Nejvěrnějším spojencem sobectví je přemýšlení  
Výzkumníci z Yale a Harvardu živící se zkoumáním lidské mysli a chování si položili otázku: Vyžaduje naše spolupráce a ochota se podělit, vědomé sebeovládání? A nebo jsme od přírody družní a sobce z nás dělá až vědomá kalkulace? Výsledky americké studie vyzněly jako obžaloba zkorumpovaných státních systémů.

Spolupráce je základem lidské společnosti. Fráze, kterou se rádi ohánějí jak sociologové, tak  politici zleva i zprava. Bereme to už jako fakt, ačkoliv toho o kognitivních základech našeho družného chování vlastně moc nevíme. Psycholog David Rand přesvědčil kolegy ze dvou věhlasných institucí a spustili projekt, který měl přispět k odhalení toho, co dělá lidi lidmi. Dva roky na patnácti dílčích experimentech s téměř 7 000 případy rozhodnutími zkoumali naší ochotu si navzájem pomáhat. Výsledky studie nyní zveřejnil časopis Nature Communications.

 

Rand se svým týmem z Yale a Harvardu, jak už to v sociologických průzkumech bývá zvykem, musel ke svým hrátkám získat dobrovolníky. Šlo mu to snadno, ochotníkům rozdával peníze. Dokonce nechával na jejich rozhodnutí, jak s nimi naloží. Mohli si je nechat, nebo se  podělit ve prospěch své skupiny. Podobné pokusy už před ním dělali i jiní, tento se lišil jen v detailu. Polovina účastníků se musela rozhodnout hned, druhá půlka na to dostala čas si všechno nejdříve dobře promyslet.

 

A jak to dopadlo? Ti v časové tísni, kteří jednali jaksi bez rozmyslu a intuitivně, potvrdili výsledky předchozích badatelníků. S lehce nabytým majetkem se lidi loučí snadno a ochotně přispívají na charitu a ve prospěch celku. Teď vyšlo najevo, že čas na rozmyšlenou nás změní. Američané na to mají vysvětlení. Počáteční reakce máme zažity a jsou odrazem našich zkušeností. Spolupráce je pro nás běžná každodenní záležitost. Pomáhá nám na pracovišti plnit úkoly i zvládat obtížné osobní životní situace. Je to úspěšná a osvědčená strategie, kterou se vypořádáváme s tím, že nikdo učený ze stromu nespadl. Sobeckost do toho jaksi nezapadá a eliminuje se sama. Proto jsme my lidé takoví a držíme pospolu.
Zatímco intuice nahrává sdílnosti a štědrosti, zralá úvaha nás směruje k sobectví. I na to mají vědci ospravedlňující odpověď. Držet intuici na uzdě rozumem je potřeba. Hlídá abychom to se svou štědrostí a pomocí nepřepískli a mysleli na „zadní kolečka“. Zvláště pokud jde o cizí osoby.

 

 

David G. Rand, Harvard University:
„Čas na rozmyšlenou z nás dělá sobce.“

To, že naše přemýšlení podporuje sobectví potvrzují i zkušenosti těch, co se někdy měli možnost účastnit ekonomických herních experimentů. Intuice je tou nejlepší cestou do pekel. Hry kterých se to týká jsou totiž založeny na tom, že je hrajeme se zcela neznámými lidmi a dobrat se lepších výsledků je snazší cestičkami sobeckosti. Podle amerických psychologů je nanejvýš pravděpodobné, že totéž, co platí ve hře,  se vlastně děje i v reálném světě. Sobectví je odměňováno. Příkladů je nepřeberně. Od úspěšných manažérů sledujících jediný zájem akcionářů – zisk, po aktéry kumštu. Nakonec i ve vědě jme svědky stále častějšího podvádění. 

 

Randa si ve svých vyjádření pro tisk servítky nebere. Tak, jako v případě nárůstu naší sobeckosti ukázal prstem na tvrdé podnikatelské prostředí, stejně tak za viníka označil zkorumpovanou vládu s  zdeformovaným prostředím.
Pokud by to byla pravda, tak na tom nejsme tak vzhledem k tomu,že ochotných lidí si  pomáhat, je v Česku stále dost, měl by to být jasný důkaz toho, že to s tou zkorumpovaností tam nahoře, není tak špatné, jak jsme se domnívali.  
Méně radostné je poznání tvárnosti našich společenských intuicí a fakt, že evolucí nejsou nastaveny napevno. Neznamená to nic jiného, než že naše zkušenosti ze světa v němž žijeme a který je takový jaký jsme si ho udělali, se naše chování mění a měnit bude a to dost razantně, je to totiž pro nás přirozené.  Nejspíš to není dobrá zpráva ani pro Osla, jen osel by se chtěl nezištně podělit s ostatními o to, co někde nastudoval.

 

Literatura:
Yale University
David G. Rand a kol., Social heuristics shape intuitive cooperation, Nature Communications 2014

Datum: 25.04.2014 09:25
Tisk článku

Související články:

O srážkách, noční temnotě a sexu     Autor: Petr Houdek (30.01.2015)
Prokletí Justýny     Autor: Petr Houdek (12.04.2014)



Diskuze:

Zdá se divné proč to zkoumali

Dalibor Dobrota,2014-05-07 02:29:57

Psychologové víme už od objevu lidských typů MBTI, že lidí nejsou stejní. Že přemýšlení je protikladem altruismu je informace, která je jedním ze stavebních kamenů tohoto učení. Máte lidi přemýšlivé, logické, spravedlivé a na druhé straně lidi altruistické, soucitné, nemyslící a rasistické. To se samozřejmě nesmí říkat nahlas, ale je to tak. Soucitní lidé jsou nespravedliví, šovinističtí, nesnášenliví k jiným společenstvím, vyvolávají války, když né lokální, tak alespoň bitky na stadionech.

Odpovědět

Sobectví podľa iného článku. Zdroj - OSEL

Rene Mikolas,2014-04-26 02:33:24

Darleyov a Batsonov experiment
Popis: Podľa príbehu z Lukášovho evanjelia na ceste do Jericha ležal prepadnutý a zbitý pútnik. Prešli okolo neho zbožní muži, ale nezastavili sa, aby mu pomohli. Ošetril ho až Samaritán, príslušník opovrhovanej menšiny.
Experiment: Darley a Batson požiadali poslucháčov teologického seminára, aby si pripravili vystúpenie na túto biblickú tému a poslali ich do vedľajšej budovy; zariadili však, aby sa niektorí seminaristi cítili v časovej tiesni. Cestou každý natrafil na muža, ležiaceho na zemi, ktorý predstieral, že je vážne chorý. Z teológov, ktorí sa cítili v časovej tiesni, zastavil a pomohol chorému len každý desiaty. Hľa, ako vonkajší vplyv dokáže deformovať správanie ľudí, o ktorých dobrom charaktere ťažko pochybovať...

Odpovědět

Osel?

Petr Kocourek,2014-04-25 21:52:17

Osel nemá na vybranou: slouží svému pánovi. Být svobodný, sežere pár bodláků, lehne na záda a zvedne se, možná, za přítomnosti oslice, změny klimatu, nebo jiného nepřítele.

Odpovědět

Civilizace je založena na sobeckosti a nikoli ...

Jiří Kocurek,2014-04-25 20:02:07

Zvláštní úvaha, když se podívám okolo sebe, tak vidím: Tam kde jsou ctěny ideály jako je svoboda slova, svoboda podnikání a ochrana soukromého vlastnictví, tam je lidská společnost také materiálně nejbohatší.
Naopak tam, kde jsou ctěny pouze materiální statky (silné přerozdělování majetku, těžká regulace umění) jsou lidské společnosti chudší.

Odpovědět


také bych soudil...

Jan Kment,2014-04-26 13:13:42

že civilizace je založena na všech vlastnostech, které její členové měli a mají. Takže, pokud je sobeckost ve společnosti vyvážena něčím jiným (třeba altruismem) vytváří civilizaci spíše napětí mezi těmito tendencemi nežli jedna z nich. Klidně můžu říct, že civilizace je založena na libidu, inteligenci, vynalézavosti, lži ... a ... a stále budu mít víceméně pravdu...

Odpovědět

...

Jan Kment,2014-04-25 19:06:43

Z té "druhé" psychologie je celkem známo, že intuice jako okamžité vnuknutí je spojena spíše s pozitivním (nebo alespoň "nenegativním") očekáváním, kdežto rozumový kalkul se snoubí se strachem a obavami, vytváří myšlenkové řetězy, které vedou k budování obranných valů, to se pak společensky může projevit jako upjatost a sobectví. Tento princip také často stojí u vzniku depresí.
Ale nějak mi z toho samo vyplývá, že to na politiky a podnikatele tak úplně nesedí, obě tyto skupiny využívají intuice naplno, podnikatelům dává odvahu k riskantním krokům a politikům dělá image.

Odpovědět

To je velmi relativní, to :

Ondi Vo,2014-04-25 14:49:09

"... což je jasný důkaz, že to s tou zkorumpovaností tam nahoře, není tak špatné, jak jsme se domnívali."

Ti "nahoře" jsou totiž jiní, než ti "dole".

Pozice "nahoře" jsou dobře honorované, jaký div, když si výši honoráře ti "nahoče" sami určí, a proto je o takové pozice ně nelítostně bojováno. "Nahohu" se tedy probojují jen lidé s ostrými lokty a bojovnou náturou.

A naopak lidé skromní a moudří zůstanou "dole", protože si uvědomují pomíjivost lidské slávy a majetku.
Bohatství se nevyjadřuje pouze v penězích a v čísle šprušlíku společenského žebříku, ale ve vnímané spokojenosti se svým životem.

Odpovědět

Článek dobrý

Michal Haltuf,2014-04-25 14:04:01

ale ke konci naprosto nečekaně eskaloval za hranice vědy.

"Nakonec i ve vědě jme svědky stále častějšího podvádění." To je hodně vratký přechod od sobeckosti k úplně jinému tématu během jediné věty.

Poslední dva odstavce jsou pak v zásadě jen spekulace bez vědeckého základu - nevím, co pan Rand prohlásil pro média, aby se o jeho výzkumu psalo, ale samotná studie se "tvrdým podnikatelským prostředím" ani "zkorumpovanou vládou" nezabývá.

Odpovědět


Dovolil sem si jen ocitovat autora studie, nic víc

Josef Pazdera,2014-04-25 16:10:00

Mýlíte se. Studie podnikatelské prostředí zmiňuje. A první autor studie David Rand se skutečně netají s tím, že přisuzuje zhoršování lidské sobeckosti zkorumpovanému prostředí. Pokud byste se chtěl o tom přesvědčit, tak z Vám přístupných medií o tom píše například Physorg: „The same is likely true of exposure to real-world settings that reward selfishness, like being hired into a highly competitive business environment, or living in a country with a corrupt government.“ (ta čtyři poslední slova v překladu do češtiny jsou: ….je to jako „žít v zemi se zkorumpovanou vládou“). Pokud to říká absolvent Harvardu a vyučující na Yale, tak nejspíš asi ví o čem mluví. Ve vědě také je za ním už kus práce ve slušně impaktovaných periodikách. A přiznám se, že s ním v řadě případů vnitřně souhlasím, například s tvrzením, že již sama politika selektuje speciální typ lidí, vysoce ambiciózní,... a to, zda má pravdu i v tom, zda na sobeckost občanů má vliv to, pokud žijí ve zkorumpovaném prostředí, vládou počínaje, v tom asi bude mít také pravdu.

Odpovědět

zneuzitie

Tibor Helienek,2014-04-25 12:25:14

vytvaranie natlaku na rychle jednanie je hlavne bezne pri ziadani o "pomoc" dochodcov.
"Kamarat mal nehodu, potrebujem peniaze na operaciu, ale RYCHLOOOO(Hlavne nepremyslat)."

Odpovědět

Interpretace

Vojtěch Kocián,2014-04-25 10:31:07

Jenže výsledek tohoto experimentu, může mít (jak je v psychologii celkem obvyklé) více vysvětlení. Jako první mě napadá toto:
Člověk, který dostane peníze a hned má jednat, je v podstatě nepovažuje za své, ale za součást hry, i když je drží v ruce. Naopak ten, kdo už je má den v kapse, je už z větší části považuje za vlastní a méně rád se jich bude vzdávat. Tedy nemusí to ani tak souviset s přemýšlením o sobeckosti/sdílnosti jako prostě s vývojem vlastnického vztahu.

Odpovědět


a nebo jinak

Petr Ka,2014-04-25 11:43:13

To, že chudí jsou obyčejně štědří (pohostinnost atp.) a bohatí skrblíci známe i z pohádek (na lidové tradici něco je - "něco odpozorovala"). Chudí žíjí ("rychle") z "ruky do huby", tak jim a majetku tak nezáleží, kdežto majetní brání své. Toto spíš ukazuje, že jsme determinováni okolnostmi/prostředím ("bohatství stoupne do hlavy" a chudoba je přirozená). Civilizace je tedy (díky majetkovému právu atp.) založena na sobeckosti (dobývání krajiny atp.) a nikoli na ušlechtilých cílech.

Odpovědět


Pro Petra Ka

František Luft,2014-04-25 14:37:07

Co je příčina a co důsledek? Kdo je skrblík, ten zbohatne, nebo alespoň jeho potomci když jsou také skrblíci

Odpovědět


Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce








Zásady ochrany osobních údajů webu osel.cz