Liam F1 je turbína, která je určena k instalaci na střechy domů a domků. Neváží ani metrák, snadno se instaluje a dá se dát i tam, kde už jsou solární panely. Údajný jmenovitý výkon má být 1,5 kW při rychlosti větru 5 m/s. Je koncipován tak, aby pokryla polovinu spotřeby energie průměrné domácnosti. V kombinaci se solárními panely má přispět k plné energetické soběstačnosti rodinných domů. V čase, kdy svítí sluníčko, by domácnost měla saturovat solárka a ve dny pochmurné zase roztočená turbína.
Typ Liam F1 pracuje s větrem v rozmezí 2 – 35 m/s. Lopatky jsou ze sklolaminátu a celé zařízení váží pouhých 75 kg. Podle provedených zkoušek v lokalitách s průměrnou rychlostí větru okolo 5 m/s dává mezi 1180 – 1500 kWh ročně (poznámka redakce: testovali to Korejci). Rozměry turbíny, která v mnohém připomíná rozřezanou šnečí ulitu, má na délku 1,6m, šířku 1,5m a vysoká je 1,7m.
Firma, která je vyrábí, si dala příznačný název, Archimédes. Začátkem tohoto týdne její představitel oznámil rozšíření záběru o ještě menší turbíny, pasované na míru kotvícím lodím, sloupům veřejného osvětlení,... Zdá se, že firmu a její zaměstnance čekají světlé zítřky.
Pravdou je, že klasické elektrárny, tedy ty s dlouhými tenkými vrtulemi, jsou výkonnější. Jsou ale hlučnější a to v obydlených zástavbách znamená hodně. Při jejich provozu vznikají dva druhy hluku. Jeden je mechanický, zdrojem je strojovna, druhý je aerodynamický. Ten vzniká při obtékání vzduchu kolem listů rotoru a při procházení listů kolem stožáru. Periodicita těchto zvuků může působit na psychiku podobně, jako kdysi pravidelné kapání vody v žalářních kobkách. Někdo je dokáže odfiltrovat, z jiného udělá šílence. Nepříjemným je i široký rozsah frekvencí zvuků. Na psychiku mohou působit i vydávané infrazvuky, lidskému uchu neslyšitelné. Technici se to sice snaží řešit optimalizací tvaru listů vrtule, ale má to své limity.
Staronová koncepce větrného mlýnu podle Archimédovy spirály, by k nám měla být co do rámusu, mnohem šetrnější. Podle Marinuse Mieremeta ze společnosti CTO, její chod prakticky žádný hluk nevydává. To je sice pravda, graf měření hluku tuto pravdu ale o něco doplňuje. Chod turbíny je tichý, nicméně k nárůstu hluku v okolí turbíny přesto dojde. A to hned po jejím namontování na střechu, aniž by se točila. V našich končinách hladina hluku nesmí přesáhnout hranici 40dB v obytné stavbě. A protože odchylka v případném měření hluku je 1 dB, musí se naměřit méně, než 39dB. Provoz tohoto zařízení se nejspíš do normy vejde, nicméně zpěvavé zvuky zařízení produkovat bude a vlastník takového zařízení se může stát u sousedů stejně oblíbeným, jako chovatel papoušků.
Ale i vlastníci samot, jejichž členové domácnosti budou srozuměni s obětováním části klidu na oltář ekonomiky, by nejdříve měli dobře počítat, než se do větrníkové přístavby pustí. Až podezřele lákavé údaje generování 1,5 kW se navíc týkají rychlosti větru 5 m/s. Z mapy vydané Ústavem fyziky atmosféry AV ČR to pro většinu míst na našem území z pohledu takového požadavku nevypadá moc dobře. Navíc v případě umístění turbíny v zástavbě dalších budov, nebo do štítu samotě u lesa, se situace místo od místa, bude výrazně lišit. Ti, co tomu rozumějí radí - půjčit si anemometr a v daném místě nejméně rok vítr měřit. Prý nemluví do větru!
Diskuze:
