Velikonoce jsou na dohled a už tu máme zajímavou výslužku. Usilovné hledání dvojčete Země přineslo vůbec první planetu velikosti Země, kterou jsme našli v obyvatelné zóně. Jak už to chodí, dvojče naší planety to tak úplně není, ale takový už je život. Dejme tomu vzdálený bratranec by to být mohl.
Velikonoční objev si připsali Elisa Quintana ze SETI Institute v kalifornském Mountain View a také Amesova výzkumného centra v blízkém Moffett Field s početným týmem spolupracovníků. Nejspíš nepřekvapí, že jde o exoplanetu z bohaté sklizně kosmického dalekohledu Kepler, který se stal v posledních letech zcela zásadním dodavatelem převratných novinek, co se týče planet cizích hvězdných systémů.
Dalekohled Kepler hledal tranzity exoplanet, čili jejich přechody přes kotouč hvězdy, ve výseku noční oblohy na pomezí souhvězdí Labutě a Lyry. Našel jich spousty, ale k potvrzení existence cizí planety je ještě nutné ji pozorovat jiným zařízením. To ale není úplně jednoduché a nejde to moc rychle. Proto dneska máme spoustu kandidátů na exoplanety a počet těch potvrzených roste jen zvolna.
V tomhle případě jde o pátou objevenou planetu systému Kepler-186. Obíhá červeného trpaslíka spektrální třídy M, ve vzdálenosti cca 500 světelných let.
V porovnání se Slunce je o něco chladnější a má zhruba poloviční metalicitu. V soustavě Kepler-186 jsme věděli o čtyřech planetách. Quintana a spol. nedávno vytěžili pátou planetu Kepler-186f, která obíhá z celé pětice v největší vzdálenosti od červeného trpaslíka, z novější dávky dat dalekohledu Kepler. Zároveň odvodili, že je jen o 10 procent větší nežli Země.
Potvrzení objevu přišlo z velkých pozemních teleskopů Observatoře W.M. Kecka a Observatoře Gemini. Až doposud byla nejmenší známou exoplanetou v obyvatelné zóně Kepler-62f, která je o 40 procent větší než Země. Teď je držitelkou rekordu nejmenší planety v obyvatelné zóně Kepler-186f. Už sice známe i menší exoplanety, žádná z nich ale neobíhá v obyvatelné zóně hvězdy.
Mohla by ba planetě Kepler-186f být kapalná voda? Těžko říct. Podle všeho dostává od červeného trpaslíka zhruba třetinu záření ve srovnání se Zemí.
K tomu, aby za takových okolností měla kapalnou vodu, by prý potřebovala atmosféru s mohutnou vrstvu oxidu uhličitého. To ale rozhodně není nemožné. Quintana a spol. si tipují, že vzhledem k velikosti půjde o kamennou planetu. Exoplanety jsou ale plné překvapení, a my u planety Kepler-186f známe jenom velikost a nikoliv hmotnost.
Červení trpaslíci třídy M představují téměř tři čtvrtiny hvězd v Mléčné dráze. Quintanová si tipuje, že pokud někdy najdeme známky cizího života, tak to pravděpodobně bude v obyvatelné zóně červeného trpaslíka. Tito trpaslíci vznikají z relativně malého prachoplynového disku a mají tendenci mít malé planety, jednu až dvě z nich přitom v obyvatelné zóně. Očividně nás čeká ještě spousta práce.
Video News File: Kepler Discovers First Earth-size Planet in the Habitable Zone of Another Star. Kredit: NASA Ames Research Center.
Literatura
Nature News 17. 4. 2014, Science 344: 277-280, Wikipedia (Kepler-186f).
Astronomové našli nové důkazy pro existenci Devítky
Autor: Stanislav Mihulka (26.04.2024)
Nové simulace počítají s jadernou planetární obranou proti balvanům z vesmíru
Autor: Stanislav Mihulka (26.12.2023)
Podivný svět K2-18 b: Něco je ve vzduchu
Autor: Tomáš Petrásek (04.10.2023)
Kdy se ve vesmíru objevily na planetách první kontinenty?
Autor: Stanislav Mihulka (21.09.2023)
Kde jsi, devátá planeto?
Autor: Dagmar Gregorová (12.09.2023)
Diskuze:
Obrázky exoplanet
Jirka Niklík,2014-04-20 01:31:58
Jak vznikly obrázky těch potenciálně obyvatelných exoplanet? Předpokládám, že je to jen fantazie malíře, protože nejsme schopni ani vyfotit přechod tečky přes příslušného červeného trpaslíka, natož zjistit, jak ta teoretická exoplaneta vypadá...?
Re:
Vít Výmola,2014-04-20 15:58:43
Ano, jsou to jenom představy malíře. V současné době jsme schopní udělat jenom základní spektroskopii, případně z křivky poklesu jasnosti zjistit přítomnost atmosféry. V nejlepších případech odhadneme barvu a to je vše.
Příliš nepomohou ani chystané obří teleskopy (EELT, TMT). Ty sice umožní přímé pozorování extrasolárních planet, ale zobrazí je pouze jako body. Při troše čarování z toho půjde v některých případech sestavit pouze velmi hrubá mapa s rozlišením desítek tisíc km/px.
Star Trek fotil?
Ondi Vo,2014-04-21 03:56:44
Asi ne.
Mnoho lidí je fascinováno "obrázky" nafocené teleskopem Hubble, ale jaksi jim unikají relace. Ve Wiki stojí, že jeden pixel tohohle dalekohledu promítnut na Měsíc je tak 100 metrů velký. Respektivě obrázek 10 x 10 pixelů zobrazí měsíční povrch 1 x 1 km. Měsíc je daleko zhruba 1,4 světelné vteřiny, jak známo.
Objekt vzdálený 500 světelných let by musel mít velikost zhruba
1,1 x 10^9 km aby vyplnil jeden jediný pixel hubblova teleskopu.
Pochopitelně jsou stavěny větší a lepší teleskopy, než je ten na orbitu kolem Země a možná že budou mít podstatně zlepšené rozlišení, ale sotva o potřebný počet řádů.
Proč je tedy zpráva o objevu té planety Kepler 182 opepřena a přepepřena krásnými obrázky budícími dojem, že je to za humny a že tam zítra poletíme to zabydlit? Asi je tu snaha o probuzení jinak vlažného zájmu publika.
V takové vzálenosti zcela určitě ne :-)
Libor Zak,2014-04-19 21:25:35
Obíhá červeného trpaslíka spektrální třídy M, ve vzdálenosti cca 500 světelných let?
Přece tu hvězdičku neobíhá ve zhruba stejné vzdálenosti, než je od ní naše sluníčko :-)(490 světelných let), předpokládám, že je tím myšlena přibližná vzdálenost tohoto hvězdného systému od Slunce. Jinak díky z článek, zase je o něco podrobnější, než na jiných serverech.
Sklon orbit
Jakub Rint,2014-04-19 19:11:50
Neví někdo, jaký maximální sklon oběžné dráhy vůči pozorovateli (nám) může mít planeta, aby jsme ji byli schopni detekovat touto metodou ? A nemá tento úhel i vliv na odhad vzdálenosti a velikosti planety ?
Malá šance
Vojtěch Kocián,2014-04-20 06:08:27
Pokud dobře počítám, kdyby chtěl nějaký mimozemský pozorovatel tímto způsobem detekovat Zemi, měl by šanci jen necelých 0,3%. Kepler-186f na tom není o moc lépe - necelých 0,4%. Pokud se na to však podíváme z druhé strany - tedy že nějakých 99,5% planet v obyvatelných zónách Keplerovi uniklo z důvodu špatného postavení... Máme ještě hodně co objevovat.
V odhadech velikosti a vzdálenosti bude asi dost neznámých, ale pokud už dochází k zákrytu, s tím jestli planeta přechází přes střed hvězdy nebo jen přes okraj, si astronomové asi dokáží poradit. I když nějaký článek, který by pro laika se základy statistiky rozebral nejistoty měření exoplanet, bych také ocenil.
Diskuze je otevřená pouze 7dní od zvěřejnění příspěvku nebo na povolení redakce
