Kofein je purinový derivát, který je obsažen v kávě (Coffea arabica), v čaji (Camellia thea), v kakau (Theobroma cocao), v kole (Cola acuminata), v maté (Ilex paragueyensis) a v guaraně (Paullinia cupana), vesměs v rostlinách, které jsou již velmi dávno pro svůj obsah kofeinu lidem znány, a ani moderním systematickým průzkumem mnoha tisíc druhů se nepodařilo přidat k ním nějakou rostlinu novou. Kofein má silnější centrální stimulační účinek než ostatní methylxanthiny. Stimuluje integrační činnost mozkové kůry, zvláště vyšší nervovou činnost.
James Watt, pracovník Rush University Medical Center se svými spolupracovníky studoval 16 mužů ve věku 18-30 let, po dobu 29 dní. Pokus se uskutečnil v apartmánech bez oken aby výsledky bádání nebyly zkresleny rušivými vlivy vnějšího světa. Výzkumníci vytvořili pokusným osobám 42,85 hodinový den. To proto, aby tak simulovali skutečné podmínky za kterých pracuje řada lékařů, řidičů náklaďáků, pracovníků záchranných týmů a všech těch, kteří potřebují zůstat vzhůru po dlouhou dobu. V případě tohoto pokusu to znamenalo být vzhůru 28 a půl hodiny.
Společným rysem všech snah zůstat dlouho bdělý je narušení cirkadiálního rytmu, který je dán pravidelným střídáním spánku. V tomto pokuse se výzkumníci zaměřili na homeostatický tlak potřeby spánku, který je tím silnější, čím déle je někdo vzhůru.
Dřívější analýzy schopnosti kofeinu dodat energii ukázaly, že pozření velkého množství kofeinu na „jedno posezení“ se projeví náhlým nárůstem kofeinu v krvi, ale poté jeho koncentrace klesá. Bohužel fyziologická potřeba mobilizace sil je nejpotřebnější až ve druhé polovině dne.
V této studii byl sledován vliv kofeinu podávaného v malých dávkách. Zatímco jedna skupina pokusných osob dostávala výluh skutečné kávy (z přibližně 57 gramů kávy), kontrolní skupina dostávala pouze placebo. Muži konzumující kofein vykázali menší ospalost (méně podřimovali). Největších povzbudivých výsledků ale bylo dosaženo, když zvolenou dávku kávy nedostávali muži najednou, ale postupně rozvrženou po celou sledovanou dobu a konzumovanou po malých dávkách 0,3 mg/kg hmotnosti/hodinu. Pití kávy po malých doušcích má ale více výhod, například tu, že se neprojeví její nežádoucí vedlejší efekty, jakým je například třes, poruchy trávení, nepravidelnost v srdeční činnosti. Pro srovnání kolik kávy pokusné osoby dostávaly uvádíme smrtelnou dávku kofeinu, při které zmírá 50% osob (LD50). Při orálním podání to je 10 gramů (0,192g/kg) při intravenózním podání je LD50 = 0,046 g/kg hmotnosti.
Kofein, brání ospalosti tím, že blokuje receptory pro adenosin. Adenosin je přenašeč plnící funkce při homeostatických spánkových cyklech. Podobně jako při užívání jiných stimulačních látek i u kofeinu je také „něco za něco“. Doložily to ostatně i výsledky těchto testů - těm osobám , kterým kofein v pokusu dopomohl zůstat déle vzhůru, se následně cítily ospalejší než ti, kteří kofein neměli. Konzumace kávy není nejlepší cesta jak nahrazovat spánek, ale když už se k tomu uchylujete, optimální bdělost a pozornost docílíte postupnou konzumací kávy po malých dávkách. To by měli vzít na vědomí nejen jmenovaní řidiči kamionů ale i my, sváteční řidiči, kteří plánujeme například prázdninovou jízdu k moři autem. Prostě všichni ti, kdož jsou nuceni pracovat a zůstat výkonní po dobu přesahující 16 hodin.
A protože tato výzkumná zpráva zase až tak nic překvapivě nového, co bychom zdravým rozumem nemohli již předem očekávat, nepřinesla, odkazujeme na starší příspěk, který prokazuje příznivý efekt konzumace kávy jako prevence proti cukrovce (http://www.osel.cz/index.php?clanek=553). A jako bonus přikládáme recepty na více než 50 druhů kávy: http://www.kavarny.cz/index.php
Diskuze:
