Lidé projektu SETI (Search for ExtraTerrestrial Intelligence) se baví pátráním po signálech vyslaných mimozemskými civilizacemi. Někdy dokonce do okolního vesmíru posílají vizitky s naší adresou, aby nás mimozemšťané snadněji našli. Je to rozumné? Nakolik jsme na takový kontakt vůbec připraveni?
Hledání mimozemských inteligencí pomocí nástrojů vědy, čili SETI, běží už vlastně docela dlouho. V roce 1896 navrhl Nikola Tesla, že by jeho technologie bezdrátové komunikace mohla být využita i ke kontaktu s marťany a o něco později dokonce zachytil signály, kterým přisuzoval mimozemský původ. V srpnu roku 1924, kdy byl Mars v opozici nejblíže Zemi za dlouhou dobu, dokonce v USA zorganizovali Národní den rádiového klidu (National Radio Silence Day), kdy po 36 hodin vždy 5 minut po každé hodině ztichl prakticky všechen rádiový provoz v zemi, aby vědci mohli naslouchat vzkazům z Marsu. SETI financovaly grantové agentury, také NASA a soukromé peníze. Do pátrání SETI se postupně zapojila prakticky celá planeta, když uživatelé internetu poskytují volnou kapacitu ke zpracování záplavy dat z pozorování vesmíru, v rámci projektu SETI@home.
Ne všichni jsou ale myšlence hledání mimozemšťanů nakloněni. Některým to vadí z náboženských a podobných důvodů. Jiní, jako třeba Stephen Hawking, upozorňují na riziko možného scénáře civilizačního šoku při kontaktu s mnohem vyspělejší civilizací, který by nás mohl zlikvidovat, i kdyby to dotyčná civilizace náhodou neměla v úmyslu. Neuropsycholog Gabriel de la Torre z Univerzity v Cádizu se rozhodl, že prozkoumá etické a sociologické souvislosti aktivního usilování o kontakt s mimozemskou civilizací. Snažil se přitom zodpovědět na otázky, zda lidé kolem SETI mají právo kontaktovat sousedy jménem celé planety, co by se mělo stát, kdyby bylo snažení SETI úspěšné a hlavně, jestli jsme na takový kontakt připravení.
De la Torre za tím účelem vyrobil dotazník a rozeslal jej celkem 116 americkým, italským a španělským vysokoškolským studentům. Ptal se v něm na znalosti astronomie, vztah k okolnímu prostředí, na jejich náboženské postoje, například jestli věří ve stvoření vesmíru bohem, a také na to, s jakou pravděpodobností podle nich kontaktujeme mimozemšťany.
Výsledky průzkumu de la Torreho utvrdily v tom, že lidstvo stále ještě není připraveno k aktivnímu kontaktování mimozemských civilizací. Studie, kterou publikoval časopis Acta Astronautica, podle něj ukazuje, že veřejnost stále ještě nemá potřebné znalosti o vesmíru a našem místu v něm. De la Torre proto doporučuje vědcům SETI vymyslet si jinou zábavu a také zesílit vzdělávání veřejnosti. Sám by si představoval nějakou respektovanou autoritu, která by jako nový Galileo vedla lidstvo k vesmírným zítřkům.
Na tomto místě se sluší poznamenat, že je možná naivní si myslet, že by právě znalosti o astronomii a historii vesmíru byly tím pravým ořechovým, co nás nejlépe připraví na kontakt s mimozemšťany. Na Zemi jsme si o tom sepsali spoustu knih a natočili kupu filmů, které nám teď straší v hlavě. Máme čekat E.T. mimozemšťana, blízké setkání třetího druhu, oblivion, válku světů anebo Mars útočí? Na takovou katastrofu, jako je setkání s jinou inteligencí, se očividně připravit nemůžeme, alespoň ne cíleně. Nakonec bude nejlepší být prostě bystří, zvídaví, vynalézaví a obecně schopní čelit rizikům nejrůznějšího druhu. Ale to platilo a platí v naší historii vždycky.
De la Torreho mrzí, že vysokoškolští studenti a s nimi celá veřejnost nemají navzdory překotnému rozvoji vědy a technologií příliš velké povědomí o astronomii. Zdá se, že většina lidí tyhle záležitosti vnímá prizmatem své náboženské víry a že by v případě nějaké doopravdy vážné globální krize řešení záviselo na politicích. Zároveň je ale de la Torre zneklidněn, že tak závažné rozhodnutí, jako je kontaktování jiných inteligencí, doposud záleží na hrstce extravagantních vědců. Podle něj jde o osudovou záležitost globálního významu, s výrazným etickým podtextem, o které by mělo rozhodovat celé lidstvo.
"Mars Attacks!" - (1996) Movie Trailer. Kredit: Warner Bross.
Literatura
Agencia SINC News 5. 5. 2014, Acta Astronautica 94: 577–583, Wikipedia (Search for extraterrestrial intelligence).
Diskuze:
Snad jednou ...
Tomáš Mach,2014-05-28 02:54:24
V některých příspěvcích se objevuje názor, že setkání s vyspělejší mimozemskou civilizací musí vést jednoznačně ke konfliktu, že cílem návštěvníků by bylo nás zničit, podrobit, vytěžit, zneužít. S tím naprosto nesouhlasím. Jaký by měla mnohem vyspělejší civilizace důvod? Nerostné suroviny? Nebylo by jednodušší vytěžit bližší, neobydlené planety? Zničit nás preventivně, abychom je jednou neohrozili? Proč by to dělali, vždy budou mít před námi náskok. Navíc si myslím, že s technickou vyspělostí a dosažením určitého stavu "blahobytu", pomíjí jednak chuť dobývat a válčit, jednak se dostavuje i morální vyspělost.
Jsem hluboce přesvědčený, že o nás mnohem vyspělejší civilizace dávno vědí. Že nejen nás, ale možná stovky dalších sledují a čekají až dospějeme. Z pohledu o tisíce let starších civilizací musíme být ještě hrozně nezralí, zaostalí, barbarští. Zdaleka nejsme na kontakt připraveni. Vždyť většina obyvatel věří, že naši planetu a vesmír stvořily pohádkové bytosti, kterým se klaníme. Vzájemně se zabíjíme v nesmyslných válkách. Abychom se nasytili, zabíjíme jiné živé, také inteligentní tvory. Nebo je zabíjíme jen tak pro radost. Na jedné straně obrovský blahobyt a na druhé nemoci a bída - neumíme se postarat o slabší, neumíme nezištně přerozdělit bohatství. Prostě jsme v některých směrech ještě v plenkách. Malé, hloupé, ale velmi sebestředné a nafoukané děti.
UNOOSA OSN
Martin Hodan,2014-05-22 23:01:35
Pro prvni kontakt ma uz davno OSN pripravenou organizaci UNOOSA v cele s jeji Indoneskou predsedkyni.
Dokumenty co delat pri prvnim kontaktu by tam meli byt ke stazeni.
Jako licencovany radioamater www.ok1mjo.com muzu s klidem rici, ze nase tv/r signaly z beznych pozemnich vysilacu v vhf/uhf jdou detekovat maximalne tak do 2-4ly.
Diky digitalu dvb-t/t2, dab, drm atd. se tato vzdalenost zmensuje.
Signaly, ktere by byli demodulovatelne na 20-80ly by museli byt uzkopasmove v uhf/shf pasmu.
Takze napriklad licencovany radioamater diky cw pro odraz od Mesice (EME, 3kW PA, 10m parabola) by se na 1.3GHz a 10.3GHz k sousednim hvezdam dovolal.
Sirokopasmovy uplink pro geostacionarni druzice (14-16GHz, az 800W PA do 15m paraboly) by se i v nekolikamegaherzove sirokem dvb-s/s2 signalu mohl dostat tak do 8ly, ale dal ne. Navic na tu vzdalenost by to bylo nedemodulovatelne.
To takovej datovej Xpsk bitstream 1-6kbps (sire do 2 az 8kHz) ze Zeme na Mars do planarky Curiosity (plocha antena 40cm prumer) by doletel max 30ly, protoze pozemni stanice ma parabolu 35m a linear ma az 8kKW PA.
To Vojtěch Kocián
Jan Šimůnek,2014-05-20 10:59:46
Příklad z pozemské historie: Evropa nedokázala účinně podpořit ve 12. až 13. století státy, které vznikly v Palestině po počátečních křížových výpravách (protě proto, že to tehdejší ekonomika nezvládala), ale už od přelomu 15 a 16. století byla schopna efektivně (tj. ekonomická bilance byla alespoň vyrovnaná) vytvořit koloniální říši v Africe, Asii, obou Amerikách a později i v Austrálii a Tichomoří.
Takže během relativně krátké doby došlo u koloniálních výbojů ke drastickému přesmyku ekonomiky z mínusu do plusu.
To Sepp Winkler
Jan Šimůnek,2014-05-20 10:53:25
Je velmi pravděpodobné, že jakákoli civilizace, která na nás "vybafne" svým hvězdoletem zpoza Oortova mračna bude nějakým způsobem expanzionistická.
I kdyby se měla jen ujistit v tom, že na Zemi nikdy nevznikne kosmicá (= do kosmu pronikající) civilizace. Prostě proto, že všechny scénáře kontaktu dvou takovýchto civilizací končí bojem na život a na smrt (a to i při oboustranné dobré vůli) a anihilací minimálně jedné z nich. A pokud tyto bytosti (bez ohledu na počet hlav, chapadel a jiných částí těla) budou ovládat elementární logiku (jakože asi ano, jinak by nedokázaly postavit hvězdolet), tak k těm scénářům dojdou také.
Případně by se nás mohli snažit "přibrzdit" ve vývoji za tím účelem, abychom sehráli při kontaktu s další podobnou civilizací roli pěšáka pro některý ze scénářů současného kontaktu tří a více kosmických civilizací, které mohou vyústit do mírové spolupráce.
Kchazar Illuminated,2014-05-19 11:19:23
Ale ved na zemi nieje žiadna inteligentná civilizácia ktorá by bola hodná o kontakt s inou civilizáciou!
To Jan Šimůnek
Sepp Winkler,2014-05-16 12:38:39
Základnú smernicu a ST som uviedol skôr ako odľahčujúci príklad. Dôvody, prečo sa nebáť návštevy zvonku som formuloval na základe vlastných úvah, pričom sa dosť odlišujú od vami uvádzaných autorov sci-fi, s ktorými v predstavách o vesmírnych kolonizátoroch nemôžem súhlasiť. Ide o to, že kolonizácia v sci-fi dielach je motivovaná nejakým ziskom, ktorý by ale daná civilizácia vynaložením zdrojov na samotnú kolonizáciu rádovo preplatila. Navyše s vynaložením týchto zdrojov by svoj problém a potrebu vyriešila omnoho jednoduchšie. Od tohto autori radi abstrahujú - predsa len, boj za záchranu Zeme pred kolonistami z vesmíru (čo je mimochodom antropocentrický pohľad a naplnenie "podľa seba súdim teba") je veľmi lákavý námet.
Skúste uvažovať viac pragmaticky a ekonomicky a menej sa odvolávať na cudzie myšlienky :) V dobrom :)
problémy jako důvod kolonizace
Jiří Novák,2014-05-16 18:43:20
Píšete: Ide o to, že kolonizácia v sci-fi dielach je motivovaná nejakým ziskom, ktorý by ale daná civilizácia vynaložením zdrojov na samotnú kolonizáciu rádovo preplatila.
Ale pořád existuje řada problémů, které jdou řešit výhradně kolonizací jiné planety. Např:
- vlastní planeta je či v dohledné době bude neobyvatelná
- snaha mít nějaké "záložní" planety pro případ katastrofy, války a podobně
- touha po expanzi (každá živá hmota je z podstaty kolonizátor)
Ekonomika
Vojtěch Kocián,2014-05-16 21:21:13
Problém spočívá v tom, že když neznáme budoucí technologie ani v teoretické rovině, těžko můžeme odhadovat ekonomičnost mezihvězdných cest. Lidem před několika staletími asi také připadalo ekonomicky a logisticky nemožné vést válku s někým na druhé straně Tichého oceánu. A ejhle, se správnými technologiemi to není až takový problém.
Momentálně je pro nás tím Tichým oceánem asi tak Měsíc a přitom se tu bavíme o mezihvězdném kontaktu. Jde tedy o problém s tolika neznámými parametry včetně toho, že neznáme jinou formu života než tu pozemskou a jinou civilizaci než lidskou. Některé věci asi budou platit všude - třeba fyzikální zákony a evoluce, ale odhadovat filozofii a myšlenkové pochody civilizace, o které nemáme ani ponětí? Nedokážeme pořádně pochopit ani mysl zvířat, která s námi žijí v každodenním kontaktu, takže mám obavy, že odhady mimozemšťanů budou velmi výrazně zatíženy antropocentrickým pohledem.
Samozřejmě bude nejbezpečnější, pokud se budeme snažit být co nejvíce potichu (informační kanály nacpat do kabelů a vysílačů s nízkým výkonem, používat šifrovanou komunikaci v rozprostřených pásmech jevící se navenek skoro jako šum atd.) To lze asi těžko popřít. Na druhou stranu si uvědomme, že pro nás nejspíš brzy budou reálné technologie umožňující měřit složení atmosféry planet vzdálených desítky světelných let a přesto technologie k opuštění Sluneční soustavy nějak efektivně je v nedohlednu. Předpokládal bych tedy (ano, vím, že jsem podobné odhady v předchozím odstavci zařadil pod filozofování a fantazírování), že pozorovací schopnosti mimozemské civilizace budou také daleko před jejími cestovatelskými schopnostmi a pokud mají technologii na efektivní cestu sem, mají nejspíš i technologii, která umí odhalit například nedávný únik radioaktivity ve Fukušimě nebo kolísání obsahu CO2 v pozemském vzduchu. Tedy, pravděpodobně se těžko schováme, i když nebudeme úmyslně vysílat.
Kdybych mohl rozhodnout
Milan Hrubeš,2014-05-15 18:59:08
o tom, zda mimozemská civilizace se má nebo nemá objevit, rozhodl bych, že o kontakt nestojím(e).
Lidstvo ve svém vývoji potřebovalo a bude potřebovat své bohy/boha, nikoliv vychovatele nebo ničitele mimozemskéhom původu.
Bohovia nie sú moc užitoční...
Sepp Winkler,2014-05-16 13:06:26
Ani v histórii ľudstva a ani v jeho súčasnosti. Tým, že poskytovali a poskytujú "jednoduchšie" riešenie na problémy inak riešiteľné namáhavejšie, vlastne brzdili rozvoj ľudstva. Nepoznám jediné božstvo, ktoré by čo len hypoteticky ľudstvu naozaj pomohlo. Nenadarmo sa vraví "Pomôž si človeče a aj pánboh ti pomôže".
Obavy sú fakt zbytočné!?
Rene Mikolas,2014-05-15 18:30:58
Mimozemská civilizácia, ktorá by bola schopná opustiť vlastnú galaxiu alebo planétu v našej vlastnej, musí disponovať jedinou vecou - musí totálne ovládať entitu, teda energiu.
Kto má takúto energiu, má všetko.
Kto má všetko nepotrebuje nič navyše.
*
Výnimkou by mohla byť jedine umelá inteligencia, ktorá vyhubila predošlé humanoidné druhy na vlastnej planéte ako nedokonalú medzičlánky a to isté bude chcieť (pre nás z neznámej pohnútky) urobiť i s nami.
*
Preto sa možno domnievať, že tento druhý scenár si môže pripraviť homo sapiens sám na svojej vlastnej planéte, ak si nedá pozor. My sa musíme obávať predovšetkým sami seba.
A na to existuje jediná obrana. Musíme (ako jedna z dvoch nutných neslobôd)zostať ľudskými a teda nedokonalými tvormi s citmi a pudmi a s najväčším orgánom tela - pokožkou - s jej milionmi receptorov.
Pozor na dokonalú umelú inteligenciu bez citov a bez pokožky.
To Sepp Winkler
Jan Šimůnek,2014-05-15 15:59:15
ad 1. Jiná než expanzívní, tj. s nějakými potřebami kolonizačními, ekonomickými (a možná i takovými, jaké nejsem s to definovat) potřebami do vesmíru expandovat nebude. S čím se setkáme mezi hvězdami, to bude potenciálně agresívní (Novotný).
ad 2. Nemáme-li propočtenu ekonomiku mezihvězdných cest, je to jen plácání do vody. V extrémním případě budou chtít vzorky pozemského života coby inspiraci pro vývoj biotechnologií (Neff).
ad 3. Zapomínáte na hvězdnou kolonii coby potenciální hrozbu agresorovi. Ten se bude chovat zcela odlišně, když mu naši vyjednávači sdělí "sladkou pravdu" o existenci více kolonií, případně i koloniích sekundárních, terciárních atd., o nichž na Zemi neexistují žádné záznamy (takže to z nikoho místního nevytlučou), odkud mohou přilétnout hejna mstitelů.
Druhou věcí je známé skautské úsloví o vejcích a košíku (opět Neff).
4. Tohle je sporné, záleží na tom, o jaký druh expanze se bude jednat. Může to být něco jako Ráma (Clarke), který nasyntetizuje populaci v cílové soustavě. Případně se bude snažit sluneční soustavu, potažmo Zemi ETmorfovat (SF i reálných úvah na toto téma je spousta).
5. Může nás ohrozit i ryze automatická loď řízená UI, "vyjednávání" s ní by mohlo být ještě problematičtější než s humanoidními bytostmi.
K dalšímu:
Ad 1: Mnohé koloniální velmoci současně vedly jednak války mezi sebou, jednak i války vnitřní a v kolonizaci jim to nijak nevadilo
ad 2: Nebudeme-li se současně schopni ubránit (nebo alespoň účinně zahrozit), budeme kandidáty na příští chod na stole ET (opět Neff).
Základní směrnice StarTreku je prakticky v každém díle série nějak porušována, obcházena nebo jinak znásilňována, hlavně v klasické řadě (jinak by ani nebylo co točit).
Prostě scénáře kontaktu svědomitější SF spisovatelé (tedy ne autoři různých "kosmiských tasemnic", honících placené řádky textu) a myslitelé propracovali (už pro svou potřebu) do naprostých detailů a do asi všech větví možných peripetií, které by mohly nastat. Na rozdíl od některých vědců, obávám se, při vědomí, že "šedivá je všechna teorie ..."
Jakub Rint,2014-05-15 17:39:48
K Vašemu ad 1, lidstvo je celou dobu hnáno hlavně zvědavostí a touhou objevovat neznámé. Proč by nemohla mít stejné choutky i jiná mimozemská civilizace?
Daniel Konečný,2014-05-15 17:50:56
Tezko rict, kam az by takova civilizace mohla v uvazovani dojit. Vubec by nam to nemuselo davat smysl. Dole si tady v diskuzi par lidi utahovalo ze vzorku 116 jedincu, ze ktereho se potom delaji nejake zavery. A tady se snazime neceho dobrat z poctu znamych civilizaci = 1. A jeste civilizaci na uplne jine urovni, nez uvazovana ET.
Sepp Winkler,2014-05-16 13:31:24
Ešte jedna reakcia:
K vášmu 1) Civilizácia, ktorá bude do vesmíru vedená expanzionistickými pohnútkami sa do vesmíru nedostane, nanajvýš na planéty vlastného systému. Dôvod je prostý, nikdy sa na tento cieľ nezjednotí a bude sa stále vyčerpávať vnútornými konfliktmi. Z toho potom vyplýva, že bude uprednostňovať jednoduchšie získanie toho, čo potrebuje od iných skupín vlastných jedincov. Pokiaľ v tomto štádiu zdroje vyčerpá, nezostanú jej žiadne na cestu k hviezdam.
K vášmu 2) Ekonomiku medzihviezdnej dopravy netreba mať prepočítanú na haliere. Aj pri neznámych technológiách, ktoré by k tomu mohlo byť treba, ako sú konverzia hmoty a energie a manipulácia s časopriestorom alebo aspoň priestorom, by tieto boli tak energeticky náročné, že dovoz nimi umožnených zdrojov by mal ďaleko vyššie náklady ako výnosy. Vieme, že prvky vo vesmíre sú rovnaké, vieme, že fyzikálne zákony vo vesmíre sú rovnaké, neviem si potom predstaviť, ako by mohlo byť efektívne voziť suroviny, tovary, alebo čokoľvek iné z iných sústav k sebe domov. Príklad našej spoločnosti: Ak by aj celé asteroidy v sústave Alfa Centauri boli zo zlata, nikdy by ten, čo by ich sem dovážal na tom nezarobil.
K vášmu 3) Tomu skutočne nerozumiem.
K vášmu 4) Čo by mala civilizácia zo sebasyntetizovania v inej sústave? Opäť by narazila na problémy z bodov 1 a 2. Nevyriešila by tým ani prípadný kolaps vlastnej planéty. Nehľadiac na to, že toto riešenie mi pripadá zložitejšie, ako keby svoju planétu zachraňovala sama. Presne tak to je aj s tým ETmorfovaním Zeme.
K vášmu 5) Súhlasím, že sa dá predstaviť AI, s ktorou by bolo ťažké vyjednávať. Stretnutie s takouto vecou ale považujem za veľmi nepravdepodobné a ak by sa aj stalo, neviem si predstaviť, ako by mohla mať vyšší celkový ničivý potenciál, ako je celkový ničivý potenciál ľudstva. Teda by sme to asi vyhrali.
K vášmu ad 1) Áno, ale to nemuseli prekonávať nepredstaviteľné vzdialenosti energeticky mimoriadne náročnou dopravou. Navyše strany vo veľkých konfliktoch na náročnosť dopravy na veľké vzdialenosti naozaj doplácali: Nemecko so zásobovaním východnej fronty, Napoleon rovnako, USA v Kórei a Vietname. Správa veľkej ríše sa nepodarila Rimanom ani Macedóncom...
Toto je problematika o ktorej sa dá skutočne len hypoteticky uvažovať a hľadať analógie, ale hrubé rysi sa dajú odhadnúť na základe rozumných predpokladov. Pokiaľ ideme ešte ďalej a predstavíme si super lacný, neobmedzene rýchly a dostupný medzihviezdny pohon, komunikáciu, tak potom naozaj nič nie je nemožné :)
Obavy sú myslím zbytočné.
Sepp Winkler,2014-05-15 11:23:31
Abstrahujúc od v súčasnosti závažných technických obmedzení, ktoré, dúfam a verím, sa v budúcnosti podarí prekonať, si myslím, že obavy z návštevy nejakej agresívnej, alebo imperialistickej civilizácie sú zbytočné. Prípadnú agresivitu, či už vojenskú, alebo ekonomickú, podľa mňa vylučujú nasledujúce fakty:
1) Civilizácia schopná k nám poslať vesmírne plavidlo s posádkou musí byť na tak vysokom stupni vývoja, že nemôže mať žiadne ekonomické, materiálové a kolonizačné potreby. Pokiaľ by ich mala, nebola by schopná vyslať loď a pokiaľ je schopná vyslať loď, tak ich vie riešiť omnoho ekonomicky a energeticky menej náročným spôsobom.
2) Ťažiť suroviny v iných hviezdnych systémoch bude vždy nerentabilné v porovnaní s obrovskými energetickými nárokmi na vyslanie lodí tam a späť a na potenciálnu prepravnú kapacitu. Pokiaľ sa civilizácia vydá k hviezdam, vždy to bude len z vedeckých a výskumných dôvodov, na stupni vývoja, keď už rentabilita nebude hrať rolu a problémy budú vyriešené.
3) Predstava hviezdnych kolonizátorov je viac nereálna ako predstava nadsvetelných pohonov. Takéto ríše by sa nedali spravovať a výnos z kolónií by bol vždy nižší ako náklady na ich správu - viď bod. 2.
4) Predstava, že sa cudzia civilizácia celá vydá hľadať nový domov, nakoľko ten ich zaniká, a tak chce obsadiť zem, je tiež nerealistická, presunúť miliardy bytostí by pre nich na vzdialenosti mnohých svetelných rokov bola omnoho náročnejšia, ako problém vyriešiť vo svojom systéme hoc aj nejakým hviezdnym inžinierstvom.
5) Na základe predchádzajúcich úvah si myslím, že ak k nám zavíta cudzia loď, bude mať posádku do tisíc jedincov (schválne preháňam) a tí ani s najvyspelejšou technikou nemôžu ohroziť Zem v domácom prostredí. Nehovoriac o určitej bezbrannosti voči pozemským chorobám a naisto určitej rozdielnosti, hoc aj minimálnej, v životnom prostredí.
Navyše pozemšťanov charakterizuje prílišný antropocentrizmus. Na počiatku vyspelého technického veku si myslíme, že sme dostatočne vyspelí a hodní kontaktu, ale to ešte naozaj nie sme. Myslím si, že ak aj o nás vedia, tak sme ešte v akejsi "karanténe" na prvý kontakt. Pripravení budeme vtedy, keď:
1) Budeme schopní riešiť vlastné sociálne, ekonomické, ekologické a politické problémy. Prestaneme viesť vojny, zabíjať sami seba a iné druhy, vyriešime zatiaľ väčšinový hlad na planéte a pod. Potom nebudeme nebezpeční my pre nich.
2) Budeme schopní sami vyslať medzihviezdnu loď. Potom budeme technologicky aspoň ako tak zaujímaví.
Ak poznáte Star Trek (jeho prvé a zmysluplné série a nie posledné filmy) tak si isto spomeniete na "Základnú smernicu" :) Pokiaľ existuje civilizácia schopná lietať medzi hviezdami, určite sa niečím podobným riadi :) Myslím si, že z filozofického hľadiska nám tento seriál veľmi dobre a výstižne odpovedá na otázky okolo "prvého kontaktu" :)
.Sepp:
Palo Priezvisko,2014-05-16 20:36:36
1. nikdy som si nevsimol zeby si nejaky pozemsky miliardar povedal ze ma dost. ak budu ako my, budu chcet viac, aj ked budu mat vsetko.
3. nemusia sa spravovat centralne... skratka sa rozsiria do vesmiru a kazdy si bude spravovat svoju teraformovanu planetu sam. bakterie letiace v sline do kolegovych ust tiez netrapi co nechali za sebou.
4. nemusia presuvat miliardy bytosti... ak bude moznost cestovat nadsvetelnou rychlostou, urcite bude technika tak daleko, ze bude stacit iba prekopirovat informacie na nove miesto a tam z nich povodnu bytost zostrojit.
5. hm... zeby 1000 vyspelych vojakov s top technikou(atomovky, stihacky), neboli schopni ohrozit par miliard krovakov v niekde v afrike? naopak. technika silu nasobi nepredstavitelne. pozemske infekcne choroby dokazu fungovat iba v nasich biologickych systemoch. aby ich ohrozili by sme s ufoncami museli mat spolocnych predkov.
nemame absolutne tusenia ako vysoko sme v potencialnom rebricku inteligencie vo vesmire... moznosti su od tazko povsimnutelnej nuly az po najvyspelejsiu inteligenciu vesmiru. predsalen sa od nezivej hmoty lisime uz dost vyrazne.
osobne sa ale viac bojim putina a veriacich, ako mimozemstanov.
Souhlasím, toto je korektní úvaha
Jaroslav Santner,2014-05-15 10:07:17
Zároveň bych chtěl ale podotknout, že vzápětí, co naše tehdejší civilizační centrum uvěřilo "fantasmagoriím" Marka Pola a ucítilo kapitálový potenciál know - how výroby hedvábí a porcelánu (do naší civilizace se dostávaly prostřednictvím jiné civilizace, která zase ovládala know - how obchodu a dodnes energeticky nepřekonané technologie přepravy) okamžitě do čínské civilizace vyslala ctihodné občany, aby se těchto technologií zmocnily. Nechci spekulovat o tom, jaký to mělo dopad na všechny civilizace kolem "hedvábné stezky". Faktem je však to, že ani jedna z těchto technologií nebyla pro naši civilizaci klíčová. Přesto po jejich získání jsme oběma zmíněným zasadili pořádnou ťafku. Jen doufám, že poté, co jsme k oběma vyvezli nám nepotřebné technologie, nedojde k nějaké formě revanše.
k 3. "b" :
David Cech,2014-05-15 10:04:33
Myslim, ze sarady a teatra okolo monotesitickej triady nie su zalozene na faktoch, z toho mi vyplyva, ze akykolvek fakt to ani nevyvrati, ani s tym nejako extra nezatrasie, akurat sa "axiomy" mierne premazu novsim naterom.
Pripadne, ked bude klerus mimoriadne schopny, bude o chvilu ET vesat susienky na konar aj o nejaky ten megaparsek dalej...:)
Připrveni nebudeme nikdy, nevíme totiž na co.
Jan Šimůnek,2014-05-15 09:12:30
1. Scénáře mezihvězdného kontaktu měl rozpracované Stanislav Lem a došel k závěru, že i při oboustranně dobré vůli tento kontakt skončí eskalací do boje na život a na smrt, v němž minimálně jedna z civilizací zanikne (nemusí nutně vyhynout její nositelé).
2. U nás se tím zabýval Ondřej Neff. Něco je v brožurách KlonXX (XX=rok), něco padlo do nyní nedostupného archívu neviditelného Psa (před jeho spojením s Lidovkami). Možná je něco z toho i na Intercomu (který je z webu dostupný).
3. Texty na toto téma najdete rovněž na upergilla.blogspot.cz (případně .com), kde tč. začíná již třetí série článků takto zaměřená.
IMHO kontakt s mimozemskou civilizací by byl šokem především pro "monoteistickou triádu", pro niž by to znamenalo zhroucení axiomů, na nichž tato náboženství stojí. Je docela možné, že bychom se v té souvislosti tohoto šmejdu definitivně zbavili. Proto také mají bigotní Američané bobky i z případného neinteligentního mimozemského života a dělají vše proto, aby nebyl objeven (viz výzkum Marsu, cíleně prováděný na místech s nejmenší pravděpodobností výskytu něčeho živého).
Polyteisté by byli v pohodě, maximálně by měli chvíli rozpaky, zda příchozí přihodit mezi "další bohy" nebo "další nebožské bytosti".
Re:
Vít Výmola,2014-05-16 09:41:54
Celkem souhlasím, až na tu pitomou poznámku o záměrném bojkotu hledání života na Marsu. Tenhle konspirativní výmysl už byl několikrát vyvracován a pořád to nestačilo.
Usuzujete z několika málo sond, které přistály tam, kde přistály především kvůli našim technickým omezením. Navíc ani jedna z nich neměla za cíl přímo hledat život, s vyjímkou Vikingů.
Kromě toho navíc není pravda, že zkoumaná místa jsou nevhodná pro život. Spirit přistál v místě předpokládaného bývalého jezera, Curiosity se už skoro dva roky pohybuje v říčních sedimentech.
.
Palo Priezvisko,2014-05-16 20:05:22
Vit: nie zeby som sa tomu nejak extra rozumel, ale hladat znamky zivota na povrchu marsu je ako hladat roma v skinhedskej krcme
Re:
Vít Výmola,2014-05-21 10:47:51
To možná záleží na tom, jestli hledáme ten současný nebo minulý. Vzhledem k historii Marsu je šance nalézt spíše tan minulý a pak tyhle sedimenty jsou jedno z nejlepších míst.
Jinak dopravit vrtnou soupravu na Mars je právě jedna z těch záležitostí, kde nás omezuje technika. Nicméně vrtná souprava má být součásti evropského ExoMarsu (2018?). Tak uvidíme.
Vizitky
David Cech,2014-05-15 09:04:05
s adresou zacal homo sapiens posielat uz mozno za Hitlera, tazko urcit, ktora "vizitka" padne na urodnu podu.
Logika Torreho je usmevna, asi by sa mal vseobecny plebs nastudovat polohu slnecnej sustavy, cerveny posun a zakladne filozoficke otazky a az potom, samozrejme po dobre vykonanom prieskume s dobrymi vysledkami by mal neogalilei telefonovat na plejady, alebo quasarsku ulicu c. 18, ze uz mame povysavane, navarene, babovcicku na stole a navsteve uz nic nebrani...
Kolumbus mal asi tiez napochodovat do pristavnych krciem s dotaznikom o moznych sociologickych, psychosociologickych, patapsychiatrickych a cojaviem akych dopadoch jeho vyletu za mlaku, nasledne mal zacat za trhoviskom prednasat a premietat grafy na stenu...
K veci : dufam, ze SETI, alebo niekto iny, niekoho, alebo nieco objavi, nemyslim nejake mikroformy s ktorymi mame do cinenia uz davno priamo na zemi. A este dufam, ze to bude dost daleko - ked sa bude ET sapiens chovat podobne ako homo sapiens, mohol byt Hawkingov berserk....a s lepsim gverom...
Na rozproudeni desiva myslenka
Daniel Konečný,2014-05-14 22:38:10
Vazeni, a co kdyz proste vesmirem ani neni mozne cestovat nejak rozumne?:) Tim myslim nijak lepe, nez stalete sondy/jednotlivci na vzdalenost par svetelnych let, coz jsou vice-mene dnesni teoreticke hranice
Jakub Rint,2014-05-14 23:26:17
Kdysi si lidé mysleli, že se nedá jet rychleji než 100 km/h a přežít to... A není to tak dávno :D
.
Daniel Konečný,2014-05-15 00:04:01
No jiste, pripadne jeste vice nez 100 let stary znamy vyrok "vse jiz bylo objeveno"... Osobne rad verim, ze nic neni nemozne, jen se trochu desim toho "co kdyby"
Máme dvě možnosti
Jaroslav Santner,2014-05-14 21:22:17
Připraveni určitě jsme, protože o civilizaci, se kterou se v budoucnu určitě setkáme, vůbec nic nevíme. Proto naše příprava na setkání od nás nic nepožaduje, protože nevíme, na co se připravit. Pokud budeme mít velké štěstí, bude to setkání s civilizací na nižší úrovni rozvoje, než je naše civilizace. V tom případě určitě vymyslíme, jak z toho co nejvíce vytěžit a postupně té civilizaci draze prodat to, co už nepotřebujeme, nebo co je pro nás bezcenné. Velké štěstí budou mít ONI, pokud budou dostatečně daleko, abychom je nemohli navštívit. Pokud se setkáme s civilizací vyspělejší, budeme mít velkou smůlu. I oni budou pečlivě hledat způsob, jak na tom setkání co nejvíce vydělat. Naše smůla bude spočívat v tom, že vyspělejší civilizace určitě bude mít k dispozici kvalitní dopravní prostředky a určitě nás navštíví.
Ta návštěva dopadne asi tak, jako když naše vyspělejší civilizace navštívila Ameriku. Určitě nás po jejich návštěvách nezůstane naživu 7 miliard, zejména tehdy, když se jim naše sluneční soustava zalíbí a budou se zde chtít natrvalo usadit. To třeba taky vůbec nerozchodíme. Všimněte si přátelé jednoho důležitého paradoxu. Méně vyspělé civilizace ty vyspělejší zpravidla nenavštěvují, i když by od nich mohly nejvíce získat. Nemívají na to vhodné dopravní prostředky. Pro mě z toho plyne závěr: Jak nás někdo navštíví, je zle.
PS: Na vyšší morální principy nevěřím. V dějinách naší civilizace se nikdy neprojevily. Proto není důvodu předpokládat, že by tomu v jiné civilizaci bylo jinak. V přírodě (a zřejmě v celém Vesmíru) platí zákon pravdy, a tu má vždy ten silnější.
Jakub Rint,2014-05-14 23:33:49
S tím si dovolím nesouhlasit, např. Marko Polo vs Čína nebo naopak konec římské říše vs barbarské kmeny.
Ve světle nových objevů se mi nezdá, že by jsme měli cokoliv zajímavého co není dostupné snáz a ve větším množství kdekoliv jinde. Maximálně pár miliard otroků, ale nevím jestli civilizace schopná cest mezi hvězdami by potřebovala otroky :D
Jaroslav Santner,2014-05-14 23:58:57
Tak ten Marko Polo mě tam tematicky nějak nesedí, ale s těmi barbarskými kmeny je to jenom pohled Římanů na svůj zánik. Pokud se střetnou dvě civilizace, za vyspělejší dějiny označí vždy tu vítěznou. Pokud je něco vyspělé a dokonalé (a není to jen vlastní klamný pocit), tak se to méně dokonalému musí umět ubránit. Pokud ne, je to šunt. Tak pracuje matka příroda.
Kontakt méně vyspělých s vyspělejšími
Vojtěch Kocián,2014-05-15 08:29:37
Marco Polo byl nejspíš uveden jako příklad příslušníka méně vyspělé evropské středověké civilizace navštěvujícího vyspělejší Čínu. Těžko říct, kolik tu na oplátku bylo čínských cestovatelů, špiónů, obchodníků... V žádném případě však nešlo o masy. Velká vzdálenost sice umožnila kontakt, ale ne příliš významné ovlivnění z obou stran. Pokud mimozemská civilizace také nebude mít technologii, která by dovolila přepravovat velké masy obyvatelstva či armády (a po sto letech od startu přiletí nějaká průzkumná lodička s automatem nebo nepočetnou hibernovanou posádkou), je příklad Marca Pola a jeho čínských protějšků docela trefný. Mohlo by dojít k výměně informací, technologií nebo třeba i nemocí. Na vzájemné války bychom si museli počkat na vyspělejší přepravní technologie.
U těch barbarských kmenů je to trochu ošemetné. Sice byly technologicky méně vyspělé, ale na druhou stranu v mnoha ohledech efektivnější než rozpadající se Římská říše. Příroda se nikdy neptá na vyspělost, ale jen a pouze na efektivitu. Ve vesmíru bychom teoreticky v budoucnosti ekvivalentem mohli být my. Abychom byli spíš na straně Říma, museli bychom mít o mnoho vyspělejší technologii (nebo jiné civilizaci svou technologii předat), aby nás mohlo ohrozit něco na nižší úrovni, ale přesto schopné cíleně cestovat vesmírem. Tedy pravděpodobnost znižení lidstva méně vyspělou mimozemskou civilizací je prakticky nulová. Nepočítám do toho nižší formy života, které by se mohly (ať už záměrně nebo náhodou) svézt na nějaké lodi vybudované vyšší formou života a ohrozit původní život na jiné planetě. V principu je to však podobné.
Martin Vytáček,2014-05-14 20:09:15
Tak mně osobně šlo například o to, že 116 zkrátka není vzorek aplikovatelný v tak širokém měřítku na nic. Ani na to, na co být aplikovaný nemůže žádný vzorek :)
Jinak, pochopitelně připraveni nejsme, když nevíme na co :)
2Daniel Konečný: Jak jsem psal, připraveni nejsem, ale ano, myslím, že inteligentní vzdělaný člověk by mohl střet s mimozemšťany snášet lépe, než Číňan odtržený od jiné reality, než jakou představuje jeho pole...
(Ale tak to už je otázka vyrovnání se a né připravenosti no)
Martin Vytáček,2014-05-14 20:11:12
*nejsme
(a zamýšlel jsem to jako odpověď, né jako nový příspěvek, ach jo)
Souhlas
Ondi Vo,2014-05-14 21:38:09
s "Jinak, pochopitelně připraveni nejsme, když nevíme na co "
Ovšem v USAmerickém duchu je člověk připraven jen s účinými zbraněmi v ruce. Jde v tomto smyslu nejen o laserové pistole, atomové ruční granáty, nebo světelné meče, ale i o antibiotika fungující bezchybně proti čemukoliv, účinné léky proti virům a pod.
To je asi to, na co upozorňoval Stephen Hawking, že bysme se nedokázali účinně bránit proti agressivní ETI.
No připraveni nejen, že nejsme a také nikdy nebudeme, protože neznáme problémy, které se mohou vyskytnout v případě fyzického styku s ETI.
Myslím, že právě z tohoto důvodu upustilo SETI od pokusů dát o nás Vesmíru vědět.
Ach jo
Jan Konečný,2014-05-14 16:55:45
a rozeslal jej celkem 116 americkým, italským a španělským vysokoškolským studentům.
že lidstvo stále ještě není připraveno
...
Daniel Konečný,2014-05-14 18:47:22
A myslite, ze treba nekdo z cinske vesnice, vas soused, nebo pes jsou pripravenejsi, nez vysokoskolaci "rozvinutych" zemi? Ne ze bych uplne souhlasil s otazkami a se zavery, ktere z toho domysleli, ale proti vybranemu vzorku bych nic nenamital, ze je aplikuji na svet. Kdyby naopak dospeli k zaveru, ze pripraveni jsme, bylo by to horsi
Úvaha, nie výskum
Marek Fucila,2014-05-14 18:58:50
Vzorka samotná ani tak nie je problém. Úsmevné je, že 116 ľudí nájde hocikto aj medzi svojimi priateľmi. Tak už keby to chcela byť seminárna práca, patrilo by sa otravovať viac ľudí. S výskumom to ale nemá nič spoločné. Čo znamená byť pripravený? Do akej miery a v akej oblasti? Na čo vlastne máme byť pripravení? Na stretnutie s čím? Rovnako relevantné dáta by získal, keby sa ich rovno opýtal: "Ste pripravení na stretnutie s mimozemšťanmi?" alebo "Ste pripravení?" alebo len "Viete koľko je hodín?". Relevantné by bolo, ak by osloventní študenti mali alebo nemali prehľad o blízkych civilizáciach (tipujem to druhé;-)). To, či veria v panenku Máriu alebo nemajú nas*ané v hlave je pre prípravu na niečo nedefinované úplne jedno.
Absurdné predpoklady, absentujúce definície ale kvetnaté závery. Ja taký výskum dokážem urobiť aj medzi 0 respondentmi. ;-)
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
