se vší pravděpodobností šlo o falešný poplach. Jen nás doběhla naše vlastní technologie. Je už na takové úrovni, že dělá leccos za nás. Věci se daly omylem do pohybu a už je nešlo zastavit. Vše záhy uvedl na pravou míru tým observatoře Swift. Podle nich se záření známého rentgenového zdroje z Galaxie v Andromedě sečetlo s náhodě přilétajícím rentgenovým zářením z hlubokého vesmíru a překročilo práh, který má observatoř Swift nastavený na detekci gama záblesků. A observatoř zajásala a rozeslala zprávy o gama záblesku Galaxie v Andromedě po celém světě.
Pokud nejsme založením jízlivě škodolibí, tak výsměch v tomhle příběhu není na místě. Observatoř Swift odvedla skvělou práci, fungovala přesně tak, jak má. A její tým byl vlastně ještě lepší. Do jednoho dne se jim povedlo odhalit velkolepý průšvih, analyzovat jeho příčinu, oznámit to světové veřejnosti, přežít ten trapas a ještě ke všemu zamáčknout slzu nad promarněnou Nobelovou cenou. Ruku na srdce, kdo z nás tohle o sobě může říct. Věda, která takhle pohotově přizná chybu, si zaslouží respekt.
Literatura
The Conversation 28. 5. 2014.
Diskuze:
